Současné znění zákoníku práce (ZP) vychází vstříc matkám na mateřské dovolené podle § 195 ZP v tom, aby si mohly po jejím skončení požádat o čerpání dovolené. V § 217 odst. 5 ZP se říká, že „požádá-li zaměstnankyně zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, je zaměstnavatel povinen její žádosti vyhovět.“
Obdobně by se podle § 217 odst. 5 ZP postupovalo v případě zaměstnance, který by požádal zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení rodičovské dovolené do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, tj. po dobu 28 resp. 37 týdnů (v dalším textu již budeme hovořit jen o zaměstnankyni a obdobně to platí pro zaměstnance). POZOR: zaměstnanec může ale nastoupit na rodičovskou dovolenou nejdříve ode dne narození dítěte (§ 196 ZP).
Podle § 223 odst. 1 ZP dovolenou vyčerpanou podle § 217 odst. 5 ZP před nástupem rodičovské dovolené není možné z důvodu následného čerpání rodičovské dovolené krátit. Pokud si ale nepožádá ihned po skončení mateřské dovolené, tak se dovolená krátí za 100 neodpracovaných směn o 1/12 a za každých dalších 21 zameškaných směn o další 1/12.
Poznámka: doba čerpání mateřské dovolené podle § 216 odst. 2 ZP se pro účely dovolené posuzuje jako výkon práce. Obdobně u zaměstnance doba čerpání rodičovské dovolené po dobu, kdy je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou se rovněž posuzuje jako výkon práce Čerpání rodičovské dovolené se však již jako výkon práce neposuzuje a je třeba za tuto dobu dovolenou krátit.
V souvislosti s těmito paragrafy může v praxi dojít k mnoha situacím, které je třeba řešit dle konkrétního nástupu a skončení mateřské dovolené. Varianta I. Asi nejjednodušší varianta je, když zaměstnankyně před nástupem mateřské dovolené pracuje a po jejím skončení nezbývá do konce roku 100 směn, za které by se dovolená krátila. Např. zaměstnankyně pracovala do 12. 3. a od 13. 3. nastoupila na mateřskou dovolenou, která ji skončila 3. 9. V tomto případě, pokud zaměstnankyně požádá o čerpání dovolené po skončení mateřské dovolené, nevzniká žádný problém, protože do konce roku nezbývá 100 směn, a i kdyby si zaměstnankyně nepožádala o čerpání dovolené, tak se jí stejně nekrátí a vyčerpá si ji po skončení rodičovské dovolené…
Složitější situace by u této varianty nastala, pokud by zaměstnankyně před nástupem na mateřskou dovolenou byla na rizikovém těhotenství (doba nemoci se totiž pro účely dovolené nepovažuje jako výkon práce - § 223 odst. 1 a § 348 odst. 1 ZP). Zde by pro ni bylo nejvýhodnější, aby si hned po skončení mateřské dovolené požádala o čerpání dovolené, protože jinak by se doba nemoci přičetla k rodičovské dovolené a dovolená by se krátila za 100 zameškaných dnů o 1/12 a za každých dalších 21 zameškaných dnů o další 1/12. Varianta II. Zaměstnankyně nastupuje na mateřskou dovolenou koncem roku předchozího nebo začátkem roku běžného, ale díky mateřské dovolené „odpracuje“ v běžném roce 60 dnů. Zde by pro ni bylo nejvýhodnější, aby si hned po skončení mateřské dovolené požádala o čerpání dovolené, protože jinak by se jí dovolená krátila za čerpání rodičovské dovolené. Např. zaměstnankyně nastoupila na mateřskou dovolenou 20. 11. předchozího roku a ta jí skončila 4. 6. následujícího roku. Pokud si požádá o čerpání dovolené ihned po skončení mateřské dovolené, tak se dovolená krátit nebude. Pokud by si nepožádala, musela by se dovolená zkrátit o 3/12 z celkového nároku za 144 neodpracovaných směn (bráno z roku 2017). Varianta III. Nejsložitější jsou vždy varianty, kdy zaměstnankyně nastoupí na mateřskou dovolenou v předchozím roce a ta jí skončí v následujícím roce ještě předtím, než díky ní „odpracovala“ 60 dnů. Např. zaměstnankyně nastoupila na mateřskou dovolenou 5. 8. předchozího roku a ta jí skončila 17. 2. následujícího roku. Zde může nastat několik variant a způsobů řešení…
