5/2019 Zaměstnanec dostal v měsíci říjnu výpověď a jeho pracovní poměr mu měl skončit 31. 12. 2018. Dne 27. 12. nám předložil doklad o pracovní neschopnosti, která dosud trvá. Kdy skončí tomuto zaměstnanci pracovní poměr? Jsme povinni mu vyplatit náhradu mzdy za prvních 14 dnů PN, když do konce roku zbývaly pouze 3 směny a ty jsou neplacené?
Podle § 53 odst. 2 ZP byla-li dána výpověď před počátkem ochranné doby (nemoci) tak, že by výpovědní doba měla uplynout v ochranné době, ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává; pracovní poměr skončí teprve uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení nemoci. Z toho vyplývá, že zaměstnanci skončí pracovní poměr až po skončení nemoci vyčerpáním zbývající části výpovědní doby (5 dnů) a náhradu mzdy za prvních 14 dnů PN je třeba vyplatit. Toto by neplatilo, pokud by zaměstnanec sdělil zaměstnavateli, že na prodloužení pracovního poměru netrvá.
6/2019 Zaměstnavatel manželky našeho zaměstnance po nás požaduje každoročně potvrzení o tom, jak si u nás uplatňuje daňové zvýhodnění na děti. Je nějaká ochrana proti tomu, protože se nám to zdá zbytečné, když se nic pro příští rok nezměnilo?
Podle § 38l odst. 5 ZDP je poplatník povinen předložit nové doklady prokazující platnost nároku mimo jiné na daňové zvýhodnění, jestliže se změnily skutečnosti rozhodné pro jeho přiznání. Pokud ke změně nedošlo, není třeba potvrzení každoročně vystavovat.
7/2019 Zaměstnankyně je na rodičovské dovolené do 28. 2. 2019. Vzhledem k tomu, že její místo bylo v době rodičovské dovolené zrušeno, tak ji chceme dát výpověď z pracovního poměru. Můžeme ji výpověď předat již 28. 2., aby začala platit již od března?
Podle § 53 odst. 1 písm. d) ZP se zakazuje dát výpověď v ochranné době, tj. mimo jiné i v době, kdy zaměstnankyně čerpá rodičovskou dovolenou. První den, kdy ji můžete doručit výpověď je 1. 3. a výpovědní doba poběží v měsících dubnu a květnu. Pochopitelně, že je možno se zaměstnankyní dohodnout na skončení pracovního poměru ke dni 28. 2. (§ 49 ZP).
8/2019 Chceme poskytnout manželce našeho zaměstnance, který náhle zemřel, sociální výpomoc ve výši cca 100000 Kč. Víme, že sociální výpomoc je od daně osvobozena do částky 15000 Kč. O jaký druh příjmu se bude jednat u sociální výpomoci nad tuto částku?
Sociální výpomoc nejbližším pozůstalým je podle § 4 odst. 1 písm. k) bod 4 ZDP od daně z příjmu osvobozena do výše 15000 Kč. Částka přesahující tuto hranici by se uvedla do daňového přiznání jako příjem podle § 10.
9/2019 Již delší dobu se vedou spory o zahrnování přeplatku na dani do příjmu pro účely srážek ze mzdy. Přeplatek jsme dosud do příjmu pro účely srážek ze mzdy raději zahrnovali (doplatek na daňovém bonusu nikoliv). V poslední době jsme se setkali s tím, že někteří exekutoři začali posílat tzv. „přikázání jiné peněžité pohledávky“, a to na přeplatek na dani a doplatek daňového bonusu z ročního zúčtování. Jak máme nyní postupovat?
Exekutoři tímto svým krokem podle našeho názoru sami „potvrdili“, že přeplatek na dani (a vlastně ani doplatek na bonusu) není ostatním příjmem podle § 299 OSŘ a tudíž by se z něho neměly provádět srážky ze mzdy. Pokud máte zaměstnance s přeplatkem z ročního zúčtování a je na něho pouze klasická srážka ze mzdy, přeplatek by se do čistého příjmu zahrnout neměl. V případě přikázání jiné peněžité pohledávky na přeplatek na dani (případně doplatek na bonusu), bude třeba jej exekutorovi poslat…
