2/ JAKÝ BUDE DOPAD NOVÉHO VVZ A KOEFICIENTU PRO JEHO PŘEPOČET DO DALŠÍCH ZÁKONŮ
Z všeobecného vyměřovacího základu a z přepočítacího koeficientu k němu se vychází také při výpočtu některých dalších veličin, jako je např. minimální vyměřovací základ pro sociální zabezpečení a pro zdravotní pojištění, který budou platit OSVČ v roce 2020. Kromě toho se VVZ a koeficientu pro jeho přepočet použije i pro výpočet maximálního vyměřovacího základu pro pojistné na SZ a pro solidární zvýšení daně. Dále se použije tento údaj i pro výpočet redukční hranice pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění, redukčních hranic pro výpočet dávek nemocenského pojištění, redukčních hranic pro výpočet náhrady mzdy za prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti apod.
ZVÝŠENÍ ROZHODNÉHO PŘÍJMU PRO ÚČAST NA NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ (§ 6 odst. 2 zákona 187/2006 Sb. o NP)
Podle § 6 odst. 2 zákona 187/2006 Sb. o NP je rozhodný příjem pro účast na NP ve výši 3000 Kč. Podle věty druhé se tato částka zvýší, pokud jedna desetina součinu VVZ a přepočítacího koeficientu pro jeho úpravu bude po zaokrouhlení na celou pětisetkorunu směrem dolů vyšší, než je dosud platná částka rozhodného příjmu. Tato situace pro rok 2020 nenastala, protože jedna desetina průměrné mzdy činí 3483,446 Kč a po zaokrouhlení na pětisetkorunu směrem dolů vychází i nadále částka 3000 Kč. Účast na nemocenském pojištění bude tedy v roce 2020 vznikat při dosažení rozhodného příjmu3000 Kč. Pokud bude příjem nižší než tato částka, nebude vznikat účast na NP.
Zaměstnáním malého rozsahu (§ 7 odst. 1 zákona o NP) bude zaměstnání, ve kterém zaměstnanec nebude mít alespoň 3000 Kč nebo příjem nebyl vůbec sjednán.
MINIMÁLNÍ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD PRO POJISTNÉ NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ U OSVČ
Pokud by OSVČ, která má podnikání jako „hlavní výdělečnou činnost“ a podnikala po celý rok 2020, by byl minimální vyměřovací základ pro pojistné na SZ 17418 Kč (32510x1,0715x0,5). I v roce 2020 se z této částky bere 50%, tj. 8709 Kč. Minimální měsíční výše zálohy na pojistné na důchodové pojištění a státní politiku zaměstnanosti by činila 2544 Kč (8709x0,292). Pokud by si OSVČ chtěla platit i nemocenskou, odváděla by měsíčně celkem 2726 Kč (8709x0,313).
U osob, které podnikání vykonávají jako tzv. „vedlejší samostatnou výdělečnou činnost“ (to jsou poživatelé důchodů, rodičovského příspěvku nebo příspěvku při péči o blízkou nebo jinou osobu, nezaopatřené děti nebo osoby, které kromě podnikání vykonávaly zaměstnání zakládající účast na nemocenském pojištění), bude v roce 2020 minimální vyměřovací základ pro pojistné na SZ 3484 Kč (32510x1,0715x0,1). Minimální měsíční výše záloh by činila 1018 Kč (3484x0,292). POZOR: u osob, které vykonávají tzv. „vedlejší samostatnou výdělečnou činnost“ vzniká pojištění pouze v případě, že příjmy po odpočtů výdajů na jejich dosažení, zajištění a udržení dosáhnou alespoň 2,4násobek součinu VVZ a koeficientu pro jeho úpravu. Tzn., že pojištěni nejsou a zálohy platit nemusí OSVČ, jejichž příjmy snížené o výdaje budou v roce 2020 nižší než83603 Kč(32510x1,0715x2,4). Za rok 2019 je tato částka 78476 Kč.
MAXIMÁLNÍ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD PRO ODVOD POJISTNÉHO NA SZ
Maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného na SZ by měl činit i v roce 2020 48násobek průměrné mzdy.
VÝPOČET PRŮMĚRNÉ MZDY:
VVZ za rok 2018 = 32510 Kč, koeficient pro jeho přepočet = 1,0715.
32510x1,0715=34834,46 Kč
Průměrná mzda pro výpočet maximálního vyměřovacího základu činí v roce 2020 po zaokrouhlení směrem nahoru 34835 Kč.
JAKÝ BUDE VÝPOČET MAXIMÁLNÍ VÝŠE PŘÍJMŮ, Z KTERÝCH SE BUDE POJISTNÉ ODVÁDĚT?
