63/2018 Jak se postupuje v případě, že zaměstnankyně, která u nás pracuje bude nastupovat na peněžitou v mateřství, ale nemá na ni nárok (nesplnila podmínku doby pojištění 270 kalendářních dnů v posledních 2 letech)? Lékař vystavil tiskopis na peněžitou pomoc v mateřství, ale OSSZ jej odmítla, že zaměstnankyně nesplňuje podmínku pojištění pro poskytování peněžité pomoci v mateřství.
V tomto případě by měl lékař na základě tohoto rozhodnutí OSSZ vystavit zaměstnankyni podle § 57 odst. 1 písm. f) zákona 187/2006 Sb. o NP pracovní neschopnost, a to od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu. Ukončení takovéto pracovní neschopnosti je podle § 59 odst. 1 písm. h) zákona o NP po uplynutí šestého týdne po porodu, pokud není pojištěnka nadále práce neschopna z jiných důvodů. Poznámka: v této souvislosti bychom chtěli upozornit na to, že zaměstnankyně, která má vystavenu takovouto PN, nesmí mít nárok na peněžitou pomoc z žádné jiné pojištěné činnosti. Setkali jsme se s případem, kdy zaměstnankyně pracovala u jednoho zaměstnavatele, kde byla na rodičovské dovolené a v rámci rodičovské dovolené u tohoto zaměstnavatele si uzavřela další pracovněprávní vztah u jiného zaměstnavatele (za podstatně vyšší finanční odměnu). V této době opět otěhotněla a měla nastoupit na další mateřskou dovolenou u prvního zaměstnavatele. Zároveň se domnívala, že bude mít u druhého zaměstnavatele nárok na nemocenskou v souvislosti s porodem (6 týdnů před porodem a 6 týdnů po porodu), protože u něho nesplnila podmínku pro vznik nároku na peněžitou pomoc (nezískala dobu pojištění alespoň 270 kal. dnů v posledních 2 letech). OSSZ správně zamítla nárok na nemocenskou v souvislosti s porodem, protože zaměstnankyně měla nárok na peněžitou pomoc v mateřství z jiné pojištěné činnosti…
64/2018 Máme zaměstnance s měsíční mzdou 24000 Kč. V měsíci září si čerpal 4 dny dovolené a jeho celková měsíční mzda dosáhla výše 23633 Kč (24000:20x16)+(138,47x32). Zaměstnanec si stěžuje, že jsme mu nevyplatili mzdu v plné výši a vyhrožuje nám okamžitým zrušením pracovního poměru podle § 56 odst. 1 písm. b) ZP. Pro úplnost uvádíme, že nemáme žádné další pohyblivé složky mzdy a jeho průměrný výdělek z předchozího čtvrtletí činil 138,47 Kč/hod. Může dát zaměstnanec okamžité zrušení pracovního poměru pro nevyplacení mzdy nebo její části?
Bohužel tato situace nastává v praxi poměrně často a je způsobena tím, že byla čerpána dovolená v měsíci, kdy byl menší počet směn (20) a u zaměstnavatele je pouze základní mzda a nejsou k ní poskytovány pohyblivé složky. Zaměstnanci je proto třeba vysvětlit, že pokud by čerpal dovolenou v měsíci říjnu (23 směn), tak by mu bylo vyplaceno naopak 24259 Kč a v měsíci s 22 směnami by to bylo 24068 Kč. Ze strany zaměstnance není dán důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru, protože mzda za měsíc září byla vypočtena správně.
65/2018 Některým našim zaměstnancům chceme nepeněžní formou přispívat na rekreaci v částce vyšší, než je 20000 Kč (od daně osvobozených dle § 6 odst. 9 písm. d) bod 1 ZDP). V jakém „daňovém režimu“ bude příspěvek nad 20000 Kč poskytnut a je to vůbec výhodné?
Pokud poskytne zaměstnavatel nepeněžní příspěvek nad 20000 Kč, podléhá částka nad 20000 Kč u zaměstnance odvodům sociálního i zdravotního pojištění a dani z příjmů. Vzhledem k tomu, že zaměstnavatel musí celou hodnotu zájezdu hradit z nedaňových výdajů nebo ze zisku, z FKSP či ze sociálního fondu, tak se jedná o nejméně výhodný benefit, protože 1 Kč, kterou obdrží zaměstnanec stojí zaměstnavatele 1,70 Kč (viz DIS 9/2018).
