1/ ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ ZÁLOH A DAŇOVÉHO ZVÝHODNĚNÍ ZA ROK 2019
Nejprve si probereme, co se pro roční zúčtování a rok 2019 mění oproti předchozímu roku. Jedná se hlavně o změny v jiných předpisech, které ale mají vliv na zdanění:
Zvýšení minimální mzdy
Zvýšení minimální mzdy na 13350 Kč má vliv na
Slevu za umístění dítěte (tzv. školkovné), kde je možno ji uplatnit až do výše minimální mzdy (tj. v roce 2019 až do výše 13350 Kč)
Poskytnutí měsíčního daňového bonusu, tj. pokud je výše příjmu ve výši 6675 Kč (polovina minimální mzdy), je možno poskytnout měsíční daňový bonus
Poskytnutí ročního daňového bonusu, tj. pokud je výše ročního příjmu 80100 Kč (šestinásobek minimální mzdy), je možno poskytnout roční daňový bonus
Zvýšení maximálního vyměřovacího základu pro odvod pojistného na SZ
Toto zvýšení na částku 1569552 Kč má vliv na
Výpočet povinného pojistného na SZ zahrnovaného do „superhrubé mzdy“. Nad hranici 1569552 Kč se již nenavyšuje o pojistné na SZ
Na uplatnění solidárního zvýšení daně. Na příjmy nad 1569552 Kč, je třeba uplatnit solidární zvýšení daně 7%
Na uplatnění solidárního zvýšení daně u záloh. Na příjmy nad 130796 Kč je třeba uplatnit solidární zvýšení daně u záloh ve výši 7%
Snížení odvodu pojistného na nemocenské pojištění u zaměstnavatele z 25% na 24,8% od 1. 7. 2019
K tomuto snížení došlo v souvislosti se zrušením „karenční doby“ (tj. neproplácení prvních 3 dnů pracovní neschopnosti). Tato změna snížila navyšování na superhrubou mzdu o 0,2%, a to od 1. 7. 2019
Zvýšení příjmu pro uplatnění srážkové daně z 2500 Kč na 3000 Kč od 1. 5. 2019
Hranice pro uplatnění srážkové daně při nepodepsaném Prohlášení k dani na 3000 Kč se upravila na výši, která platí pro účast na NP (ta již platila od 1. 1. 2019). Do budoucna se bude tato výše pro srážkovou daň zvyšovat automaticky v případech, kdy se zvýší hranice pro účast na NP.
Zde se můžeme setkat s případy, kdy zaměstnanci byla za měsíce leden až duben srážena zálohová daň, protože měl příjem např. 2900 Kč a od měsíce května se mu ze stejné částky srážela srážková daň, protože to byl příjem do 3000 Kč. Pravděpodobně si bude muset podat daňové přiznání, protože měl více plátců současně za leden až duben…
Předposlední změna vyplývá ze stanoviska GFŘ k pojistnému na životní pojištění
GFŘ řešilo situaci, kdy si zaměstnanec převádí smlouvu na životní pojištění k jiné pojišťovně a pojišťovna, u které byl mu žádné odkupné nevyplatí (nesplnil pojistné podmínky). GFŘ k tomu zaujalo toto stanovisko:
Převedení odkupného na jiné soukromé životní pojištění splňující podmínky ust. § 15 odst. 6 ZDP je jednou z podmínek pro to, aby poplatník nemusel dodanit souhrnnou částku, o kterou v předchozích deseti letech snižoval svůj daňový základ. Je-li patrná kontinuita bezprostředně navazující jinou smlouvou, poukazující na zřejmý úmysl poplatníka pokračovat plynule ve spoření, přičemž pojišťovna na žádost poplatníka o převedení odkupného na jiné soukromé životní pojištění vyčíslí odkupné ve výši nula s odvoláním na všeobecné pojistné podmínky k tomuto produktu a na pojistnou matematiku, postačuje dodržet ostatní podmínky dané v ust. § 15 odst. 6 ZDP a v takovém případě povinnost dodanit nevzniká.
Domníváme se, že je to velice rozumná změna, protože zaměstnanec, který si platil pojistné a chtěl přejít jinam žádné odkupné nedostal, a ještě musel dodaňovat… Zde ale musí předložit novou smlouvu, která by měla bezprostředně navazovat na předchozí pojistnou smlouvu!
Poslední, trochu „překvapivá“ změna vyplývá z vyjádření MPSV k době ukončení studia na VŠ a bezprostředně opětovného zahájení studia na téže nebo jiné VŠ nejdéle doba 3 kalendářních měsíců následujících po ukončení první VŠ.
Za „bezprostřední navázání studia“ na VŠ by měla být doba nejdéle 3 měsíců do nástupu na VŠ, tzn.,
Že pokud někdo ukončí studium na první VŠ (není rozhodující, zda úspěšně či neúspěšně) např. v měsíci červnu měl by zahájit studium na téže nebo další VŠ nejpozději od měsíce října, aby mohly být 3 následující měsíce uznány – tj. měsíce červenec, srpen a září.
Pokud by někdo ukončil studium VŠ v měsíci únoru a na další VŠ byl zapsán od září téhož roku, jednalo by se o soustavnou přípravu na budoucí povolání v měsících lednu a únoru a potom od měsíce září. Měsíce březen, duben a květen by se již nepovažovaly za tuto přípravu!
POZOR: dosud se měsíce březen až květen započítávaly! Pokud má někdo takový případ za 2019, je třeba postupovat dle výše uvedeného, tj. 3 měsíce ještě ano, jestliže od 4 měsíce už studuje, jinak ne!
Takže toto byly všechny změny, které jsou platné pro roční zúčtování za rok 2019 a nyní si projdeme, jak budeme postupovat dále…
První, co musí zaměstnavatel udělat je rozhodnout podle okolností, zda se může zaměstnanci roční zúčtování provést nebo zda si musí sám podat daňové přiznání… Podmínky, kdy můžeme provést roční zúčtování a kdy je nutno podat daňové přiznání najdeme v § 38g a § 38ch zákona o daních z příjmů.
U KOHO JE MOŽNÉ PROVÉST ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ?
u toho, kdo pobíral zdanitelnou mzdu pouze od jednoho plátce.
Příjmy plynoucí z dohody o provedení práce do 10000 Kč a nově ostatní příjmy do 3000 Kč vyplacené dalším plátcem, které byly zdaněny 15% srážkovou daní, do daňového základu nevstupují, pokud by si je chtěl jejich příjemce překlasifikovat na zálohovou daň (§ 36 odst. 7), musel by si sám podat daňové přiznání.
V případě, že měl některý poplatník příjmy od dalšího plátce a nejednalo se o dohodu o provedení práce do 10000 Kč, resp. ostatní příjmy do 3000 Kč, musela být vždy sražena zálohová daň a on si musí po skončení roku podat daňové přiznání.
POZOR: hranice 3000 Kč ostatních příjmů pro srážkovou daň začala platit až od 1. 5. loňského roku (pro účast na pojištění platila již od 1. 1. 2019). Do 30. 4. to byla částka 2500 Kč, takže může nastat situace, kdy zaměstnanec měl od začátku minulého roku příjem 2900 Kč měsíčně a v měsících leden až duben mu byla srážena zálohová daň a od měsíce května se mu srážela srážková daň. Tento zaměstnanec si bude muset podat daňové přiznání, protože měl v měsících leden až duben více plátců současně (kdyby neměl dalšího plátce, tak by učinil Prohlášení i na tento nízký příjem, aby neplatil daň…)
Dále můžeme roční zúčtování provést
u toho, kdo pobíral zdanitelnou mzdu od více plátců daně postupně.
Mzda vyplacená poplatníkovi dodatečně po skončení pracovního poměru od předchozího plátce není na závadu. Mzda musí být, ale vyplacena ve stejném zdaňovacím období (skončil k 30. 6. a prémie za II/IV mu byly vyplaceny v září téhož roku).
Poplatník, kterému byly vyplaceny příjmy za předchozí období po 31. 1., musí podat vždy daňové přiznání.
Další podmínkou pro možnost provedení ročního zúčtování je, že
poplatník učinil u všech případných postupných plátců prohlášení k dani a nejpozději do 15. února následujícího roku požádal o provedení ročního zúčtování (pokud neučinil Prohlášení např. za měsíc leden u předchozího plátce, musí vždy podat daňové přiznání, protože dodatečně může učinit Prohlášení jen u posledního plátce…)
u toho, kdo neměl ostatní příjmy (podle §§ 7 až 10) vyšší než 6000 Kč.
