57/2017 V měsíci červenci zemřel tragicky náš zaměstnanec. Jak máme naložit se mzdou tohoto zaměstnance (mzda za červenec a proplacená nevyčerpaná dovolená), když neměl manželku ani děti a žil údajně jen s babičkou a dědou? Do dnešního dne se nikdo z pozůstalých neozval.
Podle § 328 odst. 1 ZP peněžitá práva zaměstnance jeho smrtí nezanikají. Do výše trojnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku přecházejí postupně na jeho manžela, děti a rodiče, jestliže s ním žili v době smrti ve společné domácnosti a předmětem dědictví se stávají, není-li těchto osob. Babička ani děda nepatří mezi v ZP vyjmenované oprávněné osoby a nelze jim tudíž vyplatit mzdu zemřelého zaměstnance. Ta se stane v tomto případě předmětem dědického řízení.
58/2017 V naší firmě poskytujeme zahraniční stravné podle § 170 odst. 2 ZP ve výši 75% základní sazby zahraničního stravného. Jaká výše zahraničního stravného bude náležet zaměstnanci, který byl na pracovní cestě ve Francii a bylo mu poskytnuto celodenní bezplatné jídlo (snídaně, oběd i večeře). Pracovní cesta byla delší než 18 hod., takže se domníváme, že zaměstnanec nedostane žádné stravné, protože jej pokrátíme za každé jídlo o 25%, což spolu s krácením na 75% vychází nula. Je naše úvaha správná?
Základní sazba zahraničního stravného u zaměstnance, který je vyslán na pracovní cestu do Francie činí ve vaší firmě podle § 170 odst. 2 ZP 34 EUR (45X0,75=33,75 EUR, zaokrouhleno na 34 EUR). Při poskytnutí tří bezplatných jídel bude toto „vaše stravné“ 34 EUR zkráceno podle § 170 odst. 5 ZP o 3x25%, tj. o 75%. Takže zaměstnanec obdrží zahraniční stravné ve výši 8,5 EUR (34-34x0,75). Základní sazba zahraničního stravného je ve vaší firmě po zkrácení 34 EUR a z této částky se teprve provádí krácení za poskytnutá jídla.
59/2017 Zaměstnanec si přinesl od našeho lékaře pracovnělékařských služeb posudek, z něhož vyplývá, že pozbyl dlouhodobě způsobilost vykonávat jakoukoliv práci. Chceme s ním skončit pracovní poměr dohodou. V případě, že by zaměstnanec s dohodou nesouhlasil, dáme mu výpověď podle § 52 písm. e) ZP. Jsme povinni zaměstnanci po dobu výpovědní doby poskytovat náhradu mzdy?
V současné době je k této problematice k dispozici rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích, kde se mimo jiné uvádí: „Náhrada mzdy přísluší zaměstnanci pouze tehdy, pokud takovýto nárok zákoník práce stanoví. Nelze totiž dovozovat, že za trvání pracovního poměru má zaměstnanec automaticky právo na náhradu mzdy, pokud mu nesvědčí nárok na mzdu. Žádný právní předpis za dané skutkové situace (kdy zaměstnanec nebyl pro své zdravotní omezení schopen téměř jakékoli práce) povinnost zaměstnavateli nahradit mzdu zaměstnanci neukládá.“ Z tohoto judikátu vyplývá, že zaměstnanci v tomto případě po dobu výpovědní doby nic nenáleží…
