5/ SRÁŽKY ZE MZDY – POKRAČOVÁNÍ Z PŘEDCHOZÍHO ČÍSLA
Vzhledem k tomu, že od 1. 6. 2019 dochází ke změně ve výpočtu částky, nad kterou se zbytek čisté mzdy sráží bez omezení, vkládáme již opravenou kapitolu NEZABAVITELNÉ ČÁSTKY, která byla na stránkách 7 a 8 DIS č. 4/2019.
Podle § 278 OSŘ nesmí být povinnému sražena z čisté mzdy tzv. „základní částka“, kterou stanoví vláda nařízením.
Podle NV 595/2006 Sb. se při výpočtu nezabavitelných částek použije
částka ŽM jednotlivce podle zákona 110/2006 Sb., která činí 3410 Kč a
částka normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu (ta se stanoví pro byt užívaný na základě nájemní smlouvy pro obec od 50000 do 99999 obyvatel. Tato částka se každoročně mění a v současnosti činí podle § 26 odst. 1 písm. a) zákona o státní sociální podpoře 6233 Kč.
Základní částka, která nesmí být sražena je rovna úhrnu dvou třetin součtu ŽM a částky normativních nákladů (dále jen „nezabavitelná částka“) na osobu povinného a jedné čtvrtiny nezabavitelné částky na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné.
Základní částka, která nesmí být sražena povinnémuje součet
základní částky na osobu povinného 6428,67 Kč (2/3 z 9643) a
základní částky na osoby, kterým je povinen poskytovat výživné 1607,17 Kč (1/4 z 6428,67).
Tzn., že to, co není možné povinnému srazit, se bude počítat v haléřích a teprve výsledná částka se zaokrouhlí na celé koruny nahoru. Např. povinný je ženatý a má dvě děti. Výpočet základní částky bude vypadat takto 6428,67+(3x1607,17) =11250,18 Kč, zaokrouhleno na 11251 Kč.
Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy sráží bez omezení, činí od 1. června 2019 dvojnásobek součtu částky ŽM a normativních nákladů na bydlení, tj. 2x(3410+6233) = 19286 Kč. Tato plně zabavitelná částka se podle § 279 odst. 3 OSŘ připočte ke druhé třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek; zbývající část se připočte k první třetině na uspokojení pohledávek podle pořadí došlých.
Jedna třetina z této částky činí 6428 Kč.
NEZABAVITELNÁ ČÁSTKA
od 1. 6. 2019
od 1. 6. 2019 v Kč
1/ základní nezabavitelná částka je součet
na osobu povinného
na každou osobu, které je povinen
poskytovat výživné
2/3 z 9643 Kč 25% z a)
6428,67 Kč 1607,17 Kč
2/ částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy sráží bez omezení
U zaměstnance, který bude pobírat dávky nemocenského pojištění (vztahuje se jen na nemocenské nebo peněžitou pomoc v mateřství) a kterému jsou prováděny srážky ze mzdy, zaškrtneme na straně 2 „Přílohy k žádosti“ v písmenu i), že zaměstnanci je prováděna srážka ze mzdy. K žádosti o dávku a k Příloze k žádosti přiložíme kopie rozhodnutí na základě, kterých jsou srážky prováděny (dle našeho názoru stačí přiložit pouze kopie rozhodnutí na pohledávky, které budou moci být uspokojeny). OSSZ v tomto případě vystupuje jako další plátce mzdy. Nezabavitelné částky uplatní první plátce mzdy (zaměstnavatel). Pokud je plně nevyčerpá, oznámí výši nevyčerpané nezabavitelné částky OSSZ nejpozději do konce kalendářního měsíce, ve kterém dochází ke změně plátce. Pokud byla pracovní neschopnost delší, měla by OSSZ sdělit zaměstnavateli, jakou výši nezabavitelné částky uplatnila z dávky NP ona, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce, ve kterém dochází ke změně plátce. Skutečnost, že jsou dlužníkovi vypláceny dávky nemocenského pojištění, doporučujeme oznámit rovněž tomu, kdo srážky nařídil.
SRÁŽKY ZE MZDY NA VÝŽIVNÉ
Zvláštní postavení při provádění srážek ze mzdy má srážení výživného. Výživné má podle § 280 odst. 2 OSŘ absolutní přednost v rámci druhé třetiny zbytku čisté mzdy, a to i před dříve doručenými přednostními pohledávkami.Např. zaměstnavatel obdržel na svého zaměstnance v lednu od Finančního úřadu pohledávku daní a od měsíce ledna ji srážel z první i druhé třetiny. V měsíci červnu obdrží pohledávku na výživné. Za měsíc červen tomuto zaměstnanci srazíme druhou třetinu zbytku čisté mzdy na výživné plus případně částku nad 19286 Kč (plně zabavitelná částku). Z první třetiny budeme i nadále srážet dle pořadí došlých pohledávek, tj. pro Finanční úřad.
