2/ NEJČASTĚJŠÍ DOTAZY K ROČNÍMU ZÚČTOVÁNÍ ZA ROK 2018
Zaměstnanec má od dubna roku 2016 uzavřeno životní pojištění, které splňuje podmínky soukromého životního pojištění. Zaměstnavatel mu přispíval měsíčně částku 200 Kč a zaměstnanec životní pojištění v srpnu 2018 zrušil. Od tohoto měsíce mu již nebyl poskytován příspěvek zaměstnavatele. Musí si zaměstnanec podat daňové přiznání, když příspěvky zaměstnavatele za devět měsíců roku 2016, za rok 2017 a 7 měsíců roku 2018 činily pouze 5600 Kč, což je méně než 6000 Kč? Od pojišťovny mu nebyly vyplaceny žádné prostředky.
Podle § 6 odst. 9 písm. p) bodu 3., pokud dojde k předčasnému ukončení smlouvy na ŽP, osvobození příspěvků zaměstnavatele zaniká a příjmem podle § 6 jsou příspěvky zaměstnavatele, které byly v uplynulých 10-ti letech od daně osvobozeny. Vzhledem k tomu, že toto platí od 1. 1. 2015, budou se dodaňovat příspěvky zaměstnavatele za roky 2015 až 2018. Zaměstnanec tak musí podat za rok 2018 daňové přiznání a jako příjem podle § 6 tam uvést 5600 Kč. Částka 6000 Kč pro posouzení povinnosti podat či nepodat daňové přiznání se vztahuje pouze k příjmům podle § 7 až 10 ZDP.
Jak to bude v případě určení rezidence u občana Slovenské republiky s povolením k dlouhodobému pobytu v ČR, který je zaměstnancem u české firmy a pronajal si v České republice byt? Trvalé bydliště (stálý byt) má však stále i ve Slovenské republice. Jeho rodina se přestěhovala již v roce 2017 za ním do ČR, jeho děti zde chodí do školy a manželka je zaměstnána rovněž v ČR u české firmy.
Poplatník má sice bydliště (stálý byt s úmyslem se v něm trvale zdržovat) v obou státech, pro stanovení jeho daňové rezidence bude rozhodující, že středisko životních zájmů se přesunulo do ČR – zaměstnanec se stane daňovým rezidentem ČR (s povinností platit daně v ČR ze svých celosvětových příjmů). Pokud by si chtěl uplatnit daňové zvýhodnění na děti, měl by doložit potvrzení od českého zaměstnavatele manželky, že jej neuplatňuje. Pokud zaměstnanec předloží potvrzení českého zaměstnavatele manželky, že neuplatňuje daňové zvýhodnění, případně doklad o studiu dítěte na české škole, není již třeba, aby zaměstnanec žádal místně příslušný FÚ vystavení daňového domicilu, protože z dokladů je zřejmé, že středisko životních zájmů je v ČR…
Na zletilé studující dítě našeho zaměstnance vystavil lékař posudek, že se není schopno připravovat na budoucí povolání pro nemoc. Je možné si na toto dítě uplatňovat daňové zvýhodnění i v tomto případě?
V tomto případě je třeba, aby zaměstnanec zašel s lékařským posudkem na finanční úřad, aby mu vystavil potvrzení, že poplatník vyživuje ve společně hospodařící domácnosti zletilé dítě do 26 let věku, které nepobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání. Na potvrzení této skutečnosti existuje tiskopis „Potvrzení o splnění podmínek pro uznání slev na dani a daňového zvýhodnění...“ - 5458, který je ke stažení na stránkách Generálního finančního ředitelství.
Může si náš zaměstnanec občan Ukrajiny (daňový nerezident ČR) uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované děti, které s ním žijí ve společně hospodařící domácnosti, ale bydlí s matkou na Ukrajině? Zaměstnanec zde žije již několik let a 100% veškerých příjmů je z území ČR.
