5/ SRÁŽKY ZE MZDY – POKRAČOVÁNÍ Z PŘEDCHOZÍHO ČÍSLA
SRÁŽKY PŘI VÍCE PLÁTCÍCH MZDY (§§ 297 a 298 OSŘ)
Při pobírání mzdy od několika plátců mzdy současně, vztahuje se nařízení výkonu rozhodnutí na všechny jeho mzdy. Nařizuje-li soud provádění srážek ze mzdy několika plátcům mzdy, určí jim jednotlivě, jakou část základní částky nemají srážet. Zde se nejčastěji setkáme se situací, že zaměstnanec pobírá některý druh důchodu a zároveň je zaměstnán. Jak v těchto případech postupovat?
V těchto případech, kdy se jedná o více plátců současně, se můžeme setkat s dvěma způsoby nařízení výkonu rozhodnutí:
v nařízení výkonu rozhodnutí je uvedeno, že nezabavitelné částky jsou uplatňovány u jiného plátce příjmů (někdy je uvedeno přímo u ČSSZ). V tomto případě postupuje zaměstnavatel takto:
porovnáme čistou mzdu s částkou, nad kterou se sráží bez omezení, tj. v současné době 9283 Kč. V případě, že je čistá mzda vyšší než 9283 Kč, srazí se celá částka nad 9283 Kč plus ještě jedna nebo dvě třetiny z 9283 Kč podle toho, zda se jedná o přednostní nebo nepřednostní pohledávku.
Pokud je čistá mzda nižší než 9283 Kč, zaokrouhlí se směrem dolu na částku dělitelnou třemi a podle druhu pohledávky se srazí jedna nebo dvě třetiny.
S tímto způsobem nařízení výkonu rozhodnutí se setkáme u poživatelů starobních důchodů nebo u invalidních důchodů pro invaliditu třetího stupně. Tyto důchody jsou vyšší a ČSSZ z nich může bez problému odečíst nezabavitelné částky.
v nařízení výkonu rozhodnutí je uvedeno, aby plátce mzdy započetl výši důchodu např. 6280 Kč na nezabavitelnou částku. V tomto případě postupuje zaměstnavatel takto:
vypočte nezabavitelnou částku u zaměstnance, např. je zaměstnanec ženatý a částka činí 6188,67+1547,17 tj. po zaokrouhlení 7726 Kč. V tomto případě by si jako nezabavitelnou částku uplatněnou u zaměstnavatele mohl odečíst pouze 1446 Kč (7726-6280). Tzn., že čistá mzda by se snížila o 1446 Kč a vše ostatní by podléhalo srážkám ze mzdy (postup je potom stejný jako u první varianty).
S tímto druhým způsobem nařízení výkonu rozhodnutí se setkáme ve většině případů u invalidních důchodů pro invaliditu prvního nebo druhého stupně. Tyto důchody jsou nižší a ČSSZ by v nich neuplatnila plně nezabavitelné částky. V případě, že dochází k valorizaci důchodu, posílá ten, kdo nařídil výkon rozhodnutí plátci mzdy zvýšení částky, která by se započetla na nezabavitelnou částku, např. že se nezabavitelná částka 6280 Kč zvyšuje 6443 Kč.
POZOR: někteří exekutoři posílají zaměstnavateli exekuční příkaz, ve kterém uvádí, aby plátce mzdy zahrnul výši důchodu (např. 5633 Kč) do příjmu pro výpočet srážek ze mzdy. Tento postup je v rozporu s § 298 odst. 1 OSŘ a je třeba na jeho nezákonnost upozornit exekuční úřad.
POZNÁMKA: podle § 298 odst. 2 by se v případě, že provádí srážky ze mzdy několik plátců zároveň, měly by se zaslat srážky vždy soudu, který prověří, zda se nesráží více nebo méně z jeho celkového příjmu. Tento postup by měl platit i v případě, že se jedná o rozhodnutí jiného orgánu než soudu, např. FÚ, OSSZ, VZP, soudní exekutor apod. V praxi jsme s tímto postupem zatím nesetkali...
KDY LZE PROVÉST SRÁŽKY ZE MZDY DO ZAHRANIČÍ A JAK SE PŘEPOČTE JEJICH VÝŠE NA EURA?
Jestliže by měly být srážky ze mzdy prováděny k vymožení rozhodnutí soudu či jiného orgánu cizího státu (např. na výživné), je k nařízení výkonu takového rozhodnutí příslušný vždy český soud. Jestliže příslušný český okresní soud nebo i soudní exekutor vydá rozhodnutí o vykonatelnosti, je příslušný exekuční titul vydaný v zahraničí vykonatelný v ČR. Jak by měl zaměstnavatel v těchto případech postupovat a jaké přepočítací kurzy pro přepočet na eura použít? Např. zaměstnanci bylo stanoveno běžné výživné ve výši 100 euro, a kromě toho má dlužné výživné v částce 1520 euro.
