Zákonem 300/2020 Sb. se promíjí zaměstnavatelům odvod pojistného na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti, které hradí zaměstnavatel sám za sebe (tj. 24,8%), a to za měsíce červen, červenec a srpen letošního roku při splnění těchto podmínek:
- v posledním dnu měsíce června až srpna, nesmí mít zaměstnavatel více než 50 zaměstnanců. Zaměstnancem se rozumí zaměstnanec v pracovním poměru, který je účasten NP. K výši jeho pracovního úvazku se nepřihlíží.
Tzn., že se započítávají pouze zaměstnanci v pracovním poměru, kteří jsou účastni NP a nikoliv zaměstnanci pracující na dohody mimo pracovní poměr, a to ani v případě, že jsou „dohodáři“ účastni NP. Stejně tak se nezapočtou členové statutárních orgánů, kteří mají smlouvu o výkonu funkce podle zákona o obchodních korporacích, protože nejsou v pracovním poměru. Do počtu zaměstnanců se naopak zahrnují i zaměstnanci, kterým pracovní poměr trvá, ale jsou např. na mateřské nebo rodičovské dovolené, jsou v pracovní neschopnosti, ošetřují člena rodiny nebo čerpají neplacené volno…
- počet zaměstnanců v těchto měsících musí být na úrovni nejméně 90% počtu zaměstnanců k 31. 3. 2020. Např. pokud zaměstnavatel se 6 zaměstnanci propustil v průběhu června jednoho zaměstnance, podmínku alespoň 90% zaměstnanců nikdy nemůže splnit (5:6=83,33%)… Nárok na prominutí pojistného u něho za měsíc červen nevznikne.
- úhrn vyměřovacích základů zaměstnanců v těchto měsících musí být na úrovni nejméně 90% vyměřovacích základů za měsíc březen. Do úhrnu vyměřovacích základů se ve všech měsících zahrnou vyměřovací základy všech zaměstnanců, tzn. i těch, jejichž pracovní poměr skončil v průběhu měsíce. Např. zaměstnavatel s 10 zaměstnanci a měsíční mzdou 20000 Kč vyplatil za březen 200000 Kč (20000x10). Od měsíce dubna začali 2 zaměstnanci ošetřovat dítě a ošetřování trvalo i v měsíci červnu. Úhrn vyměřovacích základů za měsíc červen byl 160000 Kč (20000x8), což je pouze 80% (160000:200000) úhrnu vyměřovacích základů za měsíc březen a nárok na prominutí pojistného tento zaměstnavatel nemá.
- zaměstnavatel odvedl ve stanovené lhůtě (tj. do 20tého dne následujícího měsíce) a ve výši uvedené v Přehledu o výši pojistného pojistné na SZ, které sráží svým zaměstnancům (tj. 6,5%) a i pojistné, které sráží např. z dohod mimo pracovní poměr, které zakládají účast na NP nebo z odměn členů statutárních orgánů (u dohod a statutářů by měl odvést i pojistné na SZ za zaměstnavatele!).
- zaměstnavatel nečerpal za měsíc, kdy by uplatnil „prominutí pojistného“ prostředky z programu „Antivirus“. Zde si musí zaměstnavatel vybrat jeden ze způsobů pomoci, a to buď Antivirus, nebo prominutí pojistného. Za stejný měsíc nelze u některých zaměstnanců uplatnit snížení pojistného a u některých požadovat příspěvek z programu Antivirus.
- zaměstnavatel může odečíst vyměřovací základ zaměstnance jen do výše 1,5násobku průměrné mzdy (tj. do výše 52253 Kč). Jestliže má zaměstnanec vyměřovací základ na pojistné na SZ např. 100000 Kč, musí se z částky nad 1,5násobek průměrné mzdy odvést pojistné na SZ i za zaměstnavatele (tj. zde z částky 100000-52253=47747 Kč).
Pokud zaměstnavatel splní tyto podmínky, může mu být prominuto pojistné na SZ.
Nárok na prominutí pojistného nemá podle § 2 odst. 2
zaměstnavatel uvedený v § 109 odst. 3 zákoníku práce,
poskytovatel zdravotních služeb, jehož zdravotní služby jsou aspoň částečně hrazeny z veřejného zdravotního pojištění na základě smlouvy se zdravotní pojišťovnou, pokud má podle zvláštního právního předpisu nárok na kompenzaci zohledňující náklady a výpadky v poskytování hrazených služeb vzniklé v důsledku epidemie onemocnění COVID-19 způsobené novým koronavirem označovaným jako SARS-COV-2 v roce 2020,
zaměstnavatel, který nebyl ke dni 1. června 2020 daňovým rezidentem
České republiky, nebo
jiného členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru a nedosáhl většiny svých příjmů za poslední skončené zdaňovací období daně z příjmů ze zdrojů na území České republiky.