Daňové zvýhodnění na vyživované dítě může uplatnit pouze příslušník členského státu EU nebo EHP v rámci daňového přiznání, pokud bude nejméně 90 % příjmů pocházet ze zdrojů na území České republiky. Vzhledem k tomu, že se jedná o občana mimo EU, není možné u něho daňové zvýhodnění uplatnit, a to ani v případě, že z území ČR je 100% veškerých jeho příjmů.
Jak plátce postupuje v souvislosti s dodatečným podpisem Prohlášení k dani podle § 38k odst. 7 zákona o daních z příjmů?
V těchto případech plátce daně neprovádí změny (opravy) na dani ve Vyúčtováních DPZ a DPS (tak, jak bylo sraženo původně bylo sraženo správně – plátce daně srážel v souladu se zákonem o daních z příjmů), tzn. v této souvislosti nevzniká plátci daně přeplatek na dani srážkové a nedoplatek na zálohové dani. Pouze částka, k níž se váže dodatečný podpis Prohlášení k dani podle § 38k zákona o daních z příjmů - se uvede do sl. 6 Vyúčtování DPS (do měsíce v němž bylo sraženo) a použije se pro účely výpočtu daně (včetně příslušných příjmů) v rámci ročního zúčtování záloh. To znamená, že přeplatky jsou plátcem daně poplatníkovi vraceny z jiných účtů (o vrácené částky si plátce daně snižuje odvody záloh, popř. požádá správce daně o vrácení vyplaceného přeplatku na dani), než kam byly odvedeny. Jedná se o obdobu, kdy plátce daně např. sráží poplatníkovi zálohy na daň ze závislé činnosti a následně si poplatník vypořádává svou daňovou povinnost prostřednictvím daňového přiznání, tzn. taktéž jsou vraceny přeplatky na dani z jiných účtů, než kam byly odvedeny sražené zálohy na daň. (převzato ze stránek finanční správy)
Může zaměstnavatel poskytnout daňově účinný příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo na doplňkové penzijní spoření zaměstnanci, který u nás pracuje na dohodu o provedení práce, ze které není odváděno sociální ani zdravotní pojištění?
Zaměstnavatel může přispívat na penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření zaměstnancům v pracovním poměru i na dohodu o provedení práce za stejných podmínek, resp. se stejnými daňovými dopady, protože pro účely zákona o daních z příjmů se podle § 6 odst. 2 zákona o daních z příjmů za zaměstnance považují poplatníci s příjmy ze závislé činnosti. (převzato ze stránek finanční správy)
V červnu 2018 jsem odešel do starobního důchodu. Do té doby jsem měl pouze jednoho zaměstnavatele. Mohu jej požádat o roční zúčtování záloh?
Můžete, a plátce daně Vám odečte základní slevu na dani v celé výši. (převzato ze stránek finanční správy)
Jaký výsledek ročního zúčtování a výpočet daně má být uveden na mzdovém listě roku 2018?
Podle § 38j odst. 2 písm. h) zákona o daních z příjmů mzdový list obsahuje údaje o výpočtu daně a provedeném ročním zúčtování záloh a daňovém zvýhodnění. Pro účely mzdového listu za zdaňovací období 2018 se jedná o údaje o ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období 2017, které bylo provedeno v roce 2018, a to včetně výpočtu daně za období 2017. (převzato ze stránek finanční správy)
Od roku 2014 přispíval zaměstnavatel svým zaměstnancům na penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo na doplňkové penzijní spoření. Zaměstnanec si v roce 2018 smlouvu na penzijní připojištění předčasně ukončil. Musí tento zaměstnanec podat daňové přiznání a dodanit poskytnuté příspěvky zaměstnavatele obdobně jako u soukromého životního pojištění?
V případě, že zaměstnanec předčasně ukončí penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření bez nároku na penzi a současně bylo vyplaceno odbytné, nemusí uvádět příspěvky zaměstnavatele do daňového přiznání jako příjem podle § 6. V tomto případě podléhají příspěvky zaměstnavatele srážkové dani, kterou by měla srazit při výplatě penzijní společnost.