Mezi ostatní příjmy patří hlavně příjmy z podnikání (§ 7), z nájmu (§ 9), ale i ostatní příjmy uvedené v § 10
Zde bude asi největší počet dotazů… Ti, kteří podnikají nebo pronajímají vědí, že mají povinnost podat daňové přiznání, ale budou se na vás obracet ostatní zaměstnanci, kteří prodali byt, rodinný domek, pozemek nebo nějakou movitou věc a nevědí, jestli nemusí podat daňové přiznání…
Zde je potřeba se podívat do § 4 odst. 1 zákona, kde je to, co je od daně osvobozeno a za jakých podmínek uvedeno takto…
- např. prodej rodinného domu nebo bytu, pokud v něm měl prodávající bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem nebo dobu kratší než 2 roky, použije-li získané prostředky k uspokojení vlastní bytové potřeby je od daně osvobozen
- obdobně je osvobozen příjem z prodeje nemovitých věcí (např. pozemků) přesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem dobu 5 let (tato doba se zkracuje o dobu, po kterou byly nemovitosti prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele (tj. v případě zdědění se započte i doba, kdy je vlastnil např. otec)
- příjmy z prodeje hmotných movitých věci (např. váza, obraz apod.) jsou od daně osvobozeny s výjimkou cenného papíru nebo motorového vozidla či letadla, nepřesahuje-li doba mezi nabytím a prodejem dobu 1 roku u auta nebo letadla
- dále jsou od daně osvobozeny přijaté náhrady majetkové nebo nemajetkové újmy, plnění z pojištění majetku, plnění z pojištění odpovědnosti za škodu s výjimkou náhrady za ztrátu příjmu
Pokud by v těchto případech nebyly splněny podmínky pro osvobození, musel by zaměstnanec podat daňové přiznání a tyto příjmy uvést jako příjem podle § 10
Mezi ostatní příjmy patří i ostatní příjmy uvedené v § 10 (mezi ně patří např. důchody nad 480600 Kč ročně (tj. nad 36násobek minimální mzdy 13350 Kč) nebo dodanění předčasně zrušeného životního pojištění nebo penzijního připojištění). V rámci § 10 se dále můžeme setkat s příjmy podle odst. 1 písm. a), které jsou do 30000 Kč od daně osvobozeny – sem patří např. příjmy z příležitostných činností nebo příležitostného pronájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována samostatně hospodařícím rolníkem. (Příjmy z provozu výroben elektřiny, ke kterému není vyžadována licence udělovaná Energetickým regulačním úřadem, které jsou zde rovněž uvedeny, jsou podle Sdělení GFŘ považovány za příjmy podle § 7 a osvobození se na ně nevztahuje).
Pro posouzení, zda nebyla překročena hranice 6000 Kč, se berou veškeré příjmy podle §§ 7 až 10, a to nesnížené o výdaje. POZOR: pokud bude poplatník podávat daňové přiznání z jiného důvodu, zahrnou se do zdanitelných příjmů veškeré příjmy, a to i v případě, že by byly nižší než 6000 Kč!
V § 38g odst. 1 je uvedena ještě hranice pro podání daňového přiznání, a to ve výši 15000 Kč. Tato hranice se ale vztahuje pouze na poplatníky, kteří nemají příjmy ze závislé činnosti (tj. podle § 6 ze zaměstnání). Např. poživatel starobního důchodu, který již není nikde zaměstnán nebo žena v domácnosti… Pokud by obdrželi např. za nájem pozemků částku do 15000 Kč včetně, nemuseli by podávat daňové přiznání. Pokud by byla částka nad 15000 Kč, museli by daňové přiznání podat, i když by asi stejně daň neplatili (uplatní se základní nezdanitelnou částku 24840 Kč)
Roční zúčtování je možno provést
u toho, kdo předložil potvrzení o příjmu od předchozích plátců mzdy opět nejpozději do 15. 2. následujícího roku.
Naopak ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍNELZE PROVÉST v žádném případě:
- u poplatníka, který měl, byť jen po část roku příjmy plynoucí ze zahraničí, zde musí vždy podat daňové přiznání a vyplnit přílohu č. 3
- u poplatníka, který obdržel po 31. 1. 2019 příjmy ze závislé činnosti, které se vztahují k příjmům zúčtovaným v jeho prospěch v předchozích letech, jenž se tenkrát nepovažovaly za jeho příjmy, protože mu nebyly vyplaceny. Toto jsou případy, kdy si zaměstnanec přinese Potvrzení o zdanitelných příjmech a má vyplněn řádek 4. nebo 5., tj. příjmy za roky 2005 až 2007 (ř. 4.) nebo příjmy za roky 2008 až 2018 (ř. 5.) a povinné pojistné na ř. 7. (tam už byla superhrubá mzda).
- u poplatníka, u kterého musí být uplatněno solidární zvýšení daně, tj. jeho roční příjmy jsou vyšší než 1569552 Kč (§ 38g odst. 4). Za rok 2019 nemusí ale podávat daňové přiznání ti poplatníci, u kterých bylo uplatněno solidární zvýšení daně u záloh (překročili v některém měsíci příjem 130796 Kč), pokud jejich roční příjmy nedosáhnou částky pro solidární zvýšení roční daně (tj. 1569552 Kč),
- u daňového rezidenta členského státu EU nebo státu tvořícího EHP, který chce uplatnit slevy na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) a g) (manželka, invalidity a sleva za umístění), daňové zvýhodnění na dítě podle § 35c nebo nezdanitelné částky podle § 15 odst. 1 až 8. Může si ale podat daňové přiznání a prokázat, že 90% veškerých příjmů je z území ČR. Příjmy plynoucí mu ze zahraničí musí na FÚ prokázat potvrzením zahraničního správce daně,
- u poplatníka, který poskytl dar do jiného státu EU – musí vždy podat daňové přiznání (§ 38g odst. 2),
- u poplatníka, u kterého došlo k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy soukromého životního pojištění v důsledku kterých došlo ke vzniku povinnosti zdanit příjem ze závislé činnosti. Např. pokud zaměstnavatel přispíval na soukromé životní pojištění a zaměstnanec si od října 2019 změnil pojistku tak, že opět umožňuje předčasné výběry, musí zaměstnanec podat za rok 2019 daňové přiznání a jako příjem podle § 6 v něm uvést částky, které mu zaměstnavatel přispíval v roce 2015 až 2018 a za měsíce leden až září 2019. Částky příspěvků za rok 2019 se uvedou na ř. 15 Potvrzení o zdanitelných příjmech a částky příspěvků za rok 2015 a 2018 by si měl zaměstnanec vyžádat od zaměstnavatele.
Tím, že se bude jednat o příjem podle § 6, tak se uvede i částka, která je nižší než 6000 Kč. Hranice 6000 Kč se vztahuje k příjmům podle §§ 7 až 10,
- u poplatníka, jehož plátce daně oznámil dlužnou částkuna dani nebo neoprávněně vyplacenou částku na daňovém bonusu vzniklou zaviněním poplatníka správci daně a předal doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu podle § 38i odst. 5 písm. b),
- u poplatníka, který zemřel. Podle § 239b daňového řádu musí podat daňové přiznání za zemřelého osoba spravující pozůstalost, a to do 3 měsíců ode dne smrti (za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem jeho smrti) a do 30 dnů ode skončení řízení o pozůstalosti (za část zdaňovacího období, která uplynula od úmrtí do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti).
Zde doporučujeme upozornit pozůstalé na povinnost podat daňové přiznání v těchto termínech a vystavit jim pro tento účel potvrzení o zdanitelných příjmech, popř. upozornit zaměstnance, kterému někdo v rodině zemřel, aby za něho přiznání podal v uvedených termínech.
- u poplatníka, který se sám rozhodne podat daňové přiznání. To jsou případy, např. když zaměstnanec mění v průběhu roku zaměstnavatele a nechce, aby nový zaměstnavatel věděl, kolik si u předchozího zaměstnavatele vydělával…
Ve všech těchto případech nelze roční zúčtování provést a musí být podáno daňové přiznání…
CO MUSÍ POPLATNÍK UDĚLAT, ABY SE U NĚHO MOHLO ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ PROVÉST?
do 15. 2. požádat o provedení ročního zúčtování
Žádat bude vždy svého posledního plátce ve zdaňovacím období, u kterého pobíral příjmy ze závislé činnosti a měl u něho podepsáno nebo dodatečně podepsal prohlášení k dani.
Pokud poplatník nepožádá do 15. února o provedení ročního zúčtování, je u něho daňová povinnost splněna srážením záloh na daň, nic dalšího se neprovádí. Pokud ovšem není z nějakého důvodu sám povinen podat daňové přiznání…
do 15. 2. může poplatník dodatečně prokázat nárok na slevy na dani nebo daňové zvýhodnění, které v průběhu roku neuplatnil.
Kromě toho může předložit doklady pro uplatnění nezdanitelných částek a slevy za umístění dítěte.
do 15. 2. musí předložit potvrzení o zdanitelných příjmech od předchozích plátců mzdy.
Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a o sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění musí být na vzoru č. 27. Starší vzory nejde za rok 2019 použít, protože neobsahují členění dodatečně vyplacených mezd a nové povinné údaje o příspěvcích zaměstnavatele na životní pojištění, o počtu vyživovaných dětí a jejich pořadí.
do 15. 2. může poplatník dodatečně podepsat Prohlášení k dani
Pokud Prohlášení dodatečně podepíše a předloží všechny požadované náležitosti, může se u něho rovněž roční zúčtování provést. Jestliže by poplatník prohlášení zpětně podepsal i za měsíce, kdy měl příjem z dohody o provedení práce do 10000 Kč nebo jiný příjem do 3000 Kč, zdaněný 15% srážkovou daní, bude třeba provést opravu ze srážkové daně na zálohovou.
POZOR: zde by bylo výhodnější mu doporučit podání daňového přiznání za rok 2019, kde by se mu srážková daň překlasifikovala na zálohovou. Zpětný podpis prohlášení není možný u předchozího plátce, ale jen u plátce, kde je v pracovněprávním vztahu ke konci zdaňovacího období.
JAKÝ BUDE POSTUP VÝPOČTU ROČNÍHO ZÚČTOVÁNÍ?
I/ Zjistíme základ daně u poplatníka
Základ daně se zjistí tak, že se vezme součet zdanitelných příjmů vyplacených nebo obdržených do 31. ledna 2020 za jednotlivé kalendářní měsíce roku 2019 od všech postupných plátců (uvede se na řádku 1. „Výpočtu daně“). Tyto příjmy se navýší o součet „povinného pojistného“ (tj. o 25% do 30. 6. a o 24,8% od 1. 7. pojistné na SZ a o 9% pojistné na VZP) za jednotlivé měsíce roku 2019 (uvede se na řádku 2. Výpočtu). Součet údajů na řádce 1 a na řádce 2 je základ daně od všech plátců (uvede se na řádku 3.).
