43/2019 Zaměstnankyně má u nás dva pracovní poměry, jeden na práci účetní (plný úvazek) a druhý na úklid kanceláří (20 hod. týdně). V obou pracovních poměrech pracuje pondělí až pátek 8 resp. 4 hodiny. Ve svůj obvyklý pracovní den by měla jít darovat krev. Musíme jí poskytnout náhradu mzdy z obou pracovních poměrů?
Podle § 203 odst. 2 písm. d) ZP má zaměstnanec nárok na pracovní volno s náhradou mzdy za dobu cesty k odběru, odběru, cestě zpět a zotavení po odběru, pokud tyto skutečnosti zasahují do pracovní doby v rámci 24 hodin od nástupu cesty k odběru. Vzhledem k tomu, že se oba pracovní poměry „vejdou“ do 24 hodin od nástupu cesty k odběru, bude jí náležet náhrada mzdy z obou pracovních poměrů.
44/2019 Zaměstnanec nám předložil rozhodnutí Ministerstva školství o tom, že studium jeho syna na zahraniční vysoké škole je postaveno na roveň studia v ČR. Co musí zaměstnanec ještě předložit, abychom mohli uplatnit daňové zvýhodnění na jeho syna?
Podle § 38l zákona o daních z příjmů se studium prokazuje potvrzením školy o studiu a v případě studia v zahraničí ještě rozhodnutím Ministerstva školství o tom, že je toto studium postaveno na roveň studia v ČR. Předpokládáme, že potvrzení zahraniční školy o studiu zaměstnanec má, protože na základě něho mu MŠ vystavilo potvrzení. Jen chceme upozornit, že by toto potvrzení ze školy mělo být přeloženo do češtiny, protože úředním jazykem při správě daní je český jazyk.
45/2019 Máme zaměstnance, kteří pracují v třísměnném pracovním režimu. Dne 28. 10. je svátek, kdy budou zaměstnanci pracovat. Jak máme správně proplatit zaměstnancům příplatek za práci ve svátek, pokud jedna směna nastoupila 27. 10. ve 22 hod. a skončila v 6,00 hod. 28. 10. a další směna nastoupila 28. 10 ve 22 hod. a skončila 29. 10. v 6,00 hod. (ranní a odpolední směna je nám jasná, tzn., že bude s příplatkem)?
Podle § 91 odst. 6 ZP u zaměstnavatele, u kterého zaměstnanec koná práci v nočních směnách, začíná den pracovního klidu hodinou odpovídající nástupu té směny, která v týdnu nastupuje podle rozvrhu směn jako první. Z toho vyplývá, že by měl zaměstnavatel stanovit, která směna v týdnu nastupuje jako první. Pokud stanoví, že je to směna v neděli večer ve 22,00 hod., bude náležet příplatek za práci ve svátek za celou směnu ze 27. na 28. 10., protože je to již první sváteční směna. U zaměstnance, který nastoupí 28. 10. ve 22 hod. již žádný příplatek nenáleží, protože je to již směna dne 29. 10. Opačný postup by byl, pokud zaměstnavatel určil, že jako první nastupuje směna v pondělí v 6,00 hod. V tomto případě by se proplatila směna z 28. 10. do 29. 10. a směna z 27. na 28. 10 by byla neplacená.
46/ 2019 Vyplácíme odměny členům statutárních orgánů. Někteří tito statutáři u nás mají ještě pracovněprávní vztah. Můžeme započítat tyto odměny do průměrného výdělku pro účely náhrady mzdy?
Funkce člena statutárního orgánu je vykonávána podle zákona 90/2012 Sb. (zákon o obchodních korporacích) a tudíž odměny jim vyplácené nejsou mzdou podle ZP a nemůžou ani patřit do průměrného výdělku.
47/2019 Zaměstnanec pracoval 26. 10. od 22,00 hod. do 27. 10. do 6,00 hod. Během této směny se přecházelo na zimní čas a musel tudíž odpracovat jednu hodinu navíc. Jak máme tuto hodinu zaplatit, jestliže má zaměstnanec měsíční mzdu.
Podle § 3 odst. 2 NV 363/2016 o zavedení letního času v letech 2017 až 2021 bude při skončení letního času stanovená týdenní pracovní doba o 1 hodinu delší. Tzn., že zaměstnanec sice odpracoval jednu hodinu navíc, ale splnil stanovenou týdenní pracovní dobu, takže dostane pouze svou měsíční mzdu. Pokud by byl odměňován hodinovou mzdou, byla by mu tato hodina navíc proplacena, ale bez příplatku za práci přesčas. Obdobné je to při přechodu na letní čas, tam je stanovená týdenní pracovní doba o jednu hodinu kratší (§ 3 odst.1 NV 363/2016).
