V DISč.5 a č.6 z roku 2014
jsme psali o přechodu členů statutárních orgánů a jednatelů z pracovního poměru
na smlouvy o výkonu funkce podle zákona 90/2012 Sb. o obchodních korporacích.
Vzhledem k tomu, že je k této oblasti neustále spousta dotazů, uvádíme odpovědi
na nejčastější z nich. Kde se v textu hovoří o členu statutárního orgánu,
vztahuje se to na jednatele s.r.o., členy představenstva a dozorčí rady v a.s.
nebo s.r.o.
Ve smlouvě o
výkonu funkce máme sjednáno, že členovi statutárního orgánu bude poskytnuta
dovolená v rozsahu 5 týdnů za stejných podmínek jako ostatním zaměstnancům. Jak
máme postupovat při výpočtu průměrného výdělku za dobu čerpání dovolené a jak
máme případně dovolenou krátit z důvodu nemoci apod.?
Vámi zvolený
způsob poskytování dovolené je velice nepraktický, protože ze zkušenosti víme,
že členové statutárních orgánů většinou nevedou docházku (a ani ji vést nemusí,
protože se na ně nevztahuje zákoník práce). Proto zjišťování průměrného výdělku
podle §§ 351 až 362 ZP není možné, protože nemáme počet odpracovaných hodin. Zde
by bylo vhodné do smlouvy o výkonu funkce uvést, že v případě čerpání dovolené,
bude poskytnuta měsíční odměna v nekrácené výši. To, že člen statutárního
orgánu, který dříve pracoval v pracovním poměru a dostával za dobu čerpání
dovolené náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku (do něhož byly zahrnuty i
pohyblivé složky jeho mzdy), je možné mu kompenzovat např. zvýšením jeho měsíční
odměny.
Je možno
poskytovat členům statutárních orgánů i stravenky a v případě že ano, budou
daňově uznatelné?
Pokud bude jejich
poskytování sjednáno ve smlouvě o výkonu funkce, je možno stravenky poskytovat.
Podle § 6 odst. 2 zákona o daních z příjmů (ZDP) se za „zaměstnance“ považují
všichni poplatníci, kterým plynou příjmy ze závislé činnosti (což jsou i členové
statutárních orgánů - § 6 odst. 1 písm. c) bod 1 ZDP). Podle § 6 odst. 9 písm.
b) je hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnancům ke
spotřebě na pracovišti od daně vždy osvobozena. Daňovou uznatelnost řeší
§ 24 odst. 2 písm. j) bod 4, kde je podmínkou pro daňovou uznatelnost přítomnost
zaměstnance během směny aspoň 3 hodiny. Toto může být opět problém, pokud nebude
vedena u člena statutárního evidence docházky, tak jak zjistíme, že byl přítomen
během směny alespoň 3 hodiny…
Ve smlouvě o
výkonu funkce je sjednáno, že členu statutárního orgánu budou poskytovány
cestovní náhrady podle §§ 151 až 189 ZP. Jak se bude postupovat v případě
poskytnutí vyšších cestovních náhrad, např. stravné při pracovní cestě 5 až 12
hodin by bylo 150 Kč místo maximálně 83 Kč?
Pokud je
poskytování cestovních náhrad sjednáno ve smlouvě o výkonu funkce, je možno tyto
cestovní náhrady i navýšit (např. podle § 163 ZP). Předmětem daně z příjmů
nejsou podle § 6 odst. 7 ZDP náhrady cestovních výdajů poskytované do výše
stanovené pro zaměstnance zaměstnavatele, který je uveden v § 109 odst. 3 ZP
(zaměstnanci státní sféry). V § 176 odst. 1 ZP je pro státní sféru stanoveno
stravné při pracovní cestě 5 až 12 hodin ve výši 70 až 83 Kč. Pokud poskytnete
členu statutárního orgánu stravné 150 Kč, bude částka 67 Kč podléhat dani
z příjmů a odvodu obojího pojistného.
Člen statutárního
orgánu je poživatelem invalidního důchodu prvního stupně. Je možné si tohoto
zaměstnance započíst na plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením,
když pro účely zákona o daních z příjmů se považuje za zaměstnance?
To, že se člen
statutárního orgánu považuje pro účely zákona o daních z příjmů za zaměstnance
ještě neznamená, že se automaticky započte na plnění povinného podílu.
V prováděcí vyhlášce 518/2004 Sb. k zákonu o zaměstnanosti (§ 15 odst. 1) se
k výpočtu průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců uvádí: „Do
průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců se započítávají pouze
zaměstnanci v pracovním poměru.“ Vzhledem k tomu, že člen statutárního
orgánu pracuje na základě smlouvy o výkonu funkce podle zákona o obchodních
korporacích, nelze jej na plnění povinného podílu osob se ZP započítat.
Člen statutárního
orgánu pracuje na základě smlouvy o výkonu funkce. Z jeho odměny se odvádí
pojistné na SZ, protože zakládá účast na NP (odměna 2500 Kč nebo vyšší). Podle §
12 vyhl. MF 125/93 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění
odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu, se pojistné na úrazové
pojištění vypočítává ze základu stanoveného shodně s postupem pro určení
vyměřovacího základu pro pojistné na SZ. Když jsme si prováděli kontrolu výpočtu
v našem programu na zpracování mezd, tak jsme zjistili, že program zákonné
pojištění ze statutární odměny neprovádí. Je výpočet správný, když se z odměny
statutára odvádí pojistné na SZ?
Základem pro
výpočet tohoto pojistného je souhrn vyměřovacích základů za uplynulé čtvrtletí
všech zaměstnanců, které v tomto období zaměstnavatel zaměstnával. Zaměstnáním
se rozumí výkon práce na základě pracovní smlouvy nebo dohod mimo pracovní
poměr. Jestliže člen statutárního orgánu vykonává pro společnost práci jen na
základě smlouvy o výkonu funkce, tak se pojistné na úrazové pojištění neodvádí a
program na zpracování mezd je nastaven správně.
Zpracováváme mzdy
ve společnosti s ručením omezeným, která se zabývá výrobou nábytku na zakázku a
má 10 zaměstnanců. Jediný společník s.r.o. je zároveň jednatelem společnosti.
Z titulu jednatele si nevyplácí žádnou odměnu, ale má sjednán pracovní poměr na
truhlářské práce s měsíční mzdou 18000 Kč. Je možný tento souběh funkcí?
V tomto případě
nedochází k souběhu pracovní smlouvy na vedení společnosti a jednatelské
smlouvy, takže to ničemu neodporuje. Předpokládáme, že majitel a jednatel si
zajišťuje veškeré obchodní vedení společnosti bezplatně sám a kromě toho pracuje
s ostatními zaměstnanci.
