2/ SRÁŽKY ZE MZDY NA ZÁKLADĚ DOHOD O SRÁŽKÁCH ZE MZDY
V minulém čísle jsme dokončili výklad k provádění srážek ze mzdy. Vzhledem k tomu, že se neustále objevují nové výklady k pořadí srážek ze mzdy na základě dohod o srážkách ze mzdy (viz např. časopis Mzdová účetní 7-8/2019 JUDr. Breburda nebo Abeceda mzdové účetní 2019 JUDr. Šubrt), rozhodli jsme se ještě náš výklad doplnit o poznatky výše uvedených právníků, kteří se věnují srážkám ze mzdy. Oba autoři shodně konstatují, že uzavřením dohody o srážkách ze mzdy (obdobně dohody na srážení členských příspěvků ve prospěch odborové organizace) získávají tyto dohody své pořadí v rámci prováděných srážek ze mzdy a dodatečně doručené exekuční příkazy budou zařazeny do pořadí za uzavřené dohody.
Konkrétně JUDr. Breburda na straně 19 časopisu Mzdová účetní 7-8/2019 uvádí citujeme: „REALIZACE DOHOD O SRÁŽKÁCH ZE MZDY Sjednané srážky ze mzdy zajištěné dohodou o srážkách ze mzdy jsou v souladu s § 148 odst. 2 ZP postaveny na roveň zákonným srážkám ze mzdy prováděným přímo na základě § 147 odst. 1 písm. c), d) a e) ZP, jakož i exekučním srážkám ze mzdy prováděným na základě příslušných exekučních předpisů. Provádějí se zásadně stejným způsobem a vypočítávají se standardně ve výši stanovené v § 277 až § 279 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský soudní řád“), a v navazujícím Nařízení vlády č. 595/2006 Sb. o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách), ve znění pozdějších předpisů. Mezi jednotlivé věřitele se všechny uvedené druhy srážek ze mzdy rozdělují podle jednotných pravidel přednosti a pořadí, jež vyplývají zejména z § 280 občanského soudního řádu. (konec citace)“
JUDr. Šubrt k dohodám o srážkách ze mzdy uvádí v Abecedě mzdové účetní 2019 na straně 159 toto (citujeme): „DOHODY O SRÁŽKÁCH ZE MZDY V poslední době se objevuje výkladový názor, a to i z oficiálních zdrojů včetně soudních exekutorů, že výkon rozhodnutí či exekuce mají vždy přednost před dohodami o srážkách ze mzdy, popř. že dohoda uzavřená s jinou právnickou či fyzickou osobou, než se současným zaměstnavatelem není překážkou pro provedení srážek v rámci exekuce. Autor tento názor považuje za hrubě chybný, neboť veřejné právo nemá přednost před právem soukromým, naopak je třeba vycházet z jednoty právního řádu. Pro takové názory ani není v zákoně opora. Srážky ze mzdy jsou na prvním místě institutem pracovního práva (neboť mzda či plat jsou samy o sobě plněním z pracovněprávního vztahu), a proto je nutné se všemi pohledávkami nakládat způsobem, který stanoví zákoník práce. Ten upravuje pořadí pohledávek (§ 149), které se vztahuje na veškeré pohledávky vůči zaměstnanci. (konec citace)“
S názory autorů se ztotožňujeme a uvádíme praktické příklady, jak by se postupovalo v praxi při níže uvedených variantách:
Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem dohodu o srážkách ze mzdy např. na úhradu nákladů závodního stravování, na úhradu poskytnuté půjčky, na úhradu nájemného, na náhradu škody způsobené zaměstnancem nebo na srážení členských příspěvků odborové organizaci a zaměstnanec neměl v této době žádné jiné zákonné srážky (exekuční příkazy apod.).
Příklad č. 1
Zaměstnanec nastoupil do zaměstnání 1. července 2019 a hned tento den požádal o provádění srážek ze mzdy na úhradu členských příspěvků za členství v odborové organizaci a zároveň uzavřel se zaměstnavatelem dohodu o srážkách ze mzdy na úhradu poskytovaného závodního stravování. Při výplatě mzdy za měsíc červenec srazil zaměstnavatel ze mzdy zaměstnance jak příspěvek odborové organizaci, tak úhradu závodního stravování. Dne 20. srpna 2019 obdržel zaměstnavatel exekuční příkaz na tohoto zaměstnance v částce 65000 Kč. Jak bude zaměstnavatel postupovat při provádění srážek ze mzdy za měsíc srpen?
V tomto případě zaměstnavatel vypočte částku, kterou může zaměstnanci srazit (zde pravděpodobně jedna třetina). Z částky, kterou může zaměstnavatel srazit podle OSŘ si srazí ve svůj prospěch částku na úhradu poskytovaného závodního stravování, odborové organizaci odešle příspěvek za členství v odborové organizaci a zbývají část z první třetiny bude odeslána na exekuční příkaz. Např. čistá mzda zaměstnance, který je sám byla 16000 Kč. Příspěvek odborové organizaci činil 160 Kč a platba za závodní stravování byla 990 Kč. Částka, kterou bylo možno zaměstnanci srazit činila 3190 Kč (16000-6429=9571 a z toho 1/3). Na exekuční příkaz by se odeslalo za měsíc srpen 2040 Kč (3190-160-990). Příklad č. 2
Zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele již několik let. V červnu 2019 mu zaměstnavatel poskytl bezúročnou půjčku, na kterou mu bude na základě dohody o srážkách ze mzdy sráženo měsíčně 2500 Kč. Na tohoto zaměstnance přišel v měsíci srpnu exekuční příkaz na částku 150000 Kč pro VZP (přednostní pohledávka). Jak bude zaměstnavatel postupovat při provádění srážek ze mzdy za měsíc srpen?
