1/ ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ ZÁLOH A DAŇOVÉHO ZVÝHODNĚNÍ ZA ROK 2018
Při provádění ročního zúčtování za rok 2018 budeme opět pracovat se „superhrubou mzdou“ a jednotnou daní 15%. Pro výpočet daně je nový tiskopis „VÝPOČET DANĚ A DAŇOVÉHO ZVÝHODNĚNÍ… za rok 2018“ – VZOR č. 23.
U KOHO JE MOŽNÉ PROVÉST ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ?
u toho, kdo pobíral zdanitelnou mzdu pouze od jednoho plátce.
Příjmy plynoucí z dohody o provedení práce do 10000 Kč a nově ostatní příjmy do 2500 Kč vyplacené dalším plátcem, které byly zdaněny 15% srážkovou daní, do daňového základu nevstupují, pokud by si je chtěl jejich příjemce překlasifikovat na zálohovou daň (§ 36 odst. 7), musel by si sám podat daňové přiznání.
V případě, že měl některý poplatník příjmy od dalšího plátce a nejednalo se o dohodu o provedení práce do 10000 Kč, resp. ostatní příjmy do 2500 Kč, musela být vždy sražena zálohová daň a on si musí po skončení roku podat daňové přiznání.
u toho, kdo pobíral zdanitelnou mzdu od více plátců daně postupně.
Mzda vyplacená poplatníkovi dodatečně po skončení pracovního poměru od předchozího plátce není na závadu. Musí být ale vyplacena ve stejném zdaňovacím období.
Poplatník, kterému byly vyplaceny příjmy za předchozí období, tj. po 31. 1., musí podat vždy daňové přiznání.
u toho, kdo podepsal u všech postupných plátců prohlášení k dani nejpozději do 15. února následujícího roku a do téhož data požádal o provedení ročního zúčtování.
u toho, kdo neměl ostatní příjmy (podle §§ 7 až 10) vyšší než 6000 Kč.
Mezi ostatní příjmy patří hlavně příjmy z podnikání, z pronájmu, ale i ostatní příjmy uvedené v § 10 (mezi ně patří např. důchody nad 439200 Kč ročně (tj. nad 36násobek minimální mzdy 12200 Kč), dodanění předčasně zrušeného životního pojištění nebo penzijního připojištění). V rámci § 10 se dále můžeme setkat s příjmy podle odst. 1 písm. a), které jsou do 30000 Kč od daně osvobozeny – sem patří např. příjmy z příležitostných činností nebo příležitostného pronájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována samostatně hospodařícím rolníkem. (Příjmy z provozu výroben elektřiny, ke kterému není vyžadována licence udělovaná Energetickým regulačním úřadem, které jsou zde rovněž uvedeny, jsou podle Sdělení GFŘ považovány za příjmy podle § 7 a osvobození se na ně nevztahuje).
Pro posouzení, zda nebyla překročena hranice 6000 Kč, se berou veškeré příjmy podle §§ 7 až 10 nesnížené o výdaje.
POZOR: pokud bude poplatník podávat daňové přiznání z jiného důvodu, zahrnou se do zdanitelných příjmů veškeré příjmy, a to i v případě, že by byly nižší než 6000 Kč!
u poplatníka, který se sám nerozhodne podat daňové přiznání.
u toho, kdo předložil potvrzení o příjmu od předchozích plátců mzdy do 15. 2. následujícího roku.
Naopak ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍNELZE PROVÉST v žádném případě:
- u poplatníka, který měl, byť jen po část roku příjmy plynoucí ze zahraničí,
- u poplatníka, který obdržel po 31. 1. 2018 příjmy ze závislé činnosti, které se vztahují k příjmům zúčtovaným v jeho prospěch v předchozích letech, jenž se tenkrát nepovažovaly za jeho příjmy, protože mu nebyly vyplaceny,
- u poplatníka, u kterého musí být uplatněno solidární zvýšení daně, tj. jeho roční příjmy jsou vyšší než 1438992 Kč (§ 38g odst. 4). Za rok 2018 nemusí ale podávat daňové přiznání ti poplatníci, u kterých bylo uplatněno solidární zvýšení daně u záloh (překročili v některém měsíci příjem 119916 Kč), pokud jejich roční příjmy nedosáhnou částky pro solidární zvýšení roční daně (tj. 1438992 Kč),
- u daňového rezidenta členského státu EU nebo státu tvořícího EHP, který chce uplatnit slevy na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) a g) (manželka, invalidity a sleva za umístění), daňové zvýhodnění na dítě podle § 35c nebo nezdanitelné částky podle § 15 odst. 1 až 8. Může si ale podat daňové přiznání a prokázat, že 90% veškerých příjmů je z území ČR. Příjmy plynoucí mu ze zahraničí musí na FÚ prokázat potvrzením zahraničního správce daně,
- u poplatníka, který poskytl dar do jiného státu EU – musí vždy podat daňové přiznání (§ 38g odst. 2),
- u poplatníka, u kterého došlo k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy soukromého životního pojištění v důsledku kterých došlo ke vzniku povinnosti zdanit příjem ze závislé činnosti. Např. pokud zaměstnavatel přispíval na soukromé životní pojištění a zaměstnanec si od října 2018 změnil pojistku tak, že opět umožňuje předčasné výběry, musí zaměstnanec podat za rok 2018 daňové přiznání a jako příjem podle § 6 v něm uvést částky, které mu zaměstnavatel přispíval v roce 2015 až 2017 a za měsíce leden až září 2018. Částky příspěvků za rok 2018 se uvedou na ř. 15 Potvrzení o zdanitelných příjmech a částky příspěvků za rok 2015 a 2017 by si měl zaměstnanec vyžádat od zaměstnavatele.
Tím, že se bude jednat o příjem podle § 6, tak se uvede i částka, která je nižší než 6000 Kč. Hranice 6000 Kč se vztahuje k příjmům podle §§ 7 až 10,
- u poplatníka, jehož plátce daně oznámil dlužnou částkuna dani nebo neoprávněně vyplacenou částku na daňovém bonusu vzniklou zaviněním poplatníka správci daně a předal doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu podle § 38i odst. 5 písm. b),
- u poplatníka, který zemřel. Podle § 239b daňového řádu musí podat daňové přiznání za zemřelého osoba spravující pozůstalost, a to do 3 měsíců ode dne smrti (za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem jeho smrti) a do 30 dnů ode skončení řízení o pozůstalosti (za část zdaňovacího období, která uplynula od úmrtí do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti).
Ve všech těchto případech nelze roční zúčtování provést a musí být podáno daňové přiznání…
CO MUSÍ POPLATNÍK UDĚLAT, ABY SE U NĚHO MOHLO ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ PROVÉST?
do 15. 2. požádat o provedení ročního zúčtování
Žádat bude vždy svého posledního plátce ve zdaňovacím období, u kterého pobíral příjmy ze závislé činnosti a měl u něho podepsáno nebo dodatečně podepsal prohlášení k dani.
Pokud poplatník nepožádá do 15. února o provedení ročního zúčtování, je u něho daňová povinnost splněna srážením záloh na daň, nic dalšího se neprovádí. Pokud ovšem není z nějakého důvodu sám povinen podat daňové přiznání…
do 15. 2. může poplatník dodatečně prokázat nárok na slevy na dani nebo daňové zvýhodnění, které v průběhu roku neuplatnil.
Kromě toho může předložit doklady pro uplatnění nezdanitelných částek a slevy za umístění.
do 15. 2. musí předložit potvrzení o zdanitelných příjmech od předchozích plátců mzdy.
Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a o sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění musí být na vzoru č. 25. Starší vzory nejde za rok 2018 použít, protože neobsahují členění dodatečně vyplacených mezd a nové povinné údaje o příspěvcích zaměstnavatele na životní pojištění, o počtu vyživovaných dětí a jejich pořadí.
do 15. 2. může poplatník dodatečně podepsat Prohlášení k dani
Pokud Prohlášení dodatečně podepíše a předloží všechny požadované náležitosti, může se u něho rovněž roční zúčtování provést. Jestliže by poplatník prohlášení zpětně podepsal i za měsíce, kdy měl příjem z dohody o provedení práce do 10000 Kč nebo jiný příjem do 2500 Kč, zdaněný 15% srážkovou daní, bude třeba provést opravu ze srážkové daně na zálohovou.
POZOR: zde by bylo výhodnější mu doporučit podání daňového přiznání za rok 2018, kde by se mu srážková daň překlasifikovala na zálohovou. Zpětný podpis prohlášení není možný u předchozího plátce, ale jen u plátce, kde je v pracovněprávním vztahu ke konci zdaňovacího období.
JAKÝ BUDE POSTUP VÝPOČTU ROČNÍHO ZÚČTOVÁNÍ?
I/ Zjistíme základ daně u poplatníka
Základ daně se zjistí tak, že se vezme součet zdanitelných příjmů vyplacených nebo obdržených do 31. ledna 2019 za jednotlivé kalendářní měsíce roku 2018 od všech postupných plátců (uvede se na řádku 1. „Výpočtu daně“). Tyto příjmy se navýší o součet „povinného pojistného“ (tj. 25% pojistné na SZ a 9% pojistné na VZP) za jednotlivé měsíce roku 2018 (uvede se na řádku 2. Výpočtu). Součet údajů na řádce 1 a na řádce 2 je základ daně od všech plátců (uvede se na řádku 3.).
II/ Od základu daně se odečtou nezdanitelné částky ze základu daně, kterými jsou:
NEZDANITELNÉ ČÁSTKY ZE ZÁKLADU DANĚ (§ 15)
U BEZÚPLATNÝCH PLNĚNÍ (dříve darů) (§ 15 odst. 1) se budou 2% resp. 15% počítat ze základu daně, který tvoří příjmy ze závislé činnosti navýšené o „povinné pojistné“.
Např. hrubý příjem zaměstnance je 200000 Kč a základ daně je 268000 Kč. 15% se bude počítat z této částky a je možno uznat dar až do výše 40200 Kč.
Pro uznání daru musí být splněny tyto podmínky:
úhrnná hodnota darů přesáhne 2% ze základu daně (hrubý příjem + povinné pojistné) anebo činí alespoň 1000 Kč
Pokud je dar 1000 Kč a vyšší, nemusí se podmínka 2% ze základu daně sledovat.
v úhrnu lze odečíst nejvýše 15% ze základu daně
poskytnuté dary prokáže dárce dokladem, ze kterého musí být zřejmé, kdo je příjemcem daru, hodnota daru, účel, na který byl dar poskytnut a datum darování (pokyn GFŘ D-22). Hodnota jednoho odběru krve bezpříspěvkového dárce se oceňuje částkou 3000 Kč, od roku 2013 se hodnota odběru orgánu od žijícího dárce oceňuje částkou 20000 Kč a od roku 2017 se odběr krvetvorných buněk oceňuje rovněž částkou 20000 Kč
hodnotu poskytnutých darů lze odečíst v tom zdaňovacím období, ve kterém byly prokazatelně poskytnuty (pokyn GFŘ D-22).
