Démonia Praha | Ekonomické poradenství

POVINNÝ (někdy uváděn jako dlužník) – osoba, u které se srážky ze mzdy budou provádět
PLÁTCE MZDY – většinou to bude zaměstnavatel povinného
OPRÁVNĚNÝ (někdy uváděn jako věřitel) – ten, v jehož prospěch jsou srážky ze mzdy prováděny (např. soud, FÚ, OSSZ, zdravotní pojišťovna, soudní exekutor, insolvenční správce, zaměstnavatel nebo bývalá manželka)
DLUŽNÍK POVINNÉHO – je organizace, u které povinný vykonává práci a pobírá u ní mzdu (s tímto pojmem se setkáme pouze výkonu rozhodnutí přikázáním jiných peněžitých pohledávek)

A/ je-li to stanoveno ZP nebo zvláštním zákonem (§ 147 ZP a §§ 276 až 302 OSŘ)
B/ na základě dohod o srážkách ze mzdy (§ 149 odst. 1 ZP a §§ 2045 – 2047 OZ)
C/ na základě dohody k úhradě členských příspěvků zaměstnance, který je členem odborové organizace (§ 146 písm. c) a § 149 odst. 3 ZP).

Podle § 147 ZP odst. 1 ZP je zaměstnavatel oprávněn srazit zaměstnanci, a to i bez jeho souhlasu
a) daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a pojistné na důchodové spoření
b) pojistné na SZ a pojistné na VZP
c) zálohu na mzdu nebo plat, kterou je zaměstnanec povinen vrátit proto, že nebyly splněny podmínky pro přiznání této mzdy nebo platu
d) nevyúčtovanou zálohu na cestovní náhrady, popřípadě jiné nevyúčtované zálohy poskytnuté zaměstnanci k plnění jeho pracovních úkolů
e) náhradu mzdy nebo platu za dovolenou, na níž zaměstnanec ztratil právo nebo na níž mu právo nevzniklo, a na náhradu mzdy nebo platu podle § 192 ZP, na níž zaměstnanci právo nevzniklo.
Srážky pod písm. a) a b) musí být provedeny vždy přednostně, aby se zjistila čistá mzda zaměstnance. Srážky pod písm. c) až e) si může zaměstnavatel srazit sám pro sebe i bez souhlasu zaměstnance.

Podle § 147 odst. 2 ZP se výkon rozhodnutí (exekuce) nařízených nebo vedených soudem, soudním exekutorem, správcem daně, orgánem správního úřadu, jiného státního orgánu nebo orgánu územního samosprávného celku řídí §§ 276 až 302 občanského soudního řádu. Všechny tyto případy jsou nazývány jako „exekuční srážky“. Do této skupiny srážek stanovených zákonem patří i oddlužení v rámci insolvence.
Podle § 312 a následujících OSŘ je možno výkon rozhodnutí nařídit i přikázáním jiných peněžitých pohledávek (např. na přeplatek z ročního zúčtování záloh nebo na daňový bonus, z kterých se srážky ze mzdy neprovádí, protože nejsou uvedeny v § 299 OSŘ).

