Zákonem 310/2017 Sb. se s účinností od 1. června 2018 zavádí do zákona 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění (dále jen NP) nová dávka NP, a to „dlouhodobé ošetřovné“.
Nárok na dlouhodobé ošetřovné má podle § 41a zákona o NP pojištěnec, pečující o osobu, která potřebuje poskytování dlouhodobé péče v domácím prostředí a nevykonává v zaměstnání, z něhož dlouhodobé ošetřovné náleží, (nebo v jiném zaměstnání) práci, jde-li o zaměstnance. Vyžaduje se, aby ošetřovaná osoba udělila pojištěnci na předepsaném tiskopise písemný souhlas s poskytováním dlouhodobé péče. Na jeden kalendářní den potřeby poskytování dlouhodobé péče lze udělit souhlas jen jednomu pojištěnci, souhlas je možné také písemně odvolat.
Podle § 72a zákona o NP se dlouhodobou péčí rozumí „poskytování celodenní péče ošetřované osobě spočívající v každodenním ošetřování, provádění opatření spojených se zajištěním léčebného režimu stanoveného poskytovatelem zdravotních služeb nebo pomoci při péči o vlastní osobu ošetřované osoby. Péčí o vlastní osobu se rozumí zejména péče spojená s podáváním jídla a pití, oblékáním, svlékáním, tělesnou hygienou a pomocí při výkonu fyziologické potřeby.“
Pojištěnec musí být podle § 41a odst. 3 zákona o NP: a) manželem (manželkou) ošetřované osoby nebo registrovaným partnerem (registrovanou partnerkou) ošetřované osoby, b) příbuzným v linii přímé s ošetřovanou osobou nebo je její sourozenec, tchyně, tchán, snacha, zeť, neteř, synovec, teta nebo strýc, c) manželem (manželkou), registrovaným partnerem (registrovanou partnerkou) nebo druhem (družkou) fyzické osoby uvedené v písmenu b), nebo d) druhem (družkou) ošetřované osoby nebo jinou fyzickou osobou žijící s ošetřovanou osobou v domácnosti.
Uplatňuje-li nárok na dlouhodobé ošetřovné druh (družka) podle uvedeného písm. c), je další podmínkou nároku na dlouhodobé ošetřovné, že tento pojištěnec má s fyzickou osobou uvedenou v písm. b) shodné místo trvalého pobytu, a jde-li o cizince, shodné místo hlášeného pobytu v České republice nebo obdobného pobytu v cizině, a to po dobu alespoň 3 měsíců bezprostředně předcházející dni vzniku potřeby dlouhodobé péče nebo dni prvního převzetí této péče.
Uplatňuje-li nárok na dlouhodobé ošetřovné druh (družka) nebo jiná fyzická osoba žijící s ošetřovanou osobou v domácnosti podle uvedeného písm. d), je další podmínkou nároku na dlouhodobé ošetřovné, že tento pojištěnec má s ošetřovanou osobou shodné místo trvalého pobytu, a jde-li o cizince, shodné místo hlášeného pobytu v České republice nebo obdobného pobytu v cizině, a to po dobu alespoň 3 měsíců bezprostředně předcházející dni vzniku potřeby dlouhodobé péče nebo dni prvního převzetí této péče.
Podle § 84 odst. 2 písm. u) zákona o NP je povinností místně příslušné okresní správy sociálního zabezpečení oznámit zaměstnavateli, že pojištěnci (zaměstnanci) nevznikl nárok na dlouhodobé ošetřovné z důvodu, že nespadá do okruhu oprávněných osob (i když ten okruh je natolik „široký“, že se tam vejde skoro každý příbuzný…)
Ošetřovaná osoba je podle § 41a odst. 2 zákona o NP fyzická osoba, u které došlo k závažné poruše zdraví, jež si vyžádala hospitalizaci, při níž byla poskytována léčebná péče alespoň 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích. Nesmí však přitom jít o akutní lůžkovou péči standardní poskytovanou ošetřované osobě za účelem provedení zdravotních výkonů, které nelze provést ambulantně. Dále je třeba, aby zdravotní stav ošetřované osoby po propuštění z hospitalizace do domácího prostředí nezbytně vyžadoval poskytování dlouhodobé péče po dobu alespoň 30 kalendářních dnů. Základní podmínkou nároku na dlouhodobé ošetřovné je podle § 41a odst. 5 zákona o NP účast na pojištění (tj. např. trvání pojištěného zaměstnání), která současně trvala alespoň po dobu 90 kalendářních dnů v posledních 4 měsících bezprostředně předcházejících dni vzniku potřeby dlouhodobé péče nebo dni prvního převzetí této péče. Je-li uplatňován nárok na dlouhodobé ošetřovné z více pojištění, musí být podmínka účasti na pojištění splněna v každém z těchto pojištění (§ 41a odst. 7 zákona o NP).
