Nejprve si probereme, co se pro roční zúčtování za rok 2020 mění oproti předchozímu roku. Jedná se hlavně o změny v jiných předpisech, které ale mají vliv na zdanění a také přítomnost koronaviru v naší společnosti:
Zvýšení minimální mzdy
Zvýšení minimální mzdy na 14600 Kč má vliv na
Slevu za umístění dítěte (tzv. školkovné), kde je možno ji uplatnit až do výše minimální mzdy (tj. v roce 2020 až do výše 14600 Kč)
Poskytnutí měsíčního daňového bonusu, tj. pokud byla výše příjmu ve výši 7300 Kč (polovina minimální mzdy), bylo možno poskytnout měsíční daňový bonus
Poskytnutí ročního daňového bonusu, tj. pokud je výše ročního příjmu 87600 Kč (šestinásobek minimální mzdy), je možno poskytnout roční daňový bonus
Osvobození vyplaceného důchodu do výše 36násobku minimální mzdy, tj. do částky 525600 Kč
Zvýšení maximálního vyměřovacího základu pro odvod pojistného na SZ
Toto zvýšení na částku 1672080 Kč má vliv na
Výpočet povinného pojistného na SZ zahrnovaného do „superhrubé mzdy“. Nad hranici 1672080 Kč se již nenavyšovalo o pojistné na SZ
Na uplatnění solidárního zvýšení daně. Na příjmy nad 1672080 Kč, je třeba uplatnit solidární zvýšení daně 7%
Na uplatnění solidárního zvýšení daně u záloh. Na příjmy nad 139340 Kč bylo třeba uplatnit solidární zvýšení daně u záloh ve výši 7%
Výše příjmu pro uplatnění srážkové daně byla v roce 2020 ve výši 3000 Kč Hranice pro uplatnění srážkové daně při nepodepsaném Prohlášení k dani ve výši 3000 Kč zůstala v roce 2020 stejná. Zvýšení na 3500 Kč se použije až při zúčtování mzdy za leden 2021.
Dopady koronaviru na roční zúčtování
Např. poskytnutí dobrovolného testování na koronavir u svých zaměstnanců by mělo být od daně osvobozeno.
Složitější bude situace v případech poskytnutí příspěvku na rekreaci (do 20000 Kč od daně osvobozeného) v případě, že byl zájezd zrušen. Zde bude záležet na tom, komu byly prostředky vráceny. Pokud zaměstnanci, tak se mělo u něho jednat o zdanitelný příjem podléhající dani a odvodům pojistného. Pokud bude vrácen zaměstnavateli, může jej použít v příštích zdaňovacích obdobích… Příspěvky na kulturu, sport, knihy apod., které nebyly vyčerpány z důvodu uzavření některých provozoven na základě rozhodnutí vlády v boji s koronavirem se můžou přesunout do dalšího zdaňovacího období…
Co se týká zahrnování zvýšeného a prodlouženého ošetřovného nebo kompenzačních bonusů vyplacených OSVČ do příjmů druhého z manželů – ano do vlastních příjmů druhého z manželů se zahrnou, protože nejsou uvedeny ve výjimkách…
Prominuté pojistné odváděné zaměstnavatelem za měsíce červen až srpen se nepromítlo do výpočtu daně u jednotlivých zaměstnanců…
Poslední změna vyplývá ze stanoviska GFŘ k pojistnému na životní pojištění
Jedná se o situaci, kdy zaměstnanec převádí smlouvu na životní pojištění k jiné pojišťovně a pojišťovna, u které byl mu žádné odkupné nevyplatí (nesplnil pojistné podmínky).
Podle GFŘ, je-li patrná kontinuita bezprostředně navazující jinou smlouvou, poukazující na zřejmý úmysl poplatníka pokračovat plynule ve spoření, přičemž pojišťovna na žádost poplatníka o převedení odkupného na jiné soukromé životní pojištění vyčíslí odkupné ve výši nula s odvoláním na všeobecné pojistné podmínky k tomuto produktu a na pojistnou matematiku, postačuje dodržet ostatní podmínky dané v § 15 odst. 6 ZDP a v takovém případě povinnost dodanit nevzniká.