U ODPOČTU ÚROKŮ (§ 15 odst. 3 a 4) od základu daně lze odečíst částku úroků zaplacených z úvěru na bytové potřeby.
Maximální výše uplatnitelných úroků je 300 tis. Kč za rok ze všech úvěrů v rámci domácnosti. Při placení úroků jen po část roku nesmí uplatňovaná částka překročit 1/12 této max. částky za každý měsíc placení úroků. Např. úroky placeny pouze 8 měsíců, maximální částka odpočtu úroků by byla v tomto případě 200 tis. Kč (25000x8).
U PENZIJNÍHO PŘIPOJIŠTĚNÍ(§ 15 odst. 5) se v rámci ročního zúčtování nově může odečíst příspěvek ve výši 24000 Kč na penzijní připojištění se státním příspěvkem, penzijní pojištění nebo doplňkové penzijní spoření
Od roku 2017 potvrzují penzijní společnosti součet měsíčních příspěvků poplatníka, které překračují výši, od které náleží maximální státní příspěvek (tj. to, co je nad 1000 Kč měsíčně). Aby si mohl odečíst celých 24000 Kč, musel zaměstnanec zaplatit za rok 2018 částku 36000 Kč.
V případě, že zaměstnanec přešel v průběhu roku z penzijního připojištění do doplňkového penzijního spoření, sečtou se potvrzené částky od obou institucí, maximálně lze odečíst i v tomto případě částku 24000 Kč POZOR: roční zúčtování za rok 2018 ale nelze provést u zaměstnance, který v letech 2007 až 2017 uplatňoval odpočty nezdanitelné částky na penzijní připojištění (v součtu vyšší než 6000 Kč) a v roce 2018 smlouvu zrušil a nechal si vyplatit odbytné (tj. nesplnil smluvní podmínky). Tento zaměstnanec musí podat daňové přiznání za rok 2018 a v něm jako příjem podle § 10 uvést částku, kterou si odečetl v uplynulých deseti letech. Pokud by nebyla částka odpočtů v součtu vyšší než 6000 Kč, může se u něho roční zúčtování provést.
SOUKROMÉ ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ (§ 15 odst. 6)
Maximální částka, kterou lze odečíst na soukromé životní pojištění činí 24000 Kč, a to i v případě, že má poplatník uzavřeno více smluv s více pojišťovnami.
Od roku 2015 musí smlouvy na soukromé životní pojištění nově splňovat podmínku, že není umožněna výplata jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy (předčasné výběry). Ten, kdo si po 1. 1. 2015 nezměnil pojistnou smlouvu tak, aby neumožňovala předčasné výběry, ale ani ji nezrušil, nedostává již od pojišťovny potvrzení o zaplaceném pojistném. Toto samo o sobě ještě nevede k povinnosti dodanit odpočty v minulých letech, protože smlouva (pojistka) nebyla zrušena a nebylo vyplaceno pojistné plnění.
K dodanění uplatněných odpočtů v minulých letech by se muselo přistoupit vždy v případě předčasného ukončení smlouvy při nesplnění podmínek (60 a 60…). Zde by musel zaměstnanec podat daňové přiznání, a pokud by odpočty nezdanitelných částek z tohoto titulu činily v uplynulých deseti letech v součtu více než 6000 Kč, tak je uvést jako příjem podle § 10 ZDP. Toto by neplatilo v případě, že nebylo vyplaceno pojistné plnění nebo odbytné a zároveň rezerva nebo kapitálová hodnota pojištění bude přímo převedena na novou smlouvu životního pojištění splňující podmínky pro uplatnění odpočtu.
Pojišťovny, které můžou uzavírat toto pojištění, jsou nejen ty, jenž působí na území ČR, ale i „jiné pojišťovny usazené na území členského státu EU nebo Evropského hospodářského prostoru“. Z toho vyplývá, že zaměstnanec může předložit smlouvu na životní pojištění uzavřenou v jiném státě EU s pojišťovnou, která v ČR vůbec nepodniká. Zde je potřeba upozornit, že smlouva musí být přeložena do českého jazyka, protože úředním jazykem je čeština (§ 76 DŘ). Pro přepočet pojištění v cizí měně se za rok 2018 použije jednotný kurz, který je uvedený v pokynu GFŘ D-40 (je přílohou tohoto čísla).
POZOR: pojišťovny by měly již od roku 2015 vystavovat potvrzení o zaplaceném pojistném podle „vzoru“, který byl uveden ve Finančním zpravodaji č. 5/2015 (Sdělení GFŘ k uplatňování pojistného…). V tomto sdělení se rovněž uvádí, že „Potvrzení splňuje podmínky § 38l odst. 1 písm. i) i v případě, že je poplatníkovi doručeno elektronicky a neobsahuje originál razítka a podpisu oprávněné osoby, pokud lze z předložené písemnosti vyvodit, že bylo vyhotoveno pojišťovnou pro konkrétního poplatníka – klienta pojišťovny.“
U odpočtu ZAPLACENÝCH ČLENSKÝCH PŘÍSPĚVKŮ (§ 15 odst. 7)
odečtou se částky zaplacených členských příspěvků do výše 1,5% zdanitelných příjmů, maximálně však do výše 3000 Kč.
Zde se opět budou porovnávat příspěvky sražené ze mzdy XII/2017 až XI/2018 se zdanitelnými příjmy roku 2018.
Odpočet „ÚHRAD ZA ZKOUŠKY OVĚŘUJÍCÍ VÝSLEDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ“(§ 15 odst. 8)
Maximálně lze odečíst úhrady ve výši 10000 Kč, u osob se zdravotním postižením 13000 Kč a u osob s těžším zdravotním postižením 15000 Kč. Tyto odpočty lze uplatnit, pokud nebyly hrazeny zaměstnavatelem nebo si je poplatník s příjmy podle § 7 neuplatnil jako výdaj. Prokázat nárok na odpočet musí poplatník potvrzením instituce oprávněné ověřovat a uznávat výsledky tohoto dalšího vzdělávání (zákon 179/2006 Sb.).
Na stránkách www.narodnikvalifikace.cz jsou obory, na co se je možno se dále vzdělávat a toto další vzdělávání je potom ověřováno zkušební komisí, které se platí částky, které lze potom odečítat.
Všechny nezdanitelné částky si bude moci uplatnit daňový rezident členského státu EU nebo státu tvořícího EHP pouze v rámci daňového přiznání, pokud prokáže, že 90% všech jeho příjmů je z území ČR (§ 15 odst. 9). Od roku 2014 je třeba doložit výši příjmů v zahraničí potvrzením zahraničního správce daně!
III/ Po odpočtu těchto nezdanitelných částek získáme tzv. „základ daně snížený o nezdanitelné částky“, který se zaokrouhlí na celé stovky směrem dolů.
IV/ Ze základu daně sníženého o nezdanitelné částky a zaokrouhleného na celé stovky směrem dolů se vypočte daň z příjmů 15%.
V/ Od vypočtené daně se odečtou slevy na dani
SLEVY NA DANI PODLE § 35ba odst. 1 se uplatní v těchto výších:
Slevy na dani podle § 35ba ZDP:
2018
2018
krácení za měsíce, kdy nebyly splněny podm. na začátku měsíce
- základní sleva u poplatníka
- u starobního důchodce
24 840 Kč 24 840 Kč
uplatní se vždy celá uplatní se vždy celá
- na druhého z manželů
- (na držitele průkazu ZTP/P)
24 840 Kč (49 680 Kč)
2070 Kč 4140 Kč
- na invaliditu 1. nebo 2. stupně
2 520 Kč
210 Kč
- na invaliditu 3. stupně
5 040 Kč
420 Kč
- na průkaz ZTP/P
16 140 Kč
1345 Kč
- na studium
4 020 Kč
335 Kč
- sleva za umístění dítěte
12 200 Kč
náleží i pokud dítě umístěno část roku
ZÁKLADNÍ SLEVA NA POPLATNÍKA (24840 Kč)
V ročním zúčtování náleží vždy ve výši 24840 Kč, a to i u daňových nerezidentů s podepsaným Prohlášením k dani. V plné výši se uplatní tato sleva i u poplatníků, kteří neměli příjmy po celý kalendářní rok. U poživatelů starobního důchodu se rovněž uplatní celá sleva na poplatníka 24840 Kč.
SLEVA NA DRUHÉHO Z MANŽELŮ (24840 Kč a u manžela, který je držitelem průkazky ZTP/P 49680 Kč), tato částka se krátí za měsíce, kdy netrvalo manželství na začátku měsíce.
Sleva na druhého z manželů bude náležet, jestliže jeho vlastní příjem nepřekročí částku 68000 Kč. Do částky 68000 Kč patří celoroční příjmy, i když manželství netrvalo po celý kalendářní rok. Do příjmů druhého z manželů se nezahrnují podle § 35ba odst. 1 písm. b) pouze dávky státní sociální podpory, dávky pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna, dávky osobám se zdravotním postižením, dávky pomoci v hmotné nouzi, příspěvek na péči, sociální služby, státní příspěvky na penzijní připojištění, státní příspěvky na doplňkové penzijní spoření, státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření, stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání a příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, který je od daně osvobozen podle § 4.
Podle Pokynu GFŘ D-22 se vlastními příjmy manžela/lky rozumí úhrn všech vlastních příjmů dosažených ve zdaňovacím období nesnížených o daňové výdaje vč. příjmů, které podléhají srážkové dani nebo jsou osvobozeny od daně nebo nejsou předmětem této daně. Mezi vlastní příjmy tudíž patří i důchody, nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, podpora v nezaměstnanosti apod., a to za období od 1. 1. do 31. 12. daného kal. roku (tj. za zdaňovací období). Tzn., že peněžitá pomoc v mateřství za měsíc prosinec 2017, která byla vyplacena v lednu 2018 se považuje za příjem manželky v roce 2018. Naopak nemocenské za XII/2018 vyplacené v I/2019 je již vlastním příjmem roku 2019. Prokazování příjmu druhého z manželů se i nadále provádí čestným prohlášením poplatníka, tzn., že je třeba vepsat do „prohlášení k dani“, jméno, příjmení a rodné číslo manžela/lky a dobu, po kterou spolu žili v domácnosti (str. 4 prohlášení).
