21/2019 Máme rovnoměrně rozvrženou pracovní dobu od pondělí do pátku od 8,00 do 16,00 hod. někteří zaměstnanci drželi pracovní pohotovost ve svátky dne 1. 5. a 8. 5. Jeden z těchto zaměstnanců byl povolán k výkonu práce dne 1. 5. v době od 10,00 do 13,00 hod. a druhý byl povolán k výkonu práce 8. 5. v době od 15,00 do 20,00 hod. Jak budou tito zaměstnanci zaplaceni za výkon práce v těchto dnech?
Vzhledem k tomu, že svátky 1. a 8. května připadly v roce 2019 na obvyklé pracovní dny zaměstnanců (středa), nebude se u prvního zaměstnance, který pracoval 1. 5. od 10,00 do 13,00 hod. jednat o práci přesčas, ale pouze o práci ve svátek, za kterou mu bude náležet dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek nebo po dohodě s ním příplatek ve výši průměrného výdělku místo náhradního volna. U zaměstnance, který pracoval dne 8. 5. od 15,00 do 20,00 hod. bude za dobu od 15,00 do 16,00 hod. náležet dosažená mzda a případně náhradní volno nebo příplatek místo náhradního volna. Za dobu výkonu práce od 16,00 do 20,00 hod. bude náležet dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek nebo po dohodě s ním příplatek ve výši průměrného výdělku místo náhradního volna. Kromě toho obdrží za tuto dobu ještě příplatek za práci přesčas.
22/2019 Zaměstnanec bez podepsaného Prohlášení k dani pracuje na dohodu o pracovní činnosti s odměnou 2990 Kč. Jedná se tudíž o zaměstnání malého rozsahu bez odvodu obojího pojistného a se srážkovou daní. V měsíci květnu jsme za všechny zaměstnance zaplatili pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnavateli a na tohoto zaměstnance připadla částka k dodanění ve výši 250 Kč. Jak to bude s odvody pojistného a daně z příjmu za měsíc květen?
Vzhledem k tomu, že zaměstnavatelem zaplacené pojistné za škodu je zdanitelným příjmem zaměstnance, bude třeba o částku 250 Kč navýšit základ daně a vyměřovací základy pro odvod obojího pojistného. Díky tomu dojde k založení účasti na NP (3240 Kč) a tudíž k odvodu pojistného na SZ. Rovněž pojistné na ZP se bude muset odvést, protože u DPČ se neodvádí, pokud je odměna nižší než 3000 Kč. Srážkovou daň nebude možné uplatnit, protože odměna v květnu bude vyšší než 3000 Kč (kromě toho bude muset podat daňové přiznání z důvodu více plátců současně). Pro tohoto zaměstnance by bylo výhodnější, aby si částku za pojistné 250 Kč raději sám zaplatil, protože jinak by díky odvodům pojistného a zálohové daně dostal ještě o 154 Kč méně než dostává v běžném měsíci…
23/2019 Náš lékař závodní preventivní péče vyžaduje při každé prohlídce našich zaměstnanců výpis ze zdravotní dokumentace od jejich obvodního lékaře, který to pochopitelně nevystavuje zdarma. Je třeba, aby při jakékoliv lékařské prohlídce byl vyžadován výpis ze zdravotní dokumentace? V případě, že ano, tak podle kterého zákona a paragrafu?
Podle § 12 odst. 4 písm. a) vyhlášky 79/2013 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona 373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách není třeba požadovat výpis ze zdravotnické dokumentace od obvodního lékaře, pokud od vydání posledního lékařského posudku uplynula doba kratší 6 měsíců. Toto se bude týkat hlavně mimořádných prohlídek, které budou prováděny např. z důvodu přerušení práce nebo ji nařídí orgán veřejného zdraví. Podle § 13 odst. 1 téže vyhlášky není třeba výpis ze zdravotnické dokumentace vyžadovat při výstupních prohlídkách zaměstnanců. V ostatních případech může lékař pracovnělékařských služeb výpis ze zdravotní dokumentace vyžadovat, pokud on sám není zároveň obvodním lékařem (což bývá v mnoha případech u prací zařazených do první kategorie…).
24/2019 Zaměstnanci si nosí od svého obvodního lékaře výpis ze zdravotní dokumentace a doklad o jeho zaplacení, který je vystaven na jeho jméno, a nikoliv na zaměstnavatele. Víme, že veškeré pracovnělékařské služby hradí zaměstnavatel, ale můžeme uznat a proplatit doklad od obvodního lékaře vystavený na jméno zaměstnance?