48násobek průměrné mzdy je 1672080 Kč (34835x48), což odpovídá měsíčnímu příjmu zaměstnance 139340 Kč (což odpovídá výši druhé redukční hranice pro výpočet důchodu – viz výše).
JAK SE BUDE SLEDOVAT DODRŽENÍ MAXIMÁLNÍHO VYMĚŘOVACÍHO ZÁKLADU?
pokud má zaměstnanec pouze jednoho zaměstnavatele, bude se pojistné odvádět až do doby, kdy zaměstnancův vyměřovací základ dosáhne částky 1672080 Kč. Potom se již pojistné na SZ odvádět nebude.
pokud má zaměstnanec více zaměstnavatelů, bude se u všech těchto zaměstnavatelů odvádět do doby, než dosáhne jeho vyměřovací základ u každého z nich částky 1672080 Kč. Po skončení roku požádá zaměstnanec o potvrzení úhrnu vyměřovacích základů své zaměstnavatele a v případě překročení částky 1672080 Kč, požádá o vrácení pojistného na SZ z částky nad tuto hranici na OSSZ.
MAXIMÁLNÍ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD PRO ODVOD POJISTNÉHO NA VZP
Maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného na VZP byl v roce 2015 zrušen natrvalo.
VÝŠE MINIMÁLNÍHO VYMĚŘOVACÍHO ZÁKLADU PRO ODVOD POJISTNÉHO NA VZP U OSVČ
Podle § 3a odst. 2 zákona 592/92 Sb. o pojistném na VZP se z VVZ a koeficientu pro jeho přepočet vychází i při výpočtu minimálního vyměřovacího základu pro odvod pojistného na VZP u OSVČ.
Minimálním vyměřovacím základem se rozumí dvanáctinásobek 50% průměrné mzdy.
Průměrná mzda se zjistí jako součin VVZ a koeficientu pro jeho přepočet za rok, který o 2 roky předchází... Tzn., že pro minimální vyměřovací základ pro rok 2020 jsou rozhodné údaje z roku 2018.
Minimální vyměřovací základ činí 209007 Kč (32510x1,0715=34834,46x0,5x12 = 209006,78).
Minimální výše pojistného na VZP u OSVČ činí po zaokrouhlení na koruny směrem nahoru 28216 Kč (209007x0,135=28215,945). Minimální výše zálohy bude v roce 2020 2352 Kč (28216:12). V roce 2019 byla minimální výše záloh na pojistné na VZP 2208 Kč. Minimální vyměřovací základ neplatí pro osoby, za které je plátcem stát (poživatelé důchodů, studenti, osoby na MD nebo RD apod.) a dále na OSVČ, které jsou zároveň zaměstnanci a platí si pojistné na VZP minimálně z minimální mzdy.
JAKÁ BUDE HRANICE PŘÍJMU PRO ODVOD SOLIDÁRNÍHO ZVÝŠENÍ DANĚ A SOLIDÁRNÍHO ZVÝŠENÍ DANĚ U ZÁLOH
Solidární zvýšení daně by se odvádělo ze součtu příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně podle § 6 a dílčího základu daně podle § 7 nad 48násobek průměrné mzdy, tj. v roce 2020 nad 1672080 Kč. Příjmy zahrnované do dílčího základu daně u příjmů podle § 6 jsou příjmy před navýšením na „superhrubou mzdu“ (§ 6 odst. 13 ZDP). Solidární zvýšení daně u záloh se vypočte tak, že z celého příjmu (superhrubé mzdy) se odvede daň 15% a z příjmu bez navýšení o povinné pojistné na SZ a VZP nad 4násobek průměrné mzdy, tj. nad 139340 Kč (34835x4) se odvede solidární zvýšení daně u zálohy ve výši 7%. Solidární zvýšení daně u záloh by se tedy týkalo zaměstnanců s hrubým měsíčním příjmem nad 139340 Kč. V roce 2019 se odvádí solidární zvýšení daně z příjmů u záloh při příjmech nad 130796 Kč.
JAKÉ BUDOU REDUKČNÍ HRANICE PRO VÝPOČET NEMOCENSKÉHO V ROCE 2020
Redukční hranice pro výpočet nemocenských dávek se rovněž vypočtou z všeobecného vyměřovacího základu za rok 2017 a koeficientu pro jeho přepočet, které se stanoví pro účely důchodového pojištění.
