32/2020 Máme uzavřenou kolektivní smlouvu (KS), kde máme stanovenou zaručenou mzdu pro jednotlivé profese, které v naší firmě přichází v úvahu. Je třeba, abychom se řídili ještě zaručenou mzdou uvedenou v NV 567/2006 Sb., když základní mzda v KS je nižší než zaručená mzda v NV? Kromě základní mzdy náleží zaměstnancům podle KS ještě odměny a prémie.
Podle § 112 odst. 2 se nejnižší úroveň zaručené mzdy vztahuje na zaměstnavatele, kteří nemají mzdu sjednanou v kolektivní smlouvě. Tzn., že ve Vašem případě platí zaručená mzda sjednaná v KS. Pro úplnost je třeba poznamenat, že posuzování dodržení zaručené mzdy v ostatních případech (tam kde není KS) se provádí tak, že vezmou veškeré složky mzdy (bez mzdy za práci přesčas, příplatku za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém prostředí a za práci v sobotu a neděli) a porovnají se s nejnižší úrovní zaručené mzdy. Tzn., že se porovnává až součet základní mzdy, prémií, odměn, osobního ohodnocení a případných dalších složek mzdy s nejnižší úrovní zaručené mzdy…
33/2020V naší firmě máme cca 50 zaměstnanců v pracovním poměru, a kromě toho u nás pracují 3 zaměstnanci na dohodu o provedení práce do 10000 Kč. V odborné literatuře jsme se dočetli, že bychom měli odvádět zákonné pojištění i za tyto „dohodáře“, a to ve výši 100 Kč za kalendářní čtvrtletí. Jak máme nyní správně postupovat s odvodem zákonného pojištění z těchto dohod a musíme případně toto pojistné doplatit zpětně?
Podle § 12 odst. 2 vyhl. MF 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění… se toto pojistné vypočítá ze základu stanoveného shodně s postupem pro určení vyměřovací základu pojistného na SZ. Základem je souhrn vyměřovacích základů za uplynulé kalendářní čtvrtletí všech zaměstnanců. Jelikož dohoda o provedení práce nezakládá do 10000 Kč účast na NP, nevstupují příjmy z těchto dohod do vyměřovacího základu. Sazba minimálního pojistného 100 Kč se vztahuje pouze na zaměstnavatele, který má pouze zaměstnance na dohody o provedení práce do 10000 Kč nebo na dohody o pracovní činnosti s odměnou nižší než 3000 Kč a jehož základ pro výpočet zákonného pojistného je nulový. Takže ve Vašem případě se žádný odvod z dohod o provedení práce neprovádí a Váš postup je v pořádku.
34/2020 Naši 2 zaměstnanci pracovali přesčas o víkendu 24. a 25. října a v následujícím týdnu si čerpali náhradní volno za práci přesčas. Mají tito zaměstnanci nárok na proplacení příplatku za práci v sobotu a neděli, když si potom čerpali náhradní volno za tuto práci?
Zaměstnancům, kteří jsou odměňován mzdou a pracovali v sobotu nebo neděli náleží vždy příplatek nejméně ve výši 10% průměrného výdělku (u zaměstnanců odměňovaných platem nejméně ve výši 25% průměrného výdělku), a to bez ohledu na to, zda si za práci v sobotu a neděli čerpali náhradní volno. U zaměstnanců odměňovaných mzdou však lze podle § 118 odst. 1 ZP sjednat jinou minimální výši a způsob určení příplatku.