II/ Od základu daně se odečtou nezdanitelné částky ze základu daně (§ 15 ZDP), kterými jsou:
BEZÚPLATNÁ PLNĚNÍ (dříve dary) (§ 15 odst. 1)
Zde se budou 2% resp. 15% počítat ze základu daně, který tvoří příjmy ze závislé činnosti navýšené o „povinné pojistné“. Např. hrubý příjem zaměstnance je 200000 Kč a základ daně je 268000 Kč. 15% se bude počítat z této částky a je možno uznat dar až do výše 40200 Kč.
Pro uznání daru musí být splněny tyto podmínky:
úhrnná hodnota darů přesáhne 2% ze základu daně (hrubý příjem + povinné pojistné) anebo činí alespoň 1000 Kč
Pokud je dar 1000 Kč a vyšší, nemusí se podmínka 2% ze základu daně sledovat.
v úhrnu lze odečíst nejvýše 15% ze základu daně
poskytnuté dary prokáže dárce dokladem, ze kterého musí být zřejmé, kdo je příjemcem daru, hodnota daru, účel, na který byl dar poskytnut a datum darování (pokyn GFŘ D-22). Hodnota jednoho odběru krve bezpříspěvkového dárce se oceňuje částkou 3000 Kč, od roku 2013 se hodnota odběru orgánu od žijícího dárce oceňuje částkou 20000 Kč a od roku 2017 se odběr krvetvorných buněk oceňuje rovněž částkou 20000 Kč
hodnotu poskytnutých darů lze odečíst v tom zdaňovacím období, ve kterém byly prokazatelně poskytnuty (pokyn GFŘ D-22).
ODPOČET ÚROKŮ (§ 15 odst. 3 a 4)
Od základu daně lze odečíst částku úroků zaplacených z úvěru na bytové potřeby uvedené v odst. 3. Maximální výše uplatnitelných úroků je 300 tis. Kč za rok ze všech úvěrů v rámci domácnosti. Při placení úroků jen po část roku nesmí uplatňovaná částka překročit 1/12 této max. částky za každý měsíc placení úroků. Např. úroky placeny pouze 8 měsíců, maximální částka odpočtu úroků by byla v tomto případě 200 tis. Kč (25000x8).
PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ(§ 15 odst. 5)
V rámci ročního zúčtování záloh se může odečíst příspěvek ve výši 24000 Kč na penzijní připojištění se státním příspěvkem, penzijní pojištění nebo doplňkové penzijní spoření
Od roku 2017 potvrzují penzijní společnosti součet měsíčních příspěvků poplatníka, které překračují výši, od které náleží maximální státní příspěvek (tj. to, co je nad 1000 Kč měsíčně). Aby si mohl odečíst celých 24000 Kč, musel zaměstnanec zaplatit za rok 2018 částku 36000 Kč.
V případě, že zaměstnanec přešel v průběhu roku z penzijního připojištění do doplňkového penzijního spoření, sečtou se potvrzené částky od obou institucí, maximálně lze odečíst i v tomto případě částku 24000 Kč POZOR: roční zúčtování za rok 2019 ale nelze provést u zaměstnance, který v letech 2007 až 2018 uplatňoval odpočty nezdanitelné částky na penzijní připojištění (v součtu vyšší než 6000 Kč) a v roce 2019 smlouvu zrušil a nechal si vyplatit odbytné (tj. nesplnil smluvní podmínky). Tento zaměstnanec musí podat daňové přiznání za rok 2019 a v něm jako příjem podle § 10 uvést částku, kterou si odečetl v uplynulých deseti letech. Pokud by nebyla částka odpočtů v součtu vyšší než 6000 Kč, může se u něho roční zúčtování provést.
SOUKROMÉ ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ (§ 15 odst. 6)
Maximální částka, kterou lze odečíst na soukromé životní pojištění činí 24000 Kč, a to i v případě, že má poplatník uzavřeno více smluv s více pojišťovnami.
Od roku 2015 musí smlouvy na soukromé životní pojištění nově splňovat podmínku, že není umožněna výplata jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy (předčasné výběry). Ten, kdo si po 1. 1. 2015 nezměnil pojistnou smlouvu tak, aby neumožňovala předčasné výběry, ale ani ji nezrušil, nedostává již od pojišťovny potvrzení o zaplaceném pojistném. Toto samo o sobě ještě nevede k povinnosti dodanit odpočty v minulých letech, protože smlouva (pojistka) nebyla zrušena a nebylo vyplaceno pojistné plnění.
K dodanění uplatněných odpočtů v minulých letech by se muselo přistoupit vždy v případě předčasného ukončení smlouvy při nesplnění podmínek (60 a 60…). Zde by musel zaměstnanec podat daňové přiznání, a pokud by odpočty nezdanitelných částek z tohoto titulu činily v uplynulých deseti letech v součtu více než 6000 Kč, tak je uvést jako příjem podle § 10 ZDP. Toto by neplatilo v případě, že nebylo vyplaceno pojistné plnění nebo odbytné a zároveň rezerva nebo kapitálová hodnota pojištění bude přímo převedena na novou smlouvu životního pojištění splňující podmínky pro uplatnění odpočtu.
Pojišťovny, které můžou uzavírat toto pojištění, jsou nejen ty, jenž působí na území ČR, ale i „jiné pojišťovny usazené na území členského státu EU nebo Evropského hospodářského prostoru“. Z toho vyplývá, že zaměstnanec může předložit smlouvu na životní pojištění uzavřenou v jiném státě EU s pojišťovnou, která v ČR vůbec nepodniká. Zde je potřeba upozornit, že smlouva musí být přeložena do českého jazyka, protože úředním jazykem je čeština (§ 76 DŘ). Pro přepočet pojištění v cizí měně se za rok 2019 použije jednotný kurz, který je uvedený v pokynu GFŘ D-42 (je přílohou tohoto čísla).
POZOR: pojišťovny by měly již od roku 2015 vystavovat potvrzení o zaplaceném pojistném podle „vzoru“, který byl uveden ve Finančním zpravodaji č. 5/2015 (Sdělení GFŘ k uplatňování pojistného…). V tomto sdělení se rovněž uvádí, že „Potvrzení splňuje podmínky § 38l odst. 1 písm. i) i v případě, že je poplatníkovi doručeno elektronicky a neobsahuje originál razítka a podpisu oprávněné osoby, pokud lze z předložené písemnosti vyvodit, že bylo vyhotoveno pojišťovnou pro konkrétního poplatníka – klienta pojišťovny.“
ZAPLACENÉ ČLENSKÉ PŘÍSPĚVKY ODBOROVÉ ORGANIZACI (§ 15 odst. 7)
odečtou se částky zaplacených členských příspěvků do výše 1,5% zdanitelných příjmů, maximálně však do výše 3000 Kč.
Zde se opět budou porovnávat příspěvky sražené ze mzdy XII/2018 až XI/2019 se zdanitelnými příjmy roku 2019.
„ÚHRADY ZA ZKOUŠKY OVĚŘUJÍCÍ VÝSLEDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ“(§ 15 odst. 8)
Maximálně lze odečíst úhrady ve výši 10000 Kč, u osob se zdravotním postižením 13000 Kč a u osob s těžším zdravotním postižením 15000 Kč. Tyto odpočty lze uplatnit, pokud nebyly hrazeny zaměstnavatelem nebo si je poplatník s příjmy podle § 7 neuplatnil jako výdaj. Prokázat nárok na odpočet musí poplatník potvrzením instituce oprávněné ověřovat a uznávat výsledky tohoto dalšího vzdělávání (zákon 179/2006 Sb.).
Na stránkách www.narodnikvalifikace.cz jsou obory, na co je možno se dále vzdělávat a toto další vzdělávání je potom ověřováno zkušební komisí, které se platí částky, které lze potom odečítat.
Všechny nezdanitelné částky si bude moci uplatnit daňový rezident členského státu EU nebo státu tvořícího EHP pouze v rámci daňového přiznání, pokud prokáže, že 90% všech jeho příjmů je z území ČR (§ 15 odst. 9). Od roku 2014 je třeba doložit výši příjmů v zahraničí potvrzením zahraničního správce daně!
III/ Po odpočtu těchto nezdanitelných částek získáme tzv. „základ daně snížený o nezdanitelné částky“, který se zaokrouhlí na celé stovky směrem dolů.
IV/ Ze základu daně sníženého o nezdanitelné částky a zaokrouhleného na celé stovky směrem dolů se vypočte daň z příjmů 15%.
V/ Od vypočtené daně se odečtou slevy na dani
SLEVY NA DANI PODLE § 35ba odst. 1 se uplatní v těchto výších:
Slevy na dani podle § 35ba ZDP:
2019
2019
krácení za měsíce, kdy nebyly splněny podm. na začátku měsíce
- základní sleva u poplatníka
- u starobního důchodce
24 840 Kč 24 840 Kč
uplatní se vždy celá uplatní se vždy celá
- na druhého z manželů
- (na držitele průkazu ZTP/P)
24 840 Kč (49 680 Kč)
2070 Kč 4140 Kč
- na invaliditu 1. nebo 2. stupně
2 520 Kč
210 Kč
- na invaliditu 3. stupně
5 040 Kč
420 Kč
- na průkaz ZTP/P
16 140 Kč
1345 Kč
- na studium
4 020 Kč
335 Kč
- sleva za umístění dítěte
13 350 Kč
náleží i pokud dítě umístěno část roku
ZÁKLADNÍ SLEVA NA POPLATNÍKA (24840 Kč)
V ročním zúčtování náleží vždy ve výši 24840 Kč, a to i u daňových nerezidentů s podepsaným Prohlášením k dani. V plné výši se uplatní tato sleva i u poplatníků, kteří neměli příjmy po celý kalendářní rok. U poživatelů starobního důchodu se rovněž uplatní celá sleva na poplatníka 24840 Kč.
