3/ ZMĚNY V ZÁKONU O ZAMĚSTNANOSTI A V ZÁKONÍKU PRÁCE
Zákonem 93/2017 Sb. se mění zákon 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, zákon 251/2005 Sb. o inspekci práce a zákon 262/2006 Sb., zákoník práce. Z jednotlivých změn jsou pro naši práci nejdůležitější tyto změny:
Zákon o zaměstnanosti
V § 78 odst. 2 se zvyšuje výše příspěvku na zaměstnávání osob se zdravotním postižením z 8800 Kč na 9500 Kč. Podle přechodného ustanovení se tato výše použije poprvé pro výpočet výše příspěvku za I. čtvrtletí 2017, o který se žádá po skončení tohoto čtvrtletí. Za čtvrté čtvrtletí 2016 bude poskytnut příspěvek vypočtený z částky 8800 Kč.
V § 136 se vkládá nový odst. 2, podle kterého bude muset mít poskytovatel nadnárodně poskytované služby v místě pracoviště kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu svých zaměstnanců, kteří byli vysláni na území České republiky k plnění úkolů vyplývajících ze smlouvy mezi tímto zaměstnavatelem a příjemcem nadnárodně poskytované služby, a to přeložené do českého jazyka. Znamená to, že se pro zahraniční firmy vysílající zaměstnance do ČR zavádí stejná povinnost, která platí pro české firmy.
Zákon o inspekci práce
Změny provedené v tomto zákonu se týkají hlavně spolupráce orgánů inspekce práce mezi jednotlivými státy na úseku pracovněprávních vztahů (vzájemné poskytování informací apod.).
Zákoník práce
V § 319 se doplňuje odstavec 3, který zní: (3) Za výplatu mzdy nebo platu do výše podle odstavce 1 písm. c) zaměstnanci zaměstnavatele z jiného členského státu Evropské unie vyslanému k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb na území České republiky ručí osoba, ke které na základě uzavřené smlouvy vyslal zaměstnance k plnění úkolů vyplývajících z této smlouvy zaměstnavatel usazený v jiném členském státu Evropské unie, pokud
a) odměna za práci do výše podle odstavce 1 písm. c) nebyla zaměstnavatelem usazeným v jiném členském státu Evropské unie zaměstnanci vyslanému k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb na území České republiky vyplacena, b) zaměstnavateli uvedenému v písmenu a) byla pravomocně uložena pokuta za přestupek podle § 13 odst. 1 písm. b) nebo za správní delikt podle § 26 odst. 1 písm. b) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, c) o neposkytnutí odměny tato osoba věděla nebo při vynaložení náležité péče vědět měla a mohla. Není-li prokázána skutečná délka výkonu práce, má se za to, že zaměstnanec, který byl vyslán na území České republiky k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb, vykonával práci 3 měsíce.
Zde se do zákoníku práce zavádí institut ručení příjemce poskytované služby za výplatu mzdy do výše minimální mzdy, příslušné nejnižší úrovně zaručené mzdy a příplatků za práci přesčas zaměstnanci, který byl v rámci nadnárodně poskytované služby vyslán k plnění úkolů z této smlouvy vyplývajících k uvedenému příjemci služby. Předmětné ručení vzniká pouze za předpokladu, že tato odměna nebyla zaměstnavatelem vyplacena, za což byla zaměstnavateli uložena pokuta dle příslušného ustanovení zákona o inspekci práce a jestliže o neposkytnutí odměny tato osoba věděla nebo při vynaložení náležité péče vědět měla a mohla. Není-li prokázána skutečná délka výkonu práce, má se za to, že zaměstnanec, který byl vyslán na území České republiky k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb, vykonával práci 3 měsíce.
Změny provedené tímto zákonem nabývají účinnosti dnem 1. dubna 2017.
