22/2016
V současné době nám byla nabídnuta možnost poskytovat zaměstnancům elektronické
stravovací karty místo papírových stravenek. Byla by i tato forma poskytování
stravování od daně z příjmů osvobozena? V případě, že ano, tak jak by to bylo s
jejich případnou daňovou uznatelností u zaměstnavatele?
Podle Pokynu GFŘ
D-22 k jednotnému postupu při uplatňování zákona o daních z příjmů (bod 18. k §
24 odst. 2) lze použít ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) bod 4. zákona i
v případě stravování zajišťovaného prostřednictvím elektronických karet při
dodržení všech zákonem stanovených podmínek. Tzn., že pokud bude stravování
poskytováno v nepeněžní formě (což jsou i elektronické stravenky), je tato
hodnota stravování podle § 6 odst. 9 písm. b) ZDP od daně z příjmů osvobozena.
Pro daňovou uznatelnost je podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 rozhodující, zda je
zaměstnanec přítomen během své směny aspoň 3 hodiny a není rozhodující zda je mu
poskytnuta stravenka v tištěné nebo elektronické podobě.
23/2016 Chtěli
bychom se zaměstnancem uzavřít pracovní poměr a do pracovní smlouvy uvést, že
bude pracovat dle potřeb zaměstnavatele jako zástup za dovolené, nemoc a jiné
překážky v práci. Víme, že takto je to možné sjednat u dohod mimo pracovní
poměr, ale ty jsou limitovány 300 hodinami resp. polovinou pracovní doby, což je
pro nás nedostatečné, protože předpokládáme, že bude v průměru pracovat 30 hodin
týdně. Můžeme takto pracovní poměr sjednat?
Pokud se
zaměstnancem sjednáte pracovní poměr na 30 hodin týdně, jste povinni mu podle §
38 odst. 1 písm. a) ZP přidělovat práci podle pracovní smlouvy v rozsahu
stanovené týdenní pracovní doby. Jestliže zaměstnanci nebudete přidělovat práci,
jedná se o překážku v práci na straně zaměstnavatele, za kterou přísluší
zaměstnanci náhrada mzdy. Pokud by měl zaměstnanec pracovní dobu nerovnoměrně
rozvrženou, je třeba týdenní pracovní dobu naplnit ve vyrovnávacím období, které
je 26 týdnů po sobě jdoucích nebo 52 týdnů, pokud je to sjednáno v kolektivní
smlouvě. Zde by bylo vhodné vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a
podle § 84 s ním seznámit zaměstnance nejpozději 2 týdny před začátkem období,
na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se s ním nedohodnete na jiné době
seznámení (což bychom doporučovali). I v tomto případě je ale třeba po skončení
vyrovnávacího období porovnat stanovenou týdenní pracovní dobu se skutečně
odpracovanou dobou a v případě nenaplnění týdenní pracovní doby doplatit
zaměstnanci za chybějící hodiny náhradu mzdy.
24/2016 Jak máme
správně zaměstnanci zaplatit dobu strávenou na pracovní cestě v případě, že jeho
pracovní doba je od 6,00 do 14,30 hod. a on vyjel na pracovní cestu v 5,00 hod.,
do místa výkonu práce přijel v 7,15 hod., výkon práce na pracovní cestě byl
ukončen v 15,30 hod. a pracovní cestu skončil v 17,40 hod.?
Podle § 210 ZP
doba strávená na pracovní cestě jinak než plněním pracovních úkolů, která spadá
do pracovní doby, se považuje za překážku v práci na straně zaměstnavatele, při
které se zaměstnanci mzda nekrátí. Pokud by mu v důsledku způsobu odměňování
ušla, přísluší mu náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Ve Vašem případě by
doba od 6,00 do 7,15 byla posouzena jako překážka v práci na straně
zaměstnavatele a doba výkonu od 14,30 do 15,30 hod. jako práce přesčas. Doba od
5,00 do 6,00 hod. a doba od 15,30 do 17,40 hod. nelze posoudit jako výkon práce
a má vliv pouze na výši stravného.
25/2016 Náš
zaměstnanec zvažuje, že si zpětně požádá o přiznání starobního důchodu od 13. 3.
2015 (jeho důchodový věk). Díky zpětné výplatě starobního důchodu ale překročí
tento zaměstnanec v součtu s ostatními příjmy hranici 840000 Kč a bude muset
dodanit veškeré důchody, které mu byly v roce 2016 vyplaceny. Je nějaká možnost
se dodanění vyhnout?
Předně je třeba
si uvědomit, že podle § 4 odst. 3 ZDP se dodaňují pravidelně vyplácené důchody
pouze v případě, že součet příjmů podle § 6 a dílčích základů daně podle §§ 7 a
9 přesáhnou částku 840000 Kč. Do těchto příjmů se ale nezahrnují vyplacené
důchody, které jsou příjmem od daně osvobozeným do 36násobku minimální mzdy.
Tzn., jestliže má zaměstnanec pouze příjmy ze zaměstnání např. ve výši 750000
Kč, nemusí vyplacené důchody dodaňovat., protože důchody se k příjmům
nepřičítají.
26/2016 Jaký bude
mít nárok na dovolenou zaměstnankyně, která se nám vrací do práce po rodičovské
dovolené dne 16. 5. 2016? Bude pracovat na plný úvazek, pracovní dobu má
rovnoměrně rozvrženou a nárok na dovolenou je 5 týdnů.
Pokud
zaměstnankyně splní u zaměstnavatele podmínku odpracování alespoň 60 dnů v roce
2016 a její pracovní poměr bude trvat po celý rok, bude mít nárok na dovolenou
v délce 5 týdnů, protože z titulu čerpání rodičovské dovolené zatím nezameškala
100 směn. U této zaměstnankyně bude ale třeba sledovat, zda nebude v pracovní
neschopnosti nebo nebude mít OČR, protože tyto dny by mohly zvýšit počet
zameškaných směn na 100 dnů a muselo by se přistoupit ke krácení dovolené.
