1/ ODPOVĚĎ MINISTERSTVA FINANCÍ K UPLATNĚNÍ NOVELIZOVANÉHO § 6 ODST. 12 ZDP (účinnost od 1. ledna 2019)
Dne 27. 12. 2018 jsme poslali na MF tyto dotazy k novele § 6 odst. 12 ZDP, které nám byly doručeny našimi klienty:
„co myslí MF povinným pojistným, v případě pojištěného mimo ČR? Např. Slovák, příslušný k pojištění v SK má dohodu o provedení práce do 10000 Kč nebo dohodu o činnosti malého rozsahu do 2500 Kč – navyšuje se o něco nebo ne? Dále neuvolněný zastupitel ČR pojištěný v Rakousku – stačí navýšení o ZP? Dále platí navýšení jen o zdravotní při zastropování sociálního?"
Dne 3. dubna nám byla doručena tato odpověď z MF, kterou citujeme (odpovědi na výše uvedené dotazy jsou v textu zvýrazněny kurzívou):
K Vašemu elektronickému podání ze dne 27. 12. 2018, ve věci týkající se vymezení zahraničního povinného pojistného, sdělujeme následující:
Z ustanovení § 6 odst. 12 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), vyplývá, že pro stanovení základu daně z příjmů ze závislé činnosti je prvotně důležitá existence zahraničního právního předpisu, který zaměstnavateli ukládá povinnost platit z příjmů zaměstnance zahraniční povinné pojistné (sociální nebo zdravotní), obdobně jako v České republice. Takové zahraniční povinné pojistné by mělo naplňovat zahraniční systém sociálního zabezpečení v širším smyslu, jako je tomu v případě předpisů o veřejnoprávním pojistném v České republice. ZDP definuje „stejný druh“ povinného pojistného, které plní stejnou roli, tj. sociální zabezpečení, jako je tomu u tuzemského veřejnoprávního povinného pojistného. Nezkoumá se přitom struktura (jednotlivé složky) takového zahraničního povinného pojistného.
Při stanovení základu daně ve výši tzv. superhrubé mzdy se u příjmů ze závislé činnosti musí aplikovat celková výše (tzn. nižší nebo i vyšší) zahraničního povinného pojistného placeného zaměstnavatelem bez ohledu na jeho strukturu, resp. na rozdíly oproti tuzemskému veřejnoprávnímu pojistnému – důležité tedy je, že existuje v zahraničí obdobný právní předpis, který ukládá zaměstnavateli z příjmů zaměstnance takové povinné pojistné na sociální zabezpečení platit. Ustanovení § 6 odst. 12 ZDP přitom k případným rozdílům mezi jednotlivými systémy neumožňuje přihlédnout. Tzn., že v případě neuvolněného zastupitele České republiky pojištěného v Rakousku se jeho příjmy ze závislé činnosti navýší o částku rakouského veřejnoprávního povinného pojistného.
K otázce dohod o provedení práce, resp. dohod o pracovní činnosti, lze uvést, že pokud osoba vykonává výdělečnou činnost v jiném členském státě Evropské unie (např. v ČR), ale z titulu výkonu této činnosti jí nevzniká nárok na vstup do systému veřejnoprávního pojištění v daném státě (tedy ČR), uplatní se obecné pravidlo, podle kterého osoba podléhá v souladu s čl. 11 odst. 3 písm. a) nařízení EP a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. 4. 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení legislativě státu, ve kterém danou činnost vykonává (zde konkrétně podléhá legislativě ČR), bez ohledu na skutečnost, jaký rozsah sociálního zabezpečení (sociálního i zdravotního) legislativa jejího státu (v daném případě SR) na základě výkonu této činnosti poskytuje.
Nicméně podle čl. 16 bod 1. nařízení EP a Rady (ES) č. 883/2004 mohou příslušné orgány nebo subjekty určené těmito orgány dvou nebo více členských států Evropské unie v zájmu osob nebo skupin osob vzájemnou dohodou stanovit výjimku z výše uvedeného ustanovení. V článku 18 nařízení EP a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. 9. 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, upravujícího provádění článku 16 nařízení EU č. 883/2004, je zaměstnavateli nebo dotyčné osobě umožněno podat žádost o výjimku z článku 11 nařízení EP a Rady (ES) č. 883/2004, pokud možno předem, příslušnému orgánu nebo subjektu určenému tímto orgánem členského státu EU, jehož právní předpisy požaduje dotyčný zaměstnanec nebo dotyčná osoba použít.
Pokud v předmětném případě osoba vykonávající výdělečnou činnost na území ČR podá ve své domovské zemi (zde v SR) shora uvedenou žádost o výjimku z ustanovení čl. 11 odst. 3 písm. a) nařízení EP a Rady (ES) č. 883/2004 příslušnému orgánu a tento orgán jí na základě toho vydá potvrzení (formulář A1), že spadá do systému zahraničního povinného pojištění (systému SR), český zaměstnavatel se bude u takovéhoto zaměstnance (občana SR) řídit právní úpravou cizího státu (SR). Konkrétně tedy např. u poplatníka spadajícího do systému povinného pojištění ve Slovenské republice se jeho příjem z dohody o provedení práce, bez ohledu na § 6 odst. 4 ZDP, navýší o příslušné zahraniční pojistné z toho důvodu, že dle legislativy Slovenské republiky podléhá příslušnému povinnému pojistnému i dohoda o provedení práce, resp. dohoda o pracovní činnosti.
Na základě výše zmíněného lze zopakovat a doplnit, že ustanovení § 6 odst. 12 ZDP stanoví, že pokud zaměstnanec prokáže, že se na něj vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu, přičítá se pro účely stanovení základu daně toto zahraniční povinné pojistné, včetně dodržení všech pravidel pro toto pojistné, stanovených právními předpisy konkrétního systému sociálního zabezpečení – tedy i ve vztahu k existenci maximálního vyměřovacího základu – pokud je stanoven. Tuzemský zaměstnavatel je povinen pro účely stanovení základu daně zvýšit příjmy ze závislé činnosti o takovou výši zahraničního povinného pojistného, kterou je povinen odvádět do příslušného zahraničního systému veřejnoprávního pojištění.
Dovolujeme si upozornit na skutečnost, že Ministerstvo financí není oprávněno k závaznému výkladu právních předpisů a rovněž ani k poskytování právního poradenství v individuálních záležitostech.
Při posouzení Vámi předloženého dotazu vycházelo Ministerstvo financí výhradně z údajů uvedených ve Vašem podání bez podrobných znalostí konkrétních informací a souvislostí, které se k předmětnému problému vztahují.
Posouzení aplikace daňových předpisů v konkrétním případě je zcela v kompetenci příslušného správce daně, který má k dispozici podrobnější údaje k danému případu.
Podpis: ing. Bc. Marcel Pitterling, Ph.D. zástupce ředitele odboru Příjmové daně
Konec citace.
ZÁVĚR: Z uvedené odpovědi vyplývá, že vždy bude třeba posoudit, zda existuje zahraniční právní předpis, který zaměstnavateli ukládá povinnost platit z příjmů zaměstnance zahraniční povinné pojistné. Pokud existuje, bude třeba aplikovat celková výše zahraničního povinného pojistného, která může být v některých případech i vyšší než tuzemské pojistné…
