1/ DALŠÍ ZMĚNY VE VÝŠI NEZABAVITELNÝCH ČÁSTEK PRO ÚČELY SRÁŽEK ZE MZDY
Nařízením vlády 62/2020 Sb. se s účinností od 1. 7. 2020 mění NV 595/2006 Sb. o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z čisté mzdy při výkonu rozhodnutí. V § 1 se změnily odstavce 1 a 2 takto (změny jsou vyznačeny tučně):
Základní částka, která nesmí být podle § 278 občanského soudního řádu sražena povinnému z měsíční mzdy, je rovna úhrnu tří čtvrtin součtu částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu podle zvláštního právního předpisu (dále jen "nezabavitelná částka") na osobu povinného, a jedné třetiny nezabavitelné částky na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné.
Na manžela povinného se započítává jedna třetina nezabavitelné částky, i když má samostatný příjem. Na dítě, jež manželé společně vyživují, se započítává jedna třetina nezabavitelné částky každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů. Jedna třetina nezabavitelné částky se nezapočítává na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá.
Do 30. 6. 2020 se podle § 1 odst. 1 započítává částka ve výši dvou třetin (nově tří čtvrtin) součtu ŽM jednotlivce a normativních nákladů na bydlení a na osobu, které je povinen poskytovat výživné se započítávala částka ve výši jedné čtvrtiny (nově jedné třetiny) nezabavitelné částky. Obdobně se jedna čtvrtina změnila na jednu třetinu i v § 1 odst. 2 NV.
Takže jaká bude výše nezabavitelných částek od 1. 7. 2020?
Částka životního minima je od 1. 4. 2020 (NV 61/2020 Sb.) ve výši 3860 Kč. Částka normativních nákladů na bydlení je pro rok 2020 ve výši 6502 Kč (do 31. 12. 2019 byla 6233 Kč). Součet těchto částek činí 10362 Kč (3860+6502). Díky změnám ve vyhl. 595/2006 Sb. dochází k úpravě nezabavitelných částek:
Základní částka, která nesmí být sražena povinnému je součet
základní částky na osobu povinného 7771,50 Kč (3/4 z (3860+6502=10362), dosud to bylo 6908 Kč,
základní částka na osoby, kterým je povinen poskytovat obživu 2590,50 Kč (7771,50:3), dosud to bylo 1727 Kč.
Tzn., že od 1. 7. 2020 bude výpočet základní částky, která nesmí být povinnému sražena vypadat takto: např. povinný je ženatý a má tři děti. Výpočet základní částky bude vypadat takto 7771,50+(4x2590,50)=18133,50 Kč, po zaokrouhlení směrem nahoru 18134 Kč. Zaokrouhluje se vždy až celková částka!
Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy sráží bez omezení zůstává beze změn a činí dvojnásobek součtu částky ŽM a normativních nákladů na bydlení, tj. (3860+6502)x2 = 20724 Kč (do 31.3.2020 to bylo 19824 Kč). Jedna třetina z této částky činí 6908 Kč (do 31.3.2020 to bylo 6608 Kč). Vlastní výpočet srážky ze mzdy by vypadal takto:
1/ Od čisté mzdy se odečte základní částka, která nesmí být sražena povinnému (tj. na osobu povinného a na osoby, kterým je povinen poskytovat obživu).
2/ To, co zbude, se porovná s plně zabavitelnou částkou 20724 Kč.
3/ Vše, co přesahuje částku 20724 Kč, se srazí bez omezení a použije se na úhradu přednostních pohledávek. Pokud nejsou přednostní pohledávky, použije se tato částka na úhradu nepřednostních pohledávek, a to podle pořadí došlých.
4/ Pokud je částka rovna nebo nižší než 20724 Kč, zaokrouhlíme ji na částku dělitelnou třemi směrem dolu a v případě přednostních pohledávek srazíme dvě třetiny. Pokud se jedná o nepřednostní pohledávku, srazíme jednu třetinu. Zbytek zůstává spolu se základní částkou povinnému.
5/ Jestliže se jedná o přednostní pohledávku, můžeme na její uspokojení použít až dvě třetiny a vše, co je nad 20724 Kč.
6/ Jestliže se jedná o nepřednostní pohledávku, může se na ní srazit jedna třetina a případně vše, co je nad 20724 Kč. Kolik zbude zaměstnanci, který má přednostní pohledávku a je sám?