Ad B) SRÁŽKY NA ZÁKLADĚ DOHOD O SRÁŽKÁCH ZE MZDY

Od roku 2014 lze srážky na základě dohod o srážkách ze mzdy provádět pouze podle §§ 2045 až 2047 občanského zákoníku (OZ). Dluh lze zajistit dohodou věřitele a dlužníka o srážkách ze mzdy. Pro provádění srážek na základě dohody o srážkách ze mzdy ve prospěch třetí osoby se i nadále vyžaduje předchozí souhlas zaměstnavatele s jejich prováděním. Předchozí souhlas zaměstnavatele se vyžaduje i při předložení písemné dohody na srážky výživného mezi bývalými manžely (§ 551 starého občanského zákoníku byl zrušen novým OZ). Pokud zaměstnavatel nebude se srážením výživného na základě dohody souhlasit, musí se bývalí manželé obrátit na soud, který vydá rozhodnutí o provádění srážek ze mzdy na výživné nebo si to bude platit sám zaměstnanec.
Podle přechodného ustanovení § 3073 OZ se práva ze zajištění závazku vzniklá přede dnem nabytí účinnosti OZ posuzují až do svého zániku podle dosavadních právních předpisů. Tzn., že dohody o srážkách ze mzdy uzavřené před 1. 1. 2014 se posuzují podle právní úpravy platné do 31. 12. 2013. Takže je možno i nadále srážet na základě dohody o srážkách ze mzdy podle § 327 ZP, který byl od 1. 1. 2014 zrušen...
DOPORUČENÍ K DOHODÁM O SRÁŽKÁCH ZE MZDY: dohody o srážkách ze mzdy uzavřené mezi Vašim zaměstnancem a třetí osobou (např. banka, společnost poskytující spotřebitelský úvěr apod.) nebrat a nesouhlasit s jejich srážením. Zejména při souběhu ostatních srážek ze mzdy (exekuce apod.) a těchto dohod o srážkách můžou vznikat problémy s jejich prováděním. Institut dohod o srážkách ze mzdy využívat pouze k provádění srážek ze mzdy ve prospěch zaměstnavatele v případech, kdy Vám zaměstnanec způsobil např. škodu.

V ZP je upravena možnost provádět srážky na základě dohody k úhradě členských příspěvků zaměstnance, který je členem odborové organizace, pokud je to sjednáno v kolektivní smlouvě nebo na základě písemné dohody mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací a souhlasí-li s tím zaměstnanec, který je členem odborové organizace.
Pod body A) až C) jsou uvedeny všechny důvody k provádění srážek ze mzdy.

V § 279 OSŘ jsou z celkového okruhu pohledávek uvedeny tzv. „přednostní pohledávky“ (na ně je možno srážet až 2 třetiny částky ke srážení), kterými jsou:
a) pohledávky výživného;
b) pohledávky náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví;
c) pohledávky náhrady újmy, způsobené úmyslnými trestnými činy;
d) pohledávky daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění;
e) pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a úrazového pojištění,
f) pohledávky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanostia pohledávky pojistného na veřejné zdravotní pojištění,
g) příspěvek na úhradu potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče,
h) pohledávky náhrady přeplatků na podpoře v nezaměstnanosti a podpoře při rekvalifikaci,
i) pohledávky náhrady přeplatků na dávkách státní sociální podpory,
j) pohledávky regresní náhrady podle zákona o nemocenském pojištění,
k) pohledávky náhrady mzdy, platu nebo odměny a sníženého platu nebo snížené odměny, poskytované v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény.

Všechny ostatní pohledávky jsou nepřednostní a je možno je provádět pouze z jedné třetiny a případně z částky nad kterou se sráží bez omezení (v roce 2019 je to částka 9643 Kč)!

Podle § 277 odst. 1 OSŘ se srážky ze mzdy provádí z čisté mzdy, která se vypočte tak, že se od mzdy odečte záloha na daň z příjmů, pojistné na SZ a pojistné na VZP. Tyto částky se vypočtou podle podmínek a sazeb platných pro povinného v měsíci, za který se čistá mzda zjišťuje
Podle odst. 2 § 277 se do čisté mzdy započítávají i čisté odměny za vedlejší činnost, kterou zaměstnanec vykonává u toho, u koho je v pracovním poměru. Zde zákonodárci zapomněli na to, že zákoník práce již vedlejší činnost nezná… Pro nás je ale důležité, že srážky se provedou z veškerých příjmů ze závislé činnosti, které plynou od zaměstnavatele vč. příjmů plynoucích např. z dohody o provedení práce. Do čistých příjmů se nezapočítávají náhrady nákladů spojených s pracovním výkonem, a to zejména při pracovních cestách (tzn., že např. z cestovních náhrad se srážky ze mzdy neprovádí).

