01/2017 Můžete uvést příklad na výpočet zaručené mzdy u zaměstnance, který pracuje ve 4. skupině prací a je odměňován měsíční mzdou v případě, že bude mít od 1. 1. 2017 zkrácenou týdenní pracovní dobu na 35 hodin? Týdenní pracovní doba v organizaci je 40 hodin.
Podle NV 336/2016 Sb., kterým se mění NV 567/2006 Sb. o minimální mzdě…, je nejnižší úroveň zaručené mzdy pro 4. skupinu prací stanovena od 1. 1. 2017 ve výši 14800 Kč. Podle § 5 odst. 2 NV 567/2006 Sb. zaměstnanci, který má sjednanou kratší pracovní dobu, se měsíční sazba nejnižší úrovně zaručené mzdy snižuje úměrně odpracované době. Ve Vašem případě bude nejnižší úroveň zaručené mzdy dodržena, pokud zaměstnanec obdrží nejméně 12950 Kč měsíčně (14800:40x35). Pro úplnost dodáváme, že při posuzování dodržení této nejnižší úrovně zaručené mzdy se zahrnují všechny složky mzdy bez mzdy za práci přesčas, příplatku za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a neděli.
02/2017 Zaměstnanec podepsal v listopadu letošního roku dohodu o skončení pracovního poměru k 31. 12. 2016. Důvodem skončení je jeho nadbytečnost. Dne 16. 12. zaměstnanec onemocněl. Kdy skončí tomuto zaměstnanci pracovní poměr a kdy mu bude vyplaceno odstupné? Jak to bude s poskytováním podpory v nezaměstnanosti při delší pracovní neschopnosti?
Vzhledem k tomu, že zaměstnanec podepsal dohodu o skončení pracovního poměru, končí jeho pracovní poměr dnem 31. 12. 2016. V zúčtování mzdy za měsíc prosinec mu bude vyplaceno odstupné, pokud nebyl sjednán pozdější termín výplaty (§ 67 odst. 4 ZP). Podpora v nezaměstnanosti zaměstnanci náleží až po uplynutí doby, za kterou mu byla poskytnuta minimální výše odstupného (§ 44a zákona o zaměstnanosti). Pokud bylo zaměstnanci poskytnuto např. odstupné ve výši trojnásobku průměrného výdělku, bylo by pro něho „optimální“, aby mu byla pracovní neschopnost ukončena až na konci měsíce března. Od dubna už bude mít totiž nárok na podporu v nezaměstnanosti…
03/2017 Zaměstnanec, který u nás pracoval od roku 2013, chtěl skončit k 31. 12. 2016 dohodou. Zaměstnavatel na tuto dohodu nepřistoupil a zaměstnanec přestal od 12. 12. chodit do práce. Za dobu nepřítomnosti mu vykazujeme neomluvenou absenci a dne 27. 12. jsme mu odeslali okamžité zrušení pracovního poměru, které zatím nepřevzal. V organizaci máme 4 týdny dovolené, které už zaměstnanec vyčerpal. Můžeme tomuto zaměstnanci pokrátit celou dovolenou za rok 2016, když máme ve vnitřní směrnici krácení dovolené za jeden den absence o 3 dny?
V tomto případě bude rozhodující, zda okamžité zrušení bude zaměstnanci doručeno do konce letošního roku. Pokud ano, tak jeho pracovní poměr netrval po celý kalendářní rok a je možno mu pokrátit celou dovolenou. Jestliže si zaměstnanec okamžité zrušení převezme až v roce 2017 (nebo nepřevezme a vrátí se po úložní lhůtě), tak mu musí být zachována dovolená podle § 223 odst. 3 ZP alespoň v délce 2 týdnů, protože jeho pracovní poměr trval po celý kalendářní rok.
04/2017 Syn našeho zaměstnance studuje střední školu a současně pracuje v zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění. Můžeme na tohoto syna uplatňovat daňové zvýhodnění, když při studiu této střední školy pracuje?
