1/2019 Slyšeli jsme, že by se zaměstnancům měli opět proplácet první 3 dny pracovní neschopnosti. Je tato informace pravdivá a v případě, že ano, kdo by zaměstnavatelům kompenzoval zvýšené náklady na vyplácenou náhradu mzdy za první 3 dny pracovní neschopnosti?
Poslaneckou sněmovnou byl schválen tisk. č. 109, kterým se mění zákoník práce tak, že se vypouští neproplácení prvních 3 dnů pracovní neschopnosti. Senát ovšem dne 20. 12. tento zákon zamítl, takže se opět vrací do Poslanecké sněmovny. Pokud poslanci „seženou potřebných 101 hlasů“ a přehlasují Senát (což očekáváme), měla by tato novela začít platit od 1. 7. 2019. V tomto sněmovním tisku je i novela zákona 589/1992 Sb. o pojistném na SZ, kde se snižuje platba zaměstnavatele na pojistné na SZ z 25% na 24,8%, čímž by mělo být zaměstnavatelům kompenzováno proplácení prvních 3 dnů pracovní neschopnosti. Jestliže budou tyto změny schváleny, bude se od měsíce července navyšovat na superhrubou mzdu jen o 33,8% (tj. o 24,8% na SZ a o 9% na VZP).
2/2019 Jsme malá firma a v případě, že čerpají dovolenou někteří zaměstnanci, kteří zajišťují servis a opravy výrobních zařízení, nemáme za ně adekvátní náhradu, aby byla zajištěna plynulost výroby. Chtěli bychom s nimi sjednat v době jejich čerpání dovolené pracovní pohotovost. Zaměstnanec s tím souhlasí, protože dovolenou bude trávit doma a mohl by v případě poruchy výrobního zařízení přijet na opravu. Můžeme pohotovost sjednat i na dobu čerpání dovolené a v případě, že ano, jak by se postupovalo, pokud by byl tento zaměstnanec povolán k výkonu práce?
Sjednání pracovní pohotovosti (doporučujeme písemnou formu) i v době čerpání dovolené by podle našeho názoru nebyl velký problém (svobodná vůle obou smluvních stran pracovněprávního vztahu), ale problémy by začaly vznikat v případě povolání zaměstnance k výkonu práce v době čerpání dovolené. V tomto případě by se musela dovolená přerušit, což lze ale jenom z důvodů uvedených v § 219 odst. 1 ZP. Další problém by vznikl při kompenzaci nečerpané dovolené, např. výkon práce v době pohotovosti byl jen 2 hodiny a dovolená se čerpá po dnech, výjimečně po půldnech, tzn., že by se zaměstnanci musela nahradit nejméně půldnem... Domníváme se však, že pokud je „dobrá vůle“, tak lze všechno vyřešit ke spokojenosti obou stran…
3/2019 Můžeme sjednat se zaměstnancem, který u nás skončil před 6 měsíci pracovní poměr, opět zkušební dobu při uzavírání nového pracovního poměru, i když nedošlo ke změně druhu práce?
Vzhledem k tomu, že pracovní poměry na sebe bezprostředně nenavazují, bylo by podle našeho názoru možné opětovně sjednat zkušební dobu, protože zaměstnanec mohl během doby, kdy nepracoval ztratit potřebné vědomosti nebo pracovní návyky potřebné k výkonu práce. Podle dostupné judikatury Nejvyššího soudu je možno sjednat zkušební dobu i v případě, že zaměstnanec pracoval u zaměstnavatele na dohodu o pracovní činnosti a bezprostředně sjednal se zaměstnavatelem pracovní poměr na stejný druh práce, protože se jednalo o zcela odlišnou povahu pracovněprávního vztahu…
4/2019 Zaměstnáváme zaměstnance, který je podle posudku ČSSZ invalidní ve třetím stupni, ale nepobírá invalidní důchod, protože nesplnil podmínky pro jeho výplatu (chybí mu odpracovaná doba). Můžeme si tohoto zaměstnance započíst na plnění povinného podílu osob se ZP a má nějakou možnost si uplatnit slevu na invaliditu?
Podle § 67 zákona o zaměstnanosti jsou osobami se ZP osoby, které jsou orgánem SZ uznány invalidními v prvním, druhém nebo třetím stupni. Pro započtení na plnění povinného podílu je dostačující posudek o tom, že je invalidní ve třetím stupni. Nepobírání invalidního důchodu nemá na zápočet pro povinný podíl žádný vliv. Slevu na invaliditu by si mohl uplatnit pouze v případě, že by předložil potvrzení FÚ o tom, že je invalidní ve třetím stupni a jeho žádost o invalidní důchod byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není invalidní ve třetím stupni.
