3/ ÚPRAVA NEZABAVITELNÝCH ČÁSTEK PRO ÚČELY SRÁŽEK ZE MZDY
Podle NV 595/2006 Sb. se při výpočtu nezabavitelných částek použije
částka ŽM jednotlivce podle zákona 110/2006 Sb. a
částka normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu (ta se stanoví pro byt užívaný na základě nájemní smlouvy pro obec od 50000 do 99999 obyvatel podle § 26 odst. 1 písm. a) zákona 117/95 Sb.).
Částka životního minima je stále ve výši 3410 Kč. Částka normativních nákladů na bydlení se pro rok 2018 mění NV 407/2017 Sb. na 5928 Kč (dosud 5822 Kč). Součet těchto částek činí 9338 Kč (3410+5928). Díky této změně normativních nákladů dochází k úpravě nezabavitelných částek:
Základní částka, která nesmí být sražena povinnému je součet
základní částky na osobu povinného 6225,33 Kč (2/3 z (3410+5928=9338), dosud to bylo 6154,67 Kč,
základní částka na osoby, kterým je povinen poskytovat obživu 1556,33 Kč (6225,33:4), dosud to bylo 1538,67 Kč.
Tzn., že i v roce 2018 se bude při výpočtu základní částky, která nesmí být povinnému sražena, pracovat s haléři a zaokrouhlení na celé koruny se provede až po jejím výpočtu. Např. povinný je ženatý a má dvě děti. Výpočet základní částky bude vypadat takto 6225,33+(3x1556,33)=10894,32 Kč, zaokrouhleno na 10895 Kč.
Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy sráží bez omezení, činí součet částky ŽM a normativních nákladů na bydlení, tj. 3410+5928 = 9338 Kč (dosud 9268 Kč). Jedna třetina z této částky činí 3112 Kč (dosud 3077 Kč). Vlastní výpočet srážky ze mzdy by vypadal takto:
1/ Od čisté mzdy se odečte základní částka, která nesmí být sražena povinnému.
2/ To, co zbude, se porovná s částkou 9338 Kč.
3/ Vše, co přesahuje částku 9338 Kč, se srazí bez omezení a použije se na úhradu přednostních pohledávek. Pokud nejsou přednostní pohledávky, použije se tato částka na úhradu nepřednostních pohledávek, a to podle pořadí došlých.
4/ Pokud je částka rovna nebo nižší než 9338 Kč, zaokrouhlíme ji na částku dělitelnou třemi směrem dolu a v případě přednostních pohledávek srazíme dvě třetiny. Pokud se jedná o nepřednostní pohledávku, srazíme jednu třetinu. Zbytek zůstává spolu se základní částkou povinnému.
5/ Jestliže se jedná o přednostní pohledávku, můžeme na její uspokojení použít až dvě třetiny a vše, co je nad 9338 Kč.
6/ Jestliže se jedná o nepřednostní pohledávku, může se na ní srazit jedna třetina a případně vše, co je nad 9338 Kč. Kolik zbude zaměstnanci, který má přednostní pohledávku a je sám?
Ať je příjem zaměstnance jakkoliv vysoký, zbude mu pouze částka 6226 + jedna třetina ze zbytku čisté mzdy. Pokud je zbytek jeho čisté mzdy vyšší než částka, nad kterou se může srážet bez omezení (tj. 9338 Kč), tak mu zbude 6226+3112 = 9338 Kč. Dosud zbylo v tomtéž případě zaměstnanci 9232 Kč.
Vzhledem k tomu, že tyto sazby budou platit od 1. 1. 2018, ale použít by se měly až za výplatní období, které započalo po tomto datu, bude třeba je při výpočtu srážek ze mzdy uplatnit až při provádění srážek ze mzdy z lednové výplaty roku 2018. Při srážkách z prosincové výplaty roku 2017 se použijí ještě nezabavitelné částky, které platily pro rok 2017.
