28/2019 Na našeho zaměstnance jsme ve stejný den v měsíci březnu obdrželi dvě přednostní pohledávky (jsme prvním plátcem), na které jsme ihned začali srážet a poměrnou částí uspokojovat z první i druhé třetiny. V měsíci květnu nám byla doručena nepřednostní pohledávka (exekuční příkaz), která má ale dřívější datum doručení prvnímu plátci mzdy než obě dříve došlé přednostní pohledávky. Jak máme postupovat při provádění srážek ze mzdy od měsíce května?
Váš postup v měsících březen a duben byl v souladu s platnou legislativou. Od měsíce května však bude třeba v rámci první třetiny „předřadit“ nepřednostní pohledávku na první místo, protože má dřívější datum doručení prvnímu plátci než přednostní pohledávky. Za měsíc květen se pošle první třetina na nepřednostní pohledávku a z druhé třetiny čisté mzdy a z plně zabavitelné částky (tj. v květnu ještě z částky nad 9643 Kč a od měsíce června z částky nad 19286 Kč) se uspokojí poměrnou částí obě přednostní pohledávky.
29/2019 Zaměstnanec byl uznán práce neschopným od 30. 6. 2019. Dne 30. 6. ale odpracoval celou svou směnu, takže by mu mělo začít běžet období prvních 14 dnů pracovní neschopnosti pro náhradu mzdy až od následujícího dne. Bude mít tento zaměstnanec nárok na proplacení prvních tří dnů pracovní neschopnosti nebo je rozhodující datum na neschopence?
Podle § 192 odst. 1 ZP vznikla-li pracovní neschopnost ode dne, v němž měl zaměstnanec směnu již odpracovanou, počíná období prvních 14 kalendářních dnů pro účely poskytování náhrady následujícím kalendářním dnem. Následujícím kalendářním dnem je 1. červenec, a tudíž budou zaměstnanci proplaceny i první tři dny pracovní neschopnosti. Naopak pokud by lékař vystavil neschopenku dne 1. 7., a to zpětně od 28. 6., zaměstnanci by se první 3 dny pracovní neschopnosti ještě nezaplatily…
30/2019 Osamělá zaměstnankyně byla na rodičovské dovolené do 23. 5. 2019 a v měsíci červnu čerpala 16 dnů OČR (10.6. až 25.6.) na dítě mladší 10 let. Budeme u této zaměstnankyně krátit dovolenou o jednu dvanáctinu za 98 neodpracovaných směn na rodičovské dovolené a za 10 neodpracovaných směn při OČR?
Novelou zákoníku práce provedenou zákonem 310/2017 Sb. byla do § 216 odst. 2 doplněna mezi doby, které se pro účely dovolené považují jako výkon práce i doba poskytování dlouhodobé péče a doba ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiného člena domácnosti. Z toho vyplývá, že vaše zaměstnankyně má v současné době zameškáno pouze 98 směn a krácení dovolené se neprovede. Pokud by tato zaměstnankyně byla do konce tohoto roku např. práce neschopna nebo čerpala neplacené volno, potom by mohlo dojít k překročení 100 neodpracovaných směn a k následnému krácení dovolené.
31/2019 Dítě našeho zaměstnance dovršilo věk 15 let dne 18. 6. 2019 a povinnou školní docházku ukončí k 30. 6. Kdy s ním můžeme sepsat pracovní smlouvu a od kdy může nastoupit do práce?
Podle § 35 občanského zákoníku se může nezletilý zavázat k výkonu závislé činnosti podle ZP. Jako den nástupu do práce nesmí být sjednán den, který by předcházel dni, kdy nezletilé dítě ukončí povinnou školní docházku. Tzn., že dítě vašeho zaměstnance může podepsat pracovní smlouvu (nebo některou z dohod mimo pracovní poměr) nejdříve dne 18. 6., ale jako den nástupu do práce může být sjednán nejdříve 30. červen nebo pozdější den.
32/2019 Zaměstnankyně u nás pracuje na zkrácený pracovní úvazek 30 hodin týdně. Pracuje rovnoměrně, tzn. každý den 6 hodin. Jaký bude její nárok na dovolenou, pokud odpracuje celý rok, když v organizaci máme 4 týdny dovolené při plném úvazku?
Jestliže u této zaměstnankyně nebude muset být dovolená krácena za neodpracovaných 100 směn, vznikne ji nárok na dovolenou za kalendářní rok v délce 4 týdnů. Náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku ji však bude náležet pouze za 6 hodin denně (tj. za to, co ji ušlo).
