4/2018 Chceme začít poskytovat zaměstnancům stravenky v hodnotě 130 Kč za odpracovanou směnu bez toho, aby na ně zaměstnanec, jakkoliv přispíval. Jak to bude s daňovým osvobozením stravenek u zaměstnanců a s daňovou uznatelností u zaměstnavatele?
U zaměstnance je podle § 6 odst. 9 písm. b) ZDP od daně osvobozena hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci závodního stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů, a to v jakékoliv výši. Daňová uznatelnost příspěvků na stravování je řešena v § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP a je až do výše 55% ceny jednoho jídla za jednu směnu, maximálně do výše 70% stravného při pracovní cestě 5 až 12 hodin. Jelikož je 55% ze 130 Kč 71,50 Kč, bude daňově uznatelná pouze částka 65,10 Kč (což je 70% z 93 Kč – tj. z horní sazby stravného v prvním pásmu pracovní cesty 5 až 12 hodin).
5/2018 Prohráli jsme spor se zaměstnancem a musíme mu vyplatit mzdu za dobu neplatného rozvázání pracovního poměru vč. úroků z prodlení. Zajímalo by nás, zda se musí úrok z prodlení rovněž zdanit a v případě, že ano, tak jakým způsobem?
Za příjem ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP se považují i příjmy, které plynou zaměstnanci v souvislosti s dřívějším výkonem závislé činnosti. Mezi tyto příjmy patří rovněž úroky z prodlení, které jsou sankcí za nedodržení splatnosti mzdy. Podle usnesení Nejvyššího soudu ČR 20 Cdo 2006/2011 ze dne 24. 4. 2012 patří mezi příjmy, které plynou zaměstnanci v souvislosti s výkonem závislé činnosti, mimo jiné i náhrady za ztrátu příjmů, a to vč. úroků z prodlení. Úroky z prodlení se budou danit spolu s ostatní mzdou, neboť se jedná o příjem, který zaměstnanec dostává v souvislosti s výkonem závislé činnosti.
