27/2017 Zaměstnanci se nás ptají, jak je to se zápočtem dob, kdy jsou vedeni v evidenci Úřadu práce pro účely důchodového pojištění. Mohli byste srozumitelným způsobem uvést, jak se v těchto případech postupuje a v jakém rozsahu se tato doba započte?
Podle § 5 odst. 2 písm. a) zákona 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění jsou pojištěny osoby vedené v evidenci krajské pobočky Úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání, pokud této osobě náleží podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci a v rozsahu nejvýše tří let též dobu, po kterou tato podpora nenáleží s tím, že z doby před dosažením věku 55 let se z doby, kdy podpora nenáleží započítává jen 1 rok, a nezapočítává se do ní jiná náhradní doba pojištění nebo doba pojištění, která se kryje s dobou, po kterou je osoba vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání; za dobu, po kterou náleží podpora v nezaměstnanosti, se přitom považuje též doba, po kterou se podpora v nezaměstnanosti neposkytuje z důvodu, že osobě vedené v evidenci uchazečů o zaměstnání přísluší odstupné, odbytné nebo odchodné. Takže např. zaměstnanec, který pobíral podporu v nezaměstnanosti po dobu 4 let se započte celá tato doba jako tzv. „náhradní doba důchodového pojištění“. Kromě toho byl evidován na ÚP bez nároku na podporu v nezaměstnanosti po dobu 5 let, z toho 4 roky byly před dosažením 55 let. Z této doby, kdy mu již podpora nenáležela, se mu započte pouze 1 rok z doby, kdy podpora nenáležela do 55 let věku a 1 rok po dosažení věku 55 let.
28/2017 Z jakého důvodu nemůže zaměstnanec v dalším pracovněprávním vztahu u téhož zaměstnavatele vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny? Chtěli bychom, aby zdravotní sestra v pracovním poměru na chirurgii, pracovala ještě jako zdravotní sestra na jiném oddělení v rámci nemocnice, a to na dohodu o pracovní činnosti, jako záskok za nemocné zaměstnankyně. Zaměstnankyně s tím souhlasí.
Podle § 34b odst. 2 ZP nesmí zaměstnanec v dalším pracovněprávním vztahu u téhož zaměstnavatele vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny. Hlavním důvodem tohoto zákazu je, aby nedocházelo k „obcházení“ případné práce přesčas, což se zejména ve zdravotnictví mnohdy dělo. Nic však nebrání tomu, aby tato sestra vykonávala činnost pomocného personálu na jiném oddělení např. na základě dohody o pracovní činnosti.
29/2017 V § 31 zákona 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění je dána možnost požádat o předčasný starobní důchod (to je trvale krácený), když do důchodového věku chybí 5 roků. Kdo si může v současné době o tento předčasný důchod požádat?
Podle § 31 odst. 1 písm. b) má pojištěnec nárok na starobní důchod před dosažením důchodového věku, pokud mu do dosažení důchodového věku chybí nejvýše 5 roků a důchodový věk činí alespoň 63 let a on dosáhl věku alespoň 60 let. Pětiletá doba předčasnosti bude tedy přicházet v úvahu u osob, jejichž důchodový věk činí 65 let a bude se týkat mužů a bezdětných žen narozených po roce 1964 a dále žen s jedním vychovaným dítětem narozených po roce 1965. V letošním roce by mohl pojištěnec muž a bezdětná žena odejít do předčasného důchodu 3 roky a 8 měsíců před dosažením důchodového věku. Musí ale počítat s velmi výrazným krácením procentní výměry důchodu…
30/2017 Zaměstnanec, který pracuje v nepřetržitém provozu si v den, kdy neměl rozepsanou směnu zašel na vyšetření do několika zdravotnických zařízení. Po skončení měsíce předložil potvrzení od zdravotnických zařízení a požaduje po nás náhradu mzdy. Má na náhradu mzdy opravdu nárok, když ten den neměl rozepsanou směnu?
V tomto případě nejde u zaměstnance o překážku v práci, protože návštěva lékaře proběhla v době jeho nepřetržitého odpočinku v týdnu. Náhrada mzdy mu tudíž nenáleží, protože mu mzda neušla. Podle bodu 1. přílohy k NV 590/2006 Sb. o překážkách v práci postupoval tento zaměstnanec předpisově, protože absolvoval vyšetření ve zdravotnickém zařízení mimo pracovní dobu…
31/2017 Slyšeli jsme, že si může poživatel starobního důchodu, který pracuje a důchod pobírá, požádat o zvýšení svého důchodu. Je to skutečně možné a v případě, že ano, tak za jakých podmínek?
Pokud bude starobní důchodce pobírat důchod v plné výši, důchod se bude podle § 34 odst. 2 zákona 155/95 Sb. o důchodovém pojištění navyšovat o 0,4 % výpočtového základu za každých 360 kalendářních dnů výkonu výdělečné činnosti. O úpravu výše důchodu může požádat ihned poté, co získá alespoň 360 kalendářních dnů výdělečné činnosti. Do celkového počtu 360 dní se nezapočítávají doby dočasné pracovní neschopnosti, ošetřování člena rodiny ani jakékoliv neplacené volno.