Podle § 101 odst. 6 ZP náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je povinen platit zaměstnavatel; tyto náklady nesmějí být přenášeny přímo ani nepřímo na zaměstnance. Jestliže se musí zaměstnanec podrobit pracovnělékařské prohlídce a poskytovatel pracovnělékařských služeb vyžaduje výpis ze zdravotní dokumentace od obvodního lékaře, je zřejmé, že tento doklad je nedílnou součástí prohlídky a bez něho by zaměstnanec nebyl způsobilý k práci. V tomto případě není podle našeho názoru rozhodné, zda je výpis z dokumentace vystaven na zaměstnavatele nebo na zaměstnance s dodatkem, že bude sloužit pro potřeby konkrétního zaměstnavatele…
25/2019 Máme zaměstnance mongolské národnosti, kteří jsou manželé a u nás pracují na zaměstnanecké karty od ledna 2015 (mají v ČR povolen dlouhodobý pobyt). Jsou zaměstnaní na hlavní pracovní poměr na plný pracovní úvazek, žádné jiné příjmy nemají. Mají tady pronajatý byt a do zahraničí jezdí jen na dovolenou. Teď se jim narodilo dítě. Můžeme manželovi uplatnit měsíční daňové zvýhodnění na dítě?
Ač se v tomto případě jedná o občany Mongolska, jsou to „typičtí rezidenti ČR“. Zaprvé mají v ČR stálý byt, který je jim kdykoliv k dispozici. Za druhé u nás mají „středisko svých zájmů“, tj. zaměstnání, rodinu, bankovní účty, přátele apod. Za těchto okolností si můžou uplatnit daňové zvýhodnění na narozené dítě. Pokud oba pracují u Vás, tak není ani třeba vystavovat potvrzení zaměstnavatele druhého z manželů, že daňové zvýhodnění neuplatňuje.
26/2019 Od 1. března u nás nastoupila zaměstnankyně na dohodu o pracovní činnosti (zaměstnání malého rozsahu). V měsících březnu a dubnu jí tato dohoda založila účast na NP (odměna 3000 Kč a více). Dne 6. května onemocněla a v měsíci květnu nedosáhne alespoň částky 3000 Kč. Bude mít tato zaměstnankyně nárok na náhradu mzdy v prvních 14 dnech pracovní neschopnosti a poté na nemocenskou?
Podle § 7 odst. 2 zákona o NP je zaměstnanec při výkonu zaměstnání malého rozsahu pojištěn jen v těch měsících, v nichž dosáhl částky započitatelného příjmu. Což není u zaměstnankyně splněno. Podle § 15a téhož zákona by nemocenské ze zaměstnání malého rozsahu náleželo i v kalendářním měsíci, v němž není účasten pojištění, avšak byl účasten pojištění aspoň ve třech kalendářních měsících bezprostředně před měsícem, v němž vznikla neschopnost. Tato podmínka rovněž splněna není, protože byla pojištěna pouze v měsících březnu a dubnu… V tomto případě zaměstnankyni nenáleží ani náhrady mzdy ani nemocenské.
27/2019 Náš dlouholetý zaměstnanec končí pracovní poměr (zrušení části organizace) a dostane podle vnitřního předpisu osminásobek odstupného. Odvádí se z toho, co je nad trojnásobek pojistné na SZ a VZP? Jaký bude mít dopad výplata tak vysokého odstupného na pobírání podpory v nezaměstnanosti? Do důchodového věku mu chybí již jen sedm měsíců.
V § 67 odst. 1 písm. c) ZP se hovoří o odstupném ve výši nejméně trojnásobku jeho průměrného výdělku. Vzhledem k tomu, že pojišťovací zákony mají uvedeno, že do vyměřovacího základu se nezahrnuje odstupné, tak se ani z navýšeného odstupného pojistné neodvádí. Podpora v nezaměstnanosti nenáleží podle § 44a zákona o zaměstnanosti uchazeči o zaměstnání, kterému bylo vyplaceno odstupné, a to po dobu, ze které byla odvozena minimální výše odstupného. Tzn., že tomuto zaměstnanci se začne vyplácet podpora v nezaměstnanosti po uplynutí třech měsíců, tj. od čtvrtého měsíce jeho evidence na ÚP. Takže do dosažení důchodového věku bude zabezpečen podporou v nezaměstnanosti…
