V § 203 odst. 2 se v písm. h) doplnilo rozšíření překážky v práci o činnosti na sportovních soustředěních dětí a mládeže. Dále byl vložen nový § 203a (pracovní volno související s akcí pro děti a mládež), který zní: (1) Pracovní volno podle § 203 odst. 2 písm. h) s náhradou mzdy nebo platu přísluší zaměstnanci pouze, pokud se jedná o akci pořádanou právnickou osobou, a) zapsanou ve veřejném rejstříku právnických a fyzických osob po dobu nejméně 5 let a b) práce s dětmi a mládeží je její hlavní činností. Tuto skutečnost musí zaměstnanec zaměstnavateli prokázat. (2) Maximální výše poskytnuté náhrady mzdy nebo platu činí výši průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém se poskytuje pracovní volno, vyhlášené podle zákona upravujícího zaměstnanost. (3) Zaměstnavatel má nárok na úhradu poskytnuté náhrady mzdy nebo platu ze státního rozpočtu; nehradí se náhrada mzdy nebo platu nad rozsah stanovený tímto zákonem. Úhradu poskytuje na žádost okresní správa sociálního zabezpečení podle sídla zaměstnavatele, je-li jím právnická osoba, nebo podle místa trvalého pobytu zaměstnavatele, je-li jím fyzická osoba. Zaměstnavatel musí doložit poskytnutí náhrady mzdy nebo platu a splnění podmínek pro její poskytnutí.
Podle tohoto paragrafu bude možno u personálu táborů pro děti a mládež a obdobné činnosti na sportovních soustředěních dětí a mládeže poskytnout pracovní volno s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku, nejvýše za jeden týden a maximálně ve výši průměrné mzdy za I. až III. čtvrtletí kal. roku předcházejícího roku, ve kterém se volno poskytuje (v roce 2020 by to byla částka 33429 Kč, pro rok 2021 bude tato průměrná mzda vyhlášena začátkem prosince). Výplatu náhrady mzdy zaměstnanci provede zaměstnavatel a potom může požádat OSSZ o její úhradu, pokud prokáže její poskytnutí zaměstnanci a splnění podmínek pro její poskytnutí (právnická osob zapsaná ve veřejném rejstříku nejméně 5 let a práce s dětmi a mládeží je její hlavní činností).
POZOR: průměrná mzda za I. až III. čtvrtletí předchozího kalendářního roku je stejná částka jako se používá pro výpočet plnění povinného podílu osob se ZP.
Text § 271f se včetně nadpisu změnil takto:
Jednorázová náhrada nemajetkové újmy při zvlášť závažném ublížení na zdraví zaměstnance
Při zvlášť závažném ublížení na zdraví zaměstnance přísluší jeho manželovi, partnerovi, dítěti a rodiči jednorázová náhrada vzniklé nemajetkové újmy. Tato náhrada přísluší i dalším osobám v poměru rodinném nebo obdobném, které újmu zaměstnance pociťují jako vlastní újmu.
Tato jednorázová náhrada při zvlášť závažném ublížení na zdraví se bude vyplácet stejnému okruhu osob jako náhrada nemajetkové újmy pozůstalých. Konkrétní způsob stanovení výše této náhrady není v § 271f specifikován a bude záležet pravděpodobně na úvaze soudu v jaké výši bude poskytnuta.
K této změně je v zákonu ještě přechodné ustanovení č. 4, které zní: Právo na jednorázovou náhradu nemajetkové újmy při zvlášť závažném ublížení na zdraví zaměstnance podle § 271f zákona č. 262/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, přísluší, vznikla-li tato újma nejdříve dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Z toho vyplývá, že se tato náhrada bude vztahovat až na zvlášť závažná ublížení na zdraví vzniklá po 31. 12. 2020.
V § 271g se změnily odstavce 2 a 3 takto: (2) Náhradu přiměřených nákladů spojených s pohřbem tvoří výdaje na zřízení pomníku nebo desky do výše nejméně jedenapůlnásobku průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém na tuto náhradu vznikne právo; výše této náhrady se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru. Náhradu přiměřených nákladů spojených s pohřbem tvoří dále výdaje účtované za pohřeb, hřbitovní poplatky, výdaje na úpravu pomníku nebo desky, cestovní výlohy a jedna třetina obvyklých výdajů na smuteční ošacení osobám blízkým. (3) Výši průměrné mzdy zjištěné podle odstavce 2 vyhlásí Ministerstvo práce a sociálních věcí na základě údajů Českého statistického úřadu sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů.