SLEVA NA DRUHÉHO Z MANŽELŮ (24840 Kč a u manžela, který je držitelem průkazky ZTP/P 49680 Kč), tato částka se krátí za měsíce, kdy netrvalo manželství na začátku měsíce.
Sleva na druhého z manželů bude náležet, jestliže jeho vlastní příjem nepřekročí částku 68000 Kč. Do částky 68000 Kč patří celoroční příjmy, i když manželství netrvalo po celý kalendářní rok. Do příjmů druhého z manželů se nezahrnují podle § 35ba odst. 1 písm. b) pouze dávky státní sociální podpory, dávky pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna, dávky osobám se zdravotním postižením, dávky pomoci v hmotné nouzi, příspěvek na péči, sociální služby, státní příspěvky na penzijní připojištění, státní příspěvky na doplňkové penzijní spoření, státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření, stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání a příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, který je od daně osvobozen podle § 4.
Podle Pokynu GFŘ D-22 se vlastními příjmy manžela/lky rozumí úhrn všech vlastních příjmů dosažených ve zdaňovacím období nesnížených o daňové výdaje vč. příjmů, které podléhají srážkové dani nebo jsou osvobozeny od daně nebo nejsou předmětem této daně. Mezi vlastní příjmy tudíž patří i důchody, nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, podpora v nezaměstnanosti apod., a to za období od 1. 1. do 31. 12. daného kal. roku (tj. za zdaňovací období). Tzn., že peněžitá pomoc v mateřství za měsíc prosinec 2018, která byla vyplacena v lednu 2019 se považuje za příjem manželky v roce 2019. Naopak nemocenské za XII/2019 vyplacené v I/2020 je již vlastním příjmem roku 2020. Prokazování příjmu druhého z manželů se i nadále provádí čestným prohlášením poplatníka, tzn., že je třeba vepsat do „prohlášení k dani“, jméno, příjmení a rodné číslo manžela/lky a dobu, po kterou spolu žili v domácnosti (str. 4 prohlášení).
Ostatní slevy na dani (INVALIDITY A STUDIUM) se budou poskytovat za stejných podmínek a ve stejné výši jako v předchozích letech.
V případě, že byly podmínky splněny pouze po část kalendářního roku, náleží slevy podle § 35ba odst. 1 písm. c) až f) ve výši poměrné části roční slevy za měsíce, kdy byly podmínky splněny na začátku měsíce. Např. invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně byl přiznán od 12. 6. 2019. Sleva na tuto invaliditu se poskytne pouze za měsíce červenec až prosinec ve výši 1260 Kč.
Sleva za umístění dítěte (až do výše minimální mzdy – v roce 2019 je to 13350 Kč). Náleží až do výše zaplacených nákladů na zdaňovací období (max. 13350 Kč) i v případě, že dítě bylo umístěno jen po část roku.
V § 35bb odst. 6 ZDP je definováno předškolní zařízení takto:
a) mateřská škola podle školského zákona nebo obdobné zařízení v zahraničí,
b) zařízení služby péče o dítě v dětské skupině a
c) zařízení péče o dítě předškolního věku provozovaná na základě živnostenského oprávnění, pokud charakter takto poskytované péče je srovnatelný s péčí poskytovanou
1. zařízením služby péče o dítě v dětské skupině, nebo
2. mateřskou školou podle školského zákona.
Od roku 2016 již nelze uplatnit slevu za umístění v případech, kdy umístíme dítě v jakémkoliv zařízení pečujícím o děti předškolního věku, ale pouze v tzv. předškolním zařízení (splňujícím podmínky nastavené v § 35bb odst. 6 ZDP).
Oprávněnost poskytovat službu péče o dítě v dětské skupině je podle zákona č. 247/2014 Sb., o dětské skupině vázána na zápis do evidence poskytovatelů, kterou provádí Ministerstvo práce a sociálních věcí. Ti kteří jsou zapsáni do evidence poskytovatelů jsou uvedeni na http://evidence.mpsv.cz/eEDS/index.php.
Mateřské školy ve smyslu zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, musí být registrovány v rejstříku škol a školských zařízení. Rejtřík mateřských školek je na adrese http://rejskol.msmt.cz/.
Provozovat péči o děti předškolního věku na základě živnosti lze pouze za podmínek splňujících kritérium tzv. "srovnatelné péče". Provozovatele na základě živnosti je třeba zkontrolovat v živnostenském rejstříku např. na adrese www.justice.cz
V rámci živnostenského zákona lze provozovat péči o děti předškolního věku: v rámci živnosti vázané, kdy jde o „péči o dítě do tří let věku v denním režimu“, tj. může se jednat též o péči o dítě do 1, resp. do 2 let věku, např. chůva nebo jesle, v rámci živnosti volné, kdy jde
o obor „72. Mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti“,
a také o obor „79. Poskytování služeb pro rodinu a domácnost“.
V informaci GFŘ určené předškolním zařízením k vydávání potvrzení pro uplatnění slevy za umístění se uvádí citujeme:
„S účinností od zdaňovacího období 2018 bylo zákonem č. 170/2017 Sb. provedeno legislativní zpřesnění v § 35bb odst. 1 zákona o daních z příjmů v tom smyslu, že poplatník daně z příjmů fyzických osob může uplatnit slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. g) zákona o daních z příjmů ve výši výdajů prokazatelně poplatníkem vynaložených za umístění vyživovaného dítěte v předškolním zařízení na dané zdaňovací období, pokud jím nebyly uplatněny jako výdaj podle § 24 zákona o daních z příjmů. Tzn., že předmětem daňové slevy jsou částky, které se vztahují k faktickému umístění dítěte v daném roce a není přitom rozhodující okamžik jejich samotné úhrady. Za každé vyživované dítě poplatníka lze uplatnit slevu na dani maximálně do výše minimální mzdy, tj. za zdaňovací období 2018 do výše 12.200 Kč.
V ustanovení § 38l odst. 2 písm. f) zákona o daních z příjmů bylo za tím účelem obdobně upřesněno, že potvrzení předškolního zařízení o výši vynaložených výdajů za umístění vyživovaného dítěte poplatníka v těchto zařízeních musí obsahovat:
1/ jméno vyživovaného dítěte poplatníka,
2/ celkovou výši výdajů, kterou za něj na dané zdaňovací období poplatník vynaložil a
3/ datum zápisu tohoto zařízení do školského rejstříku nebo evidence poskytovatelů nebo datum vzniku jeho živnostenského oprávnění.“ (konec citace)
VI/ Po odpočtu veškerých řádně prokázaných slev na dani získáme daň po slevě (uvede se na řádce 20. „Výpočtu“ – musí být větší nebo rovna 0)
VII/ Daň po slevě porovnáme s úhrnem sražených záloh na daň uvedeným na řádce 21. „Výpočtu“
VIII/ Pokud je daň po slevě nižší než sražené zálohy, jedná se o přeplatek na dani, který se vrátí poplatníkovi, je-li tento přeplatek vyšší než 50 Kč. Případný nedoplatek z ročního zúčtování se poplatníkovi nesráží. Rozdíl mezi daní po slevě a sraženými zálohami se uvede na řádku 22. „Výpočtu“. U zaměstnanců, kteří neuplatňují daňové zvýhodnění na dítě, končí výpočet daně tímto řádkem. Pokud zaměstnanec uplatňuje daňové zvýhodnění na dítě, tak se naopak řádek 22. „Výpočtu“ nevyplňuje a pokračuje se ve výpočtu řádkami 23. až 31.
Příklady ročního zúčtování u zaměstnanců, kteří neuplatňují daňové zvýhodnění na děti:
Příklad č. 1.Zaměstnanec s měsíčním příjmem 14000 Kč měsíčně, který má nezdanitelnou částku z titulu
1.
Úhrn příjmů od všech plátců
168 000
2.
Úhrn pojistného, které hradí zaměstnavatel sám za sebe (§ 6 odst. 13)/1
dárcovství krevní plasmy ve výši 36000 Kč (12 odběrů).
/1 Při navyšování o pojistné na SZ je do 30.6. navyšováno o 25% a od 1.7. o 24,8%
Tomuto zaměstnanci nemůže být uplatněn dar v plné výši, tj. celých 36000 Kč, protože by byla překročena 15% hranice ze základu daně, která je 33743 Kč (224952x0,15). Vratka daně ve výši 5160 Kč u něho vznikla díky dárcovství krevní plasmy a mohla být ještě vyšší, pokud by měl vyšší příjem…
Příklad č. 2.Zaměstnanec s příjmem 80000 Kč měsíčně dostal v srpnu 2019 roční odměnu za rok 2018 ve výši 800000 Kč a bylo u něho v tomto měsíci uplatněno solidární zvýšení daně u záloh. Základ daně pro solidární zvýšení daně u zálohy byl v srpnu 749204 Kč (880000-130796), tzn., že bylo na solidárním zvýšení sraženo 52445 Kč (749204x0,07). Příjmy zahrnované do dílčího základu daně podle § 6 jsou za rok 2019 u tohoto zaměstnance ve výši 1760000 Kč (12x80000)+800000), což je více než 48násobek průměrné mzdy (1569552 Kč). Tento zaměstnanec si bude muset po skončení roku podat daňové přiznání podle § 38g odst. 4 ZDP. Podáním daňového přiznání se ale tomuto zaměstnanci vrátí přeplatek na dani ve výši 39113 Kč, protože „roční solidární zvýšení daně“ činí pouze 13332 Kč, tj. 7% z rozdílu 1760000-1569552=190448 Kč. Poznámka: v platnosti i nadále zůstává to, že pokud bylo u poplatníka uplatněno pouze solidární zvýšení daně u záloh a jeho roční příjmy zahrnované do dílčího základu daně nepřekročí za rok 48násobek průměrné mzdy (1569552 Kč), tak nemusí poplatník podávat daňové přiznání, ale může se u něho provést roční zúčtování záloh.
