3/ ZMĚNY V ZÁKONU 117/1995 Sb. O STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPOŘE
V minulém čísle jsme Vás informovali o změně v potvrzování rozhodného příjmu pro posuzování nároku na přídavky na děti (nově kalendářní čtvrtletí předcházející kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok na dávku zjišťuje). Začíná platit od 1. října 2017 a pro přídavky na děti bude rozhodující příjem ze III. čtvrtletí roku 2017.
Další změny provedené v zákonu 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře budou platit od 1. ledna 2018 a jedná se o tyto změny:
V § 12 odst. 1 písm. a) bodu jedna se doplnilo „příslušníků bezpečnostních sborů a vojáků z povolání“.
Z této změny vyplývá, že za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje studium na středních a vysokých školách v ČR, s výjimkou studia za trvání služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů a vojáků z povolání. Doplněním tohoto textu došlo k odstranění pochybností o tom, zda se tato výjimka nebude vztahovat i na studující státní zaměstnance. Takže pouze studující příslušníci a vojáci nebudou považováni za studenty za trvání služebního poměru…
V § 12 odst. 1 písm. c) se doplnilo, že i při studiu na středních školách v cizině nebude za soustavnou přípravu považováno studium za trvání služebního poměru příslušníků a vojáků a dálkové, distanční, večerní nebo kombinované studium na střední škole, pokud bude dítě výdělečně činno nebo bude mít v době studia nárok na podporu v nezaměstnanosti.
Zde se dává stejné omezení pro středoškoláky a vysokoškoláky studující v cizině, jako platí pro ty, kteří studují v ČR.
V § 17 u podmínek nároku na přídavek na děti se zvýšil možný rozhodný příjem rodiny z 2,4násobku částky životního minima rodiny na 2,7násobek.
Tím dojde k rozšíření okruhu rodin s nárokem na přídavek na dítě. Např. rodina manželé s 2 dětmi 6–15 let by měla nárok na přídavky na děti při čistém příjmu do 27675 Kč, tj. 10250x2,7 (3140+2830+2140+2140=10250). Dosud to bylo při příjmu do 24600 Kč.
V § 18 se v odst. 1 ponechala výše přídavku na dítě ve stejné výši, tj. na nezaopatřené dítě
do 6 let – 500 Kč,
od 6 do 15 let – 610 Kč a
od 15 do 26 let – 700 Kč,
ale vložily se nové odst. 2 a 3, které zní: (2) Pokud některá ze společně posuzovaných osob má v každém kalendářním měsíci rozhodného období příjem a) podle § 5 odst. 1 písm. a) bodu 1, alespoň ve výši částky životního minima jednotlivce, b) podle § 5 odst. 1 písm. a) bodu 2, c) z dávek nemocenského pojištění, d) z dávek důchodového pojištění, e) z podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci, f) z příspěvku na péči o osobu do 18 let věku, nebo g) z rodičovského příspěvku, pokud je poskytován po vyčerpání peněžité pomoci v mateřství, náleží nezaopatřenému dítěti přídavek na dítě ve zvýšené výměře. (3) Výše přídavku na dítě ve zvýšené výměře činí za kalendářní měsíc, jde-li o nezaopatřené dítě ve věku a) do 6 let 800 Kč, b) od 6 do 15 let 910 Kč, c) od 15 do 26 let 1 000 Kč.
Pro poskytnutí přídavku na dítě ve zvýšené výměře (tj. o 300 Kč vyšším) musí být splněna v každém kalendářním měsíci rozhodného čtvrtletí některá z podmínek uvedených v odstavci 2 a pochopitelně také podmínka možného příjmu rodiny do 2,7násobku životního minima této rodiny.
Další změny v zákonu o SSP se týkají RODIČOVSKÉHO PŘÍSPĚVKU. Vzhledem k tomu, že změny v poskytování rodičovského příspěvku jsou poměrně rozsáhlé, uvádíme text §§ 30 až 31 v plném znění s tím, že změny jsou podtrženy.