Do doby než byl vydán Judikát Krajského soudu v Ostravě zn. 16 Co 241/2012, postupovali zaměstnavatelé takto:
posuzoval se stav ke dni skončení mateřské dovolené
jestliže zaměstnankyně získala mateřskou dovolenou 35 dnů, měla by nárok na dovolenou z běžného roku pouze ve výši jedné dvanáctiny
ke dnům získaným čerpáním mateřské dovolené se připočetly ještě dny nevyčerpané „staré“ dovolené z předchozího roku
pokud měla zaměstnankyně ještě např. 10 dnů staré dovolené a mateřskou dovolenou získala 35 dnů, tak měla celkem „odpracováno“ 45 dnů a nárok na dovolenou běžného roku by u ní byl dvě dvanáctiny
ke dnům získaným čerpáním mateřské dovolené se připočetly nevyčerpané dny „staré“ dovolené a celá dovolená běžného roku
pokud je v organizaci nárok na dovolenou v délce 4 týdnů (20 dnů), získala by započtením staré dovolené (10 dnů) a mateřské dovolené (35 dnů) celkem 65 dnů, čímž by splnila podmínku pro vyčerpání celé dovolené běžného roku.
Zaměstnavatelé v těchto případech postupovali podle toho, jaký z těchto tří způsobů se jim hodil... Takže „hodní“ zaměstnavatelé volili třetí způsob (tj. i zápočet dovolené běžného roku) a ti zaměstnavatelé, co „nechtěli moc platit“, volili první dva způsoby bez zápočtu…
Krajský soud v Ostravě sjednotil postup v těchto případech takto: „Na výklad § 217 odst. 5 ZP existují rozdílné názory, pokud se týká rozsahu povinně poskytované dovolené v tom směru, zda se povinnost určit čerpání dovolené týká pouze práva na dovolenou, které v okamžiku podání žádosti oprávněný zaměstnanec má, anebo zda se při určování dovolené zohlední i rozsah práva na dovolenou, který zaměstnanec splní až jejím čerpáním. Ustanovení § 217 odst. 5 ZP zaměstnavateli pouze bez bližšího určení ukládá, že pokud oprávněný zaměstnanec požádá o poskytnutí dovolené tak, aby bezprostředně navazovala na skončení mateřské (rodičovské) dovolené, dovolenou poskytnout musí; není uvedeno, že se má jednat o dovolenou, na kterou v době žádosti již vznikl nárok, a proto se dovozuje, že se musí jednat o poskytnutí dovolené v tom rozsahu, ve kterém by na ni zaměstnanci v daném roce právo vzniklo při použití vztahujících se ustanovení, především § 348 odst. 1 písm. b) ZP (zde se říká, že za výkon práce se považuje i čerpání dovolené – pozn. redakce); zaměstnavatel musí vycházet z předpokladu čerpání celé výměry dovolené za stávající kalendářní rok, popřípadě zbývající části z předchozího kalendářního roku, a pokud součet náhradní doby mateřské dovolené a čerpání dovolené podle § 348 odst. 1 písm. b) ZP dosáhne 60 dnů, znamená to, že oprávněnému zaměstnanci za kalendářní rok vznikne právo na dovolenou za tento rok v celé výměře.“
CO Z TOHO PRO NÁS VYPLÝVÁ?
Pokud zaměstnankyně skončí mateřskou dovolenou začátkem roku,aniž by jejím čerpáním získala alespoň 60 dnů, je třeba k těmto dnům přičíst ještě celou výměru dovolené za tento rok a nevyčerpanou starou dovolenou z předchozího roku. Jestliže započtením této dovolené získá alespoň 60 dnů, může si vyčerpat celou dovolenou za tento rok. Např. učitelka základní školy (pedagogický pracovník) skončila mateřskou dovolenou dne 31. 1. 2017, čímž získala 22 dnů pro účely dovolené. Pokud k těmto 22 dnům přičteme celou dovolenou běžného roku, která je u pedagogických pracovníků 40 dnů, získá celkem 62 dnů a může si celou dovolenou roku 2017 vyčerpat. Pro některé zaměstnavatele je tento judikát bolestivý...