V případě poskytování dlouhodobé péče téže ošetřované osobě náleží dlouhodobé ošetřovné jen jednou a jen jednomu z oprávněných nebo postupně více oprávněným, jestliže se při téže potřebě dlouhodobé péče vystřídají. Vystřídání je možné i opakovaně.
Podpůrčí doba (doba poskytování dávky) činí podle § 41e odst. 1 zákona o NP nejdéle 90 kalendářních dnů a začíná prvním dnem vzniku potřeby dlouhodobé péče.
Výše dlouhodobého ošetřovného činí podle § 41f zákona o NP 60% redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Denní vyměřovací základ se u dlouhodobého ošetřovného zjistí tak, že se započitatelný příjem zúčtovaný v rozhodném období dělí počtem „započitatelných“ kalendářních dnů připadajících na toto rozhodné období. Rozhodné období pro dlouhodobé ošetřovné se podle § 19 odst. 5 zákona o NP zjišťuje ke dni vzniku potřeby dlouhodobé péče nebo ke dni prvního převzetí dlouhodobé péče.
Takto stanovený denní vyměřovací základ podléhá redukci, která se i u dlouhodobého ošetřovného provede stejně jako u nemocenského nebo klasického ošetřovného, tj. tak, že částka do první redukční hranice se počítá 90%, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60 %, z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží. Ochranná lhůta není (stejně jako pro běžné ošetřování) pro dlouhodobé ošetřovné stanovena.
Pojištěnci může vzniknout nárok na další dlouhodobé ošetřovné nejdříve po uplynutí 12 měsíců ode dne, za který měl naposledy při téže potřebě dlouhodobé péče nárok na výplatu dlouhodobého ošetřovného (§ 41a odst. 8 zákona o NP).
Pojištěnec nemá podle § 41c odst. 2 zákona o NP nárok na dlouhodobé ošetřovné z důvodu poskytování dlouhodobé péče dítěti, jestliže jiná fyzická osoba má z důvodu péče o toto dítě nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství nebo má nárok na rodičovský příspěvek. To neplatí, pokud tato jiná osoba nemůže pečovat o dítě, protože onemocněla, utrpěla úraz, nastaly u ní situace uvedené v § 57 odst. 1 písm. b) nebo c) ZNP (tedy v případě přijetí k poskytnutí lůžkové péče, v případě poskytnutí komplexní lázeňské léčebně rehabilitační péče na základě veřejného zdravotního pojištění a v případě pojištěnce, který byl přijat do zdravotnického zařízení jako průvodce nezletilého dítěte), porodila nebo jí byla nařízena karanténa.
Nárok na dlouhodobé ošetřovné dále podle § 41c odst. 1 zákona o NP nemají: a) zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce, b) zaměstnanci účastní pojištění z důvodu výkonu zaměstnání malého rozsahu, c) odsouzení ve výkonu trestu odnětí svobody zařazení do práce a osoby ve výkonu zabezpečovací detence zařazené do práce, d) pojištěnci, kteří jsou žáky nebo studenty, ze zaměstnání, které spadá výlučně do období školních prázdnin nebo prázdnin, e) vojáci v záloze ve výkonu vojenské činné služby, f) osoby pečující a osoby v evidenci.
Žádost o dlouhodobé ošetřovné budou zaměstnanci podávat tak jako u ostatních dávek nemocenského pojištění na předepsaném tiskopisu prostřednictvím zaměstnavatele. Tiskopis nebyl do dne uzávěrky tohoto čísla k dispozici…
Pro výplatu dlouhodobého ošetřovného za určité období je třeba osvědčit trvání potřeby dlouhodobé péče, a to potvrzením ošetřujícího lékaře o trvání potřeby dlouhodobé péče nebo rozhodnutím ošetřujícího lékaře anebo orgánu nemocenského pojištění o ukončení potřeby dlouhodobé péče.
Rozhodnutí o vzniku potřeby dlouhodobé péče, které po dobu trvání potřeby dlouhodobé péče slouží též ošetřované osobě k prokazování trvání potřeby této péče, rozhodnutí o ukončení potřeby dlouhodobé péče a potvrzení o trvání potřeby dlouhodobé péče vydává na předepsaných tiskopisech ošetřující lékař.
Další změny pro zaměstnavatele vyplývají ze změn provedených v zákoníku práce. V § 47 se vkládají slova "nebo po skončení doby poskytování dlouhodobé péče v případech podle zákona o nemocenském pojištění se souhlasem zaměstnavatele podle § 191a, nebo po skončení doby ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiného člena domácnosti v případech podle zákona o nemocenském pojištění a doby péče o dítě mladší než 10 let z důvodů stanovených zákonem o nemocenském pojištění,". Z této změny vyplývá, že po skončení poskytování dlouhodobé péče nebo ošetřování dítěte nebo jiného člena rodiny je zaměstnavatel povinen zařadit zaměstnance na jeho původní práci a pracoviště…
V § 53 odst. 1 ZP se doplňuje nové písm. f), které zní: „f) v době, kdy zaměstnanec poskytuje dlouhodobou péči v případech podle § 41a a 41c zákona o nemocenském pojištění se souhlasem zaměstnavatele podle § 191a, v době, kdy ošetřuje dítě mladší než 10 let nebo jiného člena domácnosti v případech podle zákona o nemocenském pojištění a v době, kdy pečuje o dítě mladší než 10 let z důvodů stanovených zákonem o nemocenském pojištění.“
Doplněním tohoto písmena se rozšířil okruh důvodů, kdy se zakazuje dát zaměstnanci výpověď. Doba poskytování dlouhodobé péče a doba ošetřování dítěte nebo jiného člena domácnosti se totiž nově považuje za ochrannou dobu. V těchto případech lze dát zaměstnanci výpověď pouze z důvodu organizačních změn uvedených v § 52 písm. a) a písm. b) ZP (tj. ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část nebo přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část) nebo z důvodu, pro který může zaměstnavatel okamžitě zrušit pracovní poměr nebo pro závažné porušení povinností vyplývající z právních předpisů (§ 52 písm. g) ZP).
Za § 191 ZP se vložil nový § 191a, který zní: „Zaměstnavatel není povinen udělit písemně souhlas s nepřítomností zaměstnance v práci po dobu poskytování dlouhodobé péče v případech podle § 41a až 41c zákona o nemocenském pojištění, jen v případě, že prokáže, že tomu brání vážné provozní důvody.“
I pro poskytnutí dlouhodobé péče platí, že je zaměstnavatel povinen udělit písemně souhlas s nepřítomností zaměstnance. Jen v případě vážných provozních důvodů souhlas udělit nemusí. Je to obdobné jako v § 241 odst. 2 ZP u zaměstnanců pečujících o dítě do 15 let nebo u osob pečujících o osobu závislou na pomoci jiné osoby. Vážné provozní důvody se v těchto případech vždy hledají velice ale velice složitě… Podle judikatury by se mělo jednat o důvody, které by znemožnily, narušily nebo vážně ohrozily řádný provoz zaměstnavatele. V potaz je třeba vzít povahu provozu, počet zaměstnanců působících u zaměstnavatele, možnost jejich vzájemného zastupování, případně dočasné přijetí nového zaměstnance apod.
Podle novelizovaného § 192 odst. 1 ZP náhrada mzdy za prvních 14 kal. dnů PN nenáleží, pokud zaměstnanci náleží dlouhodobé ošetřovné. Obdobně nenáleží náhrada mzdy v případě poskytování nemocenské, peněžité pomoci nebo otcovské poporodní péče.
V § 216 odst. 2 ZP se mezi doby, které se pro účely dovolené posuzují jako výkon práce (tj. dosud doba čerpání mateřské dovolené a doba, po kterou zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou a doba pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání) se doplnilo: „doba poskytování dlouhodobé péče v případech podle zákona o nemocenském pojištění, doba ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiného člena domácnosti v případech podle zákona o nemocenském pojištění a doba péče o dítě mladší než 10 let z důvodů stanovených zákonem o nemocenském pojištění“.
Je zajímavé, že se s dlouhodobým ošetřováním „svezlo“ i ostatní ošetřovné a bude také považováno jako výkon práce…
V § 219 odst. 1 ZP se doplnilo, že se dovolená přerušuje i po dobu poskytování dlouhodobé péče.
Další změna je provedena v zákonu 155/95 Sb. o důchodovém pojištění, kde se v § 16 odst. 4 písm. a) vložily mezi vyloučené doby "doby, po kterou trvala potřeba poskytování dlouhodobé péče podle zvláštního právního předpisu“.
Účinnost zákona 310/2017 Sb. je od 1. června 2018 a vzhledem k tomu, že v něm nejsou přechodná ustanovení, bude možné dlouhodobé ošetřovné vystavit až od tohoto data a od tohoto data začnou platit i změny v ostatních zákonech.