Takže toto byly všechny změny, které jsou platné pro roční zúčtování za rok 2020 a nyní si řekneme, jak postupovat dále…
První, co musí zaměstnavatel udělat je rozhodnout podle okolností, zda se může zaměstnanci roční zúčtování provést nebo zda si musí sám zaměstnanec podat daňové přiznání… Podmínky, kdy můžeme provést roční zúčtování a kdy je nutno podat daňové přiznání najdeme v § 38g a § 38ch zákona o daních z příjmů
TAKŽE U KOHO JE MOŽNÉ PROVÉST ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ?
u toho, kdo pobíral zdanitelnou mzdu pouze od jednoho plátce.
Příjmy plynoucí z dohody o provedení práce do 10000 Kč a ostatní příjmy do 3000 Kč vyplacené dalším plátcem, které byly zdaněny 15% srážkovou daní, do daňového základu nevstupují. Pokud by si je chtěl jejich příjemce překlasifikovat na zálohovou daň (§ 36 odst. 7), musel by si sám podat daňové přiznání.
V případě, že měl některý poplatník příjmy od dalšího plátce a nejednalo se o dohodu o provedení práce do 10000 Kč, resp. ostatní příjmy do 3000 Kč, musela být vždy sražena zálohová daň a on si musí po skončení roku podat daňové přiznání.
Dále můžeme roční zúčtování provést
u toho, kdo pobíral zdanitelnou mzdu od více plátců daně postupně.
Mzda vyplacená poplatníkovi dodatečně po skončení pracovního poměru od předchozího plátce není na závadu. Mzda musí být, ale vyplacena ve stejném zdaňovacím období (skončil k 30. 6. a prémie za II/IV mu byly vyplaceny v září téhož roku).
Poplatník, kterému byly vyplaceny příjmy za předchozí období po 31. 1., musí podat vždy daňové přiznání.
Další podmínkou pro možnost provedení ročního zúčtování je, že
poplatník učinil u všech případných postupných plátců prohlášení k dani a nejpozději do 15. února následujícího roku požádal o provedení ročního zúčtování (pokud neučinil Prohlášení např. za měsíc leden u předchozího plátce, musí vždy podat daňové přiznání, protože dodatečně může učinit Prohlášení jen u posledního plátce…)
u toho, kdo neměl ostatní příjmy (podle §§ 7 až 10) vyšší než 6000 Kč.
Mezi ostatní příjmy patří hlavně příjmy z podnikání (§ 7), z nájmu (§ 9), ale i ostatní příjmy uvedené v § 10
Zde bude asi největší počet dotazů… Ti, kteří podnikají nebo pronajímají vědí, že mají povinnost podat daňové přiznání, ale budou se na Vás obracet ostatní zaměstnanci, kteří prodali byt, rodinný domek, pozemek nebo nějakou movitou věc a nevědí, jestli nemusí podat daňové přiznání…
Zde je potřeba se podívat do § 4 odst. 1 zákona, kde je to, co je od daně osvobozeno a za jakých podmínek uvedeno takto…
- např. prodej rodinného domu nebo bytu, pokud v něm měl prodávající bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem nebo dobu kratší než 2 roky, použije-li získané prostředky k uspokojení vlastní bytové potřeby je od daně osvobozen
- obdobně je osvobozen příjem z prodeje nemovitých věcí (např. pozemků) přesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem dobu 5 let (tato doba se zkracuje o dobu, po kterou byly nemovitosti prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele (tj. v případě zdědění se započte i doba, kdy je vlastnil např. otec)