Ostatní slevy na dani (INVALIDITY A STUDIUM) se budou poskytovat za stejných podmínek a ve stejné výši jako v předchozích letech.
V případě, že byly podmínky splněny pouze po část kalendářního roku, náleží slevy podle § 35ba odst. 1 písm. c) až f) ve výši poměrné části roční slevy za měsíce, kdy byly podmínky splněny na začátku měsíce. Např. invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně byl přiznán od 2. 11. 2018. Sleva na tuto invaliditu se poskytne pouze za měsíc prosinec ve výši 210 Kč.
Sleva za umístění dítěte (až do výše minimální mzdy – v roce 2018 je to 12200 Kč). Náleží až do výše zaplacených nákladů ve zdaňovacím období (max. 12200 Kč) i v případě, že dítě bylo umístěno jen po část roku.
V § 35bb odst. 6 ZDP je definováno předškolní zařízení takto: a) mateřská škola podle školského zákona nebo obdobné zařízení v zahraničí, b) zařízení služby péče o dítě v dětské skupině a c) zařízení péče o dítě předškolního věku provozovaná na základě živnostenského oprávnění, pokud charakter takto poskytované péče je srovnatelný s péčí poskytovanou
1. zařízením služby péče o dítě v dětské skupině, nebo 2. mateřskou školou podle školského zákona.
Od roku 2016 již nelze uplatnit slevu za umístění v případech, kdy umístíme dítě v jakémkoliv zařízení pečujícím o děti předškolního věku, ale pouze v tzv. předškolním zařízení (splňujícím podmínky nastavené v § 35bb odst. 6 ZDP).
Oprávněnost poskytovat službu péče o dítě v dětské skupině je podle zákona č. 247/2014 Sb., o dětské skupině vázána na zápis do evidence poskytovatelů, kterou provádí Ministerstvo práce a sociálních věcí. Ti kteří jsou zapsáni do evidence poskytovatelů jsou uvedeni na http://www.mpsv.cz/cs/20302.
Mateřské školy ve smyslu zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, musí být registrovány v rejstříku škol a školských zařízení. Rejtřík mateřských školek je na adrese http://rejskol.msmt.cz/.
Provozovat péči o děti předškolního věku na základě živnosti lze pouze za podmínek splňujících kritérium tzv. "srovnatelné péče". Provozovatele na základě živnosti je třeba zkontrolovat v živnostenském rejstříku např. na adrese www.justice.cz
V rámci živnostenského zákona lze provozovat péči o děti předškolního věku: v rámci živnosti vázané, kdy jde o „péči o dítě do tří let věku v denním režimu“, tj. může se jednat též o péči o dítě do 1, resp. do 2 let věku, např. chůva nebo jesle, v rámci živnosti volné, kdy jde
o obor „72. Mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti“,
a také o obor „79. Poskytování služeb pro rodinu a domácnost“.
V informaci GFŘ určené předškolním zařízením k vydávání potvrzení pro uplatnění slevy za umístění se uvádí: S účinností od zdaňovacího období 2018 bylo zákonem č. 170/2017 Sb. provedeno legislativní zpřesnění v § 35bb odst. 1 zákona o daních z příjmů v tom smyslu, že poplatník daně z příjmů fyzických osob může uplatnit slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. g) zákona o daních z příjmů ve výši výdajů prokazatelně poplatníkem vynaložených za umístění vyživovaného dítěte v předškolním zařízení na dané zdaňovací období, pokud jím nebyly uplatněny jako výdaj podle § 24 zákona o daních z příjmů. Tzn., že předmětem daňové slevy jsou částky, které se vztahují k faktickému umístění dítěte v daném roce a není přitom rozhodující okamžik jejich samotné úhrady. Za každé vyživované dítě poplatníka lze uplatnit slevu na dani maximálně do výše minimální mzdy, tj. za zdaňovací období 2018 do výše 12.200 Kč. V ustanovení § 38l odst. 2 písm. f) zákona o daních z příjmů bylo za tím účelem obdobně upřesněno, že potvrzení předškolního zařízení o výši vynaložených výdajů za umístění vyživovaného dítěte poplatníka v těchto zařízeních musí obsahovat: 1/ jméno vyživovaného dítěte poplatníka, 2/ celkovou výši výdajů, kterou za něj za dané zdaňovací období poplatník vynaložil a 3/ datum zápisu tohoto zařízení do školského rejstříku nebo evidence poskytovatelů nebo datum vzniku jeho živnostenského oprávnění.
VI/ Po odpočtu veškerých řádně prokázaných slev na dani získáme daň po slevě (uvede se na řádce 20. „Výpočtu“ – musí být větší nebo rovna 0)
VII/ Daň po slevě porovnáme s úhrnem sražených záloh na daň uvedeným na řádce 21. „Výpočtu“
VIII/ Pokud je daň po slevě nižší než sražené zálohy, jedná se o přeplatek na dani, který se vrátí poplatníkovi, je-li tento přeplatek vyšší než 50 Kč. Případný nedoplatek z ročního zúčtování se poplatníkovi nesráží. Rozdíl mezi daní po slevě a sraženými zálohami se uvede na řádku 22. „Výpočtu“. U zaměstnanců, kteří neuplatňují daňové zvýhodnění na dítě, končí výpočet daně tímto řádkem. Pokud zaměstnanec uplatňuje daňové zvýhodnění na dítě, tak se naopak řádek 22. „Výpočtu“ nevyplňuje a pokračuje se ve výpočtu řádkami 23. až 31.
Příklady ročního zúčtování u zaměstnanců, kteří neuplatňují daňové zvýhodnění na děti:
Příklad č. 1. Zaměstnanec s příjmem 20000 Kč měsíčně, který má nezdanitelnou částku z titulu vlastní platby na penzijní připojištění ve výši 24000 Kč a poskytnutí daru na opravu varhan na Pražském hradu ve výši 7000 Kč, byl ještě v průběhu roku 2 měsíce práce neschopen.
1.
Úhrn příjmů od všech plátců
200 000
2.
Úhrn pojistného, které hradí zaměstnavatel sám za sebe (§ 6 odst. 13)
68 000
3.
Dílčí základ daně od všech plátců (ř. 1. + ř. 2.)
268 000
4.
Hodnota bezúplatného plnění
7 000
6.
Příspěvky na penzijní připojištění
24 000
11.
Základ daně snížený o nezdanitelné částky
237 000
12.
Vypočtená daň
35 550
13.
Sleva na poplatníka
24 840
20.
Daň po slevě (částka musí být větší než 0)
10 710
21.
Úhrn sražených záloh na daň (po slevě)
19 500
22.
Přeplatek (+) Nedoplatek (-) rozdíl ř. 21 – ř. 20
+ 8 790
Tomuto zaměstnanci vychází přeplatek na dani ve výši 8790 Kč, což odpovídá dvojnásobku slevy na dani na poplatníka (2x2070=4140) za měsíce, ve kterých byl v pracovní neschopnosti a 15% z poskytnutého daru a platby na penzijní připojištění (24000+7000)x0,15=4650). Přeplatek na dani je vyšší než 50 Kč a vrátí se poplatníkovi nejpozději při zúčtování mzdy za měsíc březen. Pokud by tento zaměstnanec nebyl v pracovní neschopnosti, tak by se mu stejně vracela poměrně vysoká částka z titulu poskytnutí daru a platby na penzijní připojištění (4650 Kč).
Příklad č. 2. Zaměstnanec s příjmem 40000 Kč měsíčně dostal v březnu 2018 roční odměnu za rok 2017 ve výši 400000 Kč a v měsíci listopadu 2018 zálohu na roční odměnu 200000 Kč. Z tohoto důvodu u něho bylo v březnu a listopadu uplatněno solidární zvýšení daně u záloh. Podle v současné době platného znění zákona o daních z příjmů je možné u tohoto zaměstnance provést roční zúčtování záloh, pokud nebude muset odvést solidární daň (tj. nebude mít příjem nad 1438992 Kč). Zaměstnanec nemá žádné nezdanitelné částky a uplatňuje jen základní slevu na poplatníka. Základ daně pro solidární zvýšení daně u zálohy byl v březnu 320084 Kč (440000-119916) a v listopadu 120084 Kč (240000-119916). Solidární zvýšení daně u záloh činilo 30812 Kč (7% z 440168 Kč)
1.
Úhrn příjmů od všech plátců
1 080 000
2.
Úhrn pojistného, které hradí zaměstnavatel (§ 6 odst. 13)
367 200
3.
Dílčí základ daně od všech plátců (ř. 1. + ř. 2.)
1 447 200
12.
Vypočtená daň
217 080
13.
Sleva na poplatníka
24 840
20.
Daň po slevě (částka musí být větší než 0)
192 240
21.
Úhrn sražených záloh na daň (po slevě) vč. solidárního zvýšení daně
223 052
22.
Přeplatek (+) Nedoplatek (-) rozdíl ř. 21 – ř. 20
+ 30 812
Tím, že roční příjmy zaměstnance nepřekročily hranici pro solidární zvýšení daně (1438992 Kč), mohlo se u něho provést roční zúčtování záloh. Tomuto zaměstnanci vychází přeplatek na dani ve výši 30812 Kč, což je vlastně vrácení solidárního zvýšení daně sraženého v měsících březnu a listopadu.
Příklad č. 3. Zaměstnanec s příjmem 25000 Kč měsíčně si uplatňuje nezdanitelnou částku z titulu vlastní platby na penzijní připojištění ve výši 24000 Kč a platby na životní pojištění v částce 12000 Kč. Jeho manželka je v domácnosti a nedosáhla v roce 2018 příjmu ve výši 68000 Kč.
1.
Úhrn příjmů od všech plátců
300 000
2.
Úhrn pojistného, které hradí zaměstnavatel sám za sebe (§ 6 odst. 13)
102 000
3.
Dílčí základ daně od všech plátců (ř. 1. + ř. 2.)
402 000
6.
Nezdanitelná částka – penzijní připojištění
24 000
7.
Nezdanitelná částka – pojistné na soukromé životní pojištění
12 000
10.
Nezdanitelné částky celkem
36 000
11.
Základ daně snížený o nezdanitelné částky
366 000
12.
Vypočtená daň
54 900
13.
Sleva na poplatníka
24 840
14.
Sleva na manželku
24 840
20.
Daň po slevě (částka musí být větší než 0)
5 220
21.
Úhrn sražených záloh na daň (po slevě)
35 460
22.
Přeplatek (+) Nedoplatek (-) rozdíl ř. 21 – ř. 20
+30 240
Tomuto zaměstnanci bude vrácen přeplatek na dani ve výši 30240 Kč. Přeplatek vznikl díky tomu, že se mu na zálohách srážely v průběhu roku vysoké částky, protože slevu na manželku a odpočet nezdanitelných částek může uplatnit až v rámci ročního zúčtování záloh.
Příklad č. 4. Zaměstnanec má jeden pracovní poměr na 8000 Kč měsíčně a kromě toho má u jiného zaměstnavatele uzavřenou po dobu deseti měsíců dohodu o provedení práce na 6000 Kč měsíčně. Podepsané prohlášení k dani má pouze u prvního zaměstnavatele. První zaměstnavatel mu nesráží žádnou daň, protože má podepsané prohlášení k dani a uplatní si slevu na poplatníka. Druhý zaměstnavatel mu sráží srážkovou daň 15%. Kromě toho měl v průběhu roku uzavřenou ještě jednu dohodu o provedení práce na 10000 Kč (daněna rovněž srážkovou daní). Tento zaměstnanec by si nemusel podat daňové přiznání a mohl by požádat prvního zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování. V jeho případě by ale bylo výhodné, aby si podal daňové přiznání a do něho zahrnul i příjmy z dohod o provedení práce daněné srážkovou daní.
zaměstnavatel
č. 1 (8000)
zaměstnavatel
č. 2 DPP (6000)
zaměstnavatel č. 3 DPP 10000
do daňového přiznání
příjmy
96000
60000
10000
166000
pojistné
32640
-
-
32640
základ daně
128640
60000
10000
198640
daň celkem
-
-
-
29790
sleva na dani
-
-
-
24840
daň po slevě
4950
na dani zaplac.
0
9000
1500
10500
přeplatek
+5550
Tento příklad ukazuje případ, kdy se zaměstnanci vyplatí si překlasifikovat srážkovou daň na zálohovou…
POZOR: v případě využití tohoto postupu je třeba podle § 36 odst. 7 ZDP zahrnout veškeré příjmy podle § 6 odst. 4. Pokud by se např. nezahrnula odměna od zaměstnavatele č. 3 (10000 Kč), vratka daně by byla sice ve stejné výši, ale došlo by k porušení zákona a FÚ by nemusel přeplatek vrátit…
IX/ U Zaměstnanců, kteří uplatňují daňové zvýhodnění na dítě se pokračuje ve výpočtu takto: DAŇOVÉ ZVÝHODNĚNÍ NA VYŽIVOVANÉ DÍTĚ
činí 15204 Kč na první dítě, 19404 Kč na druhé dítě a 24204 Kč na třetí a každé další dítě (u dítěte s průkazkou ZTP/P se tyto částky zvyšují na dvojnásobek podle toho, na které místo je dítě zařazeno). Daňové zvýhodnění se může poskytnout formou slevy na dani (až do výše daňové povinnosti) nebo formou daňového bonusu, který může činit maximálně 60300 Kč. Nárok na daňový bonus vzniká zaměstnanci při ročním příjmu ve výši šestinásobku minimální mzdy, platné k 1. 1. zdaňovacího období, která byla ve výši 12200 Kč. Tzn., že nárok na roční daňový bonus vznikne u příjmu 73200 Kč nebo vyšším. Do příjmů pro posouzení dodržení této hranice se zahrnují od roku 2018 pouze příjmy podle §§ 6 a 7 ZDP.
Posouzení, zda se jedná o vyživované dítě, je třeba provést podle § 35c odst. 6 ZDP. Podrobný výklad najdete v brožuře „Abecedník“, oddíl 5. a 8.
Díky tomu, že od 1. 1. 2015 došlo k diferenciaci výše daňového zvýhodnění na jednotlivé děti, bude třeba u těchto zaměstnanců zjistit nejprve celkový nárok na daňové zvýhodnění za rok 2018 a tento údaj přenést na řádku 23. výpočtu daně. Při výpočtu daňového zvýhodnění se bude vycházet z částek, které jsou uvedeny výše. V této souvislosti se můžeme setkat s velmi jednoduchými případy, např. pokud zaměstnanec pracoval u jednoho zaměstnavatele po celý rok a uplatňoval např. 2 děti. Zde bude náležet daňové zvýhodnění ve výši 34608 Kč, tj. součet 15204 Kč na první dítě a 19404 Kč na druhé dítě...
Nebo pokud zaměstnanec pracoval rovněž po celý rok u jednoho zaměstnavatele a v průběhu roku se mu změnil počet vyživovaných dětí – např. uplatňoval 3 děti a od 1. 9. 2018 přestalo jedno ze zletilých dětí studovat. I v tomto případě bude výpočet daňového zvýhodnění jednoduchý a provede jej pravděpodobně sám software – daňové zvýhodnění bude náležet na první dítě 15204 Kč, na druhé dítě 19404 Kč a na třetí dítě 16136 Kč (2017x8), takže celkem 50744 Kč. Zde platí zásada, že pokud se sníží počet vyživovaných dětí, tak vypadne vždy daňové zvýhodnění na dítě s nejvyšším zvýhodněním, i když bylo uvedeno třeba i na prvním místě!
Složitější situace ale nastanou v případě, že např. zaměstnanec měnil zaměstnání, byl po část roku na Úřadu práce nebo si poplatníci měnili děti mezi sebou v průběhu kalendářního roku. Zde bude třeba sledovat, jak dlouho bylo dítě vyživovanou osobou u daného poplatníka a podle toho správně stanovit daňové zvýhodnění.
Příklady ročního zúčtování u zaměstnanců, kteří uplatňují daňové zvýhodnění na děti:
Příklad č. 5. Zaměstnanec s příjmem 25000 Kč měsíčně má dvě děti a v rámci ročního zúčtování si uplatňuje nezdanitelnou částku z titulu vlastní platby na penzijní připojištění ve výši 24000 Kč a platby na životní pojištění v částce 10000 Kč. Kromě toho přinesl potvrzení, že na školkovném zaplatil za každé dítě částku 13000 Kč. Daňový bonus v průběhu roku nepobíral a na zálohách na daň zaplatil 852 Kč.
1.
Úhrn příjmů od všech plátců
300 000
2.
Úhrn pojistného, které hradí zaměstnavatel sám za sebe (§ 6 odst. 13)
102 000
3.
Dílčí základ daně od všech plátců (ř. 1. + ř. 2.)
402 000
6.
Nezdanitelná částka – penzijní připojištění
24 000
7.
Nezdanitelná částka – pojistné na soukromé životní pojištění
10 000
10.
Nezdanitelné částky celkem
34 000
11.
Základ daně snížený o nezdanitelné částky
368 000
12.
Vypočtená daň
55 200
13.
Sleva na poplatníka
24 840
18a
Sleva za umístění dítěte
24 400/1
19.
Slevy celkem
49 240
20.
Daň po slevě (částka musí být větší než 0)
5 960
21.
Úhrn sražených záloh na daň (po slevě)
852
23.
Daňové zvýhodnění – nárok celkem (15204+19404)
34 608
24.
Daňové zvýhodnění – z toho sleva na dani
5 960
25.
Daňové zvýhodnění – daňový bonus (ř.23 - ř.24)
28 648
26.
Zúčtování záloh na daň po slevě – daň po slevě (ř.20 -ř.24)
0
27.
Zúčtování záloh na daň po slevě – rozdíl na dani po slevě (ř.21-ř.26)
Zúčtování měsíčních daňových bonusů–rozdíl na daň.bonusu ř.25-28
28 648
30.
Kompenzace vzniklých rozdílů na dani a bonusu (ř.27 + ř. 29)
29 500
31.
Doplatek ze zúčtování – a) přeplatek na dani po slevě
Doplatek ze zúčtování – b) doplatek na daňovém bonusu
852
28 648
/1 zde je dána maximální výše slevy za umístění na jedno dítě 12200 Kč
Tomuto zaměstnanci bude vrácen doplatek ze zúčtování ve výši 29500 Kč, který se skládá z přeplatku na dani 852 Kč a doplatku na daňovém bonusu ve výši 28648 Kč. Částka přeplatku na dani by se zahrnula do příjmů pro zjištění nároku na dávky SSP, doplatek na daňovém bonusu nikoliv.
Příklad č. 6.zaměstnanec s příjmem 20000 Kč měsíčně, který má 3 děti byl v roce 2018 nemocen a ve dvou měsících nedosáhl žádného příjmu. V ostatních měsících neplatil daň a vždy obdržel daňový bonus. Zaměstnanec po skončení roku přinesl potvrzení od zařízení péče o děti předškolního věku, že zaplatil za umístění dvou dětí 19800 Kč. Výpočet daně u něho bude vypadat takto:
12.
Vypočtená daň
40 200
13.
Sleva na poplatníka
24 840
18a
Sleva za umístění dítěte
19 800
19.
Slevy na dani celkem
44 640
20.
Daň po slevě na dani podle § 35ba (částka musí být větší nebo rovna 0)
0
21.
Úhrn sražených záloh na daň (po případné slevě na dani)
0
23.
Daňové zvýhodnění – nárok celkem
58 812
24.
Daňové zvýhodnění – z toho sleva na dani
0
25.
Daňové zvýhodnění – daňový bonus (ř.23 - ř.24)
58 812
26.
Zúčtování záloh na daň po slevě – daň po slevě (ř.20 -ř.24)
0
27.
Zúčtování záloh na daň po slevě – rozdíl na dani po slevě (ř.21-ř.26)
Zúčtování měsíčních daňových bonusů – rozdíl na daň. bonusu ř.25-28)
29 302
30.
Kompenzace vzniklých rozdílů na dani a bonusu (ř.27 + ř. 29)
29 302
31.
Doplatek ze zúčtování – a) přeplatek na dani po slevě
Doplatek ze zúčtování – b) doplatek na daňovém bonusu
0
29 302
V tomto případě by se zaměstnanci vrátila částka 29302 Kč, což je doplatek na daňovém bonusu (nezahrnuje se do příjmů pro nárok na dávky SSP). Doplatek vznikl hlavně z toho důvodu, že zaměstnanec uplatnil slevu za umístění 2 dětí a také proto, že v době nemoci nedostal daňový bonus ve dvou měsících vůbec a dále u něho nebyla uplatněna ani sleva na poplatníka v těchto měsících…
POZOR: tomuto zaměstnanci ale propadla částka 4440 Kč, protože uplatněním slev se může daňová povinnost pouze vynulovat a on měl slevy celkem 44640 Kč a vypočtenou daň 40200 Kč. V tomto případě by bylo výhodnější, aby si slevu za umístění jednoho dítěte uplatnila manželka, pokud pracuje…
Příklad č. 7. Zaměstnanec s příjmem 40000 Kč měsíčně má 5 dětí. Manželka nepracuje z titulu rodičovské dovolené s nejmladším dítětem. Zálohy na daň v průběhu roku neplatil. Daňové zvýhodnění u něho bylo uplatněno formou slevy na dani a daňového bonusu. Daňové bonusy byly vyplaceny ve výši 35580 Kč. Po skončení roku si přinesl potvrzení od zařízení péče o děti předškolního věku, že zaplatil za umístění 2 dětí částku ve výši 23000 Kč (2x11500) Výpočet ročního zúčtování by u něho vypadal takto:
1.