Příklad č. 3. Zaměstnanec k nám nastoupil od 1. března 2019 a předtím byl na Úřadu práce. U nás měl příjem 20000 Kč měsíčně. V rámci ročního zúčtování si chce uplatnit poskytnutý dar útulku pro opuštěná zvířata ve výši 3000 Kč.
1.
Úhrn příjmů od všech plátců
200 000
2.
Úhrn pojistného, které hradí zaměstnavatel sám za sebe (§ 6 odst. 13)/1
67 760
3.
Dílčí základ daně od všech plátců (ř. 1. + ř. 2.)
267 760
4.
Hodnota bezúplatného plnění
3 000
11.
Základ daně snížený o nezdanitelné částky
264 760
12.
Vypočtená daň
39 705
13.
Sleva na poplatníka
24 840
20.
Daň po slevě (částka musí být větší než 0)
14 865
21.
Úhrn sražených záloh na daň (po slevě)
19 500
22.
Přeplatek (+) Nedoplatek (-) rozdíl ř. 21 – ř. 20
+ 4 635
/1 Při navyšování o pojistné na SZ je do 30.6. navyšováno o 25% a od 1.7. o 24,8%
Tomuto zaměstnanci vychází přeplatek na dani ve výši 4635 Kč, což odpovídá dvojnásobku slevy na dani na poplatníka (2x2070=4140) za měsíce, ve kterých byl na Úřadu práce a zbytek je 15% z poskytnutého daru. Přeplatek na dani je vyšší než 50 Kč a vrátí se poplatníkovi nejpozději při zúčtování mzdy za měsíc březen.
Příklad č. 4. Zaměstnanec má jeden pracovní poměr na 8000 Kč měsíčně a kromě toho má u jiného zaměstnavatele uzavřenou po dobu deseti měsíců dohodu o provedení práce na 6000 Kč měsíčně. Podepsané prohlášení k dani má pouze u prvního zaměstnavatele. První zaměstnavatel mu nesráží žádnou daň, protože má podepsané prohlášení k dani a uplatní si slevu na poplatníka. Druhý zaměstnavatel mu sráží srážkovou daň 15%. Kromě toho měl v průběhu roku uzavřenou ještě jednu dohodu o provedení práce na 10000 Kč (daněna rovněž srážkovou daní). Tento zaměstnanec by si nemusel podat daňové přiznání a mohl by požádat prvního zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování. V jeho případě by ale bylo výhodné, aby si podal daňové přiznání a do něho zahrnul i příjmy z dohod o provedení práce daněné srážkovou daní.
zaměstnavatel
č. 1 (8000)
zaměstnavatel
č. 2 DPP (6000)
zaměstnavatel č. 3 DPP 10000
do daňového přiznání
příjmy
96000
60000
10000
166000
pojistné/1
32544
-
-
32640
základ daně
128554
60000
10000
198544
daň celkem
-
-
-
29775
sleva na dani
-
-
-
24840
daň po slevě
4935
na dani zaplac.
0
9000
1500
10500
přeplatek
+5565
/1 Při navyšování o pojistné na SZ je do 30.6. navyšováno o 25% a od 1.7. o 24,8%
Tento příklad ukazuje případ, kdy se zaměstnanci vyplatí si překlasifikovat srážkovou daň na zálohovou…
POZOR: v případě využití tohoto postupu je třeba podle § 36 odst. 7 ZDP zahrnout veškeré příjmy podle § 6 odst. 4. Pokud by se např. nezahrnula odměna od zaměstnavatele č. 3 (10000 Kč), vratka daně by byla sice ve stejné výši, ale došlo by k porušení zákona a FÚ by nemusel přeplatek vrátit…
IX/ U Zaměstnanců, kteří uplatňují daňové zvýhodnění na dítě se pokračuje ve výpočtu takto: DAŇOVÉ ZVÝHODNĚNÍ NA VYŽIVOVANÉ DÍTĚ
činí 15204 Kč na první dítě, 19404 Kč na druhé dítě a 24204 Kč na třetí a každé další dítě (u dítěte s průkazkou ZTP/P se tyto částky zvyšují na dvojnásobek podle toho, na které místo je dítě zařazeno). Daňové zvýhodnění se může poskytnout formou slevy na dani (až do výše daňové povinnosti) nebo formou daňového bonusu, který může činit maximálně 60300 Kč. Nárok na daňový bonus vzniká zaměstnanci při ročním příjmu ve výši šestinásobku minimální mzdy, platné k 1. 1. zdaňovacího období, která byla ve výši 13350 Kč. Tzn., že nárok na roční daňový bonus vznikne u příjmu 80100 Kč nebo vyšším. Do příjmů pro posouzení dodržení této hranice se zahrnují od roku 2018 pouze příjmy podle §§ 6 a 7 ZDP.
Posouzení, zda se jedná o vyživované dítě, je třeba provést podle § 35c odst. 6 ZDP. Podrobný výklad najdete v brožuře „Abecedník“, oddíl 5. a 8.
Díky tomu, že od 1. 1. 2015 došlo k diferenciaci výše daňového zvýhodnění na jednotlivé děti, bude třeba u těchto zaměstnanců zjistit nejprve celkový nárok na daňové zvýhodnění za rok 2019 a tento údaj přenést na řádku 23. výpočtu daně. Nejvíce problémů při stanovení nároku na daňové zvýhodnění bude v případech, kdy si poplatníci měnili uplatňování daňového zvýhodnění na jednotlivé děti v průběhu roku…
Příklady ročního zúčtování u zaměstnanců, kteří uplatňují daňové zvýhodnění na děti:
Příklad č. 5.matka se 2 dětmi nastoupila po rodičovské dovolené a pracovala od měsíce srpna na zkrácený úvazek s měsíčním příjmem 14000 Kč. V měsících srpen až prosinec jí byly vypláceny daňové bonusy ve výši 10670 Kč, protože splnila podmínku dosažení alespoň poloviny minimální mzdy. Po skončení roku si požádala o provedení ročního zúčtování. Výpočet ročního zúčtování u ní bude vypadat takto:
20.
Daň po slevě na dani (částka musí být větší nebo rovna 0)
0
21.
Úhrn sražených záloh na daň (po případné slevě na dani)
0
23.
Daňové zvýhodnění – nárok celkem
32 808
24.
Daňové zvýhodnění – z toho sleva na dani
0
25.
Daňové zvýhodnění – daňový bonus (ř.23 - ř.24)
0
26.
Zúčtování záloh na daň po slevě – daň po slevě (ř.20 -ř.24)
0
27.
Zúčtování záloh na daň po slevě – rozdíl na dani po slevě (ř.21-ř.26)
Zúčtování měsíčních daňových bonusů–rozdíl na daň. bonusu ř.25-28)
Nevybere se
30.
Kompenzace vzniklých rozdílů na dani a bonusu (ř.27 + ř. 29)
0
31.
Doplatek ze zúčtování – a) přeplatek na dani po slevě
Doplatek ze zúčtování – b) doplatek na daňovém bonusu
0
0
Vzhledem k tomu, že tato zaměstnankyně nedosáhla v roce 2019 šestinásobku minimální mzdy (13350x6=80100 Kč), ale pouze 70000 Kč (14000x5), nemá nárok na roční daňový bonus, ale nárok na měsíční daňové bonusy v měsících srpnu až prosinci neztrácí, protože v jednotlivých měsících jejich výplaty splnila podmínku alespoň poloviny minimální mzdy (6675 Kč).
Poznámka: pokud by tato zaměstnankyně měla ještě další příjem od jiného zaměstnavatele daněný zálohovou daní (nebo i srážkovou daní), musela by si sama podat daňové přiznání (§ 38g odst. 2 ZDP). Jestliže by příjmy v úhrnu od více plátců dosáhly alespoň 80100 Kč, vznikl by ji nárok na daňový bonus za celý rok 2019!
POZOR: Pokud by ale tato zaměstnankyně byla povinna podat daňové přiznání např. z důvodu, že má ještě příjmy z pronájmu pozemků vyšší než 6000 Kč, tak by musela vyplacené daňové bonusy vrátit, protože nedosáhla šestinásobku minimální mzdy a ztratila na ně nárok (§ 35c odst. 12). Nárok neztrácí pouze na daňové bonusy v rámci ročního zúčtování záloh (§ 35d odst. 6 poslední věta). Příjmy z pronájmu se do příjmů pro posouzení nároku na daňový bonus již od roku 2018 nezahrnují.
Příklad č. 6.Zaměstnanec s příjmem 25000 Kč měsíčně má dvě děti a v rámci ročního zúčtování si přinesl potvrzení penzijní společnosti, že zaplatil částku z titulu vlastní platby na penzijní připojištění ve výši 24000 Kč. Kromě toho přinesl potvrzení, že na školkovném zaplatil za jedno dítě částku 15000 Kč. Daňový bonus v průběhu roku nepobíral a na zálohách na daň zaplatil 3852 Kč.
1.
Úhrn příjmů od všech plátců
300 000
2.
Úhrn pojistného, které hradí zaměstnavatel sám za sebe (§6 odst.13)/1
101 700
3.
Dílčí základ daně od všech plátců (ř. 1. + ř. 2.)
401 700
6.
Nezdanitelná částka – penzijní připojištění
24 000
10.
Nezdanitelné částky celkem
24 000
11.
Základ daně snížený o nezdanitelné částky
377 700
12.
Vypočtená daň
56 655
13.
Sleva na poplatníka
24 840
18a
Sleva za umístění dítěte
13 350/2
19.
Slevy celkem
38 190
20.
