Zákonem 191/2020 Sb. se mění mimo jiné i zákon 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen OSŘ). V § 299 se změnil text takto (změny jsou vyznačeny tučnou kurzívou):
(1) Ustanovení o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy se použijí i na výkon rozhodnutí srážkami z platu, z odměny z dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, z odměny za pracovní nebo služební pohotovost, z odměny členů zastupitelstva územních samosprávných celků a z dávek státní sociální podpory a pěstounské péče, které nejsou vyplaceny jednorázově. Srážky se dále provádějí z příjmů, které povinnému nahrazují odměnu za práci nebo jsou poskytovány vedle ní, jimiž jsou a) náhrada mzdy nebo platu, b) nemocenské, c) peněžitá pomoc v mateřství, d) důchody, e) stipendia, f) podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci, g) odstupné, popřípadě obdobná plnění poskytnutá v souvislosti se skončením zaměstnání, služebního poměru nebo výkonu veřejné funkce (dále jen odstupné)106), h) peněžitá plnění věrnostní nebo stabilizační povahy poskytnutá v souvislosti se zaměstnáním, i) náhrada za ztrátu na výdělku po dobu dočasné pracovní neschopnosti a náhrada za ztrátu na výdělku po skončení dočasné pracovní neschopnosti, j) dávky vyplývající ze smlouvy o výměnku podle občanského zákoníku, k) výsluhový příspěvek vojáků z povolání nebo příslušníků bezpečnostních sborů, l) příplatek k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální a příplatek k důchodu a zvláštní příspěvek k důchodu podle zákona upravujícího ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich. (2) Jde-li o výkon rozhodnutí srážkami z důchodu fyzické osoby, která z tohoto důchodu platí náklady za pobyt v ústavu sociální péče, nepodléhá výkonu rozhodnutí částka potřebná na úhradu pobytu a částka rovnající se výši kapesného v takovém ústavu. Výkon rozhodnutí ohledně dávek státní sociální podpory a pěstounské péče, které nejsou vyplaceny jednorázově, nelze provést přikázáním pohledávky. (3) Jsou-li splněny podmínky stanovené občanským zákoníkem, nesmí být povinnému sražena z dávky poskytované podle zaopatřovací smlouvy částka, kterou povinný vzhledem ke svým poměrům pro své zaopatření nutně potřebuje. Výši této částky určí soud v usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí; k jejímu určení soud nařídí jednání. (4) Z odstupného se srážky vypočítávají zvlášť z každého násobku průměrného výdělku, měsíčního platu, služebního příjmu, služebního platu nebo odměny, ze kterých byla odvozena výše nebo minimální výše odstupného stanovená jinými právními předpisy106). Nastoupí-li povinný do práce nebo vznikne-li povinnému právo na některý z příjmů uvedených v odstavcích 1 až 3 v době, která se určí podle počtu násobků průměrného výdělku, měsíčního platu, služebního příjmu, služebního platu nebo odměny, ze kterých byla odvozena výše nebo minimální výše odstupného stanovená jinými právními předpisy (dále jen „doba poskytování odstupného“), považují se jednotlivé násobky průměrného výdělku, měsíčního platu, služebního příjmu, služebního platu nebo odměny po dobu poskytování odstupného za měsíční příjem, na který se vztahují ustanovení o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy.
U písmene g) v odst. 1 a v odst. 4 je poznámka 106) s odkazem mimo jiné na § 67 ZP (odstupné dle ZP), na § 72 nebo 115 zákona o státní službě nebo na § 77 a následující zákona o obcích (odměna při skončení funkčního období). Z nově vloženého odst. 4 vyplývá, že v případě srážek ze mzdy z odstupného se srážky budou vypočítávat z každého násobku průměrného výdělku zvlášť (toto už vyplývá z Judikátu Nejvyššího soudu 21Cdo 853/2016 ze dne 1. 12. 2016 – viz DIS 5/2017). Nově je zde ale řešena situace, kdy bylo vyplaceno odstupné a srážky byly provedeny z každého násobku průměrného výdělku zvlášť a zaměstnanec před uplynutím počtu měsíců vyplaceného odstupného nastoupil do nového zaměstnání nebo začal pobírat některou z dávek uvedených v § 299 OSŘ. Zde by se podle našeho názoru u nového plátce příjmu neměly uplatnit nezabavitelné částky z příjmů, vyplacených u něho nebo by se jednotlivé násobky odstupného měly považovat za měsíční příjem a přičíst je k „novému příjmu“, který povinný má u dalšího plátce? Jak toto ale nový plátce příjmů zjistí, když zaměstnanec nepředložil potvrzení o zaměstnání? Sdělí mu to exekutor? Jak je vidět i tato rychlá snaha našich zákonodárců „pomoci dlužníkům“ se moc nezdařila a pro práci mzdových účetních to přinese jen další komplikace… Sledujte proto náš informační servis, kde uvedeme aktuální výklady, které snad vyjdou dříve, než budeme muset tento postup uplatnit…
Další změna v OSŘ je provedena v § 317 odst. 2, kde se mezi pohledávky nepodléhající výkonu rozhodnutí doplnil „daňový bonus“. Z toho vyplývá, že exekutor nebude již moci poslat tzv. „přikázání jiné peněžité pohledávky“ na daňový bonus a podle našeho názoru ani doplatek na daňovém bonusu, který by vznikl v rámci ročního zúčtování záloh.
Pro datum uplatnění těchto změn jsou důležitá přechodná ustanovení k zákonu 191/2020 Sb., která zní: 1. Není-li dále stanoveno jinak, použije se zákon č. 99/1963 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, i pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány. 2. Návrh na nařízení výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z daňového bonusu podaný přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona soud zamítne. Výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z daňového bonusu se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona neprovádí. Soud výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z daňového bonusu i bez návrhu zastaví.
Podle přechodného ustanovení č. 1. se „novinky“ použijí od data nabytí účinnosti tohoto zákona, tj. od 24. 4. 2020, a to i v případě, že řízení bylo zahájeno před datem účinnosti zákona.
Podle věty první přechodného ustanovení č. 2. soud návrh nařízení výkonu rozhodnutí na daňový bonus podaný před účinností zákona zamítne. Podle věty druhé se výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky na daňový bonus ode dne nabytí účinnosti zákona již neprovádí. Tzn., že v zúčtování mzdy za měsíc duben 2020, již nemůže být provedena srážka daňového bonusu.
Podle věty třetí by měl soud výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky na daňový bonus i bez návrhu zastavit.
Kde se v zákonu hovoří o soudu, je myšlen i soudní exekutor.
Další změny provedené tímto zákonem se týkají insolvenčního řízení, kde můžou dlužníci požádat o prominutí splátek, případně o odklad splátkového kalendáře apod. Pokud insolvenční soud takto rozhodne, je třeba sledovat insolvenční rejstřík a postupovat podle záznamů v něm uvedených. Pro odklad splátek exekučních příkazů by měl zaměstnanec předložit rozhodnutí soudního exekura o jeho souhlasu s odkladem splátek. Podle § 4 odst. 5 tohoto zákona by měl exekuční soud rozhodnutí o odkladu splátek zaslat i zaměstnavateli dlužníka, protože on je též účastníkem řízení.
