10/2019 Zaměstnanec je ve zkušební době, která by mu měla skončit 31. března 2019. Od 4. února do 21. února byl v pracovní neschopnosti. Prodlužuje se zkušební doba o kalendářní nebo pracovní dny?
Podle § 35 odst. 4 ZP se sjednaná zkušební doba prodlužuje o dobu celodenních překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby a o dobu celodenní dovolené. Z toho vyplývá, že se zkušební doba prodlužuje o pracovní dny.
11/2019 Zaměstnanec nám předložil průkaz ZTP/P na své dítě dne 14. 2. 2019. V průkazu je uvedeno, že průkaz ZTP/P je přiznán od 1. 11. 2018. Od kterého měsíce můžeme zaměstnanci uplatnit daňové zvýhodnění na toto dítě ve výši dvojnásobku?
Od 1. 1. 2018 došlo ke změně v uplatňování slevy na invaliditu, průkazky ZTP/P a daňového zvýhodnění na dítě s průkazkou ZTP/P, a to tak, že rozhodující je datum přiznání tohoto důchodu nebo průkazky ZTP/P a nikoli datum jejich pobírání. Z toho vyplývá, že zvýšené daňové zvýhodnění bude zálohově poskytnuto od měsíce března 2019. V rámci ročního zúčtování za rok 2018 (případně v daňovém přiznání) se uplatní dvojnásobná výše daňového zvýhodnění za měsíce listopad a prosinec. V rámci ročního zúčtování za rok 2019 (případně v daňovém přiznání) se uplatní dvojnásobná výše daňového zvýhodnění za celý rok 2019, tj. i za měsíce leden a únor.
12/2019 Jaké bude rozhodné období pro určení výše peněžitého vyrovnání při sjednání konkurenční doložky? Zaměstnanec skončil pracovní poměr k 31. 12. 2018 a peněžité vyrovnání mu bude vypláceno po dobu 12 měsíců ve výši poloviny průměrného výdělku.
Podle rozsudku Nejvyššího soudu zn. Cdo 5432/2017 ze dne 24. 4. 2018 mohl zaměstnanec plnit svůj závazek (že nebude po dobu 12 měsíců vykonávat obdobnou činnost jako u předchozího zaměstnavatele) nejdříve poté, co skončil jeho pracovní poměr dne 31. 12. 2018, tedy dne 1. 1. 2019. Rozhodným obdobím pro zjištění průměrného měsíčního výdělku pro určení výše peněžitého vyrovnání podle § 310 odst. 1 ZP bude tedy čtvrté čtvrtletí 2018.
13/2019 Můžeme zaměstnancům stanovit délku přestávky na jídlo a oddech v délce jedné hodiny, protože za 30 minut se nestíhají najíst a vrátit se do sídla firmy? Někteří zaměstnanci s délkou přestávky nesouhlasí s tím, že na oběd mimo areál firmy nechodí a že doba 30 minut je pro ně dostačující.
Podle § 88 odst. 1 ZP je třeba poskytnout přestávku na jídlo a oddech nejpozději po šesti hodinách nepřetržité práce a nejméně v délce 30 minut. Pravidla pro poskytnutí přestávky určuje zaměstnavatel svým rozhodnutím. Zde bude hodně záležet na způsobu a dosažitelnosti stravování a zda přestávka na jídlo a oddech není nepřiměřeně dlouhá… Pokud má zaměstnavatel např. elektronický způsob evidence docházky (a tedy i přestávky v práci), nic nebrání tomu, aby určil zaměstnanci, který v době přestávky v práci neopouští své pracoviště, přestávku pouze v délce 30 minut.
14/2019 Používáme tiskopis Prohlášení k dani vzor č. 26. Zaměstnankyně nám jej na začátku roku podepsala a uplatňovala základní slevu na poplatníka, ale neuvedla v něm žádné děti. Nyní po skončení roku si chce děti do Prohlášení dodatečně dopsat a uplatnit je v rámci ročního zúčtování záloh, o které rovněž požádala na novém tiskopisu vzor. č. 1. Jakým způsobem uvede do Prohlášení k dani dodatečně děti?
Podle našeho názoru by měla zaměstnankyně znovu vyplnit tiskopis Prohlášení k dani, kde by nahoře uvedla „prohlášení dodatečně činím“ s označením XD a do části „podle § 35c a § 35d zákona dodatečně uplatňuji daňové zvýhodnění“ s označením XD a pod tím by uvedla všechny vyživované a řádně prokázané děti. V posledním sloupci této části (dodatečně uplatňuji za kalendářní měsíce) by uvedla, za které měsíce je dodatečně uplatňuje (např. I až XII).