Daň po slevě (částka musí být větší než 0)
18 465
21.
Úhrn sražených záloh na daň (po slevě)
3 852
23.
Daňové zvýhodnění – nárok celkem (15204+19404)
34 608
24.
Daňové zvýhodnění – z toho sleva na dani
18 465
25.
Daňové zvýhodnění – daňový bonus (ř.23 - ř.24)
16 143
26.
Zúčtování záloh na daň po slevě – daň po slevě (ř.20 -ř.24)
0
27.
Zúčtování záloh na daň po slevě – rozdíl na dani po slevě (ř.21-ř.26)
Zúčtování měsíčních daňových bonusů–rozdíl na daň.bonusu ř.25-28
16 143
30.
Kompenzace vzniklých rozdílů na dani a bonusu (ř.27 + ř. 29)
19 995
31.
Doplatek ze zúčtování – a) přeplatek na dani po slevě
Doplatek ze zúčtování – b) doplatek na daňovém bonusu
3 852
16 143
/1 Při navyšování o pojistné na SZ je do 30.6. navyšováno o 25% a od 1.7. o 24,8%
/2 zde je dána maximální výše slevy za umístění na jedno dítě 13350 Kč
Tomuto zaměstnanci bude vrácen doplatek ze zúčtování ve výši 19995 Kč, který se skládá z přeplatku na dani 3852 Kč a doplatku na daňovém bonusu ve výši 14343 Kč. Přeplatek vznikl jednak díky uplatnění nezdanitelné částky na penzijní připojištění a dále uplatněním slevy za umístění dítěte (13350). Částka přeplatku na dani by se zahrnula do příjmů pro zjištění nároku na dávky SSP, doplatek na daňovém bonusu nikoliv.
Příklad č. 7. Zaměstnanec s příjmem 32000 Kč měsíčně má 4 děti. Manželka pracuje a žádné dítě si u svého zaměstnavatele neuplatňuje. Na zálohách na daň nic neplatil a obdržel daňové bonusy ve výši 30672 Kč. Po skončení roku si přinesl potvrzení od zařízení péče o děti předškolního věku, že zaplatil za umístění 2 dětí částku ve výši 22000 Kč (10000+12000) Výpočet ročního zúčtování by u něho vypadal takto:
1.
Úhrn příjmů od všech plátců
384 000
2.
Úhrn pojistného, které hradí zaměstnavatel sám za sebe (§ 6 odst. 13)/1
130 176
3.
Dílčí základ daně od všech plátců (ř. 1. + ř. 2.)
514 176
11.
Základ daně snížený o nezdanitelné částky
514 176
12.
Vypočtená daň
77 115
13.
Sleva na poplatníka
24 840
18a
Sleva za umístění dítěte
22 000
19.
Slevy na dani celkem
46 840
20.
Daň po slevě (částka musí být větší než 0)
30 275
21.
Úhrn sražených záloh na daň (po slevě)
0
23.
Daňové zvýhodnění – nárok celkem (15204+19404+24204+24204)
83 016
24.
Daňové zvýhodnění – z toho sleva na dani
30 275
25.
Daňové zvýhodnění – daňový bonus (ř.23 - ř.24)
52 741
26.
Zúčtování záloh na daň po slevě – daň po slevě (ř.20 -ř.24)
0
27.
Zúčtování záloh na daň po slevě – rozdíl na dani po slevě (ř.21-ř.26)
Zúčtování měsíčních daňových bonusů–rozdíl na daň.bonusu ř.25-28
22 069
30.
Kompenzace vzniklých rozdílů na dani a bonusu (ř.27 + ř. 29)
22 069
31.
Doplatek ze zúčtování – a) přeplatek na dani po slevě
Doplatek ze zúčtování – b) doplatek na daňovém bonusu
0
22 069
/1 Při navyšování o pojistné na SZ je do 30.6. navyšováno o 25% a od 1.7. o 24,8%
Tomuto zaměstnanci se poskytne doplatek ze zúčtování ve výši 22069 Kč, který se skládá pouze z doplatku na daňovém bonusu ve výši 22069 Kč. Na tomto příkladu je vidět, že pokud má někdo vyšší příjmy, tak si může uplatnit všechny děti i slevu za umístění a nic mu nepropadne…
Příklad č. 8.Zaměstnankyně s 2 dětmi měla v roce 2019 dva pracovní poměry, jeden na 6000 Kč měsíčně a druhý na 4000 Kč měsíčně. Podepsané prohlášení k dani měla pouze u prvního zaměstnavatele. První zaměstnavatel jí nesrážel žádnou daň, protože měla podepsané prohlášení k dani a uplatnila se sleva na poplatníka, ale daňový bonus ji nevyplácel, protože v jednotlivých měsících nedosáhla poloviny minimální mzdy (6675 Kč). Druhý zaměstnavatel jí srážel zálohovou daň 15%. Kromě toho měla v průběhu roku jednu dohodu o provedení práce na 5000 Kč, která byla zdaněna 15% srážkovou daní. Tato zaměstnankyně si musí podat za rok 2019 daňové přiznání ze zákona (§ 38g odst. 2 – má více plátců současně). V jejím případě bude výhodné, aby si do daňového přiznání zahrnula i příjem z dohody o provedení práce daněný srážkovou daní.
zaměstnavatel
č. 1 (6000)
zaměstnavatel
č. 2 (4000)
zaměstnavatel dohoda 5000
do daňového přiznání
příjmy
72000
48000
5000
120000
pojistné/1
24408
16272
-
40680
základ daně
96408
64272
5000
165680
daň celkem
-
-
-
24840
sleva na dani
-
-
-
24840
daň po slevě
0
daňové zvýh. na 2 děti
15204+19404
= 34608
na dani zaplac.
0
9720
750
10470
přepl. na dani
+ 10470
daňový bonus
+ 34608
/1 Při navyšování o pojistné na SZ je do 30.6. navyšováno o 25% a od 1.7. o 24,8%
Této zaměstnankyni se vrátí v daňovém přiznání částka 45078 Kč. Tento příklad ukazuje, že se zaměstnankyni s více nižšími příjmy vrátí, jak zálohová daň uplatněná u druhého zaměstnavatele, tak srážková daň z dohody o provedení práce, a ještě jí bude vyplacen daňový bonus, protože za rok 2019 splní podmínku 6násobku minimální mzdy (tj. 6x13350=80100 Kč).
X/ Vrácení daně
V případě, že na řádce 22 bude přeplatek na dani vyšší než 50 Kč, vrátí se poplatníkovi nejpozději v zúčtování mzdy za měsíc březen 2020. Pokud je doplatek ze zúčtování na ř. 30 vyšší než 50 Kč, vrátí se poplatníkovi rovněž nejpozději v zúčtování mzdy za měsíc březen 2020. O vrácený přeplatek si sníží plátce daně nejbližší odvody záloh nebo může požádat o vrácení přeplatku podle § 155 zákona 280/2009 Sb., daňového řádu. Správce daně by měl přeplatek vrátit do 30 dnů ode dne obdržení žádosti.
POZOR: vzhledem k tomu, že částky vracené zaměstnancům můžou být poměrně vysoké (nezdanitelné částky na penzijní připojištění, na životní pojištění, za odběry krve a krvetvorné buňky nebo vyšší sleva za umístění (13350 Kč), budou přeplatky na dani vyšší a může nastat situace, kdy bude vhodné požádat FÚ o jejich vrácení dříve…
V případě, že vznikne nedoplatek na dani, tak se od poplatníka nevybere.
NA CO SI DÁT POZOR PŘI ROČNÍM ZÚČTOVÁNÍ ZA ROK 2019
jestli není poplatník povinen podat daňové přiznání
např. pokud víme, že náš zaměstnanec měl v průběhu roku ještě dalšího souběžného zaměstnavatele (např. byl členem volební komise a odměna překročila 3000 Kč nebo pobírá někde odměnu vyšší než 3000 Kč jako neuvolněný člen zastupitelstva) a musela mu být z tohoto příjmu sražena zálohová daň, je povinen si sám podat daňové přiznání, protože měl v tomto případě více plátců současně.
jestli je správně stanoven základ daně u poplatníků („superhrubá mzda“)
zde hlavně v případě, že zaměstnanec má při kombinaci souběhu zaměstnání s odlišným odvodem povinného pojistného. Pokud měl např. při podepsaném prohlášení k dani pracovní poměr zakládající účast na pojištění a zároveň u téhož zaměstnavatele po část roku dohodu o provedení práce do 10000 Kč nebo dohodu o pracovní činnosti do 3000 Kč, které nezakládají účast na pojištění, tak se o povinné pojistné navýší pouze u pracovního poměru.
jestli součet příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně podle § 6 u poplatníka nepřekročil 1569552 Kč
zde by se muselo odvést solidární zvýšení daně, a to formou podání daňového přiznání. Kdy toto může nastat? – např. nastoupil k nám zaměstnanec, který měl u předchozího postupného zaměstnavatele vyšší příjmy a v součtu s příjmy u nás překročil částku 1569552 Kč.
jestli není poskytnut daňový bonus u zaměstnance, který nedosáhl příjmu alespoň 80100 Kč (tj. 6-ti násobku minimální mzdy)
Na daňové bonusy, které mu byly poskytnuty v měsících, kdy dosáhl alespoň poloviny minimální mzdy, ale nárok neztrácí. Pokud by musel podat tento poplatník daňové přiznání, musí vrátit i řádně vyplacené daňové bonusy v jednotlivých měsících, jestliže nedosáhl celkového ročního příjmu alespoň 80100 Kč.
