3/ JAK SPRÁVNĚ POSTUPOVAT PŘI SOUBĚHU VÍCE POHLEDÁVEK VÝŽIVNÉHO?
Provádění srážek ze mzdy na srážení výživného má svá určitá specifika. Jednak, že výživné má podle § 280 odst. 2 OSŘ absolutní přednost v rámci druhé třetiny zbytku čisté mzdy, a to i před dříve doručenými přednostními pohledávkami a dále, že se z druhé třetiny musí uspokojovat všechny pohledávky výživného. Kromě toho se musí rozlišit, zda se jedná o běžné výživné nebo o dlužné výživné.
Správné provádění srážek ze mzdy na souběhy výživného si uvedeme na několika příkladech:
Příklad č. 1. Zaměstnavateli byly na jednoho ze zaměstnanců ve stejný den doručeny dva exekuční příkazy k uspokojení pohledávek výživného, a to na výživné A) v částce 1800 Kč a na výživné B) v částce 2500 Kč. Zaměstnancova čistá mzda po odpočtu nezabavitelných částek činní 12600 Kč. Jiné exekuce zaměstnanec nemá. Jak se bude v tomto případě výživné uspokojovat?
V tomto případě je jedna třetina čisté mzdy podléhající srážkám ze mzdy 4200 Kč (12600:3). Nejprve provedeme srážku z druhé třetiny (slouží k uspokojení přednostních pohledávek), tzn., že uspokojíme obojí běžné výživné poměrnou částí, která se vypočte tak, že nejprve sečteme obojí výživné (1800+2500=4300 Kč) a potom zjistíme procenta z celkové částky (1800:4300=41,86% a 2500:4300=58,14%) a nakonec spočítáme kolik můžeme srazit z druhé třetiny, tj. 41,86% z postižitelných 4200 Kč je 1758 Kč, 58,14% z postižitelných 4200 je 2442 Kč). Vzhledem k tomu, že ani jedno běžné výživné nebylo plně pokryto pokračujeme v provádění srážek z první třetiny (zde se uplatňuje pravidlo pořadí došlých pohledávek). Vzhledem k tomu, že i tato první třetina činí 4200 Kč, budeme moci použít na výživné A) opět 1758 Kč a na výživné B) opět částku 2442 Kč. Protože na úhradu výživného A) chybí pouze 42 Kč a na úhradu výživného B) pouze 58 Kč, použijeme pouze tyto chybějící částky a zbytek ponecháme zaměstnanci. V tomto případě bude plně uhrazeno obojí běžné výživné 1800 resp. 2500 Kč. Zaměstnanci bude vyplacena poslední třetina (4200 Kč), zbytek z první třetiny 4100 Kč (4200-42-58) a nezabavitelné částky.
Příklad č. 2. Stejný příklad jako č. 1., ale u výživného B) je ještě uvedeno dlužné výživné v částce 40000 Kč. Jak se bude výživné v tomto případě uspokojovat?
Nejprve opět provedeme srážku z druhé třetiny, tzn., že uspokojíme obojí běžné výživné poměrnou částí stejně jako u příkladu 1. Na výživné A) srazíme 1758 Kč a na výživné B) 2442 Kč. V rámci první třetiny provedeme doplatek do běžného výživného na částky 1800 resp. 2500 Kč a to, co zbyde se použije na úhradu dlužného výživného u výživného B). Tzn. že na výživné A) odešleme částku 1800 Kč a na výživné B) částku 2500 Kč (na běžné výživné) + 4100 Kč (4200-42-58) (na dlužné výživné), tj celkem 6600 Kč. Zaměstnanci tak zbývá poslední třetina a nezabavitelné částky.
Příklad č. 3. Stejný příklad jako č. 2., ale u výživného A) je ještě dlužné výživné 36000 Kč a u výživného B) je dlužné výživné stejné, tj. v částce 40000 Kč. Jak se bude výživné v tomto případě uspokojovat?