Ustanovení o srážkách ze mzdy se podle § 299 použijí i na výkon rozhodnutí srážkami z platu, z odměny z dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, z odměny za pracovní nebo služební pohotovost, z odměny členů zastupitelstva územních samosprávných celků a z dávek státní sociální podpory a pěstounské péče, které nejsou vypláceny jednorázově (tzn., že se srážky neprovádí např. z porodného).

Srážky se dále provádějí z příjmů, které povinnému nahrazují odměnu za práci nebo jsou poskytovány vedle ní, jimiž jsou
a) náhrada mzdy nebo platu,
b) nemocenské,
c) peněžitá pomoc v mateřství,
d) důchody,
e) stipendia,
f) podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci,
g) odstupné, popřípadě obdobná plnění poskytnutá v souvislosti se skončením zaměstnání,
h) peněžitá plnění věrnostní nebo stabilizační povahy poskytnutá v souvislosti se zaměstnáním,
i) náhrada za ztrátu na výdělku po dobu dočasné pracovní neschopnosti a náhrada za ztrátu na výdělku po skončení dočasné pracovní neschopnosti,
j) dávky vyplývající ze smlouvy o výměnku podle občanského zákoníku,
k) výsluhový příspěvek vojáků z povolání nebo příslušníků bezpečnostních sborů,
l) příplatek k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem a příplatek k důchodu podle zákona upravujícího ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich.

Z tohoto vymezení vyplývá, že srážky ze mzdy se provádí ze všech výše uvedených příjmů povinného. Po úplném zrušení zákona o úrazovém pojištění (úrazová renta a úrazové vyrovnání) se i nadále budou provádět srážky ze mzdy z náhrady za ztrátu na výdělku po dobu i po skončení pracovní neschopnost.

Vrchní soud v Olomouci rozhodl judikátem čj. 3 VSOL 852/2011-A-10 vydaným dne 11. 5. 2012 k zahrnování daňového bonusu pro účely srážek ze mzdy takto: „Daňový bonus není ovšem součástí zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti – je zvláštním plněním poskytovaným poplatníkovi státem – a výpočet čisté mzdy (pro srážky ze mzdy) neovlivňuje.“
Z toho vyplývá, že daňový bonus a ani doplatek na daňovém bonusu plynoucí z ročního zúčtování záloh nevstupují do čistého příjmu pro účely provádění srážek ze mzdy. Pokud soud, popř. exekutor pošlou tzv. přikázání jiné peněžité pohledávky na daňový bonus, doporučujeme jej exekutorovi poslat.

Podle § 278 OSŘ nesmí být povinnému sražena z čisté mzdy tzv. „základní částka“, kterou stanoví vláda nařízením.
Podle NV 595/2006 Sb. se při výpočtu nezabavitelných částek použije

Základní částka, která nesmí být sražena je rovna úhrnu dvou třetin součtu ŽM a částky normativních nákladů (dále jen „nezabavitelná částka“) na osobu povinného a jedné čtvrtiny nezabavitelné částky na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné.

Tzn., že základní částka, která nesmí být sražena povinnému je součet

Tzn., že to, co není možné povinnému srazit, se bude počítat v haléřích a teprve výsledná částka se zaokrouhlí na celé koruny nahoru. Např. povinný je ženatý a má dvě děti. Výpočet základní částky bude vypadat takto 6428,67+(3x1607,17) =11250,18 Kč, zaokrouhleno na 11251 Kč.

Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy sráží bez omezení, činí součet částky ŽM a normativních nákladů na bydlení, tj. 3410+6233 = 9643 Kč. Tato plně zabavitelná částka se podle § 279 odst. 3 OSŘ připočte ke druhé třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek; zbývající část se připočte k první třetině na uspokojení pohledávek podle pořadí došlých.
Jedna třetina z této částky činí 3214 Kč.
POZOR: od 1. 6. 2019 bude plně zabavitelná částka až to, co bude nad 19286 Kč (viz bod 2 dnešního čísla)!!!