u všech daňových nerezidentů se může vždy odečíst celých 24840 Kč (případně ještě sleva na studium), ale nelze uplatnit nezdanitelné částky, slevy na dani a daňové zvýhodnění na děti
Rezidenti státu EU nebo EHP by si mohli uplatnit nezdanitelné částky, slevy na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až f) a g) a daňové zvýhodnění na dítě v rámci daňového přiznání, kde budou muset prokázat, že 90% jeho veškerých příjmů pochází z ČR. Zároveň musí předložit potvrzení zahraničního správce daně o výši příjmů ze zahraničí.
zkontrolovat nedoplatky na dani
Díky jednotné dani 15% a zaokrouhlování na stovky směrem nahoru by nedoplatky na dani nemělyvůbec vzniknout. Doporučujeme v případě nedoplatku na dani zkontrolovat výpočet záloh v průběhu roku a v případě, že zaměstnanec přecházel v průběhu kalendářního měsíce k jinému plátci se podívat, zda nebyla v tomto měsíci uplatněna sleva na poplatníka u obou postupných plátců. Pokud byla uplatněna, musí druhý postupný plátce provést opravu tohoto měsíce.
zkontrolovat, zda nejsou vyplněny v Potvrzení o zdanitelných příjmech řádky s doplatky mzdy z předchozích let
Pokud jsou vyplněny v Potvrzení o zdanitelných příjmech řádky 4. nebo 5. není možné provést roční zúčtování záloh. Tito poplatníci si musí vždy podat daňové přiznání.
zeptat se zaměstnance, který má vyplněný řádek 15 Potvrzení o zdanitelných příjmech, zda pojistnou smlouvu nezrušil
Pokud pojistnou smlouvu zrušil, musí si podat daňové přiznání a jako příjem podle § 6 v něm uvést veškeré od daně osvobozené příspěvky zaměstnavatele na životní pojištění poskytnuté po 1. 1. 2015.
ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ ZÁLOH U NĚKTERÝCH SPECIFICKÝCH SKUPIN ZAMĚSTNANCŮ
ZAMĚSTNANCI, KTERÝM NEBYLA VYPLACENA CELÁ MZDA ZA ROK 2019 ANI DO 31. 1. 2020
U těchto zaměstnanců se provede roční zúčtování pouze ze skutečně vyplacených příjmů. Zde bude pravděpodobně vrácena vyšší částka formou přeplatku na dani, protože slevy na dani a daňové zvýhodnění na dítě se uplatní za celý rok. V roce, kdy jim budou tyto mzdy doplaceny, ale dojde k tomu, že jejich daňová povinnost bude naopak vyšší a z toho důvodu si musí vždy podat daňové přiznání.
CIZINCI
Zde je třeba rozlišit, zda se jedná o daňového rezidenta (tj. ten, kdo má daňovou povinnost z celosvětových příjmů v ČR) nebo o daňového nerezidenta, který má daňovou povinnost pouze z příjmů ze zdrojů v ČR. Mzda za práci vykonávaná na našem území má vždy zdroj na území ČR. Cizinec, daňový rezident by u nás měl mít bydliště nebo se zde obvykle zdržovat (dále by zde měl mít „středisko svých zájmů“, tj. zaměstnání, rodinu a volnočasové aktivity…) a pokud měl příjmy ze závislé činnosti u nás - může v případě, že měl podepsané prohlášení k dani, požádat o roční zúčtování a uplatnit všechny nezdanitelné částky podle § 15, slevy na dani podle § 35ba, které řádně prokáže a může uplatnit i daňové zvýhodnění na děti (§ 35c). Cizinec, daňový rezident členského státu EU nebo EHP, pokud by u nás měl pouze příjmy ze závislé činnosti, mohl by si požádat o provedení ročního zúčtování (předpokladem je podpis prohlášení k dani). U něho by se mohla uplatnit pouze základní sleva na dani (24840 Kč) a sleva na dani na studenta (4020 Kč). Nezdanitelné částky si může uplatnit pouze v případě, že je 90% všech jeho příjmů ze zdrojů na území ČR, a to formoupodání daňového přiznání. Za stejných podmínek by si mohl uplatnit slevu na manželku, na invalidity nebo slevu za umístění a daňové zvýhodnění na dítě. Výši příjmů ze zahraničí musí prokázat potvrzením zahraničního správce daně. POZOR – při posuzování, zda se jedná o rezidenta v ČR nebo ve státě, odkud tento cizinec pochází, je vhodné se podívat do platné smlouvy o zamezení dvojího zdanění s příslušným státem. Platné smlouvy o zamezení dvojího zdanění jsou v příloze tohoto čísla v elektronické podobě nebo na adrese https://www.mfcr.cz/cs/legislativa/dvoji-zdaneni/prehled-platnych-smluv
V případě, že máte jakoukoliv pochybnost o rezidenci či nerezidenci, považujte cizince za nerezidenta a uplatněte u něho pouze odpočet základní slevy, případně částky na studium. Pokud chce uplatnit další slevy na dani, nezdanitelné částky nebo daňové zvýhodnění na dítě, doporučte mu podání daňového přiznání, kde by měl prokázat, že je buď rezidentem ČR, nebo v případě neprokázání, že 90% jeho veškerých příjmů je z území ČR…
ZAMĚSTNANCI POBÍRAJÍCÍ NÁHRADU ZA ZTRÁTU NA VÝDĚLKU
Zaměstnancům, kterým byla vyplacena náhrada za ztrátu na výdělku od Kooperativy nebo České pojišťovny nelze roční zúčtování za rok 2019 provést, pokud tato náhrada podléhala zálohové dani (tj. byla ve výši nad 2500 Kč do 30. 4. nebo od 1. 5. nad 3000 Kč). Jestliže byla náhrada za ztrátu na výdělku do 2500 Kč (resp. od 1. 5. do 3000 Kč) a byla z ní sražena srážková daň, bylo by možné roční zúčtování provést, protože srážková daň do ročního zúčtování nevstupuje.
TISKOPIS DAŇOVÉHO PŘIZNÁNÍ
Zaměstnanec, který měl pouze příjmy ze závislé činnosti od více plátců současně, může vyplnit i v roce 2019 tiskopis 25 5405/D vzor č. 2 – Přiznání k dani z příjmů fyzických osob pro poplatníky mající pouze příjmy ze závislé činnosti… Tento tiskopis má pouze 2 strany a budou jej moci použít všichni poplatníci, kteří měli pouze příjmy ze závislé činnosti podle § 6, a to i ti poplatníci, u kterých bylo uplatněno solidární zvýšení daně, nebo ti, kteří si budou chtít překlasifikovat srážkovou daň z dohody o provedení práce, nebo i daňoví nerezidenti. Změnily se ale pokyny k vyplnění tohoto tiskopisu, kde byl vydán nový vzor. č. 4, kde jsou nové sazby apod.
Pro podání daňového přiznání za rok 2019 je ale možno použít i tiskopis 25 5405 vzor č. 25 (je stejný jako v předchozím roce pouze se změnily pokyny k jeho vyplnění viz vzor č. 27). Tento tiskopis budou muset podat všichni poplatníci, kteří měli některý z příjmů podle §§ 7 až 10 ZDP vyšší než 6000 Kč. Na řádku 69b byla doplněna sleva na evidenci tržeb podle § 35ba odst. 1 písm. h) ZDP. Jinak má toto daňové přiznání (vzor č. 25) i nadále 3 stálé přílohy. Pokud zaměstnanec zároveň podnikal, vyplní ještě přílohu č. 1. V případě, že měl příjmy z pronájmu (§ 9) nebo ostatní příjmy (§ 10), vyplní ještě přílohu č. 2. Při příjmech ze zahraničí se vyplní příloha č. 3 případně samostatný list k příloze č. 3. Upozornění Generálního finančního ředitelství pro ty, kteří podávají daňové přiznání a uplatňují nárok na daňové zvýhodnění, že povinnou přílohou k prokázání nároku na daňové zvýhodnění je „Potvrzení zaměstnavatele druhého z poplatníků pro uplatnění nároku na daňové zvýhodnění pro účely podání daňového přiznání“, zůstává v platnosti i pro podání daňového přiznání za rok 2017. Plátce uvede, na které děti druhý z poplatníků uplatňoval/neuplatňoval daňové zvýhodnění a v jaké výši. Tento tiskopis 25 5558 MFin 5558 vzor č. 2 je dostupný na webových stránkách https://www.financnisprava.cz/assets/tiskopisy/5558_2.pdf.
DOTAZY K PROVÁDĚNÍ ROČNÍHO ZÚČTOVÁNÍ
Zaměstnanci byla v měsíci březnu vyplacena náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti od pojišťovny Kooperativa ve výši 2896 Kč. Můžeme tomuto zaměstnanci provést roční zúčtování záloh za rok 2019, když nevíme, jakým způsobem pojišťovna Kooperativa náhradu za ztrátu na výdělku zdanila?
Pokud pojišťovna vyplatila náhradu za ztrátu na výdělku v měsíci březnu 2019 a tato náhrada byla vyšší než 2500 Kč, musela pojišťovna srazit zálohovou daň. Hranice pro srážkovou daň se zvýšila na 3000 Kč až od 1. května 2019. V tomto případě si bude zaměstnanec muset podat daňové přiznání za rok 2019, protože měl v měsíci březnu více plátců současně.
Zaměstnanec uzavřel v roce 2017 životní pojištění, které se mu zdálo být nevýhodné, a tak v roce 2019 zrušil tuto pojistku a požádal o převedení odkupného na novou pojistku, kterou si uzavřel s jinou pojišťovnou. Pojišťovna, od které odcházel mu vyčíslila odkupné ve výši nula s odvoláním na všeobecné pojistné podmínky. Můžeme mu provést roční zúčtování za rok 2019 nebo si musí podat daňové přiznání a dodanit částky, které si na životní pojištění odečetl za roky 2017 a 2018? Novou pojistnou smlouvu nám předložil a navazuje na předchozí pojistku.
