13/2020 Od kdy můžeme sjednat pracovněprávní vztah s dítětem, které v letošním roce ukončilo povinnou školní docházku a dne 7. července dosáhne věku 15 let? Potřebujeme, aby dítě začalo pracovat již od 1. července, ale nejsme si jisti, zda je to možné.
Podle § 6 ZP je zaměstnancem fyzická osoba, která se zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu. Podle § 35 zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník se může nezletilý, který dovršil patnáct let a ukončil povinnou školní docházku zavázat k výkonu závislé práce podle jiného právního předpisu (ZP). Podle § 34 zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník je závislá práce nezletilých mladších než 15 let (nebo kteří neukončili povinnou školní docházku) zakázána. Ve Vašem případě můžete sjednat s dítětem pracovněprávní vztah nejdříve ode dne 7. července.
14/2020 Zaměstnankyně porodila dne 15. ledna 2020. Její manžel si od tohoto data požádal o rodičovskou dovolenou do 1 roku věku dítěte, tj. do 15. 1. 2021. Bude mít tento zaměstnanec v roce 2020 nárok na dovolenou a v případě že ano, tak v jaké výši? Upozorňujeme, že mateřská dovolená zaměstnankyni skončila 2. června 2020.
Podle § 216 odst. 2 ZP se doba, po kterou zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou se pro účely dovolené považuje jako výkon práce. Pokud si tento zaměstnanec požádá od 3. června o čerpání celé dovolené za rok 2020, je zaměstnavatel povinen vyhovět jeho žádosti (§ 217 odst. 5 ZP) a takto vyčerpaná dovolená se z důvodu následného čerpání rodičovské dovolené nekrátí (§ 223 odst. 1 ZP).
15/2020 Jak nám musí zaměstnanec prokázat ukončení studia na střední škole a to, že dítě nebylo po celý měsíc červenec a srpen v zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění? Má nám předložit čestné prohlášení o těchto skutečnostech?
Podle § 38k odst. 8 zákona 586/92 Sb. o daních z příjmů je poplatník povinen změny skutečností rozhodných pro výpočet záloh na daň písemně oznámit (např. změnou v prohlášení k dani) plátci daně nejpozději poslední den kal. měsíce, v němž změna nastala. Vzhledem k tomu, že prohlášení k dani je vlastně čestným prohlášením poplatníka tak stačí, aby rodič napsal do změn v prohlášení, že dítě ukončilo studium na střední škole v měsíci červnu a v měsících červenec a srpen nikde nepracovalo. Žádné další doklady nejsou třeba.
16/2020 Zaměstnanec podnikatelské sféry, který pracuje v rovnoměrném rozvržení pracovní doby (pondělí až pátek) odpracoval ve svátek, který připadl na jeho obvyklý pracovní den 4 hodiny. Jak bude zaměstnanec odměněn za práci v tento den?
Za odpracované 4 hodiny obdrží zaměstnanec náhradní volno v rozsahu práce ve svátek (pokud se nedohodnou na poskytnutí příplatku ve výši 100% průměrného výdělku místo náhradního volna). Za zbytek jeho směny mu náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku za mzdu, která mu ušla v důsledku svátku nebo se mu jeho měsíční mzda nekrátí.
17/2020 Zaměstnanec podnikatelské sféry, který pracuje v rovnoměrném rozvržení pracovní doby (pondělí až pátek) odpracoval ve svátek, který připadl na jeho den pracovního klidu 4 hodiny. Jak bude zaměstnanec odměněn za práci v tento den?
Doba výkonu práce je u něho prací přesčas, za kterou obdrží dosaženou mzdu a příplatek minimálně 25% průměrného výdělku (pokud se nedohodnou na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce přesčas) a prací ve svátek, za kterou obdrží náhradní volno v rozsahu práce ve svátek (pokud se nedohodnou na poskytnutí příplatku ve výši 100% průměrného výdělku místo náhradního volna).
18/2020 Při kontrole FÚ nám bylo vytknuto, že nemáme u všech dětí, na které rodiče uplatňují daňové zvýhodnění potvrzení o jejich studiu. Domníváme se, že potvrzení o studiu je třeba vyžadovat jen u dětí starších 18 let. Je naše domněnka správná?