Pokud ale zaměstnankyně zápočtem celé dovolené z běžného roku nezíská potřebných 60 dnů, bude mít nárok na dovolenou pouze za odpracované dny. Např. U zaměstnavatele je nárok na dovolenou v délce 25 dnů. Zaměstnankyně skončila mateřskou dovolenou 11. 2. 2017, čímž získala 30 dnů pro účely dovolené. Pokud k těmto 30 dnům přičteme celou dovolenou roku 2017, nezíská tato zaměstnankyně dobu 60 dnů (pouze 55) a bude mít nárok na dovolenou v délce 1/12 z celkového nároku.
V letošním roce jsme se setkali dokonce s případem, že zaměstnankyně (učitelka), skončila mateřskou dovolenou 29. 12. 2016 a měla z roku 2016 nevyčerpaných 27 dní dovolené (o prázdninách už byla na rizikovém těhotenství a nemohla dovolenou čerpat) a postupem podle Judikátu si může vyčerpat celou dovolenou roku 2017 (27+40), protože čerpáním dovolené splní podmínku odpracování 60 dnů v roce 2017. A škola jde žádat zřizovatele o mimořádnou dotaci… ZÁVĚR: V případě čerpání dovolené po skončení mateřské dovolené je třeba vždy vycházet z konkrétního data skončení mateřské dovolené a započtení dovolené, na kterou by vznikl nárok ke dni jejího skončení. Obdobně by se postupovalo i u muže, který si požádal o rodičovskou dovolenou od narození dítěte. I u něho se totiž doba od narození dítěte do doby, kdy žena čerpá mateřskou dovolenou, považuje jako výkon práce a i on si může rovněž požádat o čerpání řádné dovolené.
Pokud zaměstnankyně nebo zaměstnanec nepožádají o čerpání dovolené tak, aby bezprostředně navazovala na skončení mateřské dovolené, není již zaměstnavatel povinen její žádosti vyhovět… Pokud by jim přesto např. po měsíci od skončení mateřské dovolené vyhověl, musí dovolenou za čerpání rodičovské dovolené již pokrátit, a to za 100 zameškaných směn o 1/12 a za každých dalších 21 zameškaných směn rovněž o 1/12.
POZNÁMKA: jiná situace je v případě čerpání rodičovské dovolené před nástupem na další mateřskou dovolenou. V tomto případě se za čerpání rodičovské dovolené dovolená krátí podle § 223 odst. 1 ZP, a to za 100 zameškaných směn o 1/12 a za každých dalších 21 zameškaných směn rovněž o 1/12. Např. zaměstnankyně bude na rodičovské dovolené s prvním dítětem do 28. 6. 2017 a od 29. 6. nastupuje na další mateřskou dovolenou. V tomto případě se dovolená roku 2017 pokrátí o 2/12 z celkového nároku v roce za 124 neodpracovaných směn. POZOR: neustále se setkáváme se zaměňováním pojmů rodičovská dovolená a rodičovský příspěvek. Rodičovskou dovolenou poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci podle § 196 ZP (maximálně do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let). Rodičovský příspěvek je dávka, kterou vyplácí Úřad práce podle §§ 30 až 31 zákona 117/95 Sb. o SSP. Podmínkou pro poskytování rodičovského příspěvku je, že dítě do 2 let věku navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení v rozsahu nepřevyšujícím 46 hod. v kal. měsíci. Tzn., že pokud si někdo čerpá dovolenou po skončení mateřské dovolené, může klidně pobírat rodičovský příspěvek. Stejně tak může rodič pracovat, pokud nemá toto dítě umístěno v předškolním zařízení déle než 46 hod. v měsíci. V případě dítěte staršího než 2 roky, může být toto dítě umístěno v předškolním zařízení i celodenně, aniž by rodič přišel o rodičovský příspěvek. Jestliže bude poživatel rodičovského příspěvku pracovat na stejné pozici, jakou zastával před nástupem na mateřskou dovolenou, nebude již u tohoto zaměstnavatele na rodičovské dovolené!