32/2017 Co je myšleno nezbytně nutnou dobou v případě návštěvy zdravotnického zařízení za účelem vyšetření nebo ošetření? Vzhledem k tomu, že všichni zaměstnanci mají svého ošetřujícího lékaře ve městě, které je i jejich místem výkonu práce, chceme jim poskytnout náhradu mzdy maximálně za 3 hodiny.
Nezbytně nutná doba pro tyto účely není nikde specifikována. Podle našeho názoru by se mělo jednat o cestu do zdravotnického zařízení, dobu čekání na vyšetření, dobu vlastního vyšetření a cestu zpět do zaměstnání. Tyto doby se můžou výrazně lišit v délce (zejména doba čekání např. při chřipkové epidemii), takže není možné stanovit minimální a maximální délku pracovního volna. Pro účely kontroly celkové doby nepřítomnosti by bylo vhodné, aby lékař potvrdil „propustku“ s uvedením času ošetření. Lékaři jsou podle § 206 odst. 2 ZP povinni tento doklad potvrdit.
33/2017 V současné době máme nedostatek pracovních sil. Chtěli bychom proto zaměstnat poživatele předčasného starobního důchodu, ale nevíme, za jakých podmínek, aby nepřišel o výplatu důchodu? Důchodového věku dosáhne až začátkem července tohoto roku.
Výplata předčasného starobního důchodu v období do dosažení důchodového věku nenáleží po dobu souběžného výkonu jakékoli výdělečné činnosti zakládající účast na důchodovém pojištění. Za výdělečnou činnost se nepovažuje např. činnost vykonávaná na základě dohody o provedení práce do příjmu 10000 Kč za měsíc nebo zaměstnání malého rozsahu, jestliže v něm nebylo dosaženo rozhodného příjmu 2 500 Kč. Potom, co poživatel předčasného starobního důchodu dosáhne v červenci důchodového věku, platí pro něj při výkonu výdělečné činnosti stejné možnosti jako pro poživatele řádných starobních důchodů, tzn. že může bez omezení vykonávat jakoukoliv výdělečnou činnost. Zde se nabízí s tímto zaměstnance sjednat na měsíce květen a červen dohodu o provedení práce do 10000 Kč a od měsíce července již jakýkoliv pracovněprávní vztah.
34/2017 Druh a družka uzavřeli 15. 4. manželství. Do té doby si druh uplatňoval společné dítě jako č. 1 a družka si uplatňovala své dítě z předchozího vztahu jako č. 2. a společné dítě uváděla na prvním místě jako N. Doposud jsme zaměstnavateli druha vystavili potvrzení, že neuplatňuje společné dítě. Co musí nyní udělat, pokud chtějí i nadále uplatňovat děti stejným způsobem?
Do doby, než uzavřeli sňatek stačilo, aby si zaměstnavatelé vyměnili potvrzení o tom, jak je uplatňováno společné dítě. Po uzavření sňatku by si již manžel mohl uplatnit daňové zvýhodnění i na dítě druhého z manželů, takže by si měl u svého zaměstnavatele doplnit toto dítě manželky do prohlášení k dani jako č. 2 s „N“ a jeho zaměstnavatel by měl vystavit zaměstnavateli manželky potvrzení o tom, že toto dítě zaměstnanec neuplatňuje.
35/2017 Zaměstnanec u nás ukončil v srpnu 2016 pracovní poměr na dobu neurčitou a nyní od května 2017 chceme, aby opět nastoupil, ale na dobu určitou. Můžeme s ním nyní sjednat pracovní poměr na dobu určitou, když ještě neuplynuly 3 roky od skončení předchozího pracovního poměru?
Podle § 39 odst. 2 ZP se uplynutí doby 3 let vyžaduje pouze v případě skončení předchozího pracovního poměru sjednaného na dobu určitou. Ve Vašem případě se jednalo o skončení pracovního poměru na dobu neurčitou, kde tato podmínka není uvedena.
36/2017 Zaměstnanec s kratší pracovní dobou 36 hodin týdně, pracuje pondělí, středa a pátek po 12 hodinách. V úterý, kdy neměl rozepsanou směnu se zúčastnil školení v místě mimo pravidelné pracoviště. Cesta do místa školení trvala 2 hodiny, vlastní školení bylo 4 hodiny a cesta zpět opět trvala 2 hodiny. Jedná se u tohoto zaměstnance o práci přesčas, když týdenní pracovní doba v organizaci je 40 hod. týdně?
Podle § 78 odst. 1 písm. i) ZP u zaměstnanců s kratší pracovní dobou je prací přesčas práce přesahující týdenní pracovní dobu. Jelikož se v tomto případě považuje za výkon práce pouze doba účasti na školení (4 hod.), není překročena týdenní pracovní doba (36+4=40) a o práci přesčas se nejedná. Zaměstnanci bude zaplacena ale bez příplatku za přesčas. Za dobu jízdy na školení a zpět nic nenáleží, protože nespadá do pracovní doby a nelze tuto dobu podle § 210 ZP považovat za překážku v práci.