Dalším specifikem u výživného je, že se z druhé třetiny musí uspokojovat všechny pohledávky výživného. Tzn., že srážíme-li zaměstnanci výživné na jedno dítě a po určité době obdržíme další pohledávku výživného na jiné dítě, je třeba uspokojovat z druhé třetiny obě pohledávky výživného. Nepostačí-li částka sražená z druhé třetiny k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných, a to podle poměru běžného výživného. Např. na zaměstnance přišlo v listopadu 2012 výživné na jedno dítě ve výši 1500 Kč. Zaměstnavatel na toto výživné srážel z druhé třetiny. V lednu 2019 obdržel na tohoto zaměstnance výživné na další dítě v částce 2500 Kč. Částka sražená z druhé třetiny činí 3120 Kč a nepostačí na pokrytí pohledávek běžného výživného (1500+2500=4000). Musíme proto uspokojit poměrně, tj. 37,5% na první výživné (1500:4000) a 62,5% na druhé výživné (2500:4000). Na první výživné můžeme srazit z druhé třetiny 1170 Kč (37,5% z 3120) a na v pořadí druhé výživné částku 1950 Kč (62,5% z 3120). Z první třetiny (dle pořadí), která je rovněž 3120 Kč srazíme zbývajících 330 Kč na uspokojení prvního výživného a 550 Kč se použije na úhradu druhého výživného. Takže obě výživné budou uspokojena plně a zbývající část z první třetiny se vyplatí zaměstnanci. Tento konkrétní případ by ale mohl být podstatně složitější, pokud by u některého z výživných byl ještě nějaký dluh na výživném nebo pokud by mezi obojím výživným přišla na zaměstnance ještě nějaká nepřednostní pohledávka.
Posledním specifikem u srážení výživného bylo do 31. 12. 2013 to, že nemusí být nařízeno jen soudně, ale stačilo, když zaměstnanec předložil zaměstnavateli dohodu mezi bývalými manžely a ten byl povinen výživné srážet. Toto vyplývalo z § 551 starého občanského zákoníku, který byl od 1. 1. 2014 zrušen novým OZ. Podle přechodného ustanovení § 3073 OZ se práva ze zajištění závazku vzniklá přede dnem nabytí účinnosti NOZ posuzují až do svého zániku podle dosavadních právních předpisů. Tzn., že dohody o srážkách na výživné uzavřené před 1. 1. 2014 zůstávají v platnosti. K nově předkládaným dohodám na srážení výživného uzavřeným podle § 2045 NOZ již nemusí zaměstnavatel vyslovit souhlas.
PROBLÉMY SE SRÁŽKAMI Z NÁHRADY ZA ZTRÁTU NA VÝDĚLKU
Jestliže je náhrada za ztrátu na výdělku vyplácena najednou za delší období dochází k tomu, že u zaměstnance bude podléhat v celé výši srážkám ze mzdy. Aby se tomuto předešlo, měla by se náhrada vyplácet pravidelně jednou měsíčně (což ukládá § 271m odst. 2 ZP). Tato měsíční výplata ale naráží na několik úskalí, a to:
a) zaměstnavatel nechce sám vyplácet náhradu za ztrátu na výdělku, protože neví, zda mu ji pojišťovna uzná a v jaké výši
b) zaměstnavatel nebo pojišťovna by ji sice chtěli měsíčně vyplácet, ale výši nemocenské vyplacené OSSZ zjistí až po skončení kalendářního měsíce. ŘEŠENÍ:
Asi se v praxi budou náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti i nadále odškodňovat až po skončení pracovní neschopnosti, protože u mezd vyplácených z několika míst (zaměstnavatel, OSSZ a pojišťovna) a podléhajících srážkám ze mzdy nelze operativně stanovovat, jaké výše nezabavitelných částek se uplatní u jednotlivých plátců mzdy.
Při výplatě náhrady za ztrátu na výdělku za několik měsíců bychom doporučovali uplatnit, po dohodě s exekutorem, postup podle § 286 OSŘ, který řeší výplatu dlužné mzdy za několik měsíců najednou. Zde by bylo třeba propočítat, o kolik by se zvýšila srážka ze mzdy při navýšení příjmů v jednotlivých měsících o rozpočtenou náhradu za ztrátu na výdělku a takto vypočtené rozdíly odeslat exekutorovi. Tento postup je sice pracný, ale zaměstnanci by zůstala alespoň část z vyplacené náhrady za ztrátu na výdělku.
ZAHÁJENÍ SRÁŽEK ZE MZDY (§§ 282 a 283 OSŘ)
Srážky ze mzdy je třeba začít provádět ode dne, kdy je plátci mzdy nařízení výkonu rozhodnutí doručeno. Zaměstnanec ztrácí od tohoto dne právo na vyplácení té části mzdy, která odpovídá stanovené výši srážek. Vyplacení sražených částek oprávněnému je možné, ale až když rozhodnutí nabude právní moci. Např. na zaměstnance byl nařízen výkon rozhodnutí dne 10. 6. a právní moci nabylo až 14. 12. Zaměstnanci srazíme z jeho mzdy již v zúčtování za červen, ale oprávněnému bude tato částka zaslána až po 14. 12., tj. po nabytí právní moci.