Zaměstnanec daroval v průběhu roku 2018 dvanáctkrát krevní plazmu. Je možné mu v rámci ročního zúčtování odečíst nezdanitelnou částku za odběry plazmy, když se nejedná o dárcovství krve?
Podle Pokynu GFŘ D-22 (k § 15 odst. 1) se jedním odběrem krve dárce rozumí odběr krve a jejich složek (např. plasmy, krevních destiček, kostní dřeně a jiných složek) provedený v jednom dni. Takže nezdanitelnou částku lze zaměstnanci uplatnit až do výše 15% základu daně.
Je možno provést roční zúčtování u zaměstnance, který prodal v roce 2018 rodinný dům, ve kterém ale neměl bydliště alespoň po dobu dvou let před prodejem?
Podle § 4 odst. 1 písm. a) ZDP je příjem z prodeje rodinného domu, jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru a souvisejícího pozemku, pokud v něm měl prodávající bydliště bezprostředně před prodejem po dobu kratší 2 let, osvobozen, použije-li získané prostředky na uspokojení vlastní bytové potřeby. V případě, že příjem z prodeje nebude použitý na uspokojení vlastních bytových potřeb, bude podléhat zdanění podle § 10 odst. 1 písm. b) ZDP. Zdaněn bude příjem snížený o výdaje podle § 10 odst. 5 ZDP. (převzato ze stránek finanční správy)
Poplatníkovi byl ve zdaňovacím období 2018 pravidelně vyplácen starobní důchod v úhrnné výši 220000 Kč a současně má příjmy z nájmu nemovitosti. Má povinnost podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob?
Poplatník podá za rok 2018 daňové přiznání, kde uvede pouze příjmy z nájmu, pokud jejich roční úhrn přesáhne částku 15000 Kč (jedná se o příjem z nájmu dle § 9 ZDP). Příjmy z pravidelně vypláceného důchodu se do daňového přiznání neuvádí. (převzato ze stránek finanční správy)
Musí podat daňové přiznání důchodce, který v roce 2018 prodal ovoce ze své zahrady a obdržel za něj 19000 Kč?
Jestliže neměl tento důchodce kromě důchodu (do 439200 Kč) a příjmu 19000 Kč za prodej ovoce jiný příjem, povinnost podat daňové přiznání nemá, protože příjem z prodeje ovoce v této výši je příjmem od daně osvobozeným (příjmy z příležitostné činnosti, příležitostného nájmu movitých věcí a příjmy ze zemědělské výroby provozované poplatníkem, který není zemědělským podnikatelem, jsou osvobozené od daně do výše 30000 Kč podle § 10 odst. 3 písm. a) ZDP). (převzato ze stránek finanční správy)
Do jakého zdaňovacího období se pro účely posouzení vlastního příjmu manželky/manžela podle § 35ba zákona o daních z příjmů zahrnuje nemocenská, kterou manželka obdržela v průběhu ledna 2019? Do zdaňovacího období roku 2018 nebo 2019?
Mateřská, nemocenská, podpora v nezaměstnanosti nebo ošetřovné nejsou příjmem ze závislé činnosti ve smyslu § 6 zákona o daních z příjmů. Ačkoli se tyto příjmy do vlastního příjmu manželky (manžela) pro uplatnění slevy na dani zahrnují, neplatí pro ně speciální úprava obsažená v § 5 odst. 4 zákona o daních z příjmů, která říká, že: „Příjmy ze závislé činnosti vyplacené poplatníkovi nebo obdržené poplatníkem nejdéle do 31 dnů po skončení zdaňovacího období, za které byly dosaženy, se považují za příjmy vyplacené nebo obdržené v tomto zdaňovacího období." To znamená, že mateřská, nemocenská, podpora v nezaměstnanosti, ošetřovné vyplacené v lednu 2019, se započítávají do vlastního příjmu manželky/manžela až ve zdaňovacím období roku 2019. Naproti tomu mzda za prosinec 2018 vyplacená v lednu 2019 se zahrnuje do vlastního příjmu manželky/manžela ve zdaňovacím období roku 2018.