OSOBY, KTERÝM JE POVINNÝ POVINEN POSKYTOVAT VÝŽIVNÉ (§§ 910 až 923, §§ 760 až 765 OZ a NV 595/2006 Sb. o nezabav. částkách)

Podle § 1 odst. 2 NV se na manžela povinného započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky, i když má samostatný příjem. Na každé vyživované dítě lze započíst rovněž jednu čtvrtinu. Jedna čtvrtina nezabavitelné částky se nezapočítává na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá. Vyživují-li manželé dítě společně, započte se jedna čtvrtina nezabavitelné částky každému manželovi zvlášť, jsou-li prováděny srážky ze mzdy obou manželů.
Vyživovací povinnost se posuzuje podle § 910 až 923 OZ. Podle § 911 platí, že výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen se sám živit. Jestliže se dítě nebude připravovat na budoucí povolání, může být schopno se živit i před dosažením věku 18 let. Naopak studující dítě by mohlo být započteno za vyživovanou osobu i po dosažení věku 26 let stejně jako dítě zdravotně postižené, které není schopno se samo živit. U některých specifických případů vyživovací povinnosti (např. vyživovací povinnost vůči rozvedenému manželu nebo vůči rodičům či prarodičům) doporučujeme si od zaměstnance vyžádat, aby nám tuto skutečnost prokázal např. rozhodnutím soudu o vyživovací povinnosti. Pokud jej nemá, tak si alespoň od něho vyžádat jeho čestné prohlášení a toto zkonzultovat s příslušným soudem nebo exekutorem. Za vyživovanou osobu se nepovažuje druh nebo družka. Podle § 920 odst. 1 OZ by se neprovdaná matka dítěte dala považovat za osobu, jíž je povinný (otec dítěte) povinen poskytovat výživu, a to po dobu 2 let od narození dítěte. Veškeré sporné situace ve vyživovacích povinnostech ale doporučujeme konzultovat s tím, kdo výkon rozhodnutí nařídil a teprve poté je uplatnit.

Pokud je čistá mzda nižší než základní částka, SRÁŽKU ZE MZDY NELZE PROVÉST a končíme s výpočtem!
Pokud je čistá mzda vyšší než základní částka, pokračujeme ve výpočtu takto:

Pokud je tento zbytek vyšší než 9643 Kč, můžeme celou částku nad 9643 Kč použít na uspokojení pohledávky (přednost má uspokojení přednostní pohledávky) a dále se povinnému srazí jedna nebo dvě třetiny podle druhu pohledávky (1/3 z 9643 je 3214 Kč).
Pokud je zbytek čisté mzdy nižší nebo roven částce 9643 Kč, postupujeme dále takto:

Příklad:
Čistá mzda zaměstnance 13658 Kč. Zaměstnanec je ženatý a má dvě děti. Jedná se o nepřednostní pohledávku v celkové výši 29720 Kč.
Základní částka, která nesmí být sražena povinnému činí 11251 Kč (6428,67+(3x1607,17) = 11250,18 Kč, zaokrouhleno na 11251 Kč).

Zbytek čisté mzdy po odpočtu základní částky činí 13658-11251= 2407 Kč.
Porovnáme zbytek čisté mzdy s částkou 9643 Kč a vzhledem k tomu, že je nižší, zaokrouhlíme částku 2407 Kč směrem dolu na částku dělitelnou třemi, tj. na 2406. Z toho je jedna třetina 802 Kč a tuto částku použijeme na uspokojení nepřednostní pohledávky. Zbytek z čisté mzdy 12856 Kč (13658-802) zůstává zaměstnanci.
Pokud by se jednalo o přednostní pohledávku, srazila by se ještě jednou částka 802 Kč.