Nejprve opět provedeme srážku z druhé třetiny, tzn., že uspokojíme obojí běžné výživné poměrnou částí stejně jako u příkladu 1. Na výživné A) srazíme 1758 Kč a na výživné B) 2442 Kč. V rámci první třetiny (4200 Kč), u výživného A) doplatíme nejprve běžné výživné na celých 1800 Kč a částku 1948 Kč (1990-42) použijeme na dlužné výživné A). U výživného B) doplatíme nejprve běžné výživné na celých 2500 Kč a částku 2152 Kč (2210-58) použijeme na dlužné výživné B). Poměrná část dlužného výživného se v první třetině počítá již podle výše dluhu, a nikoliv podle výše běžného výživného (poměrná část podle výše běžného výživného se použije pouze v rámci druhé třetiny). Zaměstnanci tak opět zbývá jen poslední třetina a nezabavitelné částky.
Příklad č. 4.Zaměstnavateli byly na jednoho ze zaměstnanců ve stejný den doručeny dva exekuční příkazy k uspokojení pohledávek výživného, a to na výživné A) v částce 1800 Kč a na dlužné výživné 36000 Kč a na výživné B) v částce 2500 Kč a na dlužné výživné v částce 40000 Kč. Zaměstnancova čistá mzda po odpočtu nezabavitelných částek činní v tomto případě 15300 Kč. Jiné exekuce zaměstnanec nemá. Jak se bude v tomto případě běžné a dlužné výživné uspokojovat?
V tomto případě je jedna třetina čisté mzdy podléhající srážkám ze mzdy 5100 Kč (15300:3). Nejprve provedeme srážku z druhé třetiny (slouží k uspokojení přednostních pohledávek), tzn., že uspokojíme obojí běžné výživné poměrnou částí podle výše běžného výživného a vzhledem k tomu, že zbyde i na dlužné výživné, uspokojíme jej z druhé třetiny opět poměrnou částí podle výše běžného výživného. Tzn., že na výživné A) můžeme srazit poměrnou část ve výši 2135 Kč (41,86% z 5100), a to tak, že 1800 Kč bude na běžné výživné a 335 Kč bude na dlužné výživné. Na výživné B) srazíme z druhé třetiny 2965 Kč (58,14% z 5100) a to na běžné výživné 2500 Kč a na dlužné výživné 465 Kč (procenta jsou poměrné výše z příkladu 1.). V rámci první třetiny se již bude uspokojovat poměrnou částí podle výše dlužného výživného, tj. pro výživné A) 0,4737 (36000:76000) a u výživného B 0,5263 (40000:76000). Na výživné A) bude z první třetiny posláno 2416 Kč (0,4737x5100) a na výživné B) to bude 2684 Kč (0,5263x5100).
Příklad č. 5. Zaměstnavateli byl na jednoho ze zaměstnanců doručen v měsíci květnu exekuční příkaz na výživné A) v částce 1800 Kč a v měsíci říjnu mu byl doručen exekuční příkaz na výživné B) v částce 2500 Kč. Jiné exekuce zaměstnanec nemá. Zaměstnancova čistá mzda po odpočtu nezabavitelných částek činní 12600 Kč. Jak se bude v tomto případě výživné uspokojovat od měsíce října?
Do konce měsíce září sráží zaměstnavatel pouze výživné A) v částce 1800 Kč. Od měsíce října je třeba z druhé třetiny uspokojovat obě běžné výživné, a to poměrnou částí. Nejprve opět provedeme srážku z druhé třetiny, tzn., že uspokojíme obojí běžné výživné poměrnou částí, a to na výživné A) 1758 Kč a na výživné B) 2442 Kč. Potom přejdeme do první třetiny, z které nejprve uspokojíme výživné A) do 1800 Kč a vzhledem k tomu, že jsme částku první třetiny nevyčerpali, můžeme srazit i zbývajících 58 Kč na výživné B). Zbývající část z první třetiny bude vyplacena povinnému.
