Zákonem 170/2017 Sb. byla provedena rozsáhlá novela zákona 586/92 Sb. o daních z příjmů. Většina změn bude platit až od 1. 1. 2018. To, co bude platit již od data vyhlášení ve Sbírce zákonů vyplývá z přechodných ustanovení tohoto zákona:
Podle přechodného ustanovení č. 21 zákona se zvýšené měsíční daňové zvýhodnění uplatní od nabytí účinnosti tohoto zákona. Podle téhož přechodného ustanovení by se ustanovení § 35c odst. 1 (tj. zvýšené celoroční sazby) použilo již pro zdaňovací období roku 2017. Vzhledem k tomu, že účinnost zákona je v tomto zákonu stanovena na 1. duben 2017 (což už je po termínu), začne zákon platit až 15 dnem po vyhlášení ve Sbírce zákonů (podle zákona o Sbírce zákonů). Vyhlášení ve Sbírce zákonů je dne 16. června 2017, takže zákon začne platit až ode dne 1. července 2017.
Daňové zvýhodnění na druhé dítě bude v roce 2017 činit 19404 Kč a daňové zvýhodnění na třetí a každé další dítě bude činit 24204 Kč. Tyto částky se uplatní v rámci ročního zúčtování záloh za rok 2017 nebo v daňovém přiznání za rok 2017. Daňové zvýhodnění na první dítě zůstává ve výši 13404 Kč.
Zvýšené daňové zvýhodnění u záloh by se uplatnilo od zúčtování mzdy za měsíc červenec ve výši 1617 Kč na druhé dítě a 2017 Kč na třetí a každé další dítě.
Další změna, která se použije rovněž již pro zdaňovací období roku 2017 vyplývá z přechodného ustanovení č. 22, podle kterého se „ustanovení § 38l odst. 1 písm. h) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, použije ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona“. Písm. h) nově zní takto: h) smlouvou o penzijním připojištění se státním příspěvkem nebo smlouvou o doplňkovém penzijním spoření a každoročně potvrzením penzijní společnosti o části měsíčních příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo doplňkové penzijní spoření, které v jednotlivých kalendářních měsících zdaňovacího období přesáhly výši, ke které náleží maximální státní příspěvek; smlouvou o penzijním pojištění nebo potvrzením instituce penzijního pojištění o účasti poplatníka na penzijním pojištění a každoročně potvrzením instituce penzijního pojištění o příspěvcích zaplacených poplatníkem na jeho penzijní pojištění na uplynulé zdaňovací období,
Z této změny vyplývá, že již pro zdaňovací období roku 2017 budou penzijní společnosti potvrzovat zaměstnancům na penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo na doplňkové penzijní spoření částky, které v jednotlivých měsících přesáhly výši, ke které náleží maximální státní příspěvek. Maximální státní příspěvek 230 Kč náleží k vlastní platbě zaměstnance ve výši 1000 Kč. Jestliže si zaměstnanec přinese potvrzení od penzijní společnosti, že zaplatil částku 24000 Kč za rok 2017, můžeme mu ji uplatnit jako nezdanitelnou částku v plné výši. Tento zaměstnanec si ale musel zaplatit na penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření částku 36000 Kč, protože penzijní společnost potvrzuje jen to, co si zaplatil nad 1000 Kč měsíčně (tj. nad 12000 Kč za rok). Zde není rozhodující, zda si zaměstnanec platí měsíčně 3000 Kč nebo si platí jen 1000 Kč měsíčně a např. v listopadu zaplatí 25000 Kč (24000+1000). V obou případech zaplatil nad 12000 Kč vždy částku 24000 Kč, kterou si může po skončení roku odečíst jako nezdanitelnou částku podle § 15 odst. 5 ZDP… Poznámka: Zvýšení nezdanitelné částky na penzijní připojištění a na doplňkové penzijní spoření na 24000 Kč bylo provedeno již zákonem 377/2015 Sb. s účinností od 1. 1. 2017.
Z ostatních změn v ZDP, které budou platit od 1. 1. 2018 vybíráme tyto nejzajímavější změny:
V § 6 odst. 3 se za větu první vkládá věta „Příjmem zaměstnance se rozumí i plnění podle odstavce 9 písm. d) a e) poskytnuté zaměstnavatelem pro rodinného příslušníka zaměstnance.“
Zde se do zákona doplnilo, že příjmem ze závislé činnosti jsou i nepeněžní plnění pro rodinné příslušníky zaměstnance ve formě použití zdravotnických, vzdělávacích nebo rekreačních zařízení, příspěvku na kulturní nebo sportovní akce, která jsou podle § 6 odst. 9 písm. d) a e) od daně z příjmů osvobozena.
V § 6 se změnil odst. 4 takto:
(4) Příjmy zúčtované nebo vyplacené plátcem daně jsou po zvýšení podle odstavce 12 samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, pokud zaměstnanec u tohoto plátce daně neučinil prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, 5 nebo 7 anebo nevyužije-li postup podle § 36 odst. 7 nebo 8 a jedná-li se o příjmy podle odstavce 1 a) plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10000 Kč, nebo b) v úhrnné výši nepřesahující u téhož plátce daně za kalendářní měsíc částku 2500 Kč.