- příjmy z prodeje hmotných movitých věci (např. váza, obraz apod.) jsou od daně osvobozeny s výjimkou cenného papíru nebo motorového vozidla či letadla, nepřesahuje-li doba mezi nabytím a prodejem dobu 1 roku u auta nebo letadla
- dále jsou od daně osvobozeny přijaté náhrady majetkové nebo nemajetkové újmy, plnění z pojištění majetku, plnění z pojištění odpovědnosti za škodu s výjimkou náhrady za ztrátu příjmu
Pokud by v těchto případech nebyly splněny podmínky pro osvobození, musel by zaměstnanec podat daňové přiznání a tyto příjmy uvést jako příjem podle § 10
Mezi ostatní příjmy patří i ostatní příjmy uvedené v § 10 (např. důchody nad 525600 Kč ročně (tj. nad 36násobek minimální mzdy 14600 Kč) nebo dodanění předčasně zrušeného životního pojištění nebo penzijního připojištění). V rámci § 10 se dále můžeme setkat s příjmy podle odst. 1 písm. a), které jsou do 30000 Kč od daně osvobozeny – sem patří např. příjmy z příležitostných činností nebo příležitostného pronájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována samostatně hospodařícím rolníkem. (Příjmy z provozu výroben elektřiny, ke kterému není vyžadována licence udělovaná Energetickým regulačním úřadem, které jsou zde rovněž uvedeny, jsou podle Sdělení GFŘ považovány za příjmy podle § 7 a osvobození se na ně nevztahuje).
Pro posouzení, zda nebyla překročena hranice 6000 Kč, se berou veškeré příjmy podle §§ 7 až 10, a to nesnížené o výdaje. POZOR: pokud bude poplatník podávat daňové přiznání z jiného důvodu, zahrnou se do zdanitelných příjmů veškeré příjmy, a to i v případě, že by byly nižší než 6000 Kč!
V § 38g odst. 1 je uvedena ještě hranice pro podání daňového přiznání, a to ve výši 15000 Kč. Tato hranice se ale vztahuje pouze na poplatníky, kteří nemají příjmy ze závislé činnosti (tj. podle § 6 ze zaměstnání). Např. poživatel starobního důchodu, který již není nikde zaměstnán nebo žena v domácnosti… Pokud by obdrželi např. za nájem pozemků částku do 15000 Kč včetně, nemuseli by podávat daňové přiznání. Pokud by byla částka nad 15000 Kč, museli by daňové přiznání podat, i když by asi stejně daň neplatili (uplatní se základní slevu na poplatníka 24840 Kč).
Roční zúčtování je možno provést jen
u toho, kdo předložil potvrzení o příjmu od předchozích plátců mzdy opět nejpozději do 15. 2. následujícího roku.
Naopak ale ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍNELZE PROVÉST v žádném případě:
- u poplatníka, který měl, byť jen po část roku příjmy plynoucí ze zahraničí, zde musí vždy podat daňové přiznání a vyplnit přílohu č. 3
- u poplatníka, který obdržel po 31. 1. 2020 příjmy ze závislé činnosti, které se vztahují k příjmům zúčtovaným v jeho prospěch v předchozích letech, jenž se tenkrát nepovažovaly za jeho příjmy, protože mu nebyly vyplaceny. Toto jsou případy, kdy si zaměstnanec přinese Potvrzení o zdanitelných příjmech a má vyplněn řádek 4. nebo 5., tj. příjmy za roky 2005 až 2007 (ř. 4.) nebo příjmy za roky 2008 až 2019 (ř. 5.) a povinné pojistné na ř. 7. (tam už byla superhrubá mzda).
