8/ ZÁKON 255/2020 Sb. O SNÍŽENÍ PENÁLE Z POJISTNÉHO NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ A O ZMĚNĚ DALŠÍCH ZÁKONŮ
V části první tohoto zákona je řešeno snížení penále z pojistného na SZ placeného zaměstnavateli v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 takto:
§ 1
(1) Pokud zaměstnavatel jako poplatník nezaplatil pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (dále jen "pojistné") za kalendářní měsíce květen 2020 až červenec 2020 ve lhůtě stanovené podle § 9 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen "zákon o pojistném") nebo pojistné zaplatil v nižší částce a dluh vzniklý z tohoto důvodu uhradí nejpozději do 20. října 2020, snižuje se penále stanovené podle § 20 zákona o pojistném z tohoto dluhu o 80 %; každá platba penále se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Podmínkou pro toto snížení penále je, že zaměstnavatel za všechny kalendářní měsíce uvedené ve větě první odvedl pojistné, které jsou povinni platit jeho zaměstnanci, ve stanovené lhůtě a ve výši uvedené na přehledu podle § 9 zákona o pojistném. (2) Platba zaměstnavatele zaplacená na příslušný účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení v období od 1. června 2020 do 20. října 2020 se použije, pokud je splněna podmínka pro snížení penále uvedená v odstavci 1 větě poslední a pokud zaměstnavatel neurčí jinak, v tomto pořadí: a) běžná platba pojistného, které jsou povinni platit jeho zaměstnanci za předcházející kalendářní měsíc, b) běžná platba pojistného, které je povinen platit zaměstnavatel jako poplatník za předcházející kalendářní měsíc, c) nedoplatky pojistného za předchozí kalendářní měsíce, které byl povinen platit zaměstnavatel jako poplatník od 1. června 2020 do 20. srpna 2020, d) podle § 22a zákona o pojistném. (3) Dluh na pojistném a na penále vzniklý podle odstavce 1 se v období od 21. června 2020 do 20. října 2020 nepovažuje za dluh na pojistném a na penále pro účely potvrzování stavu závazků zaměstnavatele podle § 22d zákona o pojistném a za nezaplacené pojistné pro účely § 20a odst. 6 písm. a) zákona o pojistném.
(4) Jestliže nebyly splněny podmínky pro snížení penále podle odstavce 1, je zaměstnavatel povinen platit z dlužného pojistného penále stanovené podle § 20 zákona o pojistném. (5) Jestliže penále snížené podle odstavce 1 ve svém úhrnu nepřesáhne částku 1 000 Kč, odepíše se takový dluh k tíži příslušného orgánu sociálního zabezpečení.
Z této změny vyplývá, že pokud zaměstnavatel nezaplatí pojistné na SZ za měsíce květen až červenec 2020 ve stanovené lhůtě a uhradí je nejpozději do 20. října 2020, snižuje se penále podle § 20 (0,05% dlužné částky za každý kalendářní den) o 80% z tohoto dluhu. Tzn., že penále by činilo pouze 0,01% dlužné částky za kalendářní den. Jestliže zaměstnavatel pojistné nedoplatí do 20. října 2020, je povinen platit penále v plné výši. Účinnost této změny je od 27. 5. 2020.
Dále se v části čtvrté tímto zákonem mění § 94 odst. 1 zákona 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění tak, že „zaměstnavatel je povinen oznámit okresní správě sociálního zabezpečení v elektronické podobě na elektronickou adresu určenou touto správou na předepsaném tiskopisu den nástupu zaměstnance do zaměstnání, které mu založilo účast na pojištění, a to nejpozději v pracovní den následující po dni nástupu do zaměstnání, a den skončení doby zaměstnání se zaměstnancem, a to nejpozději v pracovní den následující po dni skončení doby zaměstnání.“
Zde se ukládá zaměstnavateli povinnost elektronické podoby přihlášek a odhlášek zaměstnanců k pojištění a zkracuje se doba pro přihlášení a odhlášení pouze na pracovní den následující po dni nástupu do zaměstnání nebo na pracovní den následující po skončení doby zaměstnání.
Tato změna nabývá účinnosti dnem 1. 9. 2020 a proto je třeba přihlášky a odhlášky od tohoto data zasílat ihned následující den po nástupu nebo ukončení zaměstnání. Naše poznámka: Proti přihláškám a odhláškám nejpozději následující pracovní den se okamžitě postavil Svaz zaměstnavatelů a dá se tedy očekávat, že opět nějakým „přílepkem“ k zákonu, bude toto nesmyslné přihlašování a odhlašování opět vráceno na 8 kalendářních dnů…
V části druhé zákona je v § 39 odst. 1 zákona 582/91 Sb. o organizaci a provádění sociálního zabezpečení doplněno, že „Evidenční listy předkládají zaměstnavatelé České správě sociálního zabezpečení v elektronické podobě formou datové zprávy prostřednictvím datové schránky nebo elektronické adresy podatelny.“
V § 39 téhož zákona se vkládá nový odst. 7, který zní: Pokud zaměstnavatel nemůže z prokazatelných objektivních technických důvodů předložit evidenční list podle odstavce 1 věty první v elektronické podobě, může tak učinit způsobem uvedeným v § 123e odst. 2 písm. b) zasláním na adresu určenou Českou správou sociálního zabezpečení; přitom je povinen uvést důvod tohoto postupu. Tato povinnost je splněna i předáním evidenčního listu okresní správě sociálního zabezpečení, v jejímž obvodu je útvar zaměstnavatele, ve kterém je vedena evidence mezd. Technické důvody podle věty první se posuzují podle § 61 odst. 5 zákona o nemocenském pojištění obdobně.
Zde je upřednostněna elektronická forma předkládání evidenčních listů důchodového pojištění s výjimkou „prokazatelných objektivních technických důvodů“…
Tato změna nabývá účinnosti dnem 1. 6. 2020 a proto je třeba evidenční listy DP odesílat od tohoto data pouze elektronicky.
V části třetí je v § 9 odst. 2 zákona 589/92 Sb. o pojistném na SZ doplněn tento text: Zaměstnavatel plní povinnost uvedenou ve větě první zasláním přehledu v elektronické podobě způsobem uvedeným v zákoně o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (odkaz na § 123e odst. 2 písm. a) tohoto zákona).
Dále se v § 9 doplnil odst. 3, který zní: Pokud zaměstnavatel nemůže z prokazatelných objektivních technických důvodů splnit povinnost uloženou v odstavci 2 větě první způsobem uvedeným v odstavci 2 větě druhé, může tak učinit v písemné podobě na předepsaném tiskopise zasláním na adresu určenou okresní správou sociálního zabezpečení; přitom je povinen uvést důvod tohoto postupu. Tato povinnost je splněna i předáním tohoto tiskopisu příslušné okresní správě sociálního zabezpečení. Technické důvody podle věty první se posuzují podle § 61 odst. 5 zákona o nemocenském pojištění obdobně.
I zde se ukládá zaměstnavateli povinnost elektronické podoby předkládání tiskopisu přehled o výši vyměřovacího základu s výjimkou „prokazatelných objektivních technických důvodů“…
Tato změna nabývá účinnosti dnem 1. 6. 2020 a proto je třeba přehledy o výši vyměřovacího základu od tohoto data zasílat pouze elektronicky.