Jaké příjmy autorů lze zahrnout pod ustanovení § 7 odst. 6 ZDP?
Od zdaňovacího období 2015 jsou dle § 7 odst. 6 ZDP opět samostatným základem daně podléhajícím srážkové dani příjmy autorů za příspěvky do novin, časopisu, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území ČR, a to za předpokladu, že úhrn těchto příjmů od téhož plátce daně nepřesáhne v kalendářním měsíci 10000 Kč. (převzato ze stránek finanční správy)
Zaměstnavatel po zaměstnancích každoročně vyžaduje pro účely uplatnění daňového zvýhodnění "nově potvrzovat" od druhého zaměstnavatele, že druhý z poplatníků uplatňuje/neuplatňuje daňové zvýhodnění. Je uvedený postup správný? Ne, není. Podle § 38l odst. 3 písm. c) zákona o daních z příjmů nárok na daňové zvýhodnění při stanovení záloh nebo daně prokazuje poplatník plátci daně (jsou-li poplatníci vyživující děti v jedné společně hospodařící domácnosti zaměstnaní), potvrzením od zaměstnavatele druhého z poplatníků, ve kterém plátce daně uvede, na které děti druhý z poplatníků uplatňuje daňové zvýhodnění a v jaké výši, případně, že nárok na daňové zvýhodnění neuplatňuje.
Pro tyto účely se použije nepovinný tiskopis Potvrzení od zaměstnavatele druhého z poplatníků pro uplatnění nároku na daňové zvýhodnění – tiskopis 25 5556 MFin 5556 (vzor č. 1, příp. vzor č. 2). Toto potvrzení má neomezenou platnost, nové se vydává za předpokladu, že dochází ke změně v poskytnutí daňového zvýhodnění (a tuto změnu má poplatník povinnost nahlásit podle § 38k odst. 8 zákona o daních z příjmů plátci daně, tak jako jakoukoliv jinou změnu), tzn. nevyžaduje se pro každé nové zdaňovací období nové potvrzení, a není ani rozhodující, zda je použit vzor č. 1 či vzor č. 2. Tam, kde není druhým zaměstnaným poplatníkem uplatňováno daňové zvýhodnění vůbec – stačí i tzv. zkrácené potvrzení „že poplatník neuplatňuje daňové zvýhodnění“. (převzato ze stránek finanční správy jako informace k předkládání nových potvrzení!!!)
Zaměstnanec zrušil v prosinci 2018 životní pojištění u ČPP, z které si uplatňoval nezdanitelnou částku ve výši 8000 Kč ročně a od listopadu 2018 si uzavřel nové pojištění u pojišťovny MetLife. Doložil nám novou smlouvu s MetLife, která rovněž splňuje podmínky životního pojištění. Kromě toho předložil potvrzení od pojišťovny ČPP, že odkupné poslala na účet „…“ pod variabilním symbolem „…“, který je shodný s číslem nové smlouvy u pojišťovny MetLife. Můžeme tomuto zaměstnanci provést roční zúčtování a nemusí si dodaňovat nezdanitelné částky za předchozích 10 let?
Podle § 15 odst. 6 ZDP nemusí podat daňové přiznání poplatník, kterému nebylo vyplaceno pojistné plnění nebo odkupné a zároveň rezerva, kapitálová hodnota nebo odkupné bude přímo převedeno na jinou smlouvu životního pojištění splňující podmínky pro uplatnění nezdanitelné části základu daně. Z Vámi uvedených skutečností vyplývá, že podmínky § 15 odst. 6 byly splněny a zaměstnanec nemusí dodaňovat nezdanitelné částky za předchozí roky.
Zaměstnanci jsme naší vinnou neuplatnili za rok 2017 slevu na manželku, která byla jeden měsíc na mateřské dovolené, potom čerpala dovolenou na zotavenou a poté byla na rodičovské dovolené. Její příjem nepřesáhl v tomto roce 68000 Kč. Můžeme u zaměstnance provést opravu ročního zúčtování za rok 2017 nebo si musí podat daňové přiznání?
Opravu ročního zúčtování záloh za předchozí rok je možné provést, protože chyba vznikla vinou zaměstnavatele (zaměstnanec si uplatňoval slevu na manželku, tzn., že ji vepsal do prohlášení k dani) a zaměstnavatel opomněl tuto slevu uplatnit. Podle § 38i odst. 2 ZDP vrátí plátce daně vzniklý rozdíl, pokud neuplynuly 2 roky od konce lhůty pro podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za zdaňovací období, v němž rozdíl vznikl (možnost vrácení daně za rok 2017 zanikne 28. 2. nebo 20. 3. 2020 podle toho, zda je vyúčtování daně podáváno elektronicky nebo ne).
Zaměstnanec uplatňuje daňové zvýhodnění na svého vnuka, protože jeho rodiče nemají dostatečné příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit. Nyní by si ještě chtěl uplatnit na vnuka za rok 2018 i „slevu za umístění dítěte“ (školnovné). Přinesl nám potvrzení ze školky, že na tohoto vnuka byla zaplacena v roce 2018 částka 10800 Kč. Můžeme mu tuto slevu za umístění uznat?
Podle § 35bb odst. 3 ZDP lze slevu za umístění vlastního vnuka uplatnit pouze v případě, že je v péči nahrazující péči rodičů. Tzn., že pokud si Váš zaměstnanec uplatňuje daňové zvýhodnění na vnuka pouze z toho důvodu, že jeho rodiče nemají dostatečné příjmy, nelze slevu za umístění uplatnit. Jestliže by byl vnuk svěřen zaměstnanci do péče nahrazující péči rodičů, mohla by se uplatnit i sleva za umístění.
Musí podat daňové přiznání poživatel starobního důchodu, který již nikde nepracuje, nemá ani příjmy z podnikání podle § 7 ZDP a jeho jediným příjmem byl příjem z příležitostného pronájmu automobilu, za který obdržel v roce 2018 částku 17800 Kč?
V tomto případě by se jednalo o příjem podle § 10 odst. 1 písm. a) ZDP (příjem z příležitostného nájmu movité věci), který je podle § 10 odst. 3 od daně z příjmů osvobozen do 30000 Kč za zdaňovací období. Pokud by ovšem toto vozidlo pronajímal soustavně, jednalo by se o příjem podle § 9 odst. 1 písm. b), který by podléhal dani z příjmů, pokud by překročil u osoby bez příjmů podle § 6 částku 15000 Kč. I v případě, že se jedná o soustavný pronájem by tento starobní důchodce daň stejně neplatil, protože by si uplatnil slevu na poplatníka…
Náš zaměstnanec, občan Polské republiky ale daňový rezident ČR, daroval 3x krev ve zdravotnickém zařízení v Polsku. Můžeme mu v rámci ročního zúčtování za rok 2018 uplatnit nezdanitelnou částku 3x3000 Kč jako dar?
Podle § 38g odst. 2 je povinen podat daňové přiznání poplatník, který uplatňuje bezúplatné plnění (dar) poskytnuté do zahraničí za podmínek stanovených v § 15 odst. 1. Tzn., že tento zaměstnanec si může bezúplatné plnění v částce 9000 Kč poskytnuté do zahraničí uplatnit, ale pouze v rámci svého daňového přiznání.
Náš zaměstnanec s nižším příjmem má 3 děti, na které uplatňoval po celý rok daňové zvýhodnění formou měsíčních daňových bonusů. Nyní nám oznámil, že v roce 2017 zdědil pozemky po rodičích, které pronajal zemědělskému družstvu, a to mu listopadu 2018 poslalo 7640 Kč za pronájem. Víme, že bude muset podat daňové přiznání, ale zajímalo by nás, jak to bude s daňovými bonusy?
Tento zaměstnanec vyplní přílohu č. 2. daňového přiznání, kde uvede jako příjem z nájmu podle § 9 částku 5348 Kč (7640-2292(30% z 7640). Pokud u něho bude úhrn měsíčních daňových bonusů přesahovat částku daňového bonusu vypočteného za zdaňovací období (což lze předpokládat), bude vzniklý rozdíl považován podle § 35c odst. 12 ZDP za daňový nedoplatek, který bude muset uhradit FÚ. Podle výše jeho příjmů se bude jednat cca o částku 750 Kč, ale může být i nižší, pokud nečerpal plně slevu na poplatníka v průběhu roku.
Je možné, aby se na dítě, které žije ve více domácnostech (např. při střídavé péči) uplatnila sleva za umístění dítěte v obou těchto domácnostech a jak by se případně prokazovala?
Podle § 35bb odst. 2 ZDP lze slevu na dani za umístění dítěte uplatnit pouze, žije-li vyživované dítě s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti. Jestliže dítě žije v domácnosti s otcem např. v měsících leden až červen a s matkou v měsících červenec až prosinec, má skutečně toto dítě dvě společně hospodařící domácnosti a slevu za umístění by mohly uplatnit obě domácnosti až do výše 12200 Kč. V tomto případě by bylo vhodné, aby si každý rodič vyžádal od předškolního zařízení potvrzení o výši výdajů jím prokazatelně vynaložených na dané zdaňovací období.
Zaměstnanec nám předložil potvrzení od zařízení služby péče o dítě v dětské skupině, které jsme si našli na stránkách MPSV, že je řádně zapsáno do evidence poskytovatelů. Můžeme tomuto zaměstnanci uplatnit slevu za umístění když v potvrzení od tohoto zařízení není uveden datum zápisu tohoto zařízení do evidence poskytovatelů?
V informaci GFŘ určené předškolním zařízením k vydávání potvrzení pro uplatnění slevy za umístění se uvádí, že toto potvrzení musí mimo jiné obsahovat datum zápisu tohoto zařízení do evidence poskytovatelů. Doporučujeme proto, aby si nechal zaměstnanec tento údaj do potvrzení doplnit.
Svobodná dcera naší zaměstnankyně přerušila studium na vysoké škole z důvodu porodu a péče o dítě, které se jí v průběhu studia narodilo. Můžeme uplatnit zaměstnankyni daňové zvýhodnění na vnuka, když žije s babičkou ve společné domácnosti?
Podle § 35c odst. 6 ZDP v případě, že rodiče vnuka nemají dostatečné příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit, může daňové zvýhodnění na vnuka uplatnit babička. Dále by si mohla uplatnit i svou dceru, která se podle § 14 odst. 2 písm. d) zákona 117/95 Sb. o státní sociální podpoře považuje v době přerušení studia za vyživované dítě (pokud je dceři do 26 let věku). Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se totiž považuje také „doba přerušení studia na vysoké škole, po kterou by jinak trvala mateřská nebo rodičovská dovolená“. Vzhledem k tomu, že je zde odkaz na § 195 až 198 zákoníku práce, může být doba přerušení studia započtena jako studium až do tří let věku dítěte.
Zaměstnanec, který pobírá invalidní důchod třetího stupně, neplatil v průběhu roku 2018 žádnou zálohu na daň (uplatnila se sleva na poplatníka a na invaliditu). Nyní nás chce požádat o provedení ročního zúčtování a chtěl by si uplatnit nezdanitelnou částku z titulu poskytnutí daru ve výši 1200 Kč a vlastní platby zaplacené na životní pojištění ve výši 2500 Kč. Můžeme u něho provést roční zúčtování?
Roční zúčtování v tomto případě sice provést můžete, ale zaměstnanci není co vrátit, protože neplatil v průběhu roku 2018 žádnou daň… Zde by bylo vhodné zaměstnanci vysvětlit, že Vás nemusí o roční zúčtování žádat a jeho daňová povinnost je splněna srážením záloh.