- u poplatníka, u kterého musí být uplatněno solidární zvýšení daně, tj. jeho roční příjmy jsou vyšší než 1672080 Kč (§ 38g odst. 4). Za rok 2020 nemusí ale podávat daňové přiznání ti poplatníci, u kterých bylo uplatněno solidární zvýšení daně u záloh (překročili v některém měsíci příjem 139340 Kč), pokud jejich roční příjmy nedosáhnou částky pro solidární zvýšení roční daně (tj. 1672080 Kč),
- u daňového rezidenta členského státu EU nebo státu tvořícího EHP, který chce uplatnit slevy na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) a g) (manželka, invalidity a sleva za umístění), daňové zvýhodnění na dítě podle § 35c nebo nezdanitelné částky podle § 15 odst. 1 až 8. Může si ale podat daňové přiznání a prokázat, že 90% veškerých příjmů je z území ČR. Příjmy plynoucí mu ze zahraničí musí na FÚ prokázat potvrzením zahraničního správce daně,
- u poplatníka, který poskytl dar do jiného státu EU – musí vždy podat daňové přiznání (§ 38g odst. 2),
- u poplatníka, u kterého došlo k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy soukromého životního pojištění v důsledku kterých došlo ke vzniku povinnosti zdanit příjem ze závislé činnosti. Např. pokud zaměstnavatel přispíval na soukromé životní pojištění a zaměstnanec si od října 2020 změnil pojistku tak, že opět umožňuje předčasné výběry, musí zaměstnanec podat za rok 2020 daňové přiznání a jako příjem podle § 6 v něm uvést částky, které mu zaměstnavatel přispíval v roce 2015 až 2019 a za měsíce leden až září 2020. Částky příspěvků za rok 2020 se uvedou na ř. 15 Potvrzení o zdanitelných příjmech a částky příspěvků za rok 2015 a 2019 by si mohl zaměstnanec vyžádat od zaměstnavatele.
Tím, že se bude jednat o příjem podle § 6, tak se uvede i částka, která je nižší než 6000 Kč. Hranice 6000 Kč se vztahuje k příjmům podle §§ 7 až 10,
- u poplatníka, jehož plátce daně oznámil dlužnou částkuna dani nebo neoprávněně vyplacenou částku na daňovém bonusu vzniklou zaviněním poplatníka správci daně a předal doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu podle § 38i odst. 5 písm. b),
- u poplatníka, který zemřel. Podle § 239b daňového řádu musí podat daňové přiznání za zemřelého osoba spravující pozůstalost, a to do 3 měsíců ode dne smrti (za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem jeho smrti) a do 30 dnů ode skončení řízení o pozůstalosti (za část zdaňovacího období, která uplynula od úmrtí do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti).
Zde doporučujeme upozornit pozůstalé na povinnost podat daňové přiznání v těchto termínech a vstavit jim pro tento účel potvrzení o zdanitelných příjmech, popř. upozornit zaměstnance, kterému někdo v rodině zemřel, aby za něho přiznání podal v uvedených termínech.
- u poplatníka, který se sám nerozhodne podat daňové přiznání. To jsou případy, např. když zaměstnanec mění v průběhu roku zaměstnavatele a nechce, aby nový zaměstnavatel věděl, kolik si u předchozího zaměstnavatele vydělával…
Ve všech těchto případech nelze roční zúčtování provést a musí být podáno daňové přiznání…
CO MUSÍ POPLATNÍK UDĚLAT, ABY SE U NĚHO MOHLO ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ PROVÉST?
do 15. 2. požádat o provedení ročního zúčtování
Žádat bude vždy svého posledního plátce ve zdaňovacím období, u kterého pobíral příjmy ze závislé činnosti a měl u něho podepsáno nebo dodatečně podepsal prohlášení k dani.
Pokud poplatník nepožádá do 15. února o provedení ročního zúčtování, je u něho daňová povinnost splněna srážením záloh na daň, nic dalšího se neprovádí. Pokud ovšem není z nějakého důvodu sám povinen podat daňové přiznání…
do 15. 2. může poplatník dodatečně prokázat nárok na slevy na dani nebo daňové zvýhodnění, které v průběhu roku neuplatnil.
Kromě toho může předložit doklady pro uplatnění nezdanitelných částek a slevy za umístění dítěte.
do 15. 2. musí předložit potvrzení o zdanitelných příjmech od předchozích plátců mzdy.
Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a o sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění musí být na vzoru č. 28. Starší vzory nejde za rok 2020 použít, protože neobsahují členění dodatečně vyplacených mezd a nové povinné údaje o příspěvcích zaměstnavatele na životní pojištění, o počtu vyživovaných dětí a jejich pořadí.
do 15. 2. může poplatník dodatečně podepsat Prohlášení k dani
Pokud Prohlášení dodatečně podepíše a předloží všechny požadované náležitosti, může se u něho rovněž roční zúčtování provést. Jestliže by poplatník prohlášení zpětně podepsal i za měsíce, kdy měl příjem z dohody o provedení práce do 10000 Kč nebo jiný příjem do 3000 Kč, zdaněný 15% srážkovou daní, bude třeba provést opravu ze srážkové daně na zálohovou.
POZOR: zde by bylo výhodnější mu doporučit podání daňového přiznání za rok 2020, kde by se mu srážková daň překlasifikovala na zálohovou. Zpětný podpis prohlášení není možný u předchozího plátce, ale jen u plátce, kde je v pracovněprávním vztahu ke konci zdaňovacího období.
JAKÝ BUDE POSTUP VÝPOČTU ROČNÍHO ZÚČTOVÁNÍ?
I/ Zjistíme základ daně u poplatníka
Základ daně se zjistí tak, že se vezme součet zdanitelných příjmů vyplacených nebo obdržených do 31. ledna 2021 za jednotlivé kalendářní měsíce roku 2020 od všech postupných plátců (uvede se na řádku 1. „Výpočtu daně“). Tyto příjmy se navýší o součet „povinného pojistného“ (tj. o 24,8% pojistné na SZ a o 9% pojistné na VZP) za jednotlivé měsíce roku 2020 (uvede se na řádku 2. Výpočtu). Součet údajů na řádce 1 a na řádce 2 je základ daně od všech plátců (uvede se na řádku 3.).
II/ Od základu daně se odečtou nezdanitelné částky ze základu daně (§ 15 ZDP), kterými jsou:
BEZÚPLATNÁ PLNĚNÍ (dříve dary) (§ 15 odst. 1)
Zde se budou 2% resp. 15% počítat ze základu daně, který tvoří příjmy ze závislé činnosti navýšené o „povinné pojistné“. Např. hrubý příjem zaměstnance je 200000 Kč a základ daně je 267600 Kč. 15% se bude počítat z této částky a je možno uznat dar až do výše 40140 Kč.
Pro uznání daru musí být splněny tyto podmínky:
úhrnná hodnota darů přesáhne 2% ze základu daně (hrubý příjem + povinné pojistné) anebo činí alespoň 1000 Kč
Pokud je dar 1000 Kč a vyšší, nemusí se podmínka 2% ze základu daně sledovat.
v úhrnu lze odečíst nejvýše 15% ze základu daně
poskytnuté dary prokáže dárce dokladem, ze kterého musí být zřejmé, kdo je příjemcem daru, hodnota daru, účel, na který byl dar poskytnut a datum darování (pokyn GFŘ D-22). Hodnota jednoho odběru krve bezpříspěvkového dárce se oceňuje částkou 3000 Kč, od roku 2013 se hodnota odběru orgánu od žijícího dárce oceňuje částkou 20000 Kč a od roku 2017 se odběr krvetvorných buněk oceňuje rovněž částkou 20000 Kč
hodnotu poskytnutých darů lze odečíst v tom zdaňovacím období, ve kterém byly prokazatelně poskytnuty (pokyn GFŘ D-22).
ODPOČET ÚROKŮ (§ 15 odst. 3 a 4)
Od základu daně lze odečíst částku úroků zaplacených z úvěru na bytové potřeby uvedené v odst. 3. Maximální výše uplatnitelných úroků je 300 tis. Kč za rok ze všech úvěrů v rámci domácnosti. Při placení úroků jen po část roku nesmí uplatňovaná částka překročit 1/12 této max. částky za každý měsíc placení úroků. Např. úroky placeny pouze 8 měsíců, maximální částka odpