Neustále se na nás obracíte s posouzením, zda se jedná o zaměstnání malého rozsahu (§ 7 zákona 187/2006 Sb. o NP) či nikoliv a mnohdy je to i na základě prováděných kontrol ze strany OSSZ nebo oprávněného rozhořčení zaměstnance, který nedostal vyplacenou náhradu mzdy ani nemocenské. Např. zaměstnanec měl DPČ, kde bylo uvedeno, že výkon práce nepřekročí v průměru polovinu týdenní pracovní doby s odměnou 100 Kč na hodinu. Každý měsíc si vydělával cca 8000 Kč a v měsíci, kdy onemocněl měl jen 1900 Kč. V tomto případě neměl nárok na nemocenské a ani na náhradu mzdy, protože se jednalo o zaměstnání malého rozsahu a on v měsíci vzniku pracovní neschopnosti nedosáhl započitatelného příjmu 2500 Kč…
Zda se jedná o zaměstnání malého rozsahu nebo nejedná, má vliv právě na poskytování náhrady mzdy i nemocenských dávek. Podle § 7 odst. 1 zákona o NP je zaměstnáním malého rozsahu zaměstnání, které - je vykonáváno na území ČR - není splněna pouze podmínka započitatelného příjmu alespoň 2500 Kč, neboť sjednaná částka je nižší než 2500 Kč, nebo započitatelný příjem nebyl sjednán vůbec.
Podle odst. 2 téhož paragrafu je zaměstnanec při výkonu zaměstnání malého rozsahu pojištěn jen v těch kalendářních měsících, v nichž dosáhl započitatelného příjmu 2500 Kč.
Nejvíc problémů v praxi způsobuje text, že „započitatelný příjem nebyl sjednán vůbec“. Kdy tato situace nastane? Pokud se z uzavřeného pracovního poměru nebo z dohody o pracovní činnosti nedá zjistit, jaká bude výše započitatelného příjmu v měsíci. Např. pokud je v dohodě o pracovní činnosti sjednáno, že bude zaměstnanec pracovat dle potřeb organizace a odměna bude 100 Kč na hodinu, jedná se o zaměstnání malého rozsahu, protože není zajištěno, aby byl započitatelný příjem v měsíci alespoň 2500 Kč (může být 0 Kč až např. 16000 Kč). Obdobně v případě sjednání v dohodě o pracovní činnosti, že výkon práce nepřekročí polovinu týdenní pracovní doby, tak se rovněž jedná o zaměstnání malého rozsahu a pojištění vzniká pouze v měsíci, kdy zaměstnanec dosáhne alespoň 2500 Kč. Závěr: způsob sepsání pracovněprávního vztahu tak má zásadní vliv na to, zda se jedná či nejedná o zaměstnání malého rozsahu. Většinou je vždy důležité předem rozhodnout, zda chceme nebo nechceme, aby byl zaměstnanec vůbec nemocensky pojištěn.
Např. student nebo starobní důchodce na pojištění netrvají a jsou naopak raději, pokud když bude příjem nižší než 2500 Kč, tak se z něj sociální pojištění neodvádí. Např. s poživatelem starobního důchodu nebo se studentem proto sjednáme zaměstnání (nejlépe dohodu o pracovní činnosti), kde uvedeme, že zaměstnanec bude pracovat dle potřeb organizace nebo, že výkon práce nepřekročí polovinu týdenní pracovní doby a odměna bude 80 Kč na hod. Toto je typické zaměstnání malého rozsahu, protože započitatelný příjem není sjednán vůbec (nevíme kolik hodin v měsíci odpracuje).
V takto sjednané dohodě odvedeme pojistné na SZ jen v měsících, kdy dosáhne započitatelného příjmu 2500 Kč nebo více.
Nárok na dávky NP a na náhradu mzdy v době prvních 14. kal. dnů PN má pouze v případě, že onemocní v měsíci, kdy dosáhl započitatelného příjmu 2500 Kč.
Pokud máme zaměstnance, který naopak chce být nemocensky pojištěn (např. je to jeho jediné zaměstnání a nemá ještě důchodový věk), budeme postupovat tak, aby mu zaměstnání založilo účast na nemocenském pojištění.
Musíme proto sjednat pracovněprávní vztah tak, aby z něho šlo vyčíst, že odměna dosáhne 2500 Kč. Např. výkon práce v měsíci je minimálně 40 hodin a hodinová sazba je 80 Kč na hod. V tomto případě je započitatelný příjem minimálně 3200 Kč (80x40) a zaměstnanci se bude odvádět pojistné na SZ i v měsících, kdy by nedosáhl 2500 Kč.
Nárok na náhradu mzdy za prvních 14 dnů PN a na nemocenské dávky má rovněž i v případě, že nedosáhne 2500 Kč v měsíci, kdy onemocněl.
Poznámka: odvod zdravotního pojištění nemá nic společného se zaměstnáním malého rozsahu, ale závisí vždy na druhu pracovněprávního vztahu a výši odměny. Např. z pracovního poměru sjednaného na 2400 Kč se zdravotní pojištění odvádí vždy, i když se jedná o zaměstnání malého rozsahu. Naopak z dohody o pracovní činnosti sjednané na 6000 Kč měsíčně se v měsíci, kdy zaměstnanec nedosáhne započitatelného příjmu 2500 Kč, pojistné na VZP neodvádí, i když se nejedná o zaměstnání malého rozsahu.
