35/2016 Jsme akciová společnost a v současné době máme velké množství zakázek,
které nestíháme plnit. Rozvržení pracovní doby je rovnoměrné, tj. od pondělí do
pátku. Uvažujeme o tom, že bychom nařídili zaměstnancům práci přesčas na svátky,
které připadnou na 5. a 6. července. Jak jim tuto práci zaplatíme?
Předně Vás musíme upozornit, že nařídit práci ve dnech pracovního klidu (což
jsou dny, na které připadá nepřetržitý odpočinek v týdnu a svátky) je možno jen
případech uvedených v § 91 odst. 3 ZP. „Nestíhání zakázek“ zde uvedeno není,
takže je možno výkon práce v těchto dnech se zaměstnanci dohodnout. Dále musíme
upozornit na to, že práce ve dnech (5. a 6. 7.) není prací přesčas, ale pouze
prací ve svátek, protože tyto svátky připadly na obvyklé pracovní dny
zaměstnance (úterý a středa). Pokud se tedy se zaměstnanci dohodnete, že budou
v tyto dny pracovat, bude jim náležet dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu
práce konané ve svátek (§ 115 odst. 1 ZP). Se zaměstnanci se můžete dohodnout na
poskytnutí příplatku nejméně ve výši průměrného výdělku místo náhradního volna
(§ 115 odst. 2 ZP).
36/2016 V poslední době jsme se setkali s různými výklady o prodlužování
zkušební doby v případě překážek v práci. Prodlužuje se zkušební doba o pracovní
dny nebo o kalendářní dny?
Podle § 35 odst. 4 ZP se zkušební doba prodlužuje o dobu celodenních překážek
v práci a o dobu celodenní dovolené. Z toho vyplývá, že se musí jednat o
zameškané pracovní dny, v kterých musí zaměstnavatel zaměstnance omluvit. Takže
se zkušební doba prodlužuje o zameškané pracovní dny.
37/2016 Zaměstnankyně byla od 10. března 2011 na mateřské a poté na rodičovské
dovolené (opakované porody). Nyní se dne 29. 6. vrací do zaměstnání a my s ní
chceme ukončit pracovní poměr dohodou pro nadbytečnost, protože její místo bylo
mezitím zrušeno. Můžeme při výpočtu odstupného použít průměrný výdělek z doby,
kdy naposledy pracovala, tj. ze IV. čtvrtletí roku 2010?
Podle § 354 odst. 1 ZP je rozhodným obdobím pro zjišťování průměrného výdělku
předchozí kalendářní čtvrtletí, tj. ve Vašem případě I. čtvrtletí 2016. Vzhledem
k tomu, že v tomto rozhodném období neodpracovala alespoň 21 dnů, je třeba
použít pravděpodobný výdělek. Pravděpodobný výdělek se podle § 355 odst. 2 ZP
zjistí z hrubé mzdy, které by zaměstnanec zřejmě dosáhl; přitom se přihlédne
zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy zaměstnance nebo ke mzdě
zaměstnanců vykonávajících stejnou práci. Použít průměrný výdělek z doby, kdy
naposledy pracovala, tudíž nelze.
38/2016 Jak bychom měli správně postupovat při výpočtu srážek ze mzdy u
poživatele invalidního důchodu prvního stupně v případě, že nám přišel jako
první exekuční příkaz na nepřednostní srážku ze mzdy, kde není uvedeno nic o
dalším plátci příjmu, takže uplatňujeme plně nezabavitelnou částku? Jako druhý
v pořadí přišel rovněž nepřednostní exekuční příkaz od exekutora, kde je
uvedeno, že nezabavitelná částka ve výši 4520 Kč je uplatňována u dalšího
plátce, kterým je ČSSZ. Jsme povinni informovat prvního exekutora o pobírání
důchodu naším zaměstnancem? Můžeme pro prvního exekutora odečíst nezabavitelnou
částku sníženou o 4520 Kč? Jaký je správný postup?
