7/ PLNĚNÍ POVINNÉHO PODÍLU OSOB SE ZP ZA ROK 202 - Aktualizace 17.1.2021
Sdělením MPSV 574/2020 Sb. vyhlásilo ministerstvo průměrnou mzdu za I. až III. čtvrtletí 2020 pro účely zákona o zaměstnanosti (částka je opět shodná s tím, co vyhlásil ČSÚ dne 4. 12. 2020) a to ve výši 34611 Kč.
Z této částky se v posledních letech vypočítají hodnoty pro plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením. K naplnění jedné osoby se ZP tzv. „náhradním plněním“ je třeba odebrat výrobky nebo služby v objemu 242277 Kč bez DPH (34611x7).
Odvod do státního rozpočtu za jednu celou nenaplněnou osobu se ZP by činil 86527,50 Kč (34611x2,5), po zaokrouhlení 86528 Kč.
Tiskopis „ohlášení o plnění povinného podílu osob se ZP za rok 2020“ zatím nebyl k datu uzávěrky tohoto čísla na stránkách MPSV k dispozici. Je třeba sledovat tyto stránky ministerstva a až bude tiskopis pro rok 2020 funkční, je možno jej vyplnit a elektronicky odeslat na Úřad práce.
Vyplněný tiskopis je třeba předložit nejpozději do 15. února 2021 místně příslušnému Úřadu práce. V případě, že nebyl naplněn povinný podíl zaměstnáním osob se ZP nebo odběrem výrobků a služeb, je třeba provést odvod do státního rozpočtu rovněž nejpozději do 15. 2. 2021.
NA CO SI DÁT PŘI VÝPOČTU PLNĚNÍ POVINNÉHO PODÍLU ZA ROK 2020 POZOR?
- podle § 15 odst. 2 písm. a) a e) vyhl. 518/2004 Sb. se pro účely výpočtu průměrného přepočteného stavu zaměstnanců zvyšuje celkový počet skutečně odpracovaných hodin o neodpracované hodiny v důsledku pracovní neschopnosti, za kterou je poskytováno nemocenské a o neodpracované hodiny v důsledku ošetřování dítěte nebo péče o ně nebo ošetřování jiného člena domácnosti, za které náleží ošetřovné. V době „koronaviru“ bylo v roce 2020 poskytováno ošetřovné ve většině případů z důvodu uzavření škol a předškolních zařízení. Takže o tyto hodiny se počet skutečně odpracovaných hodin musí navýšit.
O hodiny nařízené karantény by se podle našeho názoru odpracované hodiny navyšovat neměly, protože v písm. a) se hovoří pouze o hodinách dočasné pracovní neschopnosti…
Ale podle odst. 2 písm. d)§ 15 vyhlášky 518/2006 Sb. se doba karantény v prvních 14 dnech karantény započte, protože se jedná o překážku v práci, při které má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy. A tento nárok má podle § 192 odst. 1 ZP při nařízené karanténě v době těchto prvních 14 dnů jejího trvání. Takže i o tyto neodpracované hodiny z důvodu nařízené karantény se skutečný celkový počet odpracovaných hodin pro plnění povinného podílu osob se ZP navyšuje.
- podle § 15 odst. 2 písm. c) vyhl. 518/2004 Sb. se pro účely výpočtu průměrného přepočteného stavu zaměstnanců zvyšuje celkový počet skutečně odpracovaných hodin i o neodpracované hodiny z důvodu překážek v práci na straně zaměstnavatele (§§ 207 až 209 ZP). Vzhledem k tomu, že zaměstnavatelé v době koronaviru měli zaměstnance na těchto překážkách, bude třeba počet odpracovaných hodin navýšit i o hodiny těchto překážek. To, zda byly poskytovány příspěvky z programů „Antivirus“ není pro tyto účely rozhodující…
- od 1. ledna 2015 je možné na plnění povinného podílu opět započítávat nejen osoby, které jsou invalidní v prvním, druhém nebo třetím stupni, ale i tzv. „osoby zdravotně znevýhodněné“. Takže hodiny odpracované osobami zdravotně znevýhodněnými se započtou za celou dobu platnosti rozhodnutí o tom, že jsou těmito osobami. Pokud je rozhodnutí vydáno na dobu bez časového omezení, započtou se jejich odpracované hodiny za celý rok.
- veškeré dodávky náhradního plnění jsou evidovány na MPSV a je třeba si výši odběrů výrobků nebo služeb kontrolovat.
- podle § 67 odst. 4 zákona o zaměstnanosti se za osoby se zdravotním postižením považují ještě po dobu 12 měsíců ode dne posouzení osoby, které byly orgánem sociálního zabezpečení posouzeny, že již nejsou invalidní v prvním nebo druhém stupni. Tzn., že pokud byla někomu odejmuta invalidita prvního nebo druhého stupně např. od 17. 5. 2019, bude se na plnění povinného podílu započítávat ještě do 16. 5. 2020.