Zde bude záležet, v jaké formě studia syn studuje. Pokud bude studovat v denní (prezenční) formě studia, může si otec daňové zvýhodnění uplatňovat. V případě dálkového, distančního, večerního nebo kombinovaného studia na SŠ se nejedná o soustavnou přípravu na budoucí povolání a daňové zvýhodnění uplatnit nelze (§ 12 odst. 1 písm. a) bod 2 zákona 117/95 Sb. o SSP)
05/2017 Žena byla na rodičovské dovolené s prvním dítětem a od 7. 7. 2016 nastoupila na další mateřskou dovolenou. Jaký bude mít tato žena nárok na dovolenou za rok 2016, když nás hned při nástupu na další mateřskou dovolenou požádala o čerpání dovolené po jejím skončení?
Tato zaměstnankyně „odpracovala“ díky mateřské dovolené v roce 2016 více jak 60 dnů, takže splnila podmínku pro nárok na dovolenou za kalendářní rok. Vzhledem k tomu, že se ale doba rodičovské dovolené nepovažuje pro účely dovolené jako výkon práce, je třeba dovolenou za rok 2016 pokrátit za 100 zameškaných směn o 1/12 a za každých dalších 21 takto zameškaných směn rovněž o 1/12. V tomto případě nám vychází krácení o 2/12 z celkového nároku na dovolenou. Ustanovení § 217 odst. 5 a 223 odst. 1 ZP bude možno aplikovat až při posuzování nároku na dovolenou v roce 2017
06/2017 Zaměstnavatel se rozhodl, že zruší některé své prodejny. Zaměstnancům, kteří na nich pracují, dává výpověď podle § 52 písm. a) ZP, tj. ruší se zaměstnavatel nebo jeho část. Na jedné z prodejen je zaměstnankyně, která čerpá rodičovskou dovolenou. Je možno dát této zaměstnankyni rovněž výpověď z pracovního poměru nebo se musí počkat, až ji skončí rodičovská dovolená?
Na zaměstnankyni na rodičovské dovolené se sice podle § 53 odst. 1 písm. d) ZP vztahuje zákaz výpovědi, ale podle § 54 písm. a) se tento zákaz nevztahuje na výpověď danou podle § 52 písm. a) a b). Takže v tomto případě je možné dát zaměstnankyni výpověď a skončit s ní pracovní poměr.
07/2017 Zaměstnanec má několik exekucí, na které provádíme srážky ze mzdy. I přesto, že jsou srážky ze mzdy prováděny, jeden z exekutorů obstavil zaměstnanci jeho účet, na který mu posíláme mzdu. Můžeme posílat mzdu zaměstnance na účet jeho matky?
Podle § 143 odst. 1 ZP je zaměstnavatel povinen na základě dohody se zaměstnancem zaplatit částku určenou zaměstnancem na svůj náklad a nebezpečí na jeden platební účet určený zaměstnancem. Tzn., že můžete jeho mzdu posílat i na účet jeho matky.
08/2017 Zaměstnanci poskytujeme bezplatně vozidlo k používání pro služební i soukromé účely. Pro účely daní mu dáváme každý měsíc jako příjem 1% vstupní ceny vozidla. V měsíci listopadu měl zaměstnanec po celý měsíc vozidlo se vstupní cenou 448000 Kč a po část měsíce ještě nové vozidlo se vstupní cenou 723000 Kč. Od měsíce prosince má již jen jedno vozidlo, a to nové. Jaká částka se považuje za příjem zaměstnance v měsíci listopadu a jaká v měsíci prosinci?
Podle § 6 odst. 6 ZDP se v případě, že zaměstnavatel poskytne zaměstnanci v průběhu měsíce více motorových vozidel současně, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1% z úhrnu vstupních cen všech motorových vozidel. Tzn., že za měsíc listopad bude příjmem zaměstnance částka 1% ze součtu 448000+723000, tj. 11710 Kč a v měsíci prosinci částka 7230 Kč (1% ze 723000 Kč). Pokud by v měsíci listopadu měl vozidla poskytnuta postupně za sebou a ne současně, byl by příjem rovněž ve výši 7230 Kč (zde by se vycházelo z vyšší vstupní ceny vozidla).
