6/2018 Kde najdeme definici „společně hospodařící domácnosti“, která se používá zejména při uplatnění daňového zvýhodnění na dítě? Máme zaměstnance, který přinesl potvrzení o studiu svého syna, ve kterém je uvedeno u syna jiné trvalé bydliště, než má zaměstnanec.
Podle odst. 4 § 21e ZDP se společně hospodařící domácností pro účely daní z příjmů rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Z toho vyplývá, že pojem trvalé bydliště neodpovídá pojmu „společně hospodařící domácnost“. Pokud zaměstnanec čestně prohlásí v Prohlášení k dani, že s ním dítě žije ve společně hospodařící domácnosti (tzn., že v Prohlášení dítě uvede), je to nutno akceptovat. Pokud by se zjistilo, že tento údaj není pravdivý, nese zaměstnanec veškeré následky, tj. vrácení daňového zvýhodnění vč. úhrady úroku z prodlení.
7/2018 Zaměstnanec s nepodepsaným Prohlášením k dani má u nás příjem z pracovního poměru ve výši 10000 Kč a z dohody o pracovní činnosti příjem 2000 Kč měsíčně. Podle novelizovaného § 6 odst. 4 písm. b) budeme od roku 2018 danit příjem z dohody o pracovní činnosti srážkovou daní (je do 2500 Kč) a příjem z pracovního poměru bude podléhat zálohové dani. Je ten náš postup v souladu s právní úpravou?
Při posuzování, zda nebyla překročena hranice příjmu 2500 Kč se berou veškeré příjmy podle § 6 odst. 1 ZDP s výjimkou příjmů plynoucích z dohody o provedení práce. V tomto případě bude sražena zálohová daň z částky 12000 Kč, protože jak příjem z dohody o pracovní činnosti, tak příjem z pracovního poměru jsou příjmy podle § 6 odst. 1 ZDP.
8/2018 Zaměstnanci byl ode dne 10. 2. 2018 přiznán invalidní důchod prvního stupně. Rozhodnutí o přiznání důchodu nám doložil, ale nepředložil doklad o výplatě invalidního důchodu. Můžeme mu od měsíce března 2018 uplatnit slevu na invaliditu?
Doklad o výplatě důchodu bude muset zaměstnanec doložit podle § 38l odst. 2 písm. b) ZDP až od roku následujícího, protože se nepředpokládá, že by byl invalidní důchod zaměstnanci odejmut již v roce jeho přiznání…
9/2018 Jak bychom měli správně postupovat v případě, že zaměstnanci bude např. v měsíci dubnu 2018 vydáno rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu druhého stupně? V rozhodnutí je ale uvedeno, že se tento důchod přiznává od 17. 1. 2018. V měsíci dubnu ale ještě žádný důchod neobdržel.
Po novele od 1. 1. 2018 náleží sleva na invaliditu od data přiznání tohoto důchodu, tj. od 17. ledna 2018. U tohoto zaměstnance bude základní sleva na invaliditu poprvé poskytnuta při zúčtování mzdy za měsíc květen 2018. Za měsíce únor až duben se mu sleva poskytne při ročním zúčtování záloh nebo v daňovém přiznání.
10/2018 Zaměstnanec u nás pracuje na dohodu o pracovní činnosti, kterou každoročně prodlužujeme. K 31. 3. 2018 mu skončí již druhé prodloužení této dohody, takže bychom mu měli tuto dohodu změnit na dobu neurčitou. Může se vůbec sjednávat dohoda o pracovní činnosti na dobu neurčitou? Platí i pro dohody mimo pracovní poměr ustanovení § 39 ZP?
Zákoník práce žádným způsobem neomezuje sjednávání dohod mimo pracovní poměr na dobu neurčitou. Při jejich sjednávání je třeba pouze dodržet podmínky uvedené v § 75 a § 76 ZP, tj. u DPP nepřekročení 300 hodin v kalendářním roce a u DPČ nepřekročení poloviny týdenní pracovní doby za dobu, na kterou byla DPČ uzavřena. Vzhledem k zjednodušení celé agendy (zbytečné každoroční vystavování nové DPČ) by u Vás bylo vhodné změnit dohodu o pracovní činnosti na dobu neurčitou. Výpovědní doba je v těchto případech 15-ti denní, a to i bez udání důvodu. § 39 ZP se na dohody mimo pracovní poměr nevztahuje, protože se tam hovoří o pracovním poměru na dobu určitou. Z toho vyplývá, že by bylo možno sjednávat dobu určitou u dohod i po vyčerpání 3 opakovaných sjednání doby určité…
11/2018 Náš zaměstnanec je dárcem krevní plazmy u soukromé společnosti, která mu za jeden odběr poskytuje i finanční náhradu. Vzhledem k tomu, že tyto odběry jsou stále častější (u něho cca 12x za rok) a nám to narušuje rozvrhy směn a zvyšuje finanční náklady, tak zvažujeme, že již nebudeme poskytovat náhradu mzdy za uvolnění zaměstnance. Byl by tento náš postup v souladu s platnou legislativou?
