3/ POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELŮ PŘI SDĚLOVÁNÍ ÚDAJŮ O ZAMĚSTNANCI SOUDŮM A SOUDNÍM EXEKUTORŮM
Podle § 128 zákona 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen OSŘ) je každý povinen bezplatně na dotaz sdělit soudu skutečnosti, které mají význam pro řízení a rozhodnutí. Tzn., že bychom měli soudu sdělit údaje rozhodné pro provádění srážek ze mzdy, což je podle našeho názoru např. výše mzdy, počet vyživovaných osob, další prováděné srážky, způsob výplaty mzdy, číslo účtu, na který je mzda odesílána (zde doporučujeme zdůraznit, že se nemusí jednat o účet zaměstnance), výplatní termín apod.
Poskytování údajů soudním exekutorům je v zákonu 120/2001 Sb. (exekuční řád) upraveno v § 33 odst. 1 tak, že „Soudy, orgány státní správy a samosprávy, obce a jejich orgány, notáři a právnické a fyzické osoby, rozhodují-li o právech a povinnostech, jsou povinni sdělit exekutorovi na jeho písemnou žádost údaje o majetku povinného, které jim jsou známy z jejich úřední činnosti.“
Podle Asociace pro rozvoj kolektivního vyjednávání se zde sice uvádí právnické nebo fyzické osoby, z kontextu ale vyplývá, že zaměstnavatel tím myšlen není, protože nerozhoduje o právech a povinnostech…
Součinnost zaměstnavatele spíše vyplývá z § 130 exekučního řádu, kde se říká: „tam, kde se hovoří o soudním výkonu rozhodnutí, rozumí se tím také nařízení a provádění exekuce podle tohoto zákona.“ Z tohoto by vyplývala povinnost, poskytovat soudním exekutorům obdobné údaje, jaké jsou poskytovány soudu.
Otázkou ale je, jaký má být rozsah požadovaných údajů rozhodných pro provádění srážek? Povinnost součinnosti totiž nelze vykládat tak, že exekutor bude moci po zaměstnavateli požadovat sdělení jakýchkoliv informací. Žádný právní předpis nestanoví, jaké údaje mají zásadní souvislost s exekucí.
Podle názoru Ústavního soudu by vyžadované informace měly mít vždy vazbu na konkrétní exekuční řízení a byly žádány za účelem co nejefektivnějšího vymožení pohledávky. Ústavní soud vyžaduje, aby výzva k poskytnutí součinnosti byla vždy konkrétně a řádně formulována (nález ÚS 3859/13 ze dne 10. září 2014). Ve zdůvodnění ÚS se uvádí, že „žádost o sdělení jakýchkoliv informací, které se konkrétní exekuce přímo nedotýkají, je třeba striktně odmítnout.“
Z toho důvodu doporučujeme v případě požadování údajů, které nemají logickou souvislost s exekučním řízením, upozornit exekutora na výše uvedené rozhodnutí Ústavního soudu. Které požadavky exekutorů v rámci součinnosti nemají vazbu na konkrétní exekuční řízení?
- sdělování výše srážek jež mají předchozí exekuční příkazy,
- vyžadování kopií exekučních příkazů v pořadí dříve doručených exekucí,
- sdělování telefonního číslo nebo elektronické adresy rodinných příslušníků zaměstnance
- údaje o jménech (popřípadě kontaktní údaje) vyživovaných osob
- pravidelné měsíční informování exekutora o výši mzdy povinného, když jeho exekuce má až „páté pořadí“ a na jeho pohledávku se díky výši dluhů zaměstnance nemůže nikdy dostat…
- vyžadování informací o majetku povinného (zde se doporučuje odpovědět, že nás zajímají pouze pracovní výsledky zaměstnance, a ne jeho majetek),
V případě požadování těchto údajů by bylo vhodné upozornit exekutora na nález Ústavního soudu a případně o sdělení, k jakému účelu a v jaké souvislosti předmětný údaj požaduje, protože se podle našeho názoru vesměs jedná o údaje pro exekutora nepotřebné...
Poznámka k sdělování čísla účtu: podle § 143 odst. 1 ZP je zaměstnavatel povinen zaslat mzdu na platební účet určený zaměstnancem, tzn., že se vůbec nemusí jednat o účet zaměstnance. Podle § 33 odst. 4 exekučního řádu je každý peněžní ústav povinen sdělit exekutorovi na požádání údaj o číslech účtů povinného. Exekutor má tedy možnost si čísla účtu povinného opatřit i touto cestou, aniž by je požadoval po zaměstnavateli.