Toto je dost často se objevující dotaz v poslední době. Někteří exekutoři se
totiž „neobtěžují“ zjišťováním si informací o dlužníkovi a tudíž v exekučním
příkazu neuvádí dalšího plátce příjmu a výši nezabavitelné částky, kterou nemůže
zaměstnavatel použít. Zaměstnavatel ale nemá povinnost exekutora informovat o
tom, že jeho zaměstnanec pobírá invalidní důchod. Odečíst sníženou
nezabavitelnou částku pro prvního exekutora rovněž nelze, protože to není
uvedeno v exekučním příkazu. Postup zaměstnavatele v takovém to případě doručení
exekucí si uvedeme na konkrétním příkladu: zaměstnanec má čistou mzdu 12000 Kč a
je sám. Pro prvního exekutora srazíme 1/3 ze zbytku čisté mzdy 5821 Kč
(12000-6179), tj. 1940 Kč. Pro druhého exekutora by výpočet srážky vypadal
takto: čistá mzda 12000 Kč snížená o nezabavitelnou částku poníženou o invalidní
důchod (12000-(6179-4520)= 10341 Kč. Plně zabavitelná částka 10341-9268=1073 Kč
+ 1/3 z 9268=3089 Kč. Pro druhého exekutora bychom mohli srazit celkem 4162 Kč,
ale částku 1940 Kč máme blokovanou pro v pořadí prvního exekutora, pošleme
druhému exekutorovi pouze částku 2222 Kč (4162-1940).
Poznámka: vzhledem k tomu, že programy na zpracování mezd tento komplikovaný
výpočet neumí spočítat, musí jej mzdová účetní většinou provést ručně. Proto se
někteří zaměstnavatelé „uchylují“ k postupu, že raději prvnímu exekutorovi
oznámí, že jejich zaměstnanec pobírá důchod a tento exekutor jim pošle upravený
exekuční příkaz, kde je uvedeno, že mají snížit nezabavitelnou částku o 4520 Kč.
Potom posílají celou částku ke sražení, tj. 4162 Kč prvnímu exekutorovi a nemusí
nic ručně propočítávat a rozdělovat…
39/2016 Zaměstnankyni skončila mateřská dovolená dne 23. 6. 2016 a po jejím
skončení si požádala o čerpání zbytku dovolené z roku 2015 (3 dny) a celé
dovolené za rok 2016 (4 týdny) a po jejím vyčerpání si požádala o rodičovskou
dovolenou do 3 let věku dítěte. Jak máme správně postupovat, když na dobu
čerpání dovolené připadly dva svátky (5. a 6. 7.)? Přerušuje se svátkem dovolená
i v tomto případě?
Podle § 219 odst. 2 ZP připadne-li v době dovolené zaměstnance svátek na den,
který je jinak jeho obvyklým pracovním dnem, nezapočítává se mu do dovolené.
V tomto případě si bude zaměstnankyně čerpat dovolenou do 4. 7. a potom od 7. 7.
Za dny svátků 5. a 6. by měla dostat náhradu mzdy, protože jí mzda ušla
v důsledku svátku. Setkali jsme se i s výkladem, že by ji náhrada mzdy za tyto
svátky náležet neměla, protože by stejně nepracovala a byla na rodičovské
dovolené, ale tento výklad nemá oporu v zákonu…
40/2016 Můžeme přijmout do zaměstnání uchazeče o zaměstnání, který nemá
potvrzení o zaměstnání od předchozího zaměstnavatele?
Vzhledem k tomu, že zákoník práce neomezuje počet pracovněprávních vztahů ani
počet zaměstnavatelů a nestanovuje, že zaměstnavatel by mohl zaměstnat jen osobu
se zápočtovým listem, je možné tohoto zaměstnance přijmout. Zde se ale dá
očekávat, že za tímto zaměstnancem „přijdou“ v brzké době exekuční příkazy,
protože bez potvrzení o zaměstnání nastupují většinou ti, kteří mají exekuce a
chtějí alespoň po nějakou dobu dostávat plnou mzdu bez srážek…
41/2016 Zaměstnanec pracuje v nerovnoměrném rozvržení pracovní doby (vyrovnávací
období 26 týdnů a týdenní pracovní doba 37,5 hod.). V měsíci červnu měl
odpracovat podle rozvrhu směn 176 hodin a skutečně odpracoval 187 hod. Fond
pracovní doby podle plánovacího kalendáře je na červen 165 hodin. Kolik hodin
práce přesčas mu máme v měsíci červnu zaplatit?
Jestliže má zaměstnanec správně rozepsán fond pracovní doby na jednotlivé měsíce
vyrovnávacího období ve výši 975 hod. (26x37,5), tak je pro něho rozhodujících
rozepsaných 176 hod. na měsíc červen a prací přesčas u něho bude 11 hod. Fond
pracovní doby podle plánovacího kalendáře zde nehraje žádnou roli.