§ 30 Podmínky nároku na rodičovský příspěvek a jeho výše (1) Rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, má nárok na rodičovský příspěvek nejdéle do 4 let věku tohoto dítěte, a to nejdéle do doby, kdy byla na rodičovském příspěvku vyplacena z důvodu péče o totéž nejmladší dítě v rodině celková částka 220 000 Kč, není-li dále stanoveno jinak. V případě, že nejmladším dítětem v rodině jsou 2 či více dětí narozených současně (dále jen "vícerčata"), má tento rodič nárok na 1,5násobek částky 220 000 Kč. (2) Pro stanovení nároku a výše rodičovského příspěvku je rozhodující výše denního vyměřovacího základu pro stanovení peněžité pomoci v mateřství nebo nemocenského v souvislosti s porodem nebo převzetím dítěte podle zákona o nemocenském pojištění (dále jen "denní vyměřovací základ"). (3) Rodič volí výši rodičovského příspěvku do částky a) nepřevyšující 7 600 Kč měsíčně, b) převyšující 7 600 Kč měsíčně, jestliže lze aspoň jednomu z rodičů v rodině stanovit k datu narození nejmladšího dítěte v rodině 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu v částce převyšující 7 600 Kč, s tím, že zvolená výše rodičovského příspěvku nesmí přesáhnout 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu měsíčně. V případě, že u každého z rodičů lze stanovit ke dni narození dítěte uvedený denní vyměřovací základ, vychází se při stanovení výše rodičovského příspěvku z toho denního vyměřovacího základu, který je vyšší, nebo c) 1,5násobku částek uvedených v písmenu a) nebo b) v případě péče o vícerčata, nejvýše však do výše 1,5násobku 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu měsíčně. (4) Dojde-li v rodině ke změně osob, které jsou pro stanovení výše rodičovského příspěvku posuzovány jako rodiče, a v souvislosti s tím dojde ke změně výše denního vyměřovacího základu, stanoví se rodičovský příspěvek podle nově splněných podmínek, a to od kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž ke změně podmínek došlo. (5) Volbu výše rodičovského příspěvku je oprávněn provést jen rodič, který uplatnil nárok na rodičovský příspěvek. Volbu výše rodičovského příspěvku lze měnit, nejdříve však po uplynutí 3 celých kalendářních měsíců po sobě jdoucích, po které byl rodičovský příspěvek vyplácen, a to i v případě, že došlo u rodičovského příspěvku ke změně oprávněné osoby. Volbu výše rodičovského příspěvku nelze provést zpětně. Volba výše rodičovského příspěvku se provádí na základě písemné žádosti oprávněné osoby, která se podává u krajské pobočky Úřadu práce, která o rodičovském příspěvku rozhoduje. (6) Jestliže by po odpočtu úhrnu částky rodičovského příspěvku, která náleží za aktuální kalendářní měsíc, a všech částek rodičovského příspěvku již vyplacených za předchozí období od celkové částky 220 000 Kč zbývala částka, která je nižší než částka, která náleží za aktuální kalendářní měsíc, vyplatí se tato zbývající částka rodičovského příspěvku spolu s částkou náležející za aktuální kalendářní měsíc. (7) Jestliže rodič čerpal na nejmladší dítě v rodině dávku obdobnou rodičovskému příspěvku v jiném státě, odečte se z celkové částky 220 000 Kč rodičovského příspěvku částka vyplacená na totéž dítě jiným státem.
§ 30a (1) Nárok na rodičovský příspěvek přiznaný z důvodu péče o nejmladší dítě v rodině zaniká posledním dnem kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, ve kterém se stalo nejmladším dítětem v rodině jiné dítě, které zakládá nárok na rodičovský příspěvek, a to i v případě, že nebyla vyplacena celková částka rodičovského příspěvku. Zanikl-li nárok na rodičovský příspěvek proto, že se nejmladším dítětem v rodině stalo jiné dítě, náleží rodičovský příspěvek v kalendářním měsíci, v němž vznikl nárok, ve výši, která náleží z důvodu péče o dítě, které se stalo nejmladším dítětem v rodině. (2) Při péči o totéž dítě zakládající nebo splňují-li podle § 30b odst. 1 podmínku péče o dítě pro nárok na rodičovský příspěvek v jednom kalendářním měsíci oba rodiče tak, že každý ji splňuje po část měsíce, náleží rodičovský příspěvek jen jednou, a to rodiči určenému na základě dohody rodičů. Nedohodnou-li se rodiče, určí krajská pobočka Úřadu práce, která o rodičovském příspěvku rozhoduje, kterému z rodičů se rodičovský příspěvek přizná. (3) Je-li dítě rozhodnutím soudu svěřeno do pěstounské péče na přechodnou dobu, nárok na rodičovský příspěvek nevzniká.