Postup při provádění srážek ze mzdy bude stejný jako v ostatních případech, tzn., že od čisté mzdy nejprve odečteme nezabavitelné částky a zbývající část podléhá srážkám ze mzdy. V případě, že se jedná o výživné podléhá srážce ze mzdy vše, co je nad 19286 Kč, a ještě dvě třetiny z této částky. Pokud je částka ke srážení nižší než 19286 Kč, budou srážkám podléhat dvě třetiny z této částky. Tento způsob výpočtu (tzn. zvýšená částka, nad kterou se sráží bez omezení) se uplatní poprvé při zúčtování mzdy za měsíc červen 2019.
Tímto způsobem zjistíme, jakou částku můžeme zaměstnanci srazit v korunách.
Pro přepočet korun na eura by se podle našeho názoru mohl použít § 143 odst. 3 ZP, který řeší přepočet mzdy nebo platu na cizí měnu tak, že se použije kurz vyhlášený ČNB platný v den, ve kterém zaměstnavatel nakupuje cizí měnu pro účel výplaty mzdy. Např. kurz ČNB v den nákupu cizí měny je 26,18 Kč za 1 euro a zaměstnanci můžeme srazit v příslušném měsíci ze mzdy částku 6498 Kč. V tomto případě bychom mohli srazit celkem 248,20 euro, které by se použily takto: 100 euro na běžné výživné a 148,20 euro na dlužné výživné.
PROVÁDĚNÍ SRÁŽEK ZE MZDY Z ODSTUPNÉHO
Od roku 2007 se srážky ze mzdy musí provádět i z odstupného. Pokud bylo zaměstnanci vyplaceno odstupné při skončení pracovního poměru, docházelo k tomu, že zaměstnanec obdržel pouze nezabavitelnou část a jednu nebo dvě třetiny z částky, nad kterou se sráželo bez omezení. Zbývající částka plně podléhala srážkám ze mzdy a zaměstnanec se mnohdy dostal do situace, že neměl na úhradu nájemného apod., protože v té době ani nepobíral podporu v nezaměstnanosti, která nenáleží v době nároku na zákonné odstupné...
Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku spis. zn. 21 Cdo 853/2016, ze dne 1. 12. 2016, určil takto: „K odstupnému poskytovanému jednorázově při skončení pracovního poměru je při výkonu rozhodnutí (exekuci) srážkami ze mzdy třeba přistupovat jako k výplatě příjmu za několik měsíců poskytnutého najednou (předem) a srážky – obdobně jako při výplatě dlužné mzdy za několik měsíců najednou - vypočítat za každý měsíc období určeného podle počtu násobků průměrného výdělku, ze kterých byla odvozena minimální výše odstupného, zvláště. Znamená to, že základní nepostižitelná částka se od odstupného neodečte jen jednou, ale tolikrát, kolik násobků průměrného výdělku odstupné poskytnuté zaměstnanci představuje. Uvedený postup při výpočtu srážek z odstupného se uplatní nejen v případě, že zaměstnanci, kterému bylo při skončení pracovního poměru poskytnuto odstupné, se nepodaří nalézt nové zaměstnání, ale i tehdy, jestliže zaměstnanec po rozvázání pracovního poměru nastoupí do práce k jinému zaměstnavateli. V takovém případě se v době určené podle počtu násobků průměrného výdělku, ze kterých byla odvozena minimální výše odstupného, postupuje tak, jako by šlo o několik mezd (ust. § 302 odst. 1 občanského soudního řádu); byla-li proto základní nepostižitelná částka odečtena od odstupného (tolikrát, kolik násobků průměrného výdělku odstupné poskytnuté zaměstnanci představuje), neodečte se již od mzdy příslušející zaměstnanci za odpovídající počet měsíců u nového zaměstnavatele.“
Z uvedeného rozsudku vyplývají pro plátce mzdy (tj. pro zaměstnavatele) dvě nové povinnosti
provést výpočet srážek ze mzdy obdobně, jako při výplatě mzdy za více měsíců najednou,
oznámit novému zaměstnavateli, že byly nezdanitelné částky uplatněny za počet měsíců podle výše odstupného.
Ad a) Výpočet srážek ze mzdy by se podle našeho názoru provedl takto:
Předpokládáme, že zaměstnanec má v měsíci výplaty odstupného ještě mzdu za poslední měsíc výkonu práce.