Příklad č. 6. Stejný příklad jako č. 5., ale u výživného A) je ještě dlužné výživné v částce 58000 Kč. Jak se bude výživné v tomto případě uspokojovat?
Do konce měsíce září sráží zaměstnavatel běžné výživné A) v částce 1800 Kč a zbývající část z druhé třetiny a celou první třetinu posílá na dlužné výživné. Od měsíce října je třeba z druhé třetiny uspokojovat obě běžné výživné, a to poměrnou částí. Nejprve opět provedeme srážku z druhé třetiny, tzn., že uspokojíme obojí běžné výživné poměrnou částí, a to na výživné A) 1758 Kč a na výživné B) 2442 Kč. Potom přejdeme do první třetiny, z které nejprve uspokojíme výživné A) do 1800 Kč a zbývající částku z první třetiny použijeme na úhradu dlužného výživného u A), protože z první třetiny se uspokojí pohledávky podle svého pořadí bez ohledu na to, zda jde o přednostní pohledávky nebo pohledávky ostatní (§ 280 odst. 1 OSŘ).
POZOR: v rámci první třetiny již neplatí absolutní přednost výživného, a to ani běžného výživného. Z toho vyplývá, že se nejprve uspokojí výživné A), protože má lepší pořadí a na výživném B) bude v měsíci říjnu vznikat dluh 58 Kč (2500-2442).
Příklad č. 7. Stejný příklad jako č. 6., ale u výživného A) je dlužné výživné v částce 58000 Kč a u výživného B) je ještě dlužné výživné v částce 40000 Kč. Jak se bude v tomto případě výživné uspokojovat?
Do konce měsíce září sráží zaměstnavatel běžné výživné A) v částce 1800 Kč a zbývající část z druhé třetiny a celou první třetinu posílá na dlužné výživné. Od měsíce října je třeba z druhé třetiny uspokojovat obě běžné výživné, a to poměrnou částí na výživné A) 1758 Kč a na výživné B) 2442 Kč. Potom přejdeme do první třetiny, z které nejprve uspokojíme výživné A) do 1800 Kč a zbývající částku z první třetiny použijeme na úhradu dlužného výživného u A). Dluh na výživném B) v měsíci říjnu by činil 58 Kč. POZOR: Podle některých výkladů by se měl dluh na běžném výživném automaticky přičíst k dlužnému výživnému B). Pro zaměstnavatele ale tato povinnost není nikde v zákonu stanovena…
Příklad č. 8. Zaměstnavateli byl dne 17. 5. 2019 na zaměstnance doručen exekuční příkaz na nepřednostní pohledávku ve výši 27800 Kč s datem doručení prvnímu plátci leden 2018. Poté byly v měsíci říjnu 2019 zaměstnavateli ve stejný den doručeny dva exekuční příkazy k uspokojení pohledávek výživného, a to na výživné A) v částce 1800 Kč a na výživné B) v částce 2500 Kč. Zaměstnancova čistá mzda po odpočtu nezabavitelných částek činní 12600 Kč. Doposud byla prováděna pouze srážka na nepřednostní pohledávku. Jaký bude postup provádění srážek od měsíce října?
I v tomto případě opět nejprve provedeme srážku z druhé třetiny, tzn., že uspokojíme obojí běžné výživné poměrnou částí stejně jako u příkladu 1. Na výživné A) srazíme 1758 Kč a na výživné B) 2442 Kč. Z první třetiny se uspokojí pohledávky podle svého pořadí bez ohledu na to, zda jde o přednostní pohledávky nebo pohledávky ostatní (§ 280 odst. 1 OSŘ). Vzhledem k tomu, že první pořadí patří nepřednostnímu exekučnímu příkazu, bude celá tato třetina odeslána na tento exekuční příkaz. Na obou výživných vzniká v tomto případě dluh na běžném výživném (42 Kč u výživného A) a 58 Kč u výživného B).