Náhrada na zřízení pomníku nebo desky se zvyšuje z dosavadních 20000 Kč na nejméně 1,5násobek průměrné mzdy za I. až III. čtvrtletí kal. roku předcházejícího roku, ve kterém nárok na tuto náhradu vznikne právo. Pokud by toto platilo již pro rok 2020, činila by tato náhrada 33429x1,5=50143,50 zaokrouhleno na stokoruny nahoru 50200 Kč. Pochopitelně, že průměrná mzda za I. až III. čtvrtletí roku 2020 bude ještě o něco vyšší…
§ 271i - Jednorázová náhrada nemajetkové újmy pozůstalých nově zní: (1) Jednorázová náhrada nemajetkové újmy pozůstalých přísluší a) manželovi nebo partnerovi zemřelého zaměstnance, b) dítěti zemřelého zaměstnance a c) rodiči zemřelého zaměstnance. (2) Jednorázová náhrada nemajetkové újmy přísluší každému pozůstalému podle odstavce 1 nejméně ve výši dvacetinásobku průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém právo na tuto náhradu vzniklo; je-li náhrada vyplácena oběma rodičům, vyplatí se každému z nich polovina této částky. Výše jednorázové náhrady nemajetkové újmy pozůstalých se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru. (3) Jednorázová náhrada vzniklé nemajetkové újmy přísluší i dalším osobám v poměru rodinném nebo obdobném, které újmu zaměstnance pociťují jako vlastní újmu. (4) Výši průměrné mzdy zjištěné podle odstavce 2 vyhlásí Ministerstvo práce a sociálních věcí na základě údajů Českého statistického úřadu sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů.
Dříve se jednalo o jednorázové odškodnění pozůstalých, které náleželo stejnému okruhu osob, ale jeho výše byla stanovena na pevných 240000 Kč. Nově bude jednorázová náhrada nemajetkové újmy pozůstalým náležet ve výši dvacetinásobku průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Pokud by toto platilo již pro rok 2020, činila by tato jednorázová náhrada 668580 Kč (33429x20), zaokrouhleno na 668600 Kč. Pochopitelně i zde platí, že průměrná mzda za I. až III. čtvrtletí roku 2020 bude ještě o něco vyšší…
Velice zajímavé bude sledovat, jak to bude s aplikací odst. 3, podle kterého bude jednorázová náhrada příslušet i dalším osobám v poměru rodinném nebo obdobném, které újmu zaměstnance pociťují jako vlastní újmu. Češi jsou vynalézaví, takže strýček se bude domáhat jednorázové náhrady za zemřelého synovce, protože na něho byl citově fixován… Obdobně se mohou tyto osoby domáhat jednorázové náhrady při zvlášť závažném ublížení na zdraví (§ 271f).
V § 271s se doplňuje odstavec 2 (2) Soud zohlední při určení výše jednorázové náhrady nemajetkové újmy pozůstalých podle § 271i přiznanou výši jednorázové náhrady nemajetkové újmy při zvlášť závažném ublížení na zdraví zaměstnance podle § 271f.
Pokud byla vyplacena jednorázová náhrada nemajetkové újmy při zvlášť závažném ublížení na zdraví (§ 271f) a zaměstnanec po její výplatě přesto zemřel, měl by soud při určování jednorázové náhrady pozůstalým přihlédnout i k této dříve poskytnuté náhradě.
Do ZP se vložil nový § 317a - Sdílené pracovní místo, který zní: (1) Zaměstnavatel může se dvěma nebo více zaměstnanci s kratší pracovní dobou a se stejným druhem práce uzavřít dohody, podle nichž si zaměstnanci budou na sdíleném pracovním místě sami rozvrhovat pracovní dobu do směn po vzájemné dohodě tak, aby každý z nich na základě společného rozvrhu pracovní doby naplnil průměrnou týdenní pracovní dobu nejdéle ve čtyřtýdenním vyrovnávacím období. Souhrn délky týdenní pracovní doby zaměstnanců na jednom sdíleném pracovním místě nesmí překročit délku stanovené týdenní pracovní doby; to však neplatí v případě zastupování zaměstnance podle odstavce 4. (2) Dohody podle odstavce 1 musí být písemně uzavřeny s každým zaměstnancem a musí obsahovat bližší podmínky pro rozvržení pracovní doby. (3) Zaměstnanci jsou povinni předložit zaměstnavateli společný písemný rozvrh pracovní doby na sdíleném pracovním místě, a to nejméně 1 týden před počátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena. Nepředloží-li zaměstnanci společný rozvrh pracovní doby, určí bez zbytečného odkladu rozvržení pracovní doby do směn zaměstnavatel. S případnými změnami rozvrhu jsou zaměstnanci povinni zaměstnavatele písemně seznámit nejméně 2 dny předem, nedohodnou-li se se zaměstnavatelem na jiné době seznámení. (4) Zaměstnavatel může požadovat po zaměstnanci zastupování nepřítomného zaměstnance na témže sdíleném pracovním místě pouze tehdy, dal-li k tomu zaměstnanec v dohodě podle odstavce 1 nebo pro konkrétní případ souhlas. (5) Závazek z dohody podle odstavce 1 lze rozvázat písemnou dohodou zaměstnavatele se zaměstnancem ke sjednanému dni. Tento závazek mohou zaměstnavatel nebo zaměstnanec rovněž písemně vypovědět z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně. (6) Zanikne-li závazek z dohody podle odstavce 1 alespoň jednoho zaměstnance, pracovní režim sdíleného pracovního místa se u ostatních zaměstnanců na témže sdíleném pracovním místě uplatní do konce probíhajícího vyrovnávacího období.