Úhrn příjmů od všech plátců
480 000
2.
Úhrn pojistného, které hradí zaměstnavatel sám za sebe (§ 6 odst. 13)
163 200
3.
Dílčí základ daně od všech plátců (ř. 1. + ř. 2.)
643 200
11.
Základ daně snížený o nezdanitelné částky
643 200
12.
Vypočtená daň
96 480
13.
Sleva na poplatníka
24 840
14.
Sleva na manželku
24 840
18a
Sleva za umístění dítěte
23 000
19.
Slevy na dani celkem
72 680
20.
Daň po slevě (částka musí být větší než 0)
23 800
21.
Úhrn sražených záloh na daň (po slevě)
0
23.
Daňové zvýhodnění – nárok celkem
107 220
24.
Daňové zvýhodnění – z toho sleva na dani
23 800
25.
Daňové zvýhodnění – daňový bonus (ř.23 - ř.24)
60 300/1
26.
Zúčtování záloh na daň po slevě – daň po slevě (ř.20 -ř.24)
0
27.
Zúčtování záloh na daň po slevě – rozdíl na dani po slevě (ř.21-ř.26)
Zúčtování měsíčních daňových bonusů – rozdíl na daň.bonusu ř.25-28
24 720
30.
Kompenzace vzniklých rozdílů na dani a bonusu (ř.27 + ř. 29)
24 720
/1 na řádce 25 se může uvést pouze maximální výše ročního daňového bonusu 60300 Kč, i když rozdíl mezi ř. 23. a ř. 24. činí 83420 Kč. Rozdíl je 23120 Kč, o které zaměstnanec přišel díky stropu bonusu...
Tomuto zaměstnanci se poskytne doplatek na daňovém bonusu 24720 Kč, což je sice vysoká částka, ale mohla by být ještě vyšší… Např., pokud by manželka již pracovala (třeba i za minimální mzdu), tak by si na ni sice manžel neuplatnil slevu, ale daňové zvýhodnění na děti by „nepropadlo“… A pochopitelně příjem manželky „do rodinné kasy“ by byl také nezanedbatelný…
Příklad č. 8. zaměstnankyně s 2 dětmi pracovala do 31. 10. na zkrácený úvazek a měla příjem 7000 Kč měsíčně. Od 1. 11. nastoupila na mateřskou dovolenou. V měsících leden až říjen jí byl vyplácen měsíční daňový bonus, protože splnila podmínku poloviny minimální mzdy. Výpočet ročního zúčtování u ní bude vypadat takto:
20.
Daň po slevě na dani podle § 35ba (částka musí být větší nebo rovna 0)
0
21.
Úhrn sražených záloh na daň (po případné slevě na dani)
0
23.
Daňové zvýhodnění – nárok celkem
34 608
24.
Daňové zvýhodnění – z toho sleva na dani
0
25.
Daňové zvýhodnění – daňový bonus (ř.23 - ř.24)
0
26.
Zúčtování záloh na daň po slevě – daň po slevě (ř.20 -ř.24)
0
27.
Zúčtování záloh na daň po slevě – rozdíl na dani po slevě (ř.21-ř.26)
Zúčtování měsíčních daňových bonusů – rozdíl na daň. bonusu (ř.25-28)
Nevybere se
30.
Kompenzace vzniklých rozdílů na dani a bonusu (ř.27 + ř. 29)
0
31.
Doplatek ze zúčtování – a) přeplatek na dani po slevě
Doplatek ze zúčtování – b) doplatek na daňovém bonusu
0
0
Vzhledem k tomu, že tato zaměstnankyně nedosáhla v roce 2018 šestinásobku minimální mzdy (12200x6=73200 Kč), ale pouze 70000 Kč (10 měsíců x 7000 Kč), nemá nárok na roční daňový bonus, ale nárok na měsíční daňové bonusy neztrácí, protože v jednotlivých měsících jejich výplaty splnila podmínku alespoň poloviny minimální mzdy (6100 Kč).
Pokud by ale tato zaměstnankyně pracovala ještě v jednom měsíci na dohodu o provedení práce a dostala tam odměnu např. 5000 Kč, mohla by využít možnosti podat si daňové přiznání a překlasifikovat si srážkovou daň z dohody o provedení práce na zálohovou daň, čímž by splnila podmínky pro přiznání ročního daňového bonusu.
POZOR: Pokud by ale tato zaměstnankyně byla povinna podat daňové přiznání např. z důvodu, že má ještě příjmy z pronájmu pozemků vyšší než 6000 Kč, tak by musela vyplacené daňové bonusy vrátit, protože nedosáhla šestinásobku minimální mzdy a ztratila na ně nárok (§ 35c odst. 12). Nárok neztrácí pouze na daňové bonusy v rámci ročního zúčtování záloh (§ 35d odst. 6 poslední věta). Příjmy z pronájmu se do příjmů pro posouzení nároku na daňový bonus již od roku 2018 nezahrnují.
XI/ Vrácení daně
V případě, že na řádce 22 bude přeplatek na dani vyšší než 50 Kč, vrátí se poplatníkovi nejpozději v zúčtování mzdy za měsíc březen 2019. Pokud je doplatek ze zúčtování na ř. 30 vyšší než 50 Kč, vrátí se poplatníkovi rovněž nejpozději v zúčtování mzdy za měsíc březen 2019. O vrácený přeplatek si sníží plátce daně nejbližší odvody záloh nebo může požádat o vrácení přeplatku podle § 155 zákona 280/2009 Sb., daňového řádu. Správce daně by měl přeplatek vrátit do 30 dnů ode dne obdržení žádosti.
POZOR: vzhledem k tomu, že se zaměstnancům bude uplatňovat zvýšené nezdanitelné částky na penzijní připojištění, na životní pojištění a za odběry krve a krvetvorné buňky (24000, 24000, 3000 a 20000 Kč) a vyšší sleva za umístění (12200 Kč), budou přeplatky na dani vyšší a může nastat situace, kdy bude vhodné požádat FÚ o jejich vrácení…
V případě, že vznikne nedoplatek na dani, tak se od poplatníka nevybere.
NA CO SI DÁT POZOR PŘI ROČNÍM ZÚČTOVÁNÍ ZA ROK 2018
jestli není poplatník povinen podat daňové přiznání
např. pokud víme, že náš zaměstnanec měl v průběhu roku ještě dalšího souběžného zaměstnavatele (např. byl členem volební komise a odměna překročila 2500 Kč nebo pobírá někde odměnu vyšší než 2500 Kč jako neuvolněný člen zastupitelstva) a musela mu být z tohoto příjmu sražena zálohová daň, je povinen si sám podat daňové přiznání, protože měl v tomto případě více plátců současně.
jestli je správně stanoven základ daně u poplatníků („superhrubá mzda“)
zde hlavně v případě, že zaměstnanec má při kombinaci souběhu zaměstnání s odlišným odvodem povinného pojistného. Pokud měl např. při podepsaném prohlášení k dani pracovní poměr zakládající účast na pojištění a zároveň u téhož zaměstnavatele po část roku dohodu o provedení práce do 10000 Kč nebo dohodu o pracovní činnosti do 2500 Kč, které nezakládají účast na pojištění, tak se o povinné pojistné navýší pouze u pracovního poměru.
jestli součet příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně podle § 6 u poplatníka nepřekročil 1438992 Kč
zde by se muselo odvést solidární zvýšení daně, a to formou podání daňového přiznání. Kdy toto může nastat? – např. nastoupil k nám zaměstnanec, který měl u předchozího postupného zaměstnavatele vyšší příjmy a v součtu s příjmy u nás překročil částku 1438992 Kč.
jestli není poskytnut daňový bonus u zaměstnance, který nedosáhl příjmu alespoň 73200 Kč (tj. 6-ti násobku minimální mzdy)
Na daňové bonusy, které mu byly poskytnuty v měsících, kdy dosáhl alespoň poloviny minimální mzdy, ale nárok neztrácí. Pokud by musel podat tento poplatník daňové přiznání, musí vrátit i řádně vyplacené daňové bonusy v jednotlivých měsících, jestliže nedosáhl celkového ročního příjmu alespoň 73200 Kč.
u všech daňových nerezidentů se může vždy odečíst celých 24840 Kč (případně ještě sleva na studium), ale nelze uplatnit nezdanitelné částky, slevy na dani a daňové zvýhodnění na děti
Rezidenti státu EU nebo EHP by si mohli uplatnit nezdanitelné částky, slevy na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až f) a g) a daňové zvýhodnění na dítě v rámci daňového přiznání, kde budou muset prokázat, že 90% jeho veškerých příjmů pochází z ČR. Zároveň musí předložit potvrzení zahraničního správce daně o výši příjmů ze zahraničí.
zkontrolovat nedoplatky na dani
Díky jednotné dani 15% a zaokrouhlování na stovky směrem nahoru by nedoplatky na dani nemělyvůbec vzniknout. Doporučujeme v případě nedoplatku na dani zkontrolovat výpočet záloh v průběhu roku a v případě, že zaměstnanec přecházel v průběhu kal. měsíce k jinému plátci se podívat, zda nebyla v tomto měsíci uplatněna sleva na poplatníka u obou postupných plátců.
zkontrolovat, zda nejsou vyplněny v Potvrzení o zdanitelných příjmech řádky s doplatky mzdy z předchozích let
Pokud jsou vyplněny v Potvrzení o zdanitelných příjmech řádky 4. nebo 5. není možné provést roční zúčtování záloh. Tito poplatníci si musí vždy podat daňové přiznání.
zeptat se zaměstnance, který má vyplněný řádek 15 Potvrzení o zdanitelných příjmech, zda pojistnou smlouvu nezrušil
Pokud pojistnou smlouvu zrušil, musí si podat daňové přiznání a jako příjem podle § 6 v něm uvést veškeré od daně osvobozené příspěvky zaměstnavatele na životní pojištění poskytnuté po 1. 1. 2015.
ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ ZÁLOH U NĚKTERÝCH SPECIFICKÝCH SKUPIN ZAMĚSTNANCŮ
ZAMĚSTNANCI, KTERÝM NEBYLA VYPLACENA CELÁ MZDA ZA ROK 2018 ANI DO 31. 1. 2019
U těchto zaměstnanců se provede roční zúčtování pouze ze skutečně vyplacených příjmů. Zde bude pravděpodobně vrácena vyšší částka formou přeplatku na dani, protože slevy na dani a daňové zvýhodnění na dítě se uplatní za celý rok. V roce, kdy jim budou tyto mzdy doplaceny, ale dojde k tomu, že jejich daňová povinnost bude naopak vyšší a z toho důvodu si musí vždy podat daňové přiznání.
CIZINCI
Zde je třeba rozlišit, zda se jedná o daňového rezidenta (tj. ten, kdo má daňovou povinnost z celosvětových příjmů v ČR) nebo o daňového nerezidenta, který má daňovou povinnost pouze z příjmů ze zdrojů v ČR. Mzda za práci vykonávaná na našem území má vždy zdroj na území ČR. Cizinec, daňový rezident by u nás měl mít bydliště nebo se zde obvykle zdržovat (dále by zde měl mít „středisko svých zájmů“, tj. zaměstnání, rodinu a volnočasové aktivity…) a pokud měl příjmy ze závislé činnosti u nás - může v případě, že měl podepsané prohlášení k dani, požádat o roční zúčtování a uplatnit všechny nezdanitelné částky podle § 15, slevy na dani podle § 35ba, které řádně prokáže a může uplatnit i daňové zvýhodnění na děti (§ 35c). Cizinec, daňový rezident členského státu EU nebo EHP, pokud by u nás měl pouze příjmy ze závislé činnosti, mohl by si požádat o provedení ročního zúčtování (předpokladem je podpis prohlášení k dani). U něho by se mohla uplatnit pouze základní sleva na dani (24840 Kč) a sleva na dani na studenta (4020 Kč). Nezdanitelné částky si může uplatnit pouze v případě, že je 90% všech jeho příjmů ze zdrojů na území ČR, a to formoupodání daňového přiznání. Za stejných podmínek by si mohl uplatnit slevu na manželku, na invalidity nebo slevu za umístění a daňové zvýhodnění na dítě. Výši příjmů ze zahraničí musí prokázat potvrzením zahraničního správce daně. POZOR – při posuzování, zda se jedná o rezidenta v ČR nebo ve státě, odkud tento cizinec pochází, je vhodné se podívat do platné smlouvy o zamezení dvojího zdanění s příslušným státem. Platné smlouvy o zamezení dvojího zdanění jsou v příloze tohoto čísla v elektronické podobě nebo na adrese http://www.mfcr.cz/cs/legislativa/dvoji-zdaneni/prehled-platnych-smluv .
V případě, že máte jakoukoliv pochybnost o rezidenci či nerezidenci, považujte cizince za nerezidenta a uplatněte u něho pouze odpočet základní slevy, případně částky na studium. Pokud chce uplatnit další slevy na dani, nezdanitelné částky nebo daňové zvýhodnění na dítě, doporučte mu podání daňového přiznání, kde by měl prokázat, že je buď rezidentem ČR, nebo v případě neprokázání, že 90% jeho veškerých příjmů je z území ČR…
ZAMĚSTNANCI POBÍRAJÍCÍ NÁHRADU ZA ZTRÁTU NA VÝDĚLKU
Zaměstnancům, kterým byla vyplacena náhrada za ztrátu na výdělku od Kooperativy nebo České pojišťovny nelze roční zúčtování za rok 2018 provést, pokud tato náhrada podléhala zálohové dani (tj. byla ve výši nad 2500 Kč). Jestliže byla náhrada za ztrátu na výdělku do 2500 Kč a byla z ní sražena srážková daň, bylo by možné roční zúčtování provést, protože srážková daň do ročního zúčtování nevstupuje.
TISKOPIS DAŇOVÉHO PŘIZNÁNÍ
Zaměstnanec, který měl pouze příjmy ze závislé činnosti od více plátců současně, může vyplnit i v roce 2018 tiskopis 25 5405/D vzor č. 2 – Přiznání k dani z příjmů fyzických osob pro poplatníky mající pouze příjmy ze závislé činnosti… Tento tiskopis má pouze 2 strany a budou jej moci použít všichni poplatníci, kteří měli pouze příjmy ze závislé činnosti podle § 6, a to i ti poplatníci, u kterých bylo uplatněno solidární zvýšení daně, nebo ti, kteří si budou chtít překlasifikovat srážkovou daň z dohody o provedení práce, nebo i daňoví nerezidenti. Změnily se ale pokyny k vyplnění tohoto tiskopisu, kde byl vydán nový vzor. č. 3, kde jsou nové sazby apod.
Pro podání daňového přiznání za rok 2018 je ale možno použít i tiskopis 25 5405 vzor č. 25 (je stejný jako v předchozím roce pouze se změnily pokyny k jeho vyplnění). Tento tiskopis budou muset podat všichni poplatníci, kteří měli některý z příjmů podle §§ 7 až 10 ZDP vyšší než 6000 Kč. Na řádku 69b byla doplněna sleva na evidenci tržeb podle § 35ba odst. 1 písm. h) ZDP. Jinak má toto daňové přiznání (vzor č. 25) i nadále 3 stálé přílohy. Pokud zaměstnanec zároveň podnikal, vyplní ještě přílohu č. 1. V případě, že měl příjmy z pronájmu (§ 9) nebo ostatní příjmy (§ 10), vyplní ještě přílohu č. 2. Při příjmech ze zahraničí se vyplní příloha č. 3 případně samostatný list k příloze č. 3. Upozornění Generálního finančního ředitelství pro ty, kteří podávají daňové přiznání a uplatňují nárok na daňové zvýhodnění, že povinnou přílohou k prokázání nároku na daňové zvýhodnění je „Potvrzení zaměstnavatele druhého z poplatníků pro uplatnění nároku na daňové zvýhodnění pro účely podání daňového přiznání“, zůstává v platnosti i pro podání daňového přiznání za rok 2018. Plátce uvede, na které děti druhý z poplatníků uplatňoval/neuplatňoval daňové zvýhodnění a v jaké výši. Tento tiskopis 25 5558 MFin 5558 vzor č. 2 je dostupný na webových stránkách http://www.financnisprava.cz .
DOTAZY K PROVÁDĚNÍ ROČNÍHO ZÚČTOVÁNÍ
Zaměstnankyně již dva roky neuplatňovala daňové zvýhodnění na své dvě děti zálohově, ale až v rámci ročního zúčtování záloh. V letošním roce v průběhu měsíce března onemocněla a pracovní neschopnost ukončila v měsíci prosinci. Její výdělek za rok 2018 nedosahuje 6násobku minimální mzdy (73200 Kč) a nemá tudíž možnost dostat daňové zvýhodnění formou daňového bonusu. Má nějakou možnost si ještě uplatnit daňové zvýhodnění na děti?
V tomto případě by si mohla zaměstnankyně uplatnit daňové zvýhodnění formou slevy na dani. Jelikož její příjem je nízký, tak se její daňová povinnost vynuluje uplatněním slevy na poplatníka. Daňový bonus by jí mohl být vyplacen pouze v případě dosažení příjmu alespoň ve výši 73200 Kč. Pokud s ní žije v domácnosti ještě jiná osoba, která by mohla daňové zvýhodnění uplatnit (otec dítěte, babička nebo děda), bylo by vhodné, aby tak učinila.
Může si zaměstnanec, kterému jsme provedli roční zúčtování záloh, ještě podat daňové přiznání za příslušný rok? Máme obavu, aby si nechtěl 2x uplatnit slevu za umístění dítěte a zaplacené příspěvky na penzijní připojištění.
Pokud se zaměstnanec rozhodne, že si podá daňové přiznání po provedení ročního zúčtování, nic tomu nebrání. Pro podání daňového přiznání bude ale potřebovat od svého zaměstnavatele Potvrzení o zdanitelných příjmech. V tomto Potvrzení je třeba věnovat zvýšenou pozornost vyplnění řádky 19., kde je třeba uvést, že přeplatek z ročního zúčtování ve výši …Kč byl vrácen poplatníkovi dne … a že v rámci ročního zúčtování byl základ daně snížen o částku … Kč podle § 15 odst. 5. Pokud budou tyto údaje řádně vyplněny v Potvrzení, nemělo by dojít k dvojímu uplatnění slevy za umístění a příspěvků na penzijní připojištění, protože si v daňovém přiznání odečte to, co mu bylo již vráceno zaměstnavatelem a je uvedeno na ř. 19.
Pracují u nás manželé, kteří vyživují v domácnosti 2 děti, které navštěvují předškolní zařízení. Daňové zvýhodnění uplatňoval po celý rok otec dětí. Za rok 2018 zaplatili předškolnímu zařízení částku 12800 Kč za každé dítě. Nyní se na nás obrátili, jak by bylo nejlepší si rozložit slevu za umístění a daňové zvýhodnění na děti? Oba mají měsíční výdělek cca 18000 Kč a bojí se, aby jim sleva na dani nepropadla…
Z uvedených skutečností vyplývá, že pokud by si slevu za umístění (2x12200) uplatnila celou jen manželka, tak by u ní částka cca 5800 Kč propadla. Takže by bylo v tomto případě výhodnější, aby si manžel uplatnil slevu za umístění na jedno dítě a manželka na druhé. U manžela se po uplatnění slevy za umístění sníží daň a daňové zvýhodnění dostane formou daňového bonusu.
Musí předškolní zařízení vystavit potvrzení o výši vynaložených nákladů na každé dítě samostatně, nebo může vystavit potvrzení na všechny děti poplatníka, které jsou v něm umístěny? Někde předškolní zařízení vystavuje pouze jedno potvrzení s tím, že si slevu za umístění může uplatnit pouze jeden poplatník.
V § 35bb odst. 5 ZDP se říká, že vyživuje-li dítě v jedné domácnosti více poplatníků, může slevu za umístění uplatnit ve zdaňovacím období pouze jeden z nich. Z toho vyplývá, že na jedno dítě není možno slevu rozdělit. Pokud je ale v domácnosti více dětí, je možno, aby si slevu na jedno dítě uplatnil jeden z členů domácnosti a na další dítě jiný člen domácnosti (viz předchozí příklad). Trvejte proto na tom, aby Vám předškolní zařízení potvrdilo vynaložené výdaje na každé dítě zvlášť.