Doplnění písm. b) do odst. 4 § 6 by mělo výrazně snížit počet zaměstnanců, kteří si budou muset podávat daňové přiznání. Do konce roku 2017 si všichni, kteří měli příjem u dalšího zaměstnavatele a neměli u něho podepsané prohlášení k dani, museli po skončení roku podat daňové přiznání, protože veškeré příjmy (s výjimkou dohody o provedení práce do 10000 Kč) podléhaly zálohové dani bez ohledu na výši příjmu. Toto se příznivě dotkne zejména členů volební komise s odměnou do 2500 Kč, odměn neuvolněných členů zastupitelstva v obci s odměnou do 2500 Kč apod., kteří si museli v předchozích letech podávat daňové přiznání.
Srážkovou daň u příjmů v úhrnné výši nepřesahující 2500 Kč bude třeba provádět samostatně od srážkové daně u dohody o provedení práce… Např. zaměstnanec bez podepsaného prohlášení bude mít u zaměstnavatele dohodu o provedení práce na 10000 Kč a dohodu o pracovní činnosti na 2499 Kč. V tomto případě se srazí samostatně srážková daň z dohody o provedení práce 1500 Kč a z dohody o činnosti 374 Kč (2499x0,15 zaokrouhleno na Kč dolu). Nelze sečíst obě dohody a vypočítat 15% daň… Kdyby měl tento zaměstnanec ještě např. pracovní poměr na 4000 Kč, byly by u něho dokonce tři základy daně! – dva na srážkovou a jeden na zálohovou daň.
Při posuzování, zda příjmy nepřesáhly 2500 Kč se berou příjmy bez navýšení na „superhrubou mzdu“. V případě, že se z těchto příjmů odvádí pojistné na SZ a VZP se budou muset příjmy navýšit o povinné pojistné. Např. odměna jednatele ve výši 2400 Kč je do 2500 Kč, ale odvádí se z ní zdravotní pojištění. Takže v tomto případě bude uplatněna srážková daň 15%, ale z příjmu 2616 Kč (2400x0,09).
Vzhledem k tomu, že srážkové dani by nepodléhal až příjem ve výši 2501 Kč, může nastat paradoxně situace, kdy např. u dohody o pracovní činnosti na 2500 Kč se odvede srážková daň, ale ze superhrubé mzdy 3350 Kč (2500x0,34). Důvod, proč tato částka (2500 Kč) neodpovídá účasti na sociálním a zdravotním pojištění, je ten, že se bude do budoucna zvyšovat…
Pokud by si chtěl zaměstnanec po skončení roku překlasifikovat srážkovou daň (nebo srážkové daně) na zálohovou daň (což podle § 36 odst. 7 a 8 ZDP lze), vystavilo by se mu potvrzení o sražených srážkových daních a on by si podal daňové přiznání. Na potvrzování příjmů do 2500 Kč by měl být vydán nový tiskopis…
V § 6 odst. 6 se doplnilo, že v případě poskytnutí vozidla k používání pro služební i soukromé účely se bude vycházet ze vstupní ceny vozidla i u vozidla pořízeného na finanční (operační) leasing. Text zní nově takto:
Jde-li o vozidlo najaté nebo pořízené na finanční leasing, vychází se ze vstupní ceny u původního vlastníka, a to i v případě, že dojde k následné koupi vozidla.
V § 6 odst. 9 písm. d) bodu 1 se jednoznačně vymezilo, co se skrývá pod dosud používaným pojmem „zdravotnické zařízení“
pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení a pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis.
V § 6 odst. 9 písm. v) se u daňově osvobozených bezúročných zápůjček doplnil tento text:
majetkový prospěch z bezúročných zápůjček přesahujících výši jistin 300 000 Kč vypočtený za jednotlivé kalendářní měsíce se oceňuje podle odstavce 3 a zahrnuje do základu daně alespoň jednou za zdaňovací období, a to nejpozději při zúčtování mzdy za měsíc prosinec.