V případě srážek ze mzdy na základě dohody o srážkách ze mzdy podle § 2045 OZ se pořadí řídí dnem, kdy byla dohoda o srážkách ze mzdy zaměstnavateli doručena nebo kdy byla mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem uzavřena dohoda o srážkách ze mzdy. V případě srážek členských příspěvků odborové organizaci se řídí pořadí dnem, kdy zaměstnanec vyslovil souhlas s prováděním srážek.
UKONČENÍ, ODKLAD A ZASTAVENÍ SRÁŽEK ZE MZDY (§§ 284, 289 a 290 OSŘ)
Ukončení srážek ze mzdy u zaměstnavatele je možné těmito způsoby:
pohledávka je uspokojena
při změně zaměstnání.
Odklad srážek je podle § 289 možný jen na základě doručení usnesení soudu.
Soud zastaví na návrh plátce mzdy nebo povinného nařízený výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, když povinný po dobu jednoho roku nepobírá mzdu buď vůbec nebo alespoň v takové výši, aby z ní mohly být srážky prováděny.
ZMĚNA PLÁTCE MZDY (§§ 293 až 296 OSŘ a § 149 odst. 4 ZP)
Změní-li se při nařízení výkonu rozhodnutí plátce mzdy, vztahuje se nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy i na mzdu povinného u nového plátce mzdy.Povinnost provádět srážky vzniká novému plátci již dnem, kdy se o skutečnostech dozvěděl (např. ze zápočtového listu). Nedozví-li se o skutečnostech již dříve, vzniká mu povinnost dnem, kdy je mu usnesení od soudu doručeno. Pořadí, které pohledávka získala, zůstává zachováno i u nového plátce mzdy.
Zjistí-li ten, u něhož povinný nastoupil nově do zaměstnání, že byl nařízen výkon rozhodnutí, je třeba jeho nástup oznámit bez odkladu soudu, který výkon nařídil. Soud by měl doručit novému zaměstnavateli usnesení, které by mělo obsahovat veškeré údaje o dosud proběhnuvších srážkách apod.
Při ukončení pracovního poměru zaměstnancem, u kterého je nařízen výkon rozhodnutí, je povinností plátce mzdy oznámit do jednoho týdne tuto skutečnost soudu, který nařídil výkon rozhodnutí. Zároveň zašle soudu vyúčtování srážek, které ze mzdy povinného provedl a vyplatil oprávněným a oznámí soudu, pro které pohledávky byl nařízen výkon rozhodnutí a jaké pořadí mají tyto pohledávky. Za nesplnění povinností při nástupu nebo ukončení pracovního poměru může soud uložit plátci mzdy pokutu a oprávněný se může domáhat částek, na které by měl právo, kdyby plátce mzdy povinnosti splnil.
Stejné povinnosti pro zaměstnavatele najdeme i v § 149 odst. 4 ZP. Kromě toho je zaměstnavatel podle § 313 ZP povinen uvést v potvrzení o zaměstnání (zápočtovém listu), zda jsou ze zaměstnancovy mzdy prováděny srážky, v čí prospěch, jak vysoká je pohledávka apod.
PROVÁDĚNÍ SRÁŽEK PŘI VÝPLATĚ MZDY JINAK NEŽ MĚSÍČNĚ (§§ 285 až 286 OSŘ)
V § 285 jsou řešeny případy, kdy zaměstnavatel vyplácí zálohu na mzdu a potom její vyúčtování. Tento případ je již velice vzácný, takže se mu nebudeme věnovat. Dochází-li k výplatě dlužné mzdy za několik měsíců najednou, je třeba vypočíst srážky za každý měsíc zvlášť. Tento případ může nastat u zaměstnavatelů, kteří svým zaměstnancům mzdu nevyplácí v řádném termínu a doplácí jim ji např. až po 3 měsících.
SANKCE PROTI PLÁTCI MZDY (§ 292 OSŘ)
Jestliže plátce mzdy neprovede ze mzdy povinného srážky řádně a včas, provede-li je v menším než stanoveném rozsahu nebo nevyplatí-li srážky oprávněnému bez odkladu po tom, kdy mu bylo doručeno nabytí právní moci, může oprávněný uplatnit proti plátci mzdy u soudu právo na vyplácení částek, které měly být ze mzdy povinného sraženy.
POZOR: v případě, že zaměstnavatel bude provádět srážky v nižším rozsahu než podle OSŘ, může se oprávněný (např. FÚ, OSSZ, bývalá manželka, VZP, exekutor apod.) domáhat částek, které měly být sraženy, po plátci mzdy, a nikoliv po zaměstnanci! Pokračování v příštím čísle informačního servisu.