Zaměstnankyně uplatňuje daňové zvýhodnění na svého vnuka, protože jeho rodiče nemají dostatečné příjmy, z kterých by si mohli daňové zvýhodnění uplatnit. Čím nám naše zaměstnankyně prokáže existenci vnuka a to, že s ní žije ve společně hospodařící domácnosti?
Nárok na daňové zvýhodnění na vnuka se prokáže rodným listem vnuka a rodným listem rodičů dítěte. To, že dítě žije ve společně hospodařící domácnosti s babičkou je čestné prohlášení Vaší zaměstnankyně. Pokud ovšem uvádí, že mají společně hospodařící domácnost pro účely daně z příjmů, měli by tuto skutečnost uvádět i v žádosti o dávky státní sociální podpory…
Do kdy můžeme zaměstnanci vrátit přeplatek na dani, který vznikl v rámci ročního zúčtování za rok 2016 prováděného v březnu 2017? Bylo to vinou zaměstnavatele, když se zaměstnanci nepřiznalo daňové zvýhodnění na dítě, které zaměstnavateli řádně prokázal.
Podle § 38i odst. 2 ZDP vrátí plátce vzniklý rozdíl, pokud neuplynuly 2 roky od konce lhůty pro podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za zdaňovací období, v němž rozdíl vznikl. Lhůta 2 let pro vrácení přeplatku z ročního zúčtování prováděného v roce 2017 za rok 2016 běží od 20. 3. 2018 do 21. 3. 2020 (v případě elektronického podání). Jde o přeplatek za rok 2016, ale projeví se až ve vyúčtování za rok 2017 podaných v roce 2018. Vrátit přeplatek je možné v rámci tohoto výše uvedeného období.
Se zaměstnancem se nemůžeme dohodnout na tom, zda je daňovým rezidentem nebo nerezidentem ČR. Můžeme požádat finanční úřad o určení rezidence a existuje na to nějaký tiskopis?
Potvrzení o tzv. „daňovém domicilu“ (tiskopis MFin 5232), tj. že poplatník je rezidentem ČR, vystavuje v ČR místně příslušný finanční úřad na žádost poplatníka po zaplacení správního poplatku. Poplatník musí předložit FÚ důkazy, ze kterých vyplývá, že podmínky pro rezidentství v ČR splnil. Potvrzení vystavují FÚ buď k určitému datu nebo za zdaňovací období, které již uplynulo. Potvrzení o tom, že poplatník není rezidentem v ČR se nevystavuje.
V průběhu roku k nám nastoupil zaměstnanec, který měl v Potvrzení o zdanitelných příjmech vyplněnou řádku 15. – Příspěvek zaměstnavatele na soukromé životní pojištění (§ 6 odst. 9 písm. p) bod 3). Co to pro nás, jako nového zaměstnavatele znamená? Můžeme u něho provést roční zúčtování záloh, když u nás na soukromé životní pojištění nepřispíváme?
Údaj uváděný na ř. 15. Potvrzení o zdanitelných příjmech reaguje na změny v oblasti příspěvků na soukromé životní pojištění, které byly provedeny v zákonu o daních z příjmů od 1. 1. 2015. V § 6 odst. 9 písm. p) bodu 3 se ve větě první za středníkem uvádí: „dojde-li před skončením doby 60 kal. měsíců od uzavření smlouvy nebo před rokem, ve kterém pojištěný dosáhne 60 let k výplatě pojistného plnění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy, osvobození zaniká a příjmem podle § 6, ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky příspěvků na pojistné, které byly u pojištěného v roce výplaty nebo předčasného ukončení smlouvy a předchozích 10 letech od daně z příjmů osvobozeny“. Z toho vyplývá, že zaměstnanec, který si změní pojistnou smlouvu tak, aby umožňovala předčasné výběry, nebo ji úplně zruší, musí po skončení roku, kdy k tomu došlo podat daňové přiznání a jako příjem podle § 6 v něm uvést od daně osvobozené příspěvky zaměstnavatele, které mu byly po 31. 12. 2014 poskytnuty. Údaj na ř. 15. Potvrzení tedy slouží zaměstnanci k tomu, aby věděl, jakou částku má v případě změn nebo zrušení pojistné smlouvy dodanit. Novému zaměstnavateli slouží tento údaj pouze jako informace. Pokud si zaměstnanec smlouvu nezměnil nebo nezrušil, je možné u něho roční zúčtování při splnění ostatních podmínek provést.
Zaměstnanec obdržel v roce 2018 od pojišťovny Kooperativa náhradu za ztrátu na výdělku za pracovní úraz ve výši 2468 Kč. Z této částky byla údajně pojišťovnou odvedena srážková daň. Můžeme tomuto zaměstnanci provést roční zúčtování záloh?
Vzhledem k tomu, že srážkovou daň 15% je možno od 1. 1. 2018 použít nejen u dohod o provedení práce do 10000 Kč, ale i u ostatních příjmů do 2500 Kč (§ 6 odst. 4 písm. b) ZDP), musela pojišťovna z náhrady za ztrátu na výdělku odvést srážkovou daň. Tím pádem neměl Váš zaměstnanec v roce 2018 více plátců současně, takže není povinen podat daňové přiznání. Pojišťovna by mu měla v tomto případě vystavit Potvrzení o zdanitelných příjmech a sražené dani vybírané srážkou jen na jeho žádost, pokud by si chtěl v rámci daňového přiznání překlasifikovat srážkovou daň na zálohovou.
Prohráli jsme se zaměstnancem spor o neplatné rozvázání pracovního poměru a musíme mu doplatit dlužnou mzdu za rok 2017. Mzdu jsme doplatili v srpnu 2018. Musí se v tomto případě podat dodatečné Vyúčtování zálohové daně za rok 2017?
Vzhledem k tomu, že se z dlužné mzdy sráží záloha na daň až v okamžiku její výplaty, bude sražená záloha uvedena ve vyúčtování za rok, ve kterém byla sražena (tj. v roce 2018). S vyúčtováním roku, za který byla mzda doplacena (tj. 2017) to nemá vůbec nic společného.
Účastníky smlouvy u hypotečního úvěru na koupi rodinného domu jsou druh a družka. Jsou spoluvlastníky rodinného domu a zároveň jej užívají k svému trvalému bydlení. Může si uplatnit odpočet celé částky úroků druh, když na každého z nich přišlo samostatné potvrzení o zaplacených úrocích? Družka pracuje na zkrácený pracovní úvazek a nezdanitelnou částku by plně nevyužila…
Podle § 15 odst. 4 ZDP může odpočet úroků uplatnit buď jeden z nich, nebo každý rovným dílem. Vzhledem k tomu, že oba dva jsou účastníky smlouvy o úvěru a zároveň spoluvlastníky nemovitosti, můžou si v rámci „daňové optimalizace“ zvolit nejvýhodnější variantu.
Zaměstnanec si vzal hypoteční úvěr na výstavbu rodinného domu. Může si uplatnit odpočet úroků z úvěru, když pro zajištění úvěru je použit rodinný dům jeho rodičů?
Hypoteční úvěr je úvěr, jehož splacení je zajištěno zástavním právem k nemovité věci (může být i ve vlastnictví rodičů). Pokud jsou splněny ostatní podmínky, je možné úroky z úvěru odečíst.
Jak bychom měli správně postupovat v případě, že zaměstnanci bylo v měsíci dubnu 2018 vydáno rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu druhého stupně? V rozhodnutí je uvedeno, že se tento důchod přiznává od 17. 1. 2018. V měsíci dubnu ale ještě žádný důchod neobdržel.
Po novele od 1. 1. 2018 náleží sleva na invaliditu od data přiznání tohoto důchodu, tj. od 17. ledna 2018. U tohoto zaměstnance bude základní sleva na invaliditu poprvé poskytnuta při zúčtování mzdy za měsíc květen 2018. Za měsíce únor až duben se mu sleva poskytne při ročním zúčtování záloh nebo v daňovém přiznání.
Náš zaměstnanec si uzavřel v roce 2015 životní pojištění, z kterého si uplatňoval nezdanitelnou částku ve výši 4500 Kč ročně. V roce 2018 toto pojištění zrušil, ale žádné pojistné plnění ani odkupné mu nebylo pojišťovnou vyplaceno. Můžeme u tohoto zaměstnance provést roční zúčtování záloh nebo si musí sám podat daňové přiznání?
Pokud zaměstnanec nesplnil podmínky životního pojištění (60x60), potom musí za rok 2018 podat daňové přiznání a jako příjem podle § 10 uvést částky, o které si v předchozích 10 letech snížil základ daně. To, že mu pojišťovna nevyplatila žádné plnění, nemá na tuto povinnost žádný vliv.
Zaměstnanci byla dne 16. ledna 2019 vyplacena Českou pojišťovnou náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti ve výši 16322 Kč za pracovní úraz, který se stal v listopadu 2018. Můžeme v tomto případě provést roční zúčtování záloh za rok 2018?
Podle § 5 odst. 4 zákona o daních z příjmů se příjmy ze závislé činnosti (§ 6) vyplacené poplatníkovi nebo obdržené poplatníkem nejdéle do 31 dnů po skončení zdaňovacího období, za které byly dosaženy, považují za příjmy vyplacené nebo obdržené v tomto zdaňovacím období. Vzhledem k tomu, že náhrada za ztrátu na výdělku je také považována za příjem ze závislé činnosti (§ 6 odst. 1 písm. d) ZDP), a byla z ní sražena zálohová daň, musí si zaměstnanec sám podat za rok 2018 daňové přiznání, protože měl více plátců současně. Z náhrady za ztrátu na výdělku lze od roku 2018 uplatnit srážkovou daň, ale pouze u příjmů do 2500 Kč.
Můžeme uplatnit daňové zvýhodnění na syna naší zaměstnankyně, který u nás rovněž pracuje a je studentem kombinovaného studia na vyšší odborné škole? Podle sdělení matky má individuální studijní plán a jeho výdělky jsou ve výši, která zakládá účast na NP.
Studium na vyšší odborné škole je podle § 12 odst. 2 písm. c) zákona 117/95 Sb. o SSP považováno za studium na střední škole, které se podle § 12 odst. 1 písm. b) téhož zákona nepovažuje za soustavnou přípravu na budoucí povolání v případě, že se jedná o studium dálkové distanční, večerní nebo kombinované, je-li dítě v době takového studia výdělečně činné nebo má-li nárok na podporu v nezaměstnanosti. Jelikož se jedná o kombinované studium na střední škole a dítě je výdělečně činné, není na něj možno již uplatňovat daňové zvýhodnění. To, že dítě studuje podle individuálního studijního plánu nemá na tuto skutečnost žádný vliv. V případě, že by se jednalo o kombinované studium na VŠ, mohlo by být dítě v době tohoto studia i výdělečně činné a pořád by se jednalo o soustavnou přípravu na budoucí povolání a daňové zvýhodnění by náleželo.
Od měsíce října u nás nastoupil zaměstnanec, kterému Úřad práce v srpnu vyplatil tzv. kompenzaci odstupného, protože mu je jeho předchozí zaměstnavatel nevyplatil. Je možné tomuto zaměstnanci provést roční zúčtování záloh, když obdržel kompenzaci odstupného?
Kompenzace za nevyplacené odstupné vyplácená podle § 44b zákona 435/2004 Sb. o zaměstnanosti je plněním z uplatňování státní politiky zaměstnanosti. Kompenzace odstupného je jako nástroj státní politiky zaměstnanosti příjmem, který je osvobozen od daně z příjmů fyzických osob podle § 4 odst. 1 písm. h) ZDP a zaměstnanci je možné při splnění ostatních podmínek provést roční zúčtování záloh.
Nastoupil u nás občan Slovenska, který je podle svého prohlášení rezidentem na Slovensku (vepsal to i do Prohlášení k dani). Nyní nám předložil potvrzení o tom, že studuje na vysoké škole v ČR. Můžeme u něho uplatnit i slevu na studium, když je rezidentem Slovenska?
Podle § 35ba odst. 2 ZDP nelze u daňového nerezidenta uplatnit slevy podle odst. 1 písm. g) a písm. b) až e). Sleva na studenta je uvedena v § 35ba odst. 1 písm. f), takže na ni má nárok i daňový nerezident, pokud předloží doklad o studiu.
Kde najdeme definici „společně hospodařící domácnosti“, která se používá zejména při uplatnění daňového zvýhodnění na dítě? Máme zaměstnance, který přinesl potvrzení o studiu svého syna, ve kterém je uvedeno u syna jiné trvalé bydliště, než má zaměstnanec.
Podle odst. 4 § 21e ZDP se společně hospodařící domácností pro účely daní z příjmů rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Z toho vyplývá, že pojem trvalé bydliště neodpovídá pojmu „společně hospodařící domácnost“. Pokud zaměstnanec čestně prohlásí v Prohlášení k dani, že s ním dítě žije ve společně hospodařící domácnosti (tzn., že v Prohlášení dítě uvede), je to nutno akceptovat. Pokud by se zjistilo, že tento údaj není pravdivý, nese zaměstnanec veškeré následky, tj. vrácení daňového zvýhodnění vč. úhrady úroku z prodlení.
Dcera našeho zaměstnance studuje VŠ a má syna, který chodí do mateřské školy. Vzhledem k tomu, že dcera nemá žádné příjmy a otec dítěte je rovněž studentem, uplatňuje daňové zvýhodnění na dceru i vnuka náš zaměstnanec (děda). Nyní zaměstnanec přinesl potvrzení ze školky, která je zapsaná do rejstříku na MŠMT, že zaplatil za umístění dítěte částku 7500 Kč. Můžeme u zaměstnance uplatnit i slevu za umístění dítěte, když děda skutečně školkovné zaplatil?
Podle § 35bb odst. 3 zákona o daních z příjmů (dále jen ZDP) lze slevu za umístění dítěte uplatnit, pokud se nejedná o vlastního vnuka nebo vnuka druhého z manželů. Za vlastního vnuka by bylo možno slevu uplatnit pouze, pokud je v péči, která nahrazuje péči rodičů.
Pracovala u nás zaměstnankyně na dobu určitou do 31. 8. 2018. Od 10. 6. nastoupila na mateřskou dovolenou a dne 22. 7. porodila. Pracovní poměr u nás jí skončil uplynutím doby určité k 31. 8. Tato zaměstnankyně je samoživitelka a po dobu, co u nás pracovala, uplatňovala daňové zvýhodnění na dvě děti. Nyní se na nás obrátila se žádostí o provedení ročního zúčtování za rok 2018, ve kterém si chce uplatnit i dítě, které se jí narodilo v červenci. Můžeme u ní roční zúčtování provést? Její výdělek za dobu do 31. 8. byl cca 130000 Kč a na zálohách jí bylo sraženo cca 5430 Kč.
Předpokládáme, že tato paní po skončení pracovního poměru u Vás již nikde jinde nepracovala. Takže jste byli jejím posledním plátcem ve zdaňovacím období, kterého může požádat o provedení ročního zúčtování (§ 38ch odst. 1 ZDP). Pokud Vám prokáže rodným listem dítě, které se narodilo v červenci, je možné zahrnout do ročního zúčtování i toto dítě. Podle výše jejích výdělků to vypadá, že ji vrátíte skoro celou zaplacenou daň a na děti dostane daňové zvýhodnění formou doplatku na daňovém bonusu ve výši 46710 Kč (15204+19404+(6x2017).
Je možno uplatňovat u živnostníků s paušálem slevu na manželku a daňové zvýhodnění na děti? Slyšeli jsme, že byl od roku 2018 zrušen § 35ca ZDP, který to znemožňoval?
Ano, § 35ca byl od 1. 1. 2018 zrušen, takže si živnostníci uplatňující výdajový paušál můžou uplatnit za rok 2018 slevu na manželku a daňové zvýhodnění na dítě. V roce 2018 si ale můžou uplatnit výdaje pouze do poloviny výše, která platila v roce 2017 (např. u 80% paušálu maximálně výdaje do 800000 Kč).
Přispíváme zaměstnancům na soukromé životní pojištění. Zaměstnankyně skončila k 31. 12. 2018 pracovní poměr a už v měsíci prosinci si toto životní pojištění zrušila. Můžeme ji provést roční zúčtování záloh, pokud ji bude vyplaceno odbytné až v měsíci lednu 2019?
Podle § 6 odst. 9 písm. p) bodu 3 ZDP „dojde-li (před splněním podmínky 60a 60) k předčasnému ukončení pojistné smlouvy, osvobození zaniká a příjmem podle § 6 ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky příspěvků na pojistné, které byly u pojištěného v roce výplaty nebo předčasného ukončení smlouvy a v uplynulých 10 letech od daně z příjmů osvobozeny“. Z toho vyplývá, že by si měla sama zaměstnankyně podat daňové přiznání již za rok 2018 (v roce ukončení smlouvy) a jako příjem podle § 6 v něm uvést poskytované příspěvky zaměstnavatele za roky 2015 až 2018.
Od října 2018 u nás nastoupil zaměstnanec, který pracovali ve firmě, která se dostala do platební neschopnosti a zaměstnancům nevyplatila mzdy za měsíce srpen a září. V měsíci listopadu mu byly vyplaceny Úřadem práce mzdové nároky za měsíce srpen a září. Započítávají se tyto mzdové nároky do zdanitelných příjmů, a kdo je případně potvrdí?
Vzhledem k tomu, že Úřad práce by měl podle odst. 3 § 10 zákona 118/2000 Sb. o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, sdělit zaměstnavateli v insolvenci, kterým zaměstnancům a v jaké výši uspokojil mzdové nároky, tak by potvrzení o zdanitelných příjmech vystavil bývalý zaměstnavatel v insolvenci. V potvrzení bude uvedeno, že se jedná o mzdy za měsíce 08-09/2018. To, že ÚP vyplatil dlužné mzdy za tyto měsíce až v měsíci listopadu neznamená, že měl zaměstnanec v měsíci listopadu současně dva plátce mzdy. Nový zaměstnavatel u něho může provést roční zúčtování záloh, protože se jedná o více postupných plátců daně.
Zaměstnanci bylo soudem svěřeno dítě do střídavé péče, a to tak, že s otcem dítěte bude v liché týdny a s matkou dítěte v sudé týdny. Se svojí bývalou manželkou se ale nemůžou dohodnout na uplatnění měsíčního daňového zvýhodnění na toto dítě. Manželka chce, aby se vycházelo vždy ze stavu na začátku příslušného kalendářního měsíce, s čímž zaměstnanec nesouhlasí a chtěl by, aby si on uplatňoval dítě 6 měsíců a manželka také 6 měsíců. Jak máme postupovat při uplatnění daňového zvýhodnění?
K tomu, jak postupovat v případě, že dítě bylo svěřeno do střídavé péče a rodiče se nemůžou dohodnout na způsobu uplatnění daňového zvýhodnění najdeme odpověď v Pokynu GFŘ D-22 k § 38l odst. 3. Zde se mimo jiné uvádí citujeme: „Jestliže se rodiče na způsobu uplatnění daňového zvýhodnění na dítě svěřené do střídavé výchovy nedohodnou, nelze než doporučit, aby si jej uplatnili až po uplynutí zdaňovacího období ve svých daňových přiznáních u správce daně.“ (konec citace). Z uvedeného vyplývá, že daňové zvýhodnění u záloh poskytováno nebude a po skončení roku vystavíte zaměstnanci potvrzení o zdanitelných příjmech a on si sám podá daňové přiznání, kde si jej uplatní, pokud se ovšem s bývalou manželkou „nějak dohodne“…
Obrátil se na nás bývalý zaměstnanec, který je v důchodu a již nikde nepracuje, že dostal v roce 2018 od zemědělského družstva za pronájem pozemků částku 11286 Kč. Musí si podat sám daňové přiznání, když jeho příjmy z pronájmu překročily částku 6000 Kč?
V tomto případě nebude muset zaměstnanec podat daňové přiznání, protože podle § 38g odst. 1 ZDP jeho příjmy nepřesáhly 15000 Kč. Hranice pro podání daňového přiznání ve výši 6000 Kč se podle § 38g odst. 2 vztahuje na případy, kdy dochází k souběhu příjmů ze závislé činnosti (§ 6 ZDP) a ostatních příjmů podle §§ 7 až 10. Teprve v případě, že by jeho příjmy překročily částku 15000 Kč, měl by povinnost si podat daňové přiznání, ale daň by stejně neplatil, protože by si uplatnil slevu na poplatníka…
Zajímalo by nás, jaký výsledek ročního zúčtování a výpočet daně by měl být uveden na mzdovém listě za rok 2018? Zda zde bude uveden výsledek ročního zúčtování za rok 2017 nebo 2018?
Podle sdělení GFŘ ze dne 20. prosince 2016 by se již od roku 2017 měl uvádět na mzdový list výsledek ročního zúčtování a výpočet daně za rok předchozí, protože byl proveden v březnu běžného roku. Tzn., že na mzdovém listu za rok 2018 bude uveden výsledek ročního zúčtování a výpočet daně za rok 2017, provedený v nejpozději v březnu 2018.