V tomto případě zaměstnavatel vypočte částku, kterou může zaměstnanci srazit (zde se bude jednat dvě třetiny). Z částky, kterou může zaměstnavatel srazit podle OSŘ si srazí z první třetiny ve svůj prospěch částku 2500 Kč na splácení půjčky a případnou zbývající část první třetiny a celou druhou třetinu pošle exekutorovi. Např. čistá mzda zaměstnance, který je sám byla 20000 Kč. Částka, kterou můžeme zaměstnanci srazit činí z první třetiny 4523 Kč (20000-6429=13571 a z toho 1/3) a z druhé třetiny rovněž 4523 Kč. Exekutorovi bude odesláno 6546 Kč (4523 z druhé třetiny+4523-2500 z první třetiny). Příklad č. 3
Zaměstnanec, který pracuje u zaměstnavatele již několik let, způsobil zaměstnavateli škodu ve výši 7500 Kč. Obě strany se v měsíci srpnu dohodly, že zaměstnanec škodu uhradí v měsíčních splátkách 1500 Kč. Po uzavření této dohody byl zaměstnavateli ještě v měsíci srpnu doručen exekuční příkaz na částku 24000 Kč. Jak bude zaměstnavatel postupovat při provádění srážek ze mzdy za měsíc srpen?
V tomto případě zaměstnavatel vypočte částku, kterou může zaměstnanci srazit (zde pravděpodobně jedna třetina). Z částky, kterou může zaměstnavatel srazit podle OSŘ si srazí ve svůj prospěch částku na úhradu škody ve výši 1500 Kč a zbývají část z první třetiny bude odeslána na exekuční příkaz. Např. čistá mzda zaměstnance, který je sám byla 16000 Kč. Částka, kterou bylo možno zaměstnanci srazit činila 3190 Kč (16000-6429=9571 a z toho 1/3). Na exekuční příkaz by se odeslalo za měsíc srpen 1690 Kč (3190-1500) a po uhrazení škody zaměstnavateli by se posílala celá první třetina.
Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem dohodu o srážkách ze mzdy na tituly uvedené v bodu a), ale zaměstnanci byly již v době uzavření dohody prováděny srážky ze mzdy na jiné zákonné srážky.
V tomto případě získají dohody o srážkách ze mzdy své pořadí až sjednáním dohody, takže by na ně bylo možno začít srážet až po uhrazení srážek ze mzdy, které mají dřívější datum doručení. Zde by bylo vhodné dohodu o srážkách ze mzdy vůbec neuzavírat a ať si zaměstnanec sám uhrazuje členské příspěvky přímo odborové organizaci nebo skládá částku na úhradu závodního stravování do pokladny zaměstnavatele. Pro tyto účely by bylo možné, aby zaměstnanec požádal zaměstnavatele o zasílání části mzdy vypočtené např. jako x% z čisté mzdy na účet odborové organizace nebo o zasílání rozdílu mezi hodnotou odebraných stravenek a příspěvkem zaměstnavatele na závodní stravování na účet zaměstnavatele. V těchto případech se nejedná o srážky ze mzdy, ale zaměstnavatel pouze vyhověl žádosti zaměstnance a zasílá ze zbytku čisté mzdy zaměstnance určené částky na zaměstnancem uvedené účty.
Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem dohodu o srážkách ze mzdy na tituly uvedené v bodu a) a zaměstnanec neměl v době uzavření dohody žádné zákonné srážky, ale v době, kdy byly srážky z dohod zahájeny obdržel exekuční příkazy s dřívějším datem doručení prvnímu plátci
Příklad č. 4
Zaměstnanec nastoupil do zaměstnání 1. července 2019 a hned tento den požádal o provádění srážek ze mzdy na úhradu členských příspěvků za členství v odborové organizaci a zároveň uzavřel se zaměstnavatelem dohodu o srážkách ze mzdy na úhradu poskytovaného závodního stravování. Při výplatě mzdy za měsíc červenec srazil zaměstnavatel ze mzdy zaměstnance jak příspěvek odborové organizaci, tak úhradu závodního stravování. Dne 15. srpna 2019 obdržel zaměstnavatel exekuční příkaz na tohoto zaměstnance v částce 105000 Kč, který byl prvnímu plátci mzdy doručen 10. 6. 2017. Jak bude zaměstnavatel postupovat při provádění srážek ze mzdy za měsíc srpen?
V tomto případě zaměstnavatel vypočte částku, kterou může zaměstnanci srazit a celou tuto částku odešle soudnímu exekutorovi, protože má tato exekuce lepší pořadí než dohody o srážkách ze mzdy na závodní stravování a odborářské příspěvky.
Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem dohodu o srážkách ze mzdy na tituly uvedené v bodu a) a zaměstnanec neměl v době uzavření dohody žádné zákonné srážky, ale v době, kdy byly srážky z dohod zahájeny si zaměstnanec požádal o oddlužení
Podle § 109 odst. 1 písm. d) IZ nelze od zahájení insolvenčního řízení uplatnit dohodou věřitele a dlužníka založené právo na výplatu srážek ze mzdy s výjimkou plnění vyživovací povinnosti. Tzn., že nelze ani provést srážku na základě dohody o srážkách na odborářské příspěvky, závodní stravování, nájemné apod. Zde by bylo vhodné, aby zaměstnanec (obdobně jako u písm. b) požádal zaměstnavatele o zasílání části mzdy na účty odborů a zaměstnavatele.
ZÁVĚR: Budeme sledovat, jak se budou k těmto výkladům stavět „exekutorské úřady“ a soudní judikatura. V případně změn oproti dnešním informacím Vás budeme ihned informovat.