Vyšší srážky, než je uvedeno v předchozích příkladech, je možno provést jen v případě, kdy zaměstnavatel provádí srážku na základě dohody o srážce ze mzdy např. k uspokojení závazků zaměstnance. V tomto případě by srážka ze mzdy neměla překročit polovinu čistého příjmu zaměstnance. Např. zaměstnavatel souhlasí s prováděním srážky ze mzdy zaměstnanci na půjčku od banky. Měsíční splátka bance činí 1500 Kč. Zaměstnanec má tři vyživované osoby a čistý příjem 20480 Kč, polovina z této částky činí 10240 Kč. Na exekuční srážku bylo sraženo 3196 Kč (jedna třetina z 9589 Kč) takže do poloviny čisté mzdy se měsíční splátka bance (1500 Kč) vejde. Pokud zaměstnanec s tímto postupem souhlasí, lze mu podle našeho názoru srazit celou měsíční splátku pro banku, tj. 1500 Kč. Vzhledem k tomu, že někteří vykladači zákona tento postup odmítají s tím, že je třeba vždy dodržet limit pro srážky ze mzdy daný občanským soudním řádem (§ 148 odst. 2 ZP), tj. srazit v námi uváděném příkladu maximálně 3196 Kč, doporučujeme postupovat takto: zaměstnanec požádá písemně zaměstnavatele o zasílání částky 1500 Kč na účet banky a zaměstnavatel ji odešle ze zbytku, který zaměstnanci zbyl po provedení ostatních srážek. V tomto případě se nejedná o srážku ze mzdy, ale zaměstnavatel vyhověl žádosti zaměstnance o zasílání mzdy na jím určený účet... Toto by nemělo být napadnutelné a lze tento postup použít i u zaměstnanců, kteří mají srážky ze mzdy a chtějí, aby jim zaměstnavatel srážel ze mzdy např. na obědy, nájem apod.

Jsou-li srážky ze mzdy prováděny k vydobytí několika pohledávek, uspokojí se jednotlivé pohledávky z první třetiny zbytku čisté mzdy podle svého pořadí bez ohledu na to, zda jde o přednostní pohledávky nebo o pohledávky ostatní. Z toho vyplývá, že z první třetiny srážíme vždy podle pořadí došlých!!!
Pořadí pohledávek se řídí dnem, kdy bylo plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí. Podle § 293 odst. 3 OSŘ zůstává pořadí, které získala pohledávka, zachováno i u nového plátce mzdy. Bylo-li doručeno téhož dne nařízení výkonu rozhodnutí pro několik pohledávek, mají tyto pohledávky stejné pořadí; nestačí-li částka na ně připadající k jejich plnému uspokojení, uspokojí se poměrně.
POZNÁMKA: v praxi se můžeme setkat s případem, kdy nám je doručen exekuční příkaz, ve kterém je uvedeno, že získal své pořadí u předchozího plátce mzdy s datem dřívějším než nám dříve doručený jiný exekuční příkaz. Např. dne 10. 3. 2019 byl doručen exekuční příkaz, který tímto dnem nabyl právní moci a na který bylo započato se srážením. V měsíci červnu bude doručen na téhož zaměstnance další exekuční příkaz z roku 2017, kde je uvedeno, že získal své pořadí u předchozího plátce mzdy v dubnu roku 2017. V tomto případě musíme zastavit provádění srážek ze mzdy ve prospěch první doručené exekuce a začít srážet ve prospěch pohledávky, která má dřívější pořadí. Exekutorovi, pro kterého jsme již srážky ze mzdy provedli oznámíme, že nám byl doručen exekuční příkaz s dřívějším datem doručení a jakmile jej vysrážíme, budeme opět srážet ve prospěch jeho pohledávky.
V případě doručení více pohledávek téhož dne, uspokojí se poměrně. Např. zaměstnanec má 2 pohledávky, které došly ve stejný den. Jedna je na 20 tis. Kč a druhá na 30 tis. Kč a povinnému můžeme srazit ze mzdy částku ve výši 1550 Kč. V tomto případě na první pohledávku odešleme 40% (20:(20+30)x100) z částky 1550 a na druhou 60% (30:(20+30)x100) z částky 1550 Kč.

