53/2016 Náš zaměstnanec nám v únoru letošního roku způsobil škodu ve výši cca 450 tis. Kč. Výše náhrady škody může být podle ZP maximálně čtyřapůlnásobek průměrného měsíčního výdělku. Dotaz zní, zda se bude náhrada škody počítat z průměrného hrubého měsíčního výdělku za období 1. 10. až 31. 12. 2015?
Podle § 257 odst. 2 ZP nesmí výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti přesáhnout částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Vzhledem k tomu, že škoda vznikla v měsíci únoru 2016, je rozhodným obdobím pro zjištění průměrného výdělku IV. čtvrtletí 2015. Pokud se v ZP hovoří o průměrném výdělku, jedná se vždy o průměrný hrubý výdělek (§ 352 ZP).
54/2016 Zaměstnanci měla skončit zkušební doba dne 17. 7. 2016. Vedoucí nebyl s jeho prací plně spokojen, tak před uplynutím zkušební doby sepsal se zaměstnancem změnu pracovní smlouvy, v níž se změnila doba neurčitá na dobu určitou do 30. 9. 2016. Můžeme s tímto zaměstnancem skončit pracovní poměr k 30. 9.? Je možné ještě pracovní poměr na dobu určitou znovu prodloužit?
Jestliže zaměstnanec podepsal změnu pracovní smlouvy z doby neurčité na dobu určitou do 30. 9., tak je možno s tímto zaměstnancem skončit pracovní poměr k tomuto datu. Pokud si jej chce vedoucí ještě „vyzkoušet“, můžete mu pracovní poměr prodloužit např. ještě o dva měsíce.
55/2016 Náš zaměstnanec neměl žádné exekuce. Před zpracováním mezd za měsíc srpen nás program upozornil, že se jeho jméno objevilo v insolvenčním rejstříku, kde jsme zjistili, že si požádal o oddlužení. Jak máme v tomto případě postupovat, když jsme u něho doposud nic nesráželi?
Jestliže bylo se zaměstnancem zahájeno insolvenční řízení a on žádné srážky ze mzdy neměl, budete vyplácet i nadále celou mzdu zaměstnanci. V případě, že bude v budoucnu zaměstnanci povoleno oddlužení formou splátkového kalendáře, musí být zaměstnavateli toto rozhodnutí doručeno a on potom začne srážet jako na přednostní pohledávku.
56/2016 Zaměstnankyně byla na rodičovské dovolené do 21. 2. 2016. Od 22. 2. je v pracovní neschopnosti (rizikové těhotenství). Dne 13. 7. nastoupila na další mateřskou dovolenou. Bude mít tato zaměstnankyně nárok na dovolenou a v případě že ano, v jaké výši? Podle § 216 odst. 2 ZP se doba čerpání mateřské dovolené posuzuje pro účely dovolené jako výkon práce. Díky tomuto paragrafu zaměstnankyně „odpracovala“ 60 dnů a bude mít nárok na dovolenou za kalendářní rok. Tato dovolená se krátí podle § 223 odst. 1 ZP za dobu nemoci a rodičovské dovolené, které se pro účely dovolené nepovažují za výkon práce, a to tak, že za prvých 100 zameškaných směn (pracovních dnů) o jednu dvanáctinu a za každých dalších 21 takto zameškaných směn rovněž o jednu dvanáctinu. V tomto případě nám vychází krácení ve výši dvě dvanáctiny celoročního nároku za 133 zameškaných směn bez svátků resp. 138 zameškaných směn vč. svátků.
57/2016 Máme dotaz ohledně exekuce naší zaměstnankyně. Na účet zaměstnavatele zaslal exekutor přeplatek (9.577Kč) exekuce ukončené v 09/2015. Exekuce byla přednostní. Paní má vedeno několik dalších exekucí, které jsou ale všechny nepřednostní, přednostní není žádná. Můžeme, vzhledem k těmto okolnostem částku vyplatit paní?
Vzhledem k tomu, že přeplatek na exekuci byl srážen z druhé třetiny zbytku čisté mzdy, není možno tyto prostředky použít k úhradě nepřednostních pohledávek, které jsou sráženy z první třetiny. Částku přeplatku ve výši 9577 Kč je možno vyplatit Vaší zaměstnankyni.
58/2016 Jak zaplatíme zahraniční stravné v Německu dne 14. a 15. 9., když pracovní cesta začala dne 13. 9. a zaměstnanec se z ní vrátil 14. 9. (hranice překročil v 17,30 hod.)? Ještě téhož dne odjel opět do Německa (hranici překročil ve 20,00 hod.) a z této cesty se vrátil dne 15. 9. (hranici překročil v 15,30 hod.). Musíme hodnotit každou zahraniční pracovní cestu zvlášť nebo se cesty uskutečněné v jednom dni sčítají?
Podle § 170 odst. 4 ZP doby strávené mimo území ČR, které trvají 1 hodinu a déle při více zahraničních pracovních cestách v jednom kalendářním dni, se pro účely zahraničního stravného sčítají. Z toho vyplývá, že zaměstnanci bude náležet za den 14. 9. stravné v plné výši 45 eur (17,5+4=21,5 hodiny) a za den 15. 9. dvoutřetinové stravné (30 eur) za 15 a půl hodiny v zahraničí.
59/2016 Syn našeho zaměstnance (do 26 let) studuje VŠ v kombinované formě studia a při studiu pracuje u nás jako správce sítě s výdělkem vyšším než má otec. Můžeme i v tomto případě otci uplatňovat daňové zvýhodnění na syna?
Podle § 12 odst. 1 písm. a) bod 2 zákona 117/95 Sb. o SSP se za soustavnou přípravu na budoucí povolání považuje studium na středních a vysokých školách s výjimkou dálkového, distančního, večerního nebo kombinovaného studia na střední škole, je-li dítě v době tohoto studia výdělečně činno podle § 10. U VŠ je jedno v jaké formě studia dítě studuje a vždy se jedná o soustavnou přípravu na budoucí povolání, a to i v případě vyššího výdělku dítěte než má otec…