Zaměstnavatel se tak může se dvěma nebo více zaměstnanci s kratší pracovní dobou a stejným druhem práce dohodnout, že si budou zaměstnanci sami rozvrhovat pracovní dobu do směn tak, aby naplnili průměrnou týdenní pracovní dobu nejdéle ve čtyřtýdenním vyrovnávacím období. V součtu na jednom sdíleném pracovním místě nesmí překročit délku stanovené týdenní pracovní doby.
Zaměstnanci jsou povinni předložit zaměstnavateli společný písemný rozvrh pracovní doby, a to nejméně 1 týden před počátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena. S případnými změnami rozvrhu jsou zaměstnanci povinni seznámit zaměstnavatele nejméně 2 dny předem, nedohodnou-li se na jiné době seznámení. Nepředloží-li zaměstnanci zaměstnavateli společný písemný rozvrh pracovní doby, určí toto rozvržení bez zbytečného odkladu zaměstnavatel.
Dovedeme si představit, že se dohodne matka malých dětí se starobní důchodkyní, která odpracuje zbývající část týdenní pracovní doby. Např. matka úvazek 24 hod. týdně a důchodkyně úvazek 16 hod. týdně…
Tak toto jsou změny v ZP, které začnou platit od 1. 1. 2021. Se změnami v čerpání dovolené Vás seznámíme v připravovaném „webináři“ a v dalších číslech informačního servisu.
Zákonem 285/2020 Sb. se s účinností od 1. 1. 2021 mění i zákony o pojistném na SZ a o pojistném na VZP, a to z důvodu, že nově může být zaměstnanci vyslanému do jiného státu EU poskytnuta náhrada mzdy za dovolenou ve státě vyslání.
Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
V § 5 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti se doplňuje odstavec 6, který zní: (6) Do vyměřovacího základu zaměstnance, kterému podle zákoníku práce nepřísluší náhrada mzdy nebo platu za dovolenou v rozsahu, ve kterém mu tato náhrada přísluší podle právních předpisů členského státu Evropské unie, do něhož byl zaměstnanec vyslán, se zahrnuje náhrada mzdy nebo platu za dovolenou ve výši, v jaké by příslušela tato náhrada za dovolenou podle zákoníku práce, i když nebyla zaměstnavatelem zúčtována; je-li náhrada mzdy nebo platu za dovolenou příslušející podle právních předpisů členského státu vyšší než tato náhrada, která by příslušela podle zákoníku práce, zahrnuje se do vyměřovacího základu zaměstnance též rozdíl mezi těmito náhradami, a to v tom kalendářním měsíci, v němž byla výše tohoto rozdílu zjištěna.
Změna zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
V § 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění se doplňuje odstavec 13, který zní: (13) Do vyměřovacího základu zaměstnance, kterému podle zákoníku práce nepřísluší náhrada mzdy nebo platu za dovolenou v rozsahu, ve kterém mu tato náhrada přísluší podle právních předpisů členského státu Evropské unie, do něhož byl zaměstnanec vyslán, se zahrnuje náhrada mzdy nebo platu za dovolenou ve výši, v jaké by příslušela tato náhrada za dovolenou podle zákoníku práce, i když nebyla zaměstnavatelem zúčtována; je-li náhrada mzdy nebo platu za dovolenou příslušející podle právních předpisů členského státu vyšší než tato náhrada, která by příslušela podle zákoníku práce, zahrnuje se do vyměřovacího základu zaměstnance též rozdíl mezi těmito náhradami, a to v tom kalendářním měsíci, v němž byla výše tohoto rozdílu zjištěna.
Tyto změny doplnily do obou zákonů povinnost zahrnout do vyměřovacího základu zaměstnance rozdíl mezi vyšší náhradou mzdy vyplacenou v zahraničí a výší, která by byla vyplacena podle ZP.