Obrátil se na nás náš bývalý zaměstnanec (starobní důchodce), který pracoval od měsíce března do prosince v jiné firmě na dohodu o provedení práce s měsíční odměnou 10000 Kč. Neměl tam podepsáno prohlášení k dani a byla u něho uplatněna srážková daň 15%, na které mu bylo sraženo 15000 Kč. Má nějakou možnost získat tuto daň zpátky?
Vzhledem k tomu, že neměl tento zaměstnanec v průběhu roku nikde učiněno Prohlášení k dani, bylo by pro něho výhodné, aby jej buď dodatečně učinil u svého posledního plátce příjmů, nebo aby si sám podal po skončení roku daňové přiznání a využil v něm možnosti „překlasifikace“ srážkové daně na zálohovou. Zaměstnanci by se po podání daňového přiznání vrátilo celých 15000 Kč.
V naší firmě působí odborová organizace, která svým členům potvrzuje, jakou částku zaplatili odborové organizaci na příspěvcích podle jejich stanov. Je možno vydat pro účely ročního zúčtování hromadné potvrzení o zaplacených příspěvcích?
Podle stanoviska finanční správy není na závadu, jestliže odborová organizace předloží pro účely ročního zúčtování záloh u zaměstnavatele tzv. hromadné potvrzení pro více zaměstnanců. Zde je ale třeba upozornit, že na tomto potvrzení budou jen sražené příspěvky ze mzdy nebo náhrady mzdy. Pokud byl zaměstnanec v pracovní neschopnosti a pobíral dávky NP, tak své příspěvky za tuto dobu platil přímo odborové organizaci a bude třeba je do potvrzení doplnit.
Zaměstnanec u nás pracoval po celý rok 2018 a koncem roku zrušil smlouvu na životní pojištění, z které si uplatňoval nezdanitelnou částku od roku 2011 ve výši 2000 Kč za rok. Tento zaměstnanec si bude muset sám podat daňové přiznání z důvodu, že musí dodanit uplatněné odpočty na životní pojištění. Musí v daňovém přiznání uvést i příjem z pronájmu pozemku, který mu byl vyplacen ve výši 1760 Kč, což je méně než 6000 Kč?
Pokud je zaměstnanec povinen z nějakého důvodu podat daňové přiznání, musí v něm uvést veškeré dani podléhající příjmy. V tomto případě vyplní v příloze č. 2 daňového přiznání příjem z nájmu (§ 9), u něhož si může uplatnit výdaje paušálem ve výši 30% a zároveň v příloze č. 2. vyplní ostatní příjmy (§ 10) – odpočty ze zrušeného životního pojištění. Hranice 6000 Kč se vztahuje k veškerým příjmům podle §§ 7 až 10 ZDP.
Dcera naší zaměstnankyně ukončila studium na VŠ zanecháním studia k 11. únoru 2018. Od 5. září 2018 se stala studentkou jiné vysoké školy. Za kolik měsíců má naše zaměstnankyně nárok na daňové zvýhodnění v roce 2018?
Podle § 14 odst. 2 písm. c) zákona 117/95 Sb. o státní sociální podpoře se za soustavnou přípravu na budoucí povolání považuje také doba od ukončení studia na VŠ do dne, kdy se dítě stalo studentem téže nebo jiné VŠ, pokud toto studium bezprostředně navazuje na ukončení studia na VŠ; nejdéle však doba 3 měsíců následujících po měsíci, kdy dítě ukončilo studium na VŠ. Vzhledem k tomu, že na novou VŠ nastoupila v nejbližším možném termínu, může se daňové zvýhodnění uplatnit i za měsíce březen, duben a květen. Podle § 35c odst. 10 pak lze daňové zvýhodnění uplatnit již od měsíce, kdy začíná soustavná příprava na budoucí povolání, tj. od měsíce září. Takže nárok bude na měsíce I. až V. a IX. až XII.