Zde je uvedeno, že nárok na prominutí pojistného nemají zaměstnavatelé rozpočtové sféry a poskytovatelé zdravotních služeb, kteří budou mít nárok na kompenzaci nákladů a výpadků služeb vzniklých v důsledku epidemie.
Jak se bude o promíjení žádat?
Na tiskopisu „Přehled o výši pojistného“ za měsíce červen až srpen bude doplněn údaj o výši sníženého vyměřovacího základu, z kterého bude zaměstnavatel odvádět pojistné ve výši 24,8%. Odvádět pojistné za zaměstnavatele se bude pouze v případě, že někteří zaměstnanci mají vyšší vyměřovací základ než 52253 Kč, nebo z odměn z dohod mimo pracovní poměr, které zakládají účast na NP případně z odměn členů statutárních orgánů.
DOTAZY K PROMÍJENÍ POJISTNÉHO
Promítne se promíjení pojistného do výpočtu záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti (tzn., zda se bude navyšovat na „superhrubou mzdu“ jen o pojistné na VZP)?
Vzhledem k tomu, že zákonem 300/2020 Sb. o promíjení pojistného na SZ se nezměnil zákon 586/92 Sb. o daních z příjmů, zůstává základ daně (§ 6 odst. 12) beze změn a příjem poplatníka se bude navyšovat na „superhrubou mzdu“ o 33,8% jako obvykle.
GFŘ k tomu vydalo sdělení, kde se uvádí: GFŘ upozorňuje plátce daně, že uvedený návrh zákona nemá vliv na konstrukci výpočtu základu daně (superhrubou mzdu) podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o daních z příjmů). Plátci daně, kterých se v případě schválení zákon dotkne, budou standardně navyšovat příjem poplatníka pro účely výpočtu základu daně zpravidla o 33,8 %. Ustanovení § 6 odst. 12 zákona o daních z příjmů řeší také postup zaměstnavatele při výpočtu základu daně, jestliže zaměstnavateli byly sníženy odvody povinného pojistného o jiné částky. Výklad tohoto ustanovení zahrnuje i situace, kdy ke snížení odvodu pojistného dochází fakticky v důsledku snížení vyměřovacího základu zaměstnavatele (jako je tomu u navrhovaného zákona) a ne pouze formálním snížením samotného odvodu. Prominutí pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti placeného některými zaměstnavateli nebude mít stejně tak vliv například na způsob vyplnění Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň z těchto příjmů a daňového zvýhodnění – tiskopis MFin 5460 – vzor č. 28 za rok 2020, na řádku 6. Úhrn povinného pojistného z příjmů uvedených na ř. 2 (§ 6 odst. 12 zákona). Obdobně tomu bude u Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a sražené dani podle zvláštní sazby daně. Prominutí pojistného nebude mít rovněž vliv na stanovení maximálního vyměřovacího základu pro odvod sociálního pojištění.
Je možno uplatnit prominutí pojistného na zaměstnance, s kterým jsme uzavřeli dohodu o skončení pracovního poměru a důvodem skončení je nadbytečnost zaměstnance (§ 52 písm. c)?
Podle § 3 odst. 2. zákona 300/2020 Sb. nelze vyměřovací základ snížit o vyměřovací základ zaměstnance, jemuž byla dána zaměstnavatelem výpověď z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) zákoníku práce. Pokud byla sjednána dohoda o skončení prominutí pojistného lze uplatnit.
Jednatel s.r.o. má smlouvu o výkonu funkce na funkci jednatele, a kromě toho má pracovní poměr na truhláře, kde pobírá mzdu ve výši, která zakládá účast na NP. Je možno uplatnit prominutí pojistného na mzdu, která mu plyne z pracovního poměru?
Prominutí pojistného je možné pouze u zaměstnanců v pracovním poměru, který zakládá účast na NP. U tohoto zaměstnance bude podle našeho názoru možno uplatnit prominutí pojistného pouze z titulu pracovního poměru na funkci truhláře, pokud jsou splněny ostatní podmínky dané zákonem.
ZMĚNA V ZÁKONU O NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ
Výše uvedeným zákonem se do § 94 odst. 1 zákona 187/2006 Sb. o NP vrací opět termín pro přihlašování a odhlašování zaměstnanců na OSSZ, a to do osmi kalendářních dnů po nástupu nebo ukončení zaměstnání. Změna, o které jsme psali v DIS 6/2020 na str. 9 (tj. nahlásit nástup a ukončení zaměstnání v následující pracovní den) a která měla začít platit od 1. 9. 2020, tak nenabude vůbec účinnosti.