Podle § 203 odst. 2 písm. d) ZP přísluší zaměstnanci pracovní volno s náhradou mzdy k činnosti dárce při odběru krve a při aferéze. Pracovní volno se poskytuje za dobu cesty k odběru, cesty zpět a zotavení po odběru, pokud tyto skutečnosti zasahují do pracovní doby v rámci 24 hodin od nástupu cesty k odběru. Zákoník práce v § 203 nerozlišuje, zda je krev darována bezplatně ve zdravotnickém zařízení, nebo za úplatu v soukromém zařízení (toto má vliv pouze na možnost uplatnění daru za odběr krve). Z tohoto vyplývá, že zaměstnanci náhrada mzdy náleží vždy, pokud nemohl být odběr proveden mimo pracovní dobu (např. u směnařů v den, kdy neměli rozepsanou směnu). Poznámka: v souvislosti s odběry krve za „úplatu“ jsme se již setkali s výklady, že by zaměstnanec neměl náhradu mzdy dostat, protože se nejedná o činnost dárce (s ohledem na povahu darování ve smyslu občanského zákoníku – tzn., že zde chybí bezplatnost darování). Budeme situaci sledovat a pokud se objeví nové výklady, případně judikatura, zařadíme je naše stránky…
12/2018 Zaměstnanec má soudem stanoveno výživné na dítě ve výši 4000 Kč, které mu každý měsíc srážíme. Nyní nám byl na tohoto zaměstnance doručen exekuční příkaz na nepřednostní pohledávku ve výši cca 60000 Kč. Musíme z první třetiny uspokojovat tuto nepřednostní exekuci a pouze z druhé třetiny srážet výživné? Jeho čistý příjem činil za měsíc 18800 Kč a uplatňuje si manželku a jedno dítě.
U tohoto zaměstnance bude nezabavitelná částka činit 9338 Kč (6225,33+2x1556,33). Čistá mzda podléhající srážce ze mzdy činí 9462 Kč (18800-9338). Plně zabavitelná částka je 124 Kč (9462-9338). Jedna třetina činí 3112 Kč (9338:3). Na výživné se použije celá druhá třetina (3112 Kč) a celá plně zabavitelná částka (124 Kč) a vzhledem k tomu, že to nepostačuje k plnému uspokojení výživného, použije se ještě z první třetiny 764 Kč (tento postup je možný, protože výživné má první pořadí v doručení pohledávek). Zbývající část z první třetiny 2348 Kč (3112-764) se použije na úhradu exekučního příkazu. Aby se mohla srážet celá třetina na exekuční příkaz, musela by mít první pořadí v rámci doručených exekucí… Zaměstnanci zbývá v tomto případě 12452 Kč (18800-4000-2348).
13/2018 Jsme obecní úřad, který vyplácel členům volebních komisí odměny za prezidentské volby. Jeden člen volební komise nám sdělil, že jsou mu prováděny srážky ze mzdy. Je možné z této odměny člena volební komise provést srážku ze mzdy?
Srážkám ze mzdy podle § 276 OSŘ podléhají kromě mzdy ještě další příjmy uvedené v § 299 OSŘ. Odměna člena volební komise zde uvedena není, takže z ní srážky ze mzdy provést nelze. Pokud by Vám ovšem exekutor poslal před výplatou této odměny tzv. „exekuci přikázáním jiné peněžité pohledávky“ a bylo v ní výslovně uvedeno, že se vztahuje na odměnu člena volební komise, tak by se celá tato odměna poslala exekutorovi. Domníváme se však, že toto žádný exekutor „nestihne zaslat“ před výplatou odměny za volby na obecní úřad…