V tomto případě by se vypočetla čistá mzda za tento měsíc a provedla by se klasicky srážka ze mzdy.
Potom by se provedl výpočet čisté mzdy za tento měsíc včetně vyplaceného odstupného.
Od takto vypočtené čisté mzdy by se odečetla čistá mzda za běžný měsíc bez odstupného (výpočet bod 1).
Výsledkem by měla být čistá mzda z odstupného, ta by se vydělila počtem měsíců, za které bylo vyplaceno odstupné (1, 2, 3 nebo i více měsíců, pokud bylo odstupné zvýšeno) a zaokrouhlila by se na celé koruny směrem dolu. Tím bychom získali čistou mzdu z odstupného za jeden měsíc.
Od takto vypočtené čisté mzdy z odstupného za jeden měsíc bychom odečetli základní nepostižitelnou částku a zbytek čisté mzdy bychom porovnali s plně zabavitelnou částkou (19286 Kč) a potom srazili ještě jednu nebo dvě třetiny podle toho, zda se jedná o přednostní nebo nepřednostní pohledávku. Částku, která nám vyjde ke sražení bychom vynásobili počtem měsíců, za které se poskytlo odstupné.
K částce sražené z odstupného by se připočetla ještě částka sražená z běžné mzdy za poslední měsíc (bod 1) a odeslalo by se to tomu, kdo nařídil výkon rozhodnutí.
Pokud by zaměstnanec neměl v posledním měsíci mzdu (např. z důvodu, že byl v pracovní neschopnosti), provedl by se výpočet podle bodů 2, 4 a 5.
Příklad: Zaměstnanec, který je sám a má nepřednostní pohledávku, měl za měsíc červen 2019 čistou mzdu 18000 Kč a bylo mu vyplaceno odstupné za tři měsíce v čisté výši 60000 Kč. Kolik u něho bude činit srážka ze mzdy za měsíc červen? Ze mzdy za červen se srazí 3857 Kč (18000-6429=11571, 1/3 z 11571=3857). Z odstupného se srazí 60000:3=20000, 20000-6429=13571, 1/3 z 13571=4523 Kč, což je srážka z jednoho odstupného. Celkem se za červen srazí 17426 Kč (3857 + (3x4523). V tomto případě zůstane zaměstnanci 60574 Kč. V případě postupu bez rozpočtu do jednotlivých měsíců by mu zůstalo pouze 19285 Kč…
Proč nelze postupovat tak, že se sečte mzda za poslední měsíc s odstupným a nedělí se to počtem měsíců, za které obdržel odstupné zvýšeným o 1 měsíc? Je to z toho důvodu, že odstupné se vypočítává z průměrného výdělku, který může podstatně vyšší než běžná mzda a výsledné srážky by mohly být nižší…
Ad b) Povinnost oznámit novému zaměstnavateli, že byly uplatněny nezabavitelné částky za … měsíců (podle počtu odstupného) sice z žádného předpisu nevyplývá, ale vzhledem k tomu, že srážky ze mzdy jsou vždy „ostře sledované“ ze strany exekutorů, doporučujeme tento údaj uvést na potvrzení o zaměstnání (§ 313 ZP) u údajů o srážkách ze mzdy.
PROVÁDĚNÍ SRÁŽEK ZE MZDY Z PŘÍJMŮ DRUHÉHO Z MANŽELŮ (§ 262a OSŘ)
Podle § 262a OSŘ lze výkon rozhodnutísrážkami ze mzdy nebo jiného příjmu manžela povinnéhonařídit tehdy, jde-li o vydobytí závazku, který patří do společného jmění manželů. Tzn., že soud může nařídit výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy i na manžela dlužníka (po prověření, zda byl závazek zapsán do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu), pokud tento nemá příjmy, z kterých by se srážky ze mzdy mohly provádět nebo jsou jeho příjmy nízké. Toto bude aktuální např. v případě, že druhý z manželů je evidován na úřadu práce, ale podporu v nezaměstnanosti již nepobírá nebo u ženy na rodičovské dovolené, která pobírá pouze rodičovský příspěvek ve výši, z níž po uplatnění nezabavitelných částek nelze provést srážku ze mzdy.
V těchto případech je třeba srážky provádět stejně jako při jiném výkonu rozhodnutí.