§ 30b Podmínka osobní celodenní péče o dítě (1) Podmínka osobní celodenní a řádné péče pro nárok na rodičovský příspěvek po celý kalendářní měsíc podle § 30 odst. 1 se považuje za splněnou i v kalendářním měsíci, v němž a) se dítě narodilo, b) rodič měl po část měsíce z dávek nemocenského pojištění nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem, c) osoba dítě převzala do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu (§ 7 odst. 10 a 11), s výjimkou pěstounské péče na přechodnou dobu37), d) dítě dosáhlo věku 4 let, do kterého náleží rodičovský příspěvek podle § 30 odst. 1, e) dítě nebo rodič zemřeli, f) rodič převzal do péče vlastní dítě, které bylo do doby převzetí svěřeno do péče jiné osoby na základě rozhodnutí příslušného orgánu nebo převzal do péče dítě, které bylo do dne převzetí umístěno na základě rozhodnutí příslušného orgánu v ústavu (zařízení), v němž bylo dítěti poskytováno plné přímé zaopatření anebo převzal dítě z péče poskytovatele zdravotních služeb, které trvalo déle než 3 kalendářní měsíce. (2) Je-li rodič pobírající rodičovský příspěvek nebo dítě, které zakládá nárok na rodičovský příspěvek, ze zdravotních důvodů ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče déle než 3 kalendářní měsíce, nenáleží výplata rodičovského příspěvku od čtvrtého kalendářního měsíce poskytování lůžkové péče. V této době však může rodič provést volbu podle § 30 odst. 3. Věta první neplatí, jestliže rodič o dítě umístěné ze zdravotních důvodů ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče osobně celodenně a řádně pečuje. (3) Má-li v rodině jeden z rodičů v kalendářním měsíci nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem, rodičovský příspěvek náleží, jen je-li vyšší, a to ve výši rozdílu mezi rodičovským příspěvkem a těmito dávkami nemocenského pojištění. Jako nárok na nemocenské podle věty první se posuzuje nárok na náhradu uvedenou v § 5 odst. 1 písm. b) bodu 5. § 30c (1) V případě, že rodič přestane pečovat o jedno nebo více dětí z vícerčat, dojde k přehodnocení nároku na rodičovský příspěvek a jeho celkovou výši. Pro nové stanovení nároku, popřípadě nároků na rodičovský příspěvek a jeho výši se z částky nově stanoveného nároku na rodičovský příspěvek odečte dosud vyplacená částka rodičovského příspěvku pro vícerčata. K přehodnocení nároku na rodičovský příspěvek a jeho celkovou výši dojde rovněž v případě, kdy rodič začne pečovat o 2 nebo více dětí z vícerčat s tím, že i v tomto případě se z částky nově stanoveného nároku na rodičovský příspěvek odečte dosud vyplacená částka rodičovského příspěvku na všechny tyto děti. (2) Pokud by při novém posouzení nároku na rodičovský příspěvek podle odstavce 1 bylo zjištěno, že z důvodu rozdělení nebo sloučení vícerčat již byla přečerpána celková výše rodičovského příspěvku, nepovažuje se tato situace za přeplatek na dávce.
§ 31 (1) Rodinou se pro účely rodičovského příspěvku rozumí rodina podle § 7 odst. 1 až 4 a odst. 6 až 11. Pro nárok na rodičovský příspěvek musí podmínka trvalého pobytu a bydliště na území České republiky být splněna jen u oprávněné osoby a u dítěte zakládajícího nárok na rodičovský příspěvek. (2) Rodičem se pro účely rodičovského příspěvku rozumí též osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Za dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů se považuje dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, s výjimkou svěření dítěte do pěstounské péče na přechodnou dobu, dítě, jehož rodič zemřel, a dítě manžela nebo partnera. Je-li rodičem dítěte zakládajícího nárok na rodičovský příspěvek nezletilá osoba, lze jí přiznat rodičovský příspěvek, jen jestliže soud nerozhodl o pozastavení výkonu povinnosti a práva péče o dítě u nezletilého rodiče. Je-li rodičem dítěte zakládajícího nárok na rodičovský příspěvek osoba, u které soud rozhodl o omezení její svéprávnosti v oblasti výkonu rodičovské odpovědnosti, lze jí přiznat rodičovský příspěvek, jen jestliže soud u tohoto rodiče rozhodl o zachování výkonu povinnosti a práva péče o dítě. (3) Podmínka osobní celodenní péče se též považuje za splněnou a rodičovský příspěvek náleží, jestliže a) dítě, které nedosáhlo 2 let věku, navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti v rozsahu nepřevyšujícím 46 hodin v kalendářním měsíci, b) dítě pravidelně navštěvuje léčebně rehabilitační zařízení nebo mateřskou školu nebo její třídu zařízenou pro zdravotně postižené děti nebo jesle se zaměřením na vady zraku, sluchu, řeči a na děti tělesně postižené a mentálně retardované v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně, c) dítě zdravotně postižené pravidelně navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 6 hodin denně, d) dítě navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně a jestliže oba rodiče nebo osamělý rodič je osobou závislou na pomoci jiné osoby ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost) podle zákona o sociálních službách, e) rodič zajistí péči o dítě jinou zletilou osobou, nejde-li o případy uvedené v písmenu a), v době, kdy je výdělečně činný nebo je žákem nebo studentem soustavně se připravujícím na budoucí povolání (§ 12 až 15), s výjimkou studia za trvání služebního poměru příslušníků ozbrojených sil; docházka do uvedených zařízení se nesleduje u dětí starších 2 let.