Všeobecný vyměřovací základ za rok 2018 (VVZ)
32510
Koeficient pro přepočet VVZ za rok 2018
1,0715
Přepočtený VVZ
32510 x 1,0715
34834,46
První redukční hranice (dále jen RH)
Jedna třicetina z přepočteného VVZ
1161,1486
První redukční hranice po zaokrouhlení
1162 Kč
Druhá redukční hranice
1,5násobek první RH
(1161,1486x1,5=1741,72)
1742 Kč
Třetí redukční hranice
3násobek první RH
(1161,1486x3=3483,45)
3484 Kč
Výše těchto redukčních hranic byla vyhlášena Sdělením MPSV 270/2019 Sb. a jsou ve stejné výši. Z těchto redukčních hranic se budou v roce 2020 vypočítávat dávky nemocenského pojištění (nemocenské, ošetřovné, dlouhodobé ošetřovné, peněžitá pomoc v mateřství, otcovská a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství), které budou vyplácet příslušné OSSZ. U nemocenského, ošetřovného a dlouhodobého ošetřovného se do první redukční hranice započte denní vyměřovací základ zaměstnance z 90%, u peněžité pomoci v mateřství, otcovské a u vyrovnávacího příspěvku se do první redukční hranice započítává denní vyměřovací základ i nadále ve výši 100%. U všech dávek nemocenského pojištění se mezi první a druhou redukční hranicí započte denní vyměřovací základ 60% a mezi druhou a třetí redukční hranicí se započte 30%. Všechny dávky nemocenského pojištění se budou i nadále poskytovat za kalendářní dny.
REDUKČNÍ HRANICE PRO VÝPOČET NÁHRADY MZDY ZA DOBU PRVNÍCH 14. KALENDÁŘNÍCH DNŮ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI
I v roce 2020 bude zaměstnavatel poskytovat náhradu mzdy po dobu prvních 14. kalendářních dnů pracovní neschopnosti. Pro výpočet náhrady mzdy se redukční hranice pro nemocenské (viz předchozí bod) vynásobí koeficientem 0,175 a zaokrouhlí se na haléře směrem nahoru. Tím se získá přepočet náhrady mzdy z kalendářních dnů na pracovní dny a jednu odpracovanou hodinu (je to z toho důvodu, že zákoník práce zná již pouze hodinový průměrný výdělek).
Tzn., že
první redukční hranice pro výpočet náhrady mzdy by byla 203,35Kč (1162x0,175)
druhá redukční hranice by byla 304,85 Kč (1742x0,175)
třetí redukční hranice by byla 609,70 Kč (3484x0,175).
Pro účely výpočtu náhrady mzdy se průměrný výdělek zaměstnance (jedná se o průměrný výdělek používaný pro pracovněprávní účely, tj. pro dovolenou nebo náhradu mzdy) upraví tak, že do částky první redukční hranice se počítá 90 %, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60 %, z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.
Z toho vyplývá, že při výpočtu náhrady mzdy se průměrný hodinový výdělek do výše 203,35 Kč započte 90%, tj. maximálně 183,02 Kč.
Průměrný hodinový výdělek v pásmu 203,35 Kč až 304,85 Kč se započte 60%, tj. maximálně 60,90 Kč.
Průměrný hodinový výdělek ve třetím pásmu mezi 304,85 až 609,70 Kč se započte 30%, tj. maximálně 91,46 Kč.
Při těchto výpočtech bylo použito zaokrouhlování na setiny směrem nahoru, které někteří autoři používají, i když rozdíly od zaokrouhlování na celé desetihaléře směrem nahoru jsou minimální… Maximální průměrný výdělek pro výpočet náhrady mzdy po redukci by činil 183,02+60,90+91,46 tj. 335,38 Kč. Ten by se ale týkal zaměstnance s hrubým měsíčním příjmem kolem 106000 Kč (3483,45x30,41), kterému se ale nevyplatí být v pracovní neschopnosti, protože na náhradě mzdy za prvních 14 dnů PN by obdržel pouze 16099 Kč (80 hod. x 335,38 a z toho 60%)...
POJISTNÉ OSOBY DOBROVOLNĚ ÚČASTNÉ DŮCHODOVÉHO POJIŠTĚNÍ
Podle § 5c odst. 1 zákona 589/92 Sb. o pojistném na SZ je vyměřovacím základem osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění (DP) částka, kterou si určí, nejméně však částka ve výši 1/4 průměrné mzdy platné v kalendářním roce, ve kterém se pojistné na DP platí. Průměrná mzda pro rok 2020 činí 34835 Kč, 1/4 z ní je 8708,75 a z toho 28% je 2438,45, zaokrouhleno 2439 Kč.
Takže pokud se chce někdo v roce 2020 dobrovolně přihlásit na DP měl by si platit 2439 Kč měsíčně.