Pokud se jedná o přednostní pohledávky, uspokojují se z druhé třetiny zbytku čisté mzdy bez ohledu na pořadí nejprve pohledávky výživného a teprve pak podle pořadí ostatní přednostní pohledávky. Nestačí-li částka sražená z druhé třetiny k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných a teprve pak tzv. dlužné výživné, a to podle poměru běžného výživného. Nebylo-li však částkou sraženou z druhé třetiny kryto ani běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně tato částka poměrně podle výše běžného výživného bez ohledu na výši nedoplatků.
Z toho vyplývá, že pohledávka výživného má v rámci druhé třetiny vždy absolutní přednost před ostatními přednostními pohledávkami, a to i v případě, že se jedná o pohledávky FÚ, OSSZ nebo zdravotních pojišťoven!

SRÁŽKY PŘIKÁZÁNÍM JINÝCH PENĚŽITÝCH POHLEDÁVEK (§§ 312 až 316 OSŘ)

Ten, kdo nařizuje výkon rozhodnutí může určit, že srážky se provedou i z jiných peněžitých pohledávek, kterými můžou např. přeplatek na dani v rámci ročního zúčtování záloh nebo měsíční daňové bonusy. V tomto případě obdržíme od toho, kdo výkon srážek nařizuje exekuční příkaz k provedení exekuce přikázáním „jiných peněžitých pohledávek“. Na základě tohoto příkazu provádíme srážky ze mzdy ve výši, jaká je uvedena v exekučním příkazu. V těchto případech se neuplatňují nezabavitelné částky a zaměstnavatel srazí částku exekutorem určenou (může se jednat i o celou výši přeplatku nebo daňového bonusu). Zaměstnavatel vystupuje v tomto případě jako dlužník povinného a je povinen od doručení exekučního příkazu srážet určenou výši odměny a zasílat ji na účet uvedený v exekučním příkazu. V případě neprovedení srážky hrozí zaměstnavateli, že proti němu může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.
Pořadí těchto přikázání jiných peněžitých pohledávek se řídí dnem, kdy byly zaměstnavateli doručeny. Tzn., že budeme např. přeplatek na dani posílat jinému exekutorovi než tomu, pro kterého provádíme srážky ze mzdy podle pořadí, protože nám tento další exekutor poslal přikázání jiné peněžité pohledávky jako první.

POZNÁMKA: někteří exekutoři vydávali exekuční příkazy k provedení exekuce přikázáním jiných peněžitých pohledávek i na cestovní náhrady.

K této problematice existuje Judikát Nejvyššího soudu ze dne 10.4.2014, sp. zn. 21 Cdo 3774/2013, podle kterého nelze exekuci pro peněžité plnění nařídit a provést přikázáním jiné peněžité pohledávky, kterou má zaměstnanec vůči zaměstnavateli z titulu cestovních náhrad, na něž zaměstnanci vznikl nárok podle příslušných ustanovení zákoníku práce. V odůvodnění rozhodnutí Nejvyšší soud uvádí, že smyslem a účelem cestovních náhrad není ohodnocení zaměstnance za vykonanou práci a cestovní náhrady podle své povahy nenahrazují odměnu za práci, nýbrž slouží výhradně k náhradě nákladů spojených s pracovním výkonem, které zaměstnanec vynaložil proto, že byl zaměstnavatelem vyslán na cestu k výkonu práce do jiného místa, než je jeho pravidelné pracoviště; z tohoto důvodu stanoví § 277 odst. 2 o.s.ř. výslovně, že při provádění výkonu rozhodnutí (exekuce) srážkami ze mzdy povinného se do čisté mzdy nezapočítávají částky poskytované na náhradu nákladů spojených s pracovním výkonem, a to zejména při pracovních cestách.

Takže takovéto exekuce přikázáním jiných peněžitých pohledávek na cestovní náhrady je třeba striktně odmítnout.