SDĚLOVÁNÍ ÚDAJŮ O ZAMĚSTNANCI SOUDŮM A SOUDNÍM EXEKUTORŮM
Podle § 128 OSŘ je každý povinen bezplatně na dotaz sdělit soudu skutečnosti, které mají význam pro řízení a rozhodnutí. Tzn., že bychom měli soudu sdělit údaje rozhodné pro provádění srážek ze mzdy, což je podle našeho názoru např. výše mzdy, počet vyživovaných osob, další prováděné srážky, způsob výplaty mzdy, číslo účtu, na který je mzda odesílána (zde doporučujeme zdůraznit, že se nemusí jednat o účet zaměstnance), výplatní termín apod.
Poskytování údajů soudním exekutorům je v zákonu 120/2001 Sb. (exekuční řád) upraveno v § 33 odst. 1 tak, že „Soudy, orgány státní správy a samosprávy, obce a jejich orgány, notáři a právnické a fyzické osoby, rozhodují-li o právech a povinnostech, jsou povinni sdělit exekutorovi na jeho písemnou žádost údaje o majetku povinného, které jim jsou známy z jejich úřední činnosti.“
Podle Asociace pro rozvoj kolektivního vyjednávání se zde sice uvádí právnické nebo fyzické osoby, z kontextu ale vyplývá, že zaměstnavatel tím myšlen není, protože nerozhoduje o právech a povinnostech…
Součinnost zaměstnavatele spíše vyplývá z § 130 exekučního řádu, kde se říká: „tam, kde se hovoří o soudním výkonu rozhodnutí, rozumí se tím také nařízení a provádění exekuce podle tohoto zákona.“ Z tohoto by vyplývala povinnost, poskytovat soudním exekutorům obdobné údaje, jaké jsou poskytovány soudu.
Otázkou ale je, jaký má být rozsah požadovaných údajů rozhodných pro provádění srážek? Povinnost součinnosti totiž nelze vykládat tak, že exekutor bude moci po zaměstnavateli požadovat sdělení jakýchkoliv informací. Žádný právní předpis nestanoví, jaké údaje mají zásadní souvislost s exekucí.
Podle názoru Ústavního soudu by vyžadované informace měly mít vždy vazbu na konkrétní exekuční řízení a byly žádány za účelem co nejefektivnějšího vymožení pohledávky. Ústavní soud vyžaduje, aby výzva k poskytnutí součinnosti byla vždy konkrétně a řádně formulována (nález ÚS 3859/13 ze dne 10. září 2014). Ve zdůvodnění ÚS se uvádí, že „žádost o sdělení jakýchkoliv informací, které se konkrétní exekuce přímo nedotýkají, je třeba striktně odmítnout.“
Z toho důvodu doporučujeme v případě požadování údajů, které nemají logickou souvislost s exekučním řízením, upozornit exekutora na výše uvedené rozhodnutí Ústavního soudu. Které požadavky exekutorů v rámci součinnosti nemají vazbu na konkrétní exekuční řízení?
- sdělování výše srážek jež mají předchozí exekuční příkazy (tento údaj si mohou exekutoři zjistit v Centrální evidenci exekucí, která je provozována Exekutorskou komorou – jsou v ní všechny aktivní exekuce),
- vyžadování kopií exekučních příkazů v pořadí dříve doručených exekucí (i tento údaj si mohou exekutoři zjistit v Centrální evidenci exekucí, která je provozována Exekutorskou komorou – jsou v ní všechny aktivní exekuce),
- sdělování telefonního číslo nebo elektronické adresy rodinných příslušníků zaměstnance (tento údaj nemá žádnou vazbu na exekuční řízení),
- údaje o jménech (popřípadě kontaktní údaje) vyživovaných osob,
- pravidelné měsíční informování exekutora o výši mzdy povinného, když jeho exekuce má až „páté pořadí“ a na jeho pohledávku se díky výši dluhů zaměstnance nemůže nikdy dostat…
- vyžadování informací o majetku povinného (zde se doporučuje odpovědět, že nás zajímají pouze pracovní výsledky zaměstnance, a ne jeho majetek),
V případě požadování těchto údajů by bylo vhodné upozornit exekutora na nález Ústavního soudu a případně o sdělení, k jakému účelu a v jaké souvislosti předmětný údaj požaduje, protože se podle našeho názoru vesměs jedná o údaje pro exekutora nepotřebné... Poznámka k sdělování čísla účtu: podle § 143 odst. 1 ZP je zaměstnavatel povinen zaslat mzdu na platební účet určený zaměstnancem, tzn., že se vůbec nemusí jednat o účet zaměstnance. Podle § 33 odst. 4 exekučního řádu je každý peněžní ústav povinen sdělit exekutorovi na požádání údaj o číslech účtů povinného. Exekutor má tedy možnost si čísla účtu povinného opatřit i touto cestou, aniž by je požadoval po zaměstnavateli a bude se určitě jednat o vlastní účty konkrétního zaměstnance…