SHRNUTÍ HLAVNÍCH ZMĚN U RODIČOVSKÉHO PŘÍSPĚVKU:
při narození vícerčat má rodič nárok na 1,5násobek částky 220000 Kč, tj. na 330000 Kč. Podle přechodného ustanovení č. 4 k tomuto zákonu se zvýší rodičovský příspěvek takto:
Při stanovení nároku na rodičovský příspěvek a jeho výši podle § 30 odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se přihlíží k částce rodičovského příspěvku vyplacené při péči o více dětí narozených současně za dobu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Pokud již došlo k zániku nároku na rodičovský příspěvek z důvodu vyčerpání částky 220000 Kč a rodič nadále pečuje alespoň o 2 děti narozené současně ve věku do 4 let, vzniká mu ode dne 1. ledna 2018 nárok na rodičovský příspěvek ve výši 110000 Kč. Přiznání nároku na rodičovský příspěvek i zvýšení dosavadní částky se provede na žádost.
rodič může volit výši rodičovského příspěvku do 7600 Kč, pokud nelze alespoň jednomu z rodičů stanovit 70% 30násobku denního vyměřovacího základu v částce převyšující 7600 Kč. Podle této změny si budou moci osoby s nižšími příjmy, ale i osoby, které neměly vyměřovací základ vůbec (např. studentka), zvolit rodičovský příspěvek ve výši 7600 Kč (dosud mohly pobírat tuto částku do konce 9 měsíce věku dítěte a potom pobíraly 3800 Kč do 4 let věku dítěte).
rodič může volit výši rodičovského příspěvku převyšující 7600 Kč měsíčně, jestliže lze aspoň jednomu z rodičů v rodině stanovit k datu narození nejmladšího dítěte v rodině 70% 30násobku denního vyměřovacího základu v částce převyšující 7600 Kč, s tím, že zvolená výše rodičovského příspěvku nesmí přesáhnout 70% 30násobku denního vyměřovacího základu měsíčně. Např. zaměstnankyně s denním vyměřovacím základem 1000 Kč by si mohla zvolit měsíční výši rodičovského příspěvku až do výše 21000 Kč (1000x30x0,7).
pokud se narodila vícerčata, zvyšují se částky rodičovského příspěvku až na 1,5násobek částky určené do 7600 Kč, resp. nad 7600 Kč.
v § 31 odst. 3 zůstala v platnosti pro pobírání rodičovského příspěvku i nadále podmínka, že dítě do 2 let věku může být umístěno v předškolním zařízení maximálně 46 hod. v kalendářním měsíci.
je-li dítě rozhodnutím soudu svěřeno do pěstounské péče na přechodnou dobu, nárok na rodičovský příspěvek již nevzniká. Podle přechodného ustanovení č. 7 se vyplatí rodičovský příspěvek pěstounovi na přechodnou dobu takto:
Rodičovský příspěvek, který byl přiznán pěstounovi na přechodnou dobu podle zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se vyplatí naposledy za kalendářní měsíc předcházející dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Tzn., že bude vyplacen naposledy za prosinec 2017.
Účinnost změn v zákonu 117/1995 Sb. o SSP je stanovena od 1. ledna 2018 s výjimkou změn v potvrzování příjmů pro přídavek na dítě, která začíná platit od 1. října 2017.
Zákonem 200/2017 Sb. se změnil i zákon 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění, kde se do § 7 odst. 1 mezi osoby, za které je plátcem pojistného na VZP stát, vložilo nové písm. r), které zní: osoby starší 26 let studující prvně v doktorském studijním programu uskutečňovaném vysokou školou v České republice ve standardní době v prezenční formě studia, pokud nejsou zaměstnanci nebo osobami samostatně výdělečně činnými podle § 5; za dobu uvedeného studia se pro účely tohoto písmena považuje také kalendářní měsíc, v němž osoba ukončila uvedené studium.
Takže i osoby studující v doktorském studijním programu budou, při splnění výše uvedených podmínek, považovány za osoby, za které platí pojistné stát, a to i po dosažení 26 let věku.
Poslední změna pro naši práci důležitá provedená zákonem 200/2017 Sb. je v zákonu o daních z příjmů. Poslanci zde tzv. „přílepkem k zákonu“ změnili v ZDP výši daňového zvýhodnění na první dítě z částky 13404 Kč na částku 15204 Kč. Tzn., že daňové zvýhodnění na první dítě bude od 1. ledna 2018 ve výši 1267 Kč (dosud 1117 Kč), tj. navýšení o 150 Kč. O této změně jsme již informovali v minulém čísle informačního servisu.