Ať je příjem zaměstnance, jakkoliv vysoký zbude mu pouze částka 7771,50 (po zaokrouhlení směrem nahoru 7772) + jedna třetina ze zbytku čisté mzdy. Pokud je zbytek jeho čisté mzdy vyšší než částka, nad kterou se může srážet bez omezení (tj. 20724 Kč), tak mu zbude 7772+6908 = 14680 Kč. Dosud zbylo v tomtéž případě zaměstnanci 13816 Kč (6908+6908).
Vzhledem k tomu, že tyto sazby budou platit od 1. 7. 2020, ale použít by se měly až za výplatní období, které započalo po tomto datu, bude třeba je při výpočtu srážek ze mzdy uplatnit až při provádění srážek ze mzdy z červencové výplaty roku 2020. Při srážkách z červnové výplaty roku 2020 se použijí ještě nezabavitelné částky, které platily od 1. 4. 2020 (viz DIS 3/2020).
Vzhledem k tomu, že se jedná již o třetí změnu v parametrech pro provádění srážek ze mzdy od začátku roku, zařazujeme jejich vývoj na závěr tohoto bodu informačního servisu. Rekapitulace změn ve výši nezabavitelných částek od 1. 1. 2020
hodnota
od 1.1. do 31.3.
od 1.4. do 30.6.
od 1.7. do …
částka, nad kterou se sráží bez omezení
19824 Kč
20724 Kč
20724 Kč
max. výše jedné třetiny
6608 Kč
6908 Kč
6908 Kč
nezabavitelná částka na osobu povinného
6608 Kč
6908 Kč
7771,50 Kč
nezabavitelná částka na vyživovanou osobu
1652 Kč
1727 Kč
2590,50 Kč
O předchozích zvýšeních nezabavitelných částek v letošním roce jsme psali v DIS 1/2020 (změny od 1. 1. v důsledku zvýšení normativních nákladů na bydlení) a v DIS 3/2020 (změny od 1. 4. v důsledku zvýšení částek ŽM).
2/ NÁHRADA MZDY ZA SVÁTEK A PROGRAM ANTIVIRUS
Vzhledem k tomu, že výklady k zahrnování náhrady mzdy za svátek do nákladů v rámci programu Antivirus se výrazně lišily, předkládáme stanovisko MPSV, které bylo rozesíláno na Úřady práce.
Stanovisko odboru pracovněprávní legislativy sekce legislativy MPSV, vydané k problematice náhrady mzdy při překážce v práci na straně zaměstnavatele a svátku („údajně“ ze dne 28.4.2020):
„Problematika překážek v práci na straně zaměstnavatele je zejména upravena v § 207 až 210 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“).
Pokud zaměstnavatel nemůže přidělovat zaměstnanci práci z důvodu jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele podle ustanovení § 208 ZP, a poskytuje mu proto náhradu mzdy ve výši jeho průměrného výdělku, uplatní se tento postup i za dobu směny, na kterou připadl zaměstnanci svátek. V takovém případě totiž zaměstnanec nepracuje nikoli z důvodu svátku, ale právě jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele ve smyslu § 208 ZP. Zaměstnanci navíc neušla z důvodu svátku žádná mzda nebo její část, jak to předpokládá ustanovení § 115 odst. 3 ZP, protože nebýt svátku, stejně by nepracoval a pobíral by náhradu mzdy. To platí i ve vztahu k zaměstnancům odměňovaným měsíční mzdou, jestliže jim zaměstnavatel z důvodu svátku tuto mzdu nekrátí. Mzda nemůže být poskytnuta za dobu jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele. Zaměstnavatel proto za tento den mzdu zkrátí a poskytne zaměstnanci náhradu mzdy za jinou překážku v práci na straně zaměstnavatele.
Zaměstnanci tedy přísluší náhrada mzdy z titulu jiné překážky v práci na základě § 208 ZP, nikoliv z titulu svátku podle § 115 odst. 3 ZP, což má za stávající situace zejména význam z hlediska případného nároku zaměstnavatele na příspěvek v rámci programu Antivirus.“
Náš závěr: stejný postup by se pochopitelně měl uplatnit i v případě překážek v práci podle § 207 resp. § 209 (tzn. minimálně 80% resp. 60% průměrného výdělku). Pokud zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci náhradu mzdy za tyto překážky v práci i za den, na který připadl svátek, může si nárokovat příspěvek v rámci programu Antivirus i za dny svátků.
