5/ PROVÁDĚNÍ SRÁŽEK ZE MZDY Z DOHODY O PROVEDENÍ PRÁCE
I když se srážky ze mzdy z dohod o provedení práce provádí již od 1. září 2015, neustále se setkáváme s problémy s jejich prováděním v praxi. Proto si uvedeme pár příkladů, se kterými se nejčastěji setkáme.
Příklad č. 1. Zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele v pracovním poměru s příjmem 15000 Kč a kromě toho má u něho sjednanou dohodu o provedení práce s měsíční odměnou 3000 Kč. V měsíci dubnu 2017 byl zaměstnavateli doručen nepřednostní exekuční příkaz na provádění srážek ze mzdy. Jak bude v tomto případě postupovat zaměstnavatel?
V tomto případě se z celkového čistého příjmu z pracovního poměru a z dohody o provedení práce provedou se srážky ze mzdy tak, že od čistého příjmu se odečte nezabavitelná částka a ze zbytku se srazí jedna třetina na nepřednostní exekuci.
Příklad č. 2. Zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele v pracovním poměru s příjmem 15000 Kč a kromě toho má u něho sjednanou dohodu o provedení práce s měsíční odměnou 3000 Kč. Z příjmu z pracovního poměru se provádí srážky ve prospěch exekučního příkazu doručeného v roce 2014. Z dohody o provedení práce se podle přechodného ustanovení zákona 164/2015 Sb. srážky neprovádí, protože byla sjednána před 1. 9. 2015. V měsíci dubnu 2017 na něho přišel další nepřednostní exekuční příkaz na provádění srážek ze mzdy. Jak bude v tomto případě postupovat zaměstnavatel?
Vzhledem k tomu, že tento nový exekuční příkaz byl doručen po 31. srpnu 2015, vztahuje se již i na příjmy z dohody o provedení práce. Z příjmů z pracovního poměru jsou prováděny srážky ve prospěch exekučního příkazu z roku 2014. Příjem z dohody o provedení práce by měl podléhat srážce ze mzdy ve prospěch nového exekučního příkazu. Jak se bude postupovat při provádění této nové srážky?
Podle našeho názoru se musí nejprve zjistit čistá mzda z pracovního poměru (tj. z 15000 Kč). Od této čisté mzdy by se odečetla nezabavitelná částka a ze zbytku čisté mzdy by se provedla srážka jedné třetiny pro první exekuční příkaz. Potom by se měla vypočíst čistá mzda ze součtu příjmu z pracovního poměru a odměny z dohody o provedení práce. Rozdíl mezi touto čistou mzdou a čistou mzdou z pracovního poměru by byla čistá mzda z dohody o provedení práce, z které by se provedla srážka ze mzdy ve výši jedné třetiny. V tomto případě je odměna do 10000 Kč takže nepodléhá odvodům pojistného ale pouze dani z příjmů. Daň z příjmů bude v tomto případě zálohová 15%. Čistá odměna z dohody o provedení práce bude v tomto případě 2550 Kč (3000-450) a z této částky by se měla srazit jedna třetina tj. 850 Kč (2550 Kč zaokrouhlených na částku dělitelnou třemi směrem dolu).
Poznámka: Setkali jsme se ale i s názory, že by se měla nezabavitelná částka rozpočítávat mezi příjem z pracovního poměru a odměnu z dohody, což by přineslo další komplikace při výpočtu srážek. Výše uvedený způsob výpočtu je podle našeho názoru jediný možný. Problém by mohl vzniknout u zaměstnance s nižším příjmem, kterému by do příjmu z dohody o provedení práce rovněž zasáhla sleva na poplatníka (2070 Kč). V tomto případě by z odměny z dohody zbyla vyšší čistá částka ke srážení…