Z toho vyplývá, že při bezúročné zápůjčce vyšší než 300000 Kč se bude muset vypočíst „majetkový prospěch“ zaměstnance a alespoň 1x za zdaňovací období jej zdanit a zpojistnit. Výpočet majetkového prospěchu by měl být obdobný jako dříve, tj. zjistit úrok obvyklý, který používají finanční instituce poskytující obdobné zápůjčky a o tuto částku navýšit příjem zaměstnance…
Změny u slev na dani v § 35ba jsou tyto - u poživatelů invalidních důchodů a držitelů průkazky ZTP/P se změnil text tak, že rozhodující pro uplatnění této slevy na dani bude datum přiznání nároku na důchod nebo přiznání nároku na průkaz ZTP/P. Obdobná změna byla provedena i v § 35c odst. 6 a odst. 7 u daňového zvýhodnění na dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P nebo mu byl přiznán ID 3 stupně
Tzn., že bude vždy záležet na datu přiznání invalidního důchodu nebo přiznání nároku na průkaz ZTP/P a nikoliv na datu jeho pobírání, protože toto datum bylo v mnoha případech pozdější… Případy zletilého dítěte, které studovalo a dostalo od 18 let invalidní důchod 3 stupně – dostalo ho např. od 10. 2., ale pobírat jej začalo až od října téhož roku – dosud by bylo daňové zvýhodnění ještě za říjen, podle nové úpravy by náleželo daňové zvýhodnění jen do února…
V § 35bb odst. 1 se u slevy za umístění dítěte změnil text takto:
Výše slevy za umístění dítěte odpovídá výši výdajů prokazatelně poplatníkem vynaložených za umístění vyživovaného dítěte v předškolním zařízení na dané zdaňovací období… Dosud bylo vynaložených v daném zdaňovacím období (zde mohl zaplatit např. na 3 roky dopředu…). Asi by to mělo předškolní zařízení rozpočítat na jednotlivé roky…
V § 35c odst. 4 se u daňového bonusu změnil text takto:
(4) Daňový bonus může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem podle § 6 nebo § 7 alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy. Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené, příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně s výjimkou příjmů, u nichž se uplatní postup dle § 36 odst. 7 nebo 8 a příjmy, které jsou podle § 38f vyjmuty ze zdanění.
Z této změny vyplývá, že nárok na daňový bonus bude mít pouze poplatník, který bude mít příjmy ze závislé činnosti (§ 6) nebo z podnikání (§ 7) vyšší než šestinásobek minimální mzdy. Příjmy z kapitálového majetku ani příjmy z pronájmu (§§ 8 a 9) se již pro posouzení splnění této podmínky nezapočítávají.
Bylo to zneužíváno – někdo měl malé příjmy ze zaměstnání, tak si vymyslel fiktivní pronájem bytu, kde vykázal to, co potřeboval na dosažení 6násobku minimální mzdy – daň stejně z pronájmu neplatil díky slevě na poplatníka, ale bonus dostal…
V § 38k odst. 4 písm. c) bod 3 nově zní:
„zda v rámci téže společně hospodařící domácnosti vyživuje tytéž vyživované děti poplatníka i jiný poplatník, zda na ně uplatňuje daňové zvýhodnění a zda je zaměstnán“
Oproti předchozímu znění se bude do Prohlášení k dani uvádět navíc, zda je osoba, která vyživuje děti ve společné domácnosti zaměstnána.
V § 38k odst. 5 nově znějí písm. a) a b) takto:
a) že není povinen podat daňové přiznání, b) zda a od kterých plátců daně v uplynulém zdaňovacím období pobíral příjmy ze závislé činnosti
Doposud se v Prohlášení uváděly všechny podmínky, které musel poplatník splnit, aby se u něho mohlo roční zúčtování provést (neměl více plátců, neměl ostatní příjmy podle §§ 7-10 atd.) – nyní postačí, když podepíše (čestně prohlásí), že není povinen podat daňové přiznání (písm. a) a čestně prohlásí, že měl nebo neměl další plátce v uplynulém zdaňovacím období, případně které (písm. b).
V mnoha paragrafech zákona se nahrazuje slovo „podepsal-li“ poplatník slovy „učinil-li“ poplatník
Současná právní úprava vychází z písemného prohlášení poplatníka, které učinil zpravidla do tiskopisu Prohlášení k dani a stvrdil svým vlastnoručním podpisem. Nově by mělo být možné učinit prohlášení k dani nejen písemně, ale též elektronicky, takže z toho důvodu se nahrazuje „podepsal-li“ slovy „učinil-li“. Elektronicky bude možné učinit prohlášení k dani za účelem výpočtu zálohy
se zaručeným elektronickým podpisem
bez nutnosti elektronického podpisu – tj. prostřednictvím interního informačního systému zaměstnavatele.
Celý postup pro elektronické prohlášení k dani by měl být upraven metodicky pokynem GFŘ. Pravděpodobně by se skenovaly i průkazy stanovené zákonem apod. Jakmile bude něco k elektronickému prohlášení vydáno, budeme Vás včas informovat prostřednictvím našeho DISu.
V § 38l odst. 2 písm. f) se u prokazování slevy za umístění dítěte doplňuje bod 3, který zní:
datum zápisu tohoto zařízení do školského rejstříku nebo evidence poskytovatelů nebo datum vzniku jeho živnostenského oprávnění.
Takže kromě jména vyživovaného dítěte a celkové částky výdajů, kterou poplatník uhradil, bude předškolní zařízení potvrzovat datum zápisu do školského rejstříku…
V § 38l odst. 3 písm. c) bude muset potvrzení zaměstnavatele druhého z poplatníků obsahovat mimo jiné to, že nárok na daňové zvýhodnění neuplatňuje…
Takže toto jsou podle našeho názoru nejdůležitější změny v ZDP, které se týkají příjmů ze závislé činnosti. Pokud se nám podaří získat od paní Kataríny Dobešové z MF nějaký článek k této problematice, zařadíme jej do některého z dalších čísel informačního servisu.