Podle stanoviska GFŘ k pojistnému na životní pojištění postačuje v případě vyčíslení odkupného ve výši nula, aby zaměstnanec dodržel ostatní podmínky dané v § 15 odst. 6 ZDP a v takovém případě povinnost dodanit uplatněné částky v předchozích letech nevzniká. Tzn., že pokud zaměstnanec předložil novou navazující smlouvu na životní pojištění, která podmínky splňuje, nemusí se odpočty nezdanitelné částky uplatněné v předchozích letech dodatečně zdanit (viz výklad na straně 2).
Někteří zaměstnanci nám předkládají na odpočet úroků spotřebitelský úvěr (v něm se uvádí „dříve hypoteční“) a požadují uplatnit úroky i na tento úvěr. Je možné uplatnit odpočet úroků na spotřebitelský úvěr, když v § 15 odst. 3 ZDP je uvedeno, že od základu daně se odečte částka, která se rovná úrokům zaplaceným z hypotečního úvěru poskytnutého bankou…?
Od 1. 12. 2016 nabyl účinnosti zákon 257/2016 Sb. Od tohoto data všechny nově uzavírané smlouvy o úvěru (i ty hypoteční), jsou také spotřebitelským úvěrem. Toto zahrnutí pod spotřebitelské úvěry, ale na současném postupu při uplatnění nezdanitelné částky nic nemění. Hypotečním úvěrem (ale i spotřebitelským úvěrem) je i nadále úvěr, jehož splácení je zajištěno zástavním právem k nemovitosti. Takže pokud jsou splněny tyto podmínky, je možno uplatnit jako nezdanitelnou částku podle § 15 odst. 3 ZDP i úroky ze spotřebitelského úvěru, pokud byl použit na bytové potřeby v tomto paragrafu uvedené.
Dcera našeho zaměstnance ukončila bakalářské studium na vysoké škole dne 15. 3. 2019. Od měsíce července byla zapsána k magisterskému studiu na téže vysoké škole. Jak to bude s uplatněním daňového zvýhodnění na dítě za měsíce duben až červen?
Podle aktuálního výkladu MPSV by se za „bezprostřední navázání studia“ na VŠ měla započíst doba nejdéle 3 měsíců do nástupu na další nebo tutéž VŠ. Tato podmínka je ve vašem dotazu splněna, protože k zápisu dochází již od měsíce července, takže i měsíce duben až červen je možno považovat za soustavnou přípravu na budoucí povolání.
Zaměstnáváme občana Ukrajiny, který má v ČR dlouhodobý pobyt. V průběhu roku 2019 se za ním přestěhovala manželka s 2 dětmi, které zde od září 2019 chodí do školy. Jeho manželka nastoupila od 1. 1. 2020 do zaměstnání u českého zaměstnavatele. Můžeme tohoto zaměstnance považovat za daňového rezidenta ČR a uplatnit u něho daňové zvýhodnění na děti? Někde jsme se dočetli, že by měl mít ještě potvrzení o daňovém domicilu od finančního úřadu.
Podle našeho názoru se v tomto případě jedná o daňového rezidenta ČR, protože zde má stálý byt a středisko životních zájmů (zaměstnání, manželka a děti). Potvrzení o daňovém domicilu není třeba v tomto případě vyžadovat, protože manželka pracuje v ČR a děti zde chodí do školy. Pro účely uplatnění daňového zvýhodnění je třeba si ale vyžádat od zaměstnavatele manželky potvrzení o tom, že u něho daňové zvýhodnění na děti neuplatňuje
Zaměstnanec poskytl v roce 2019 dar ve výši 800 Kč na záchranu zvířat při požárech v Austrálii. Potvrzení o převzetí daru od organizace, která pořádá tuto sbírku řádně doložil. Můžeme mu uznat tento dar v rámci ročního zúčtování záloh za rok 2019?
Podle § 15 odst. 1 ZDP je možno uznat dar, pokud úhrnná výše darů ve zdaňovacím období přesáhne 2% ze základu daně anebo činí alespoň 1000 Kč. Tzn., že pokud zaměstnanec neposkytl v průběhu roku 2019 ještě další dar tak, aby celková výše darů dosáhla alespoň 1000 Kč, musí být splněna podmínka, že dar přesáhne 2% ze základu daně. Aby byla tato podmínka splněna, musel by mít zaměstnanec základ daně ve zdaňovacím období roku 2019 (tj. superhrubou mzdu) nižší než 40000 Kč, což se nám zdá jako nepravděpodobné a zaměstnanec si nebude moci tento dar uplatnit.
Musíme provést u zaměstnance roční zúčtování záloh, pokud nás o něj včas požádal? Zaměstnanec si chce uplatnit slevu na manželku, ale my máme pochybnosti o tom, že její příjem byl nižší než 68000 Kč (část roku byla na mateřské dovolené a potom čerpala řádnou dovolenou a její výdělky nebyly nejnižší…).
Zaměstnavatel je povinen podle § 38ch ZDP provést zaměstnanci roční zúčtování, pokud o něj zaměstnanec včas požádá (do 15. 2) a předloží všechny potřebné doklady. Požadovat další doklady, než jsou uvedeny v 38l ZDP nelze. Vzhledem k tomu, že v případě nepravdivých údajů uvedených zaměstnancem a zjištění této skutečnosti správcem daně, předepíše správce daně nedoplatky přímo zaměstnavateli vč. penále a ten je musí uhradit a poté vymáhat po zaměstnanci, nelze než doporučit, abyste v případě pochybností pomohli zaměstnanci s vyplněním daňového přiznání…
Můžeme uplatnit daňové zvýhodnění na dceru naší zaměstnankyně, která u nás rovněž pracuje a je studentkou denního studia na vyšší odborné zdravotní škole? Dcera má individuální studijní plán a její výdělky u nás jsou ve výši, která zakládá účast na NP.
Studium na vyšší odborné škole je podle § 12 odst. 2 písm. c) zákona 117/95 Sb. o SSP považováno za studium na střední škole, které se podle § 12 odst. 1 písm. b) téhož zákona nepovažuje za soustavnou přípravu na budoucí povolání v případě, že se jedná o studium dálkové distanční, večerní nebo kombinované, je-li dítě v době takového studia výdělečně činné nebo má-li nárok na podporu v nezaměstnanosti. Jestliže se jedná o denní studium, může být dítě výdělečně činné a jedná se pořád o nezaopatřené dítě. To, že dítě studuje podle individuálního studijního plánu nemá na tuto skutečnost žádný vliv.
Jak se započte do příjmů manželky v roce 2019 nemocenské za prosinec 2019 vyplacené v lednu 2020 ve výši cca 16000 Kč? Kdyby se do příjmů roku 2019 nezapočetla, tak příjmy manželky by byly cca 55000 Kč, protože do zaměstnání nastoupila po rodičovské dovolené v měsíci září 2019 a celý prosinec byla v pracovní neschopnosti.
Do vlastního příjmu manželky (manžela) pro uplatnění slevy na dani v souladu s §35ba odst. 1 písm. b) ZDP, se zahrnují veškeré příjmy s výjimkou příjmů výslovně uvedených v § 35ba odst. 1 písm. b) tohoto zákona. Do tohoto příjmu manželky (manžela) se podle Pokynu GFŘ D-22 (k § 35ba odst. 1 písm. b) zahrnují příjmy dosažené v daném zdaňovacím období, tj. od 1. ledna do 31. prosince daného kalendářního roku, bez ohledu na skutečnost, zda jde o dávky jako je peněžitá pomoc v mateřství, nemocenské, ošetřovné, podpora v nezaměstnanosti či jiné příjmy. To znamená, že nemocenské za měsíc prosinec 2019 vyplacené v lednu 2020, se započte do vlastního příjmu manželky ve zdaňovacím období roku 2020 a slevu na manželku za rok 2019 je možné uplatnit.
Zaměstnanec si přinesl potvrzení od soukromé společnosti, že daroval v průběhu roku 2019 12x krevní plazmu. Za každý odběr dostal kromě proplacení jízdenek ještě částku 675 Kč. Lze u tohoto zaměstnance provést roční zúčtování záloh, když mu byla poskytnuta finanční náhrada za odběr?
Roční zúčtování se může u tohoto zaměstnance provést, ale bez uplatnění nezdanitelné částky z titulu dárcovství krevní plasmy. Do § 15 odst. 1 ZDP je vloženo ustanovení, že za bezúplatné plnění se považuje pouze u takového dárce, kterému nebyla poskytnuta finanční úhrada výdajů spojených s odběrem, s výjimkou úhrady prokázaných cestovních nákladů spojených s odběrem.
Jak je to s uplatněním školkovného v případě střídavé péče? Zaměstnanec má svěřeno dítě do střídavé péče a prvních 6 měsíců žije v jeho domácnosti a dalších 6 měsíců v domácnosti bývalé manželky. Nyní nám předložil potvrzení předškolního zařízení, že zaplatil za umístění tohoto dítěte částku ve výši 7200 Kč. Je možné, aby se na dítě, které žije ve více domácnostech uplatnila sleva za umístění dítěte v obou těchto domácnostech?
Podle § 35bb odst. 2 ZDP lze slevu na dani za umístění dítěte uplatnit pouze, žije-li vyživované dítě s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti. Jestliže dítě žije v domácnosti s otcem např. v měsících leden až červen a s matkou v měsících červenec až prosinec, má skutečně toto dítě dvě společně hospodařící domácnosti a slevu za umístění by mohly uplatnit obě domácnosti až do výše 13350 Kč. V tomto případě by předškolní zařízení mělo potvrdit každému z rodičů výši výdajů jimi prokazatelně vynaloženými na dané zdaňovací období za období, kdy žilo dítě v jejich domácnosti.
