6/ ZMĚNY V ZÁKONU 187/2006 Sb. O NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ
Zákonem 259/2017 Sb., kterým se mění zákon 589/1992 Sb. o pojistném na SZ a některé další související zákony, se mění i zákon 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění. § 29 zákona o NP se s účinností od 1. ledna 2018 mění takto: Výše nemocenského za kalendářní den činí a) 60 % denního vyměřovacího základu do 30. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény, b) 66 % denního vyměřovacího základu od 31. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény do 60. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény, c) 72 % denního vyměřovacího základu od 61. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény.
Z této změny vyplývá, že v případě dlouhodobých pracovních neschopností bude zaměstnanci náležet vyšší výše nemocenského…
Podle přechodného ustanovení č. 2 ke změnám v zákonu o NP Vznikl-li nárok na výplatu nemocenského před 1. lednem 2018 a tento nárok trvá alespoň dne 1. ledna 2018, stanoví se od 1. ledna 2018 nemocenské podle § 29 zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném ode dne 1. ledna 2018.
bude v případě dlouhodobé pracovní neschopnosti náležet zaměstnanci od 1. 1. 2018 vyšší výše nemocenského podle novelizovaného § 29 v případě, že tato pracovní neschopnost bude trvat alespoň dne 1. 1. 2018.
Další změny v zákonu o NP nabývají účinnosti dnem 1. února 2018 (tj. dnem nabytí účinnosti zákona 259/2017 Sb.) a jedná se o tyto změny:
podle změny v § 15 odst. 4 ochranná lhůta neplyne
g) z výkonu vojenské činné služby vojáka v záloze, h) z výkonu činnosti související s brannou povinností, pokud je v souvislosti s touto činností poskytována podle zákoníku práce náhrada mzdy nebo platu.
nově vložený § 15a zní:
Nemocenské a peněžitá pomoc v mateřství náleží též, jestliže za trvání zaměstnání malého rozsahu nebo dohody o provedení práce vznikne dočasná pracovní neschopnost nebo byla nařízena karanténa nebo dojde k nástupu na peněžitou pomoc v mateřství v kalendářním měsíci, v němž zaměstnanec není účasten pojištění, avšak byl účasten pojištění při výkonu zaměstnání malého rozsahu nebo zaměstnání na základě dohody o provedení práce aspoň ve třech kalendářních měsících bezprostředně před kalendářním měsícem, v němž vznikla tato sociální událost.
Z tohoto paragrafu vyplývá, že u zaměstnání malého rozsahu nebo dohody o provedení práce nebude muset být v případě vzniku nároku na nemocenské nebo peněžitou pomoc v mateřství dodržena podmínka dosažení částky započitatelného příjmu (2500 Kč u malého rozsahu, resp. 10001 Kč u dohody o provedení práce) v měsíci vzniku pracovní neschopnosti (karantény) nebo nároku na peněžitou pomoc v mateřství. Podmínkou pro nárok na tyto dávky bude v tomto případě účast zaměstnance na pojištění aspoň ve třech kal. měsících bezprostředně před kal. měsícem, v němž vznikla sociální událost.
v § 18 se mění odstavec 5 takto:
Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v kalendářním měsíci, v němž vzniklo pojištění zaměstnance, považuje se za denní vyměřovací základ jedna třicetina započitatelného příjmu, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl v tomto kalendářním měsíci. Jde-li o zaměstnání malého rozsahu nebo o zaměstnání na základě dohody o provedení práce, považuje se v tomto případě za denní vyměřovací základ jedna třicetina vyměřovacího základu zaměstnance dosaženého v tomto kalendářním měsíci.
Dosud se tento postup musel uplatnit podle § 19 odst. 6 pouze v případě, že v rozhodném období (od nástupu do konce měsíce) nebylo alespoň 7 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ. U zaměstnání malého rozsahu nebo u dohody o provedení práce se bude považovat za denní vyměřovací základ jedna třicetina vyměřovacího základu dosaženého v tomto kal. měsíci. Ten ale bude muset být alespoň 2500 Kč u zaměstnání malého rozsahu, resp. 10001 Kč u dohody o provedení práce, protože v tomto případě nelze použít nový § 15a – není v třech předchozích měsících účast na pojištění!
v § 18 odst. 6 se číslo 7 nahrazuje číslem 30
Z této změny vyplývá, že zaměstnanec bude muset mít v rozhodném období podle odst. 3 (předchozích 12 kal. měsíců) ve všech případech vždy minimálně 30 kal. dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ. Pokud nebude alespoň 30 kal. dnů, bude se za denní vyměřovací základ považovat jedna třicetina započitatelného příjmu, kterého by zaměstnanec dosáhl v kal. měsíci, v němž vznikla sociální událost.
nově se změnil celý § 19 odst. 6, který zní:
Jestliže v rozhodném období stanoveném podle § 18 odst. 4 nemá zaměstnanec vyměřovací základ nebo není-li v tomto rozhodném období alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ, považuje se za denní vyměřovací základ jedna třicetina započitatelného příjmu, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl v kalendářním měsíci, v němž vznikla sociální událost. Pokud zaměstnání netrvalo a ani nemělo trvat alespoň 30 kalendářních dnů, je pravděpodobným příjmem započitatelný příjem, kterého by zaměstnanec dosáhl za trvání zaměstnání. Jde-li o zaměstnání malého rozsahu nebo o zaměstnání na základě dohody o provedení práce, považuje se za denní vyměřovací základ jedna třicetina vyměřovacího základu zaměstnance dosaženého v kalendářním měsíci, v němž vznikla sociální událost, jestliže v rozhodném období stanoveném podle § 18 odst. 4 nebo 6 není alespoň 30 kalendářních dnů.
I z této změny vyplývá, že zaměstnanec bude muset mít v rozhodném období ve všech případech vždy minimálně 30 kal. dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ. Pokud nebude alespoň 30 kal. dnů, bude se za denní vyměřovací základ považovat jedna třicetina započitatelného příjmu, kterého by zaměstnanec dosáhl v kal. měsíci, v němž vznikla sociální událost.