Podle § 38l odst. 3 písm. d) zákona 586/92 Sb. o daních z příjmů se nárok na daňové zvýhodnění prokazuje potvrzením školy, že zletilé dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem. Z toho jednoznačně vyplývá, že potvrzení o studiu se vyžaduje až u zletilých dětí!
19/2020 Se zaměstnancem jsme z důvodu coronaviru ukončili pracovní poměr dohodou k 30. dubnu 2020 (důvodem skončení byl § 52 písm. c) ZP – nadbytečnost). Tento zaměstnanec obdržel odstupné ve výši trojnásobku průměrného výdělku. V měsíci červnu se situace v naší firmě výrazně změnila a my bychom potřebovali, aby se nám tento zaměstnanec od července vrátil zpět. Zaměstnanec ale váhá, protože by nám musel vrátit část vyplaceného odstupného. Nemusíme po zaměstnanci požadovat vrácení odstupného, když § 68 ZP ukládá zaměstnanci povinnost toto odstupné vrátit?
Podle § 1 odst. 2 zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník si mohou osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, nezakazuje-li to zákon výslovně. Pokud se tedy zaměstnavatel se zaměstnancem dohodne na tom, že zaměstnanec nemusí vracet část vyplaceného odstupného podle § 68 ZP, není tím porušen žádný právní předpis a ani zákoník práce tuto možnost výslovně nezakazuje. Pro právní jistotu obou účastníků by se tato odchylná úprava měla upravit písemnou smlouvou (§ 4a odst. 2 ZP).
20/2020 Co si může vydělat společník a zároveň jednatel s.r.o., kterému byl přiznán starobní důchod a už nechce z dosažených příjmů platit žádné odvody na sociální a zdravotní pojištění?
Pokud si bude chtít vyplácet jednatelskou odměnu alespoň v nějaké výši, neměla by výše odměny z ní dosáhnout 3000 Kč. Jestliže by byla jednatelská odměna nižší než 3000 Kč, odvádělo by se z ní pouze zdravotní pojištění. Pokud by pro společnost vykonával ještě nějakou jinou práci než jako jednatel s.r.o., mohla by se na ni uzavřít dohoda o provedení práce, která do 10000 Kč nepodléhá odvodu ani jednoho pojistného (je ale limitována 300 hodinami v roce) nebo dohoda o pracovní činnosti na částku nižší než 3000 Kč, z které by se rovněž ani jedno pojistné neodvádělo.
21/2020 Zaměstnanec má několik nepřednostních exekučních srážek, z nichž srážíme pouze první v pořadí. Nyní nám od prvního exekutora přišlo oznámení, že exekuce byla uhrazena a zároveň nám vrátil větší část poslední splátky. Jak máme naložit s touto vratkou? Můžeme ji vrátit zaměstnanci nebo jí máme použít na splátku v pořadí další exekuce?
Vzhledem k tomu, že podle § 282 odst. 3 OSŘ ztrácí povinný dnem, kdy bylo doručeno nařízení výkonu rozhodnutí, právo na vyplacení té části mzdy, která odpovídá stanovené výši srážek, není možno mu vrácený přeplatek vyplatit. Tento přeplatek se pošle na exekuční příkaz, který je nyní první v pořadí.
22/2020 Zaměstnanec u nás pracoval v období od 1. 4. do 30. 6. 2020 a odpracoval 41 dvanáctihodinových směn. Jaký má tento zaměstnanec nárok na dovolenou, když neodpracoval alespoň 60 dnů a ani 42 dnů, aby měl nárok na dovolenou za odpracované dny (dvě dvanáctiny)?
Podle § 216 odst. 3 ZP pro zjištění, zda jsou splněna práva na dovolenou, se posuzuje zaměstnanec, který je zaměstnán po stanovenou týdenní pracovní dobu, jako by v kalendářním týdnu pracoval 5 pracovních dnů, i když jeho pracovní doba není rozvržena na všechny pracovní dny v týdnu. Z tohoto vyplývá, že zaměstnanec „odpracoval“ 65 dnů (13 týdnů x 5) a splnil podmínku nároku na poměrnou část dovolené v délce 3 dvanáctin z celkového nároku.