33/2019 Máme zaměstnance, kterému byly soudem svěřeny do pěstounské péče dvě nezletilé děti. Tento zaměstnanec má exekuce, které mu srážíme. Můžeme mu děti svěřené do pěstounské péče započíst jako vyživované osoby pro účely srážek ze mzdy? Můžeme na tyto svěřené děti uplatnit daňové zvýhodnění podle ZDP?
Vyživovací povinnost vůči dětem v pěstounské péči zůstává jejich „biologickým rodičům“, takže je není možné v rámci exekuce uplatnit jako osoby, kterým je pěstoun povinen poskytovat obživu. V případě svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů je možné u pěstouna uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované dítě podle § 35c odst. 6 ZDP, a to buď formou slevy na dani nebo daňovým bonusem.
34/2019 Zaměstnanec čerpal otcovskou poporodní péči od 13. do 19. května 2019 a program na zpracování mezd nám nevyloučil 7 kal. dnů jejího čerpání a u zaměstnance nám vychází doplatek na zdravotní pojištění, protože díky tomu nedosáhl minimální mzdy. Domníváme se, že dny otcovské jsou důležitou osobní překážkou v práci, o kterou by se měla snížit minimální mzda pro účely odvodu zdravotního pojištění?
Otcovská poporodní péče je podle zákona 187/2006 Sb. o NP nemocenská dávka, ale nejedná se o důležitou osobní překážku v práci na straně zaměstnance dle zákoníku práce (nebyla totiž doplněna do § 191 ZP) a nejedná se tak o důvod pro snížení vyměřovacího základu při výpočtu pojistného na ZP (musí být dodržen minimální vyměřovací základ). V případě, že ale zaměstnanec zároveň požádá zaměstnavatele o rodičovskou dovolenou podle § 196 ZP a ten mu ji poskytne (dokonce mu ji musí poskytnout!), tak nahlásí zaměstnance klasicky kódem M při nástupu a kódem U při ukončení otcovské. V tomto případě se již jedná o osobu, za kterou je plátcem pojistného stát a lze pro uvedené období snížit minimální vyměřovací základ.
35/2019 Manželce našeho zaměstnance se dne 21. 12. 2018 narodilo dítě a zaměstnanec si od tohoto data požádal podle § 196 ZP o čerpání rodičovské dovolené do 2 let věku dítěte. Jeho žádosti jsme vyhověli, ale zajímalo by nás, zda bude mít tento zaměstnanec nárok na nějakou dovolenou za rok 2019, když neodpracoval v letošním roce žádnou směnu?
Podle 216 odst. 2 ZP se doba, po kterou zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou se pro účely dovolené považuje jako výkon práce. Pokud by tedy mateřská dovolená zaměstnankyně končila např. 27. 5. 2019, považovala by se u vašeho zaměstnance za výkon práce doba od 1. 1. do 27. 5. Díky tomu splnil zaměstnanec podmínku „odpracování“ alespoň 60 dnů a vzniká mu nárok na dovolenou za rok 2019. Podle § 217 odst. 5 ZP požádá-li zaměstnanec o čerpání dovolené, tak aby navazovala na skončení rodičovské dovolené do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou je zaměstnavatel povinen jeho žádosti vyhovět. Podle § 223 odst. 1 ZP dovolenou vyčerpaná podle § 217 odst. 5 před nástupem rodičovské dovolené není možné z důvodu následného čerpání rodičovské dovolené krátit. Tzn., že pokud si zaměstnanec vyčerpá od 28. 5. celou dovolenou za rok 2019, tak se mu nebude krátit.
36/2019 Od roku 2010 jsme zaměstnanci přispívali na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem částkou 1000 Kč měsíčně. V měsíci březnu 2019 mu byla smlouva ukončena z důvodu zabavení prostředků exekutorem. Částka příspěvků zaměstnavatele činila cca 100 tis. Kč. Musí si zaměstnanec dodanit tyto příspěvky zaměstnavatele v daňovém přiznání za rok 2019?
Příspěvky zaměstnavatele musí být před výplatou exekutorovi zdaněny penzijní společností (srážková daň 15%). Zaměstnanec již v daňovém přiznání příspěvky zaměstnavatele na penzijní připojištění neuvádí. Dodanění příspěvků zaměstnavatele se vztahuje pouze na příspěvky na soukromé životní pojištění. Zaměstnanec by v případě předčasného ukončení smlouvy na penzijní připojištění musel dodaňovat pouze, pokud by si uplatňoval nezdanitelnou částku (§ 15 odst. 5 ZDP) z titulu vlastní platby na penzijní připojištění.
