37/2017 Náš zaměstnanec dosáhl důchodového věku v říjnu 2016. Nyní se nás ptá, zda si může zpětně požádat o přiznání starobního důchodu od října 2016. Lze si požádat zpětně o přiznání starobního důchodu a v případě, že ano, tak kolik let zpětně?
Ano, lze. Podle § 55 zákona 155/95 Sb. o důchodovém pojištění nárok na důchod nezaniká uplynutím času. Za předpokladu, že byly splněny podmínky nároku, lze důchod přiznat zpětně. Nárok na výplatu důchodu je však časově omezen, výplatu lze přiznat nejvýše pět let zpětně od uplatnění nároku. Uvedené neplatí pro tzv. předčasný starobní důchod, který lze přiznat nejdříve ode dne uplatnění žádosti.
38/2017 Zaměstnáváme starobního důchodce, který pobírá starobní důchod v poměrně vysoké částce (dříve pracoval na různých manažerských pozicích). Nyní se na nás obrátil s dotazem, jaká částka vyplácených starobních důchodů je v roce 2017 od daně osvobozena?
Podle § 4 odst. 1 písm. h) ZDP podléhá dani z příjmů částka pravidelně vyplácených důchodů, která překročí částku 36násobku minimální mzdy, která je platná k 1. lednu příslušného zdaňovacího období. V roce 2017 bude tato částka 396000 Kč (36x11000), což odpovídá měsíční výši důchodu v částce 33000 Kč. K tomu je nutno poznamenat, že se jedná o všechny pravidelně vyplácené důchody, tedy nejen o starobní důchod. Tzn., že pokud by Váš zaměstnanec pobíral ještě např. vdovecký důchod, tak by se do této částky také započetl. Na závěr je třeba poznamenat, že zdanění veškerých důchodů při příjmech podle §§ 6, 7 a 9 nad 840000 Kč bylo zrušeno Ústavním soudem v roce 2016.
39/2017 Máme aktuálně zaměstnanou paní, která je od r. 2013 v důchodu a chodí si k nám „odpočinout od manžela“. Vždy u nás zůstane půl roku až rok, pak jde domů odpočívat, a po čase, když ji to doma zase přestane bavit, nastoupí zpátky do práce. Pracovní poměry byly uzavřeny následovně: 1.10.2014 – 31.3.2015, 1.10.2015 – 30.9.2016, 16.1.2017 – 30.6.2017. Nyní máme zájem prodloužit smlouvu do konce roku. My už jsme ale vyčerpali tři doby určité a tak bychom dle ZP měli prodloužit na dobu neurčitou. Co s tím? Paní nemá zájem o pracovní smlouvu na dobu neurčitou.
Podle § 39 odst. 2 ZP doba trvání pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami nesmí přesáhnou 3 roky a ode dne vzniku prvního pracovního poměru může být opakována nejvýše dvakrát. Za opakování pracovního poměru se považuje i jeho prodloužení. Pokud nás ovšem sama zaměstnankyně písemně požádá (např. z důvodu vyššího věku) abychom jí i nadále zaměstnávali na dobu určitou, tak je podle našeho názoru možné v sjednávání doby určité pokračovat. Ustanovení § 39 má chránit zaměstnance, a ne jim komplikovat život…
40/2017 Zaměstnankyně byla na mateřské a potom na rodičovské dovolené do 3 let věku dítěte, tj. do 30. 3. 2017. K tomuto datu nás požádala o skončení pracovního poměru z důvodu přestěhování rodiny. V novém bydlišti se šla prozatím zaregistrovat na Úřad práce. Nyní se na nás obrátila s tím, že jí byla za duben vyplacena podpora v nezaměstnanosti ve výši pouhých 4050 Kč. Její průměrný čistý výdělek, který jsme uvedli na potvrzení pro ÚP byl 16358 Kč. Je možné, že jí byla vyplacena tak nízká podpora?
Podle § 41 odst. 3 písm. c) zákona 435/2004 Sb. o zaměstnanosti (dále jen ZZ) se doba péče o dítě ve věku do 4 let považuje za tzv. náhradní dobu zaměstnání. Podle § 51 ZZ se podpora v nezaměstnanosti stanoví za první 2 měsíce ve výši 0,15násobku průměrné mzdy v NH za I. až III. čtvrtletí předchozího roku, jestliže splnil podmínku doby předchozího zaměstnání započtením náhradní doby a tato doba se posuzuje jako poslední zaměstnání. Průměrná mzda za I. až III. čtvrtletí 2016 je 27000 Kč a 0,15násobek činí 4050 Kč (27000x0,15). Takže postup Úřadu práce je v tomto případě v souladu s platnými zákony. O této problematice jsme podrobně psali v DIS 5/2016 strana 1 a 2.
41/2017 Máme zaměstnance, který má několik exekučních příkazů, na které provádíme srážky ze mzdy. Tento zaměstnanec má 4 děti a jelikož jeho příjem není vysoký, pobírá na ně daňové zvýhodnění z části i formou daňového bonusu, z kterého srážky ze mzdy neprovádíme. Nyní nám přišel exekuční příkaz přikázáním jiné peněžité pohledávky, a to na daňový bonus. Víme, že celou částku daňového bonusu musíme poslat na tento exekuční příkaz, ale máme dotaz, zda si zaměstnanec může převést daňové zvýhodnění na 2 děti na svou manželku (čímž by u něho nevycházel bonus nebo by byl minimální)? Další dotaz se týká uplatnění nezabavitelné částky na tyto 2 „převedené děti“, zda ji bude moci na ně i nadále uplatňovat?
Pokud Vám zaměstnanec v Prohlášení k dani např. od měsíce června provede změnu tak, že si ponechá pouze první a druhé dítě v pořadí a u třetího a čtvrtého dítěte vyznačí „N“, je možné mu od tohoto měsíce poskytovat daňové zvýhodnění jen tyto první dvě děti. Zároveň byste si měli se zaměstnavatelem manželky vyměnit potvrzení o tom, jak budou děti nově uplatňovány. Započtení dětí pro účely zjištění počtu vyživovaných osob a nezabavitelné částky řeší § 911 občanského zákoníku, podle kterého výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen se sám živit. Pokud se ve Vašem případě jedná o studující děti, můžete je považovat za vyživované osoby po celou dobu studia. To, že na ně již neuplatňuje daňové zvýhodnění není pro tento účel rozhodující.
42/2017 Zaměstnanec byl na pracovní cestě. Určený dopravní prostředek byl autobus. Co musíme zaměstnanci po skončení pracovní cesty proplatit, když nám předložil pouze jízdenku do místa pracovní cesty, ale zpáteční jízdenku již nepředložil?
V § 185 ZP se říká, že požaduje-li se pro poskytnutí cestovních náhrad prokázání příslušných výdajů, může zaměstnavatel poskytnout tyto náhrady v jím uznané výši, která odpovídá určeným podmínkám pracovní cesty. Tzn., že zaměstnavatel by teoreticky nemusel poskytnout žádnou náhradu, ale v rámci dobrých vztahů na pracovišti, může poskytnout i plnou náhradu ve výši jízdného autobusem za cestu zpět. Tento výdaj by byl u zaměstnavatele daňově uznatelný a u zaměstnance by nebyl předmětem daně.
43/2017 V měsíci listopadu 2016 jsme dostali od exekutora exekuční příkaz přikázání jiné peněžité pohledávky na daňový bonus vyplácený zaměstnanci. Tomuto exekutorovi také daňový bonus zasíláme. V průběhu letošního roku jsme obdrželi obdobný příkaz od dalších dvou exekutorů. Jsme povinni vyplácený daňový bonus rozpočítávat i pro tyto další exekutory, případně jaké je pořadí u těchto přikázání jiné peněžité pohledávky?
V § 316 odst. 1 zákona 99/63 Sb., občanský soudní řád se říká, byl-li výkon rozhodnutí nařízen pro několik pohledávek, uspokojí se jednotlivé pohledávky v tom pořadí, v jakém bylo nařízení výkonu rozhodnutí doručeno dlužníkovi povinného. Tzn., že nejprve musí být uspokojeno první doručené přikázání jiné peněžité pohledávky a teprve potom se podle svého pořadí uspokojí ostatní peněžitá přikázání.
44/2017 Zaměstnanci jsme dne 17. května po odpracování směny předali ukončení pracovního poměru ve zkušební době. Tento zaměstnanec si ještě ten den zašel k lékaři, který mu od 17. 5. vystavil pracovní neschopnost. Je toto zrušení pracovního poměru ve zkušební době platné nebo musíme zaměstnanci proplatit prvních 14 kalendářních dnů PN a potom mu znovu doručit zrušení ve zkušební době?
Zrušení pracovního poměru ve zkušební době je v tomto případě platné, protože u zaměstnance v den, kdy měl směnu odpracovanou, začíná pracovní neschopnost podle § 192 odst. 1 ZP až od následujícího dne. Jiná situace by nastala v případě, že zrušení pracovního poměru ve zkušební době by bylo předáno v průběhu směny a zaměstnanec hned po jeho předání odešel k lékaři a ten jej uznal od tohoto dne práce neschopným. Zde by se jednalo o předání zrušení ve zkušební době ve stejný den, od něhož započalo prvních 14 kal. dnů PN a náhrada mzdy by zaměstnanci náležela.
