9/2020 Některé naše zaměstnance musíme v souvislosti se současnou epidemií posílat na povinné testy na COVID-19. Jak je to s daňovou uznatelností těchto nákladů u zaměstnavatele a jsou tyto částky u zaměstnanců osvobozeny od daně z příjmů?
Podle informace GFŘ ze dne 14. 5. 2020 jsou náklady na povinný test na COVID-19 zaměstnanců povinným výdajem zaměstnavatele podle § 102 ZP. Jedná se tedy o daňový výdaj podle § 24 odst. 2 písm. p) zákona 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Na straně zaměstnanců jde o příjem ve formě povinného plnění zaměstnavatele na vytváření a dodržování pracovních podmínek pro výkon práce stanovených právním předpisem, který podle § 6 odst. 7 písm. e) zákona o daních z příjmů není předmětem daně.
10/2020 Můžeme sjednat tříměsíční zkušební dobu se zaměstnancem, který u nás pracoval již dva roky na dohodu o pracovní činnosti a vykonával stejný druh práce, jaký bude vykonávat v rámci pracovní smlouvy? Nebude tato zkušební doba v rozporu s dobrými mravy?
Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. února 2017, sp. zn. 21 Cdo 3480/2016 může být v tomto případě zkušební doba sjednána, neboť právní vztah z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr má jinou kvalitu a vztah stran je odlišný (např. nemusí být rozvrhována pracovní doba a přidělována práce). Nelze proto hovořit o tom, že dohoda o pracovní činnosti, která předchází uzavření pracovní smlouvy, nahrazuje zkušební dobu. Z toho vyplývá, že se zaměstnancem můžete zkušební dobu podle § 35 ZP sjednat.
11/2020 Zaměstnanec ve vstupním dotazníku uvedl, že nemá žádné exekuce (zápočtový list neměl). Po zpracování mzdy za první měsíc jsme obdrželi exekuční příkaz na nepřednostní pohledávku. Musíme u tohoto zaměstnance provést opravu prvního měsíce, kdy u nás začal pracovat a v případě, že ano tak podle kterého paragrafu? Hrozí zaměstnavateli nějaká sankce za to, že v tomto měsíci srážku neprovedl?
Dodatečné provedení srážek ze mzdy za měsíc, kdy srážky provedeny nebyly, nelze podle našeho názoru provést, protože by se jednalo o provedení srážky ve větším rozsahu, než povoluje OSŘ a jednalo by se o porušení § 281 OSŘ, kde se říká, že srážky ve větším rozsahu nelze provést, a to i když s tím povinný souhlasí. Zaměstnavateli by žádná sankce za neprovedení srážek ze mzdy hrozit neměla, protože neměl k jejich provedení potřebné podklady.
12/2020 Zaměstnanec dosáhl důchodového věku v dubnu 2017. Nyní si chce zpětně požádat o přiznání starobního důchodu od tohoto data. Lze si požádat takto zpětně o přiznání starobního důchodu a v případě, že ano, tak kolik let zpětně může žádat?
Ano, lze. Podle § 55 zákona 155/95 Sb. o důchodovém pojištění nárok na důchod nezaniká uplynutím času. Za předpokladu, že byly splněny podmínky nároku, lze důchod přiznat zpětně. Nárok na výplatu důchodu je však časově omezen, výplatu lze přiznat nejvýše pět let zpětně od uplatnění nároku. Uvedené neplatí pro tzv. předčasný starobní důchod, který lze přiznat nejdříve ode dne uplatnění žádosti.