Příklad č. 9. stejný příklad jako č. 8., ale výživné A) bylo doručeno dne 4. 10. a výživné B) až 22. 10. Jaký bude postup při provádění srážek od měsíce října v tomto případě?
Zjednodušeně řečeno úplně stejný, protože z druhé třetiny uspokojujeme všechny běžné výživné a první třetina je „blokována“ první v pořadí doručenou nepřednostní pohledávkou.
Příklad č. 10. Zaměstnavateli byl dne 8. 2. 2019 doručen exekuční příkaz na běžné výživné A) v částce 1800 Kč měsíčně. V měsíci březnu obdržel nepřednostní pohledávku na částku 80000 Kč a v měsíci říjnu obdržel příkaz na běžné výživné B) ve výši 2500 Kč měsíčně a na dlužné výživné v částce 50000 Kč. Doposud bylo sráženo pouze pro běžné a dlužné výživné A), protože je první v pořadí. Jaký bude postup při provádění srážek od měsíce října v tomto případě, když zaměstnancova čistá mzda po odpočtu nezabavitelných částek činní opět 12600 Kč?
I v tomto případě opět nejprve provedeme srážku z druhé třetiny, tzn., že uspokojíme obojí běžné výživné poměrnou částí. Na výživné A) srazíme 1758 Kč a na výživné B) 2442 Kč. Z první třetiny se uspokojí pohledávky podle svého pořadí bez ohledu na to, zda jde o přednostní pohledávky nebo pohledávky ostatní (§ 280 odst. 1 OSŘ). Z první třetiny nejprve uspokojíme zbytek na běžném výživném A) v částce 42 Kč a celý zbytek první třetiny se pošle na nepřednostní pohledávku, která má lepší pořadí než výživné B). U tohoto výživného vznikne dluh na výživném ve výši 58 Kč, který se bude muset splácet v budoucnu…
Příklad č. 11. Stejný příklad jako č. 10., jen u běžného výživného A) je i dlužné výživné ve výši 53000 Kč.
V tomto případě opět nejprve provedeme srážku z druhé třetiny, tzn., že uspokojíme obojí běžné výživné poměrnou částí. Na výživné A) srazíme 1758 Kč a na výživné B) 2442 Kč. Z první třetiny nejprve doplatíme zbytek na běžném výživném v částce 42 Kč a celý zbytek první třetiny se pošle na dlužné výživné A). Nepřednostní pohledávka se v tomto případě srážet nebude, protože má horší pořadí než výživné A). Na výživném B) vznikne dluh na výživném ve výši 58 Kč.
Příklad č. 12. Jak by se postupovalo v případě, že by na zaměstnance přišlo více výživných než dvě?
V případě více výživných by se postupovalo obdobně jako u předchozích příkladů, tzn., že bychom z druhé třetiny nejprve uspokojili běžné výživné všech doručených výživných poměrnou částí v poměru dle výše běžného výživného a potom v rámci první třetiny by se uspokojovalo dle pořadí došlých pohledávek.
ZÁVĚR: v případě více výživných u jednoho zaměstnance platí
z druhé třetiny čisté mzdy a z případné plně zabavitelné částky podléhající srážkám ze mzdy se uspokojí přednostně všechny běžné výživné v poměrné výši bez ohledu na to, kdy byla zaměstnavateli doručena
pokud by v druhé třetině zbylo ještě něco ke srážení a u běžného výživného a bylo ještě dlužné výživné, uspokojilo by se rovněž poměrnou částí podle výše běžného výživného (bohužel na dlužné výživné v rámci této třetiny většinou již nic nezbývá…).
pokud přejdeme do první třetiny čisté mzdy, tak již vždy srážíme exekuční příkazy podle toho, kdy byly doručeny prvnímu plátci příjmu, tj. podle časového pořadí. V této první třetině žádná přednost výživného neplatí, takže vždy srážíme podle pořadí.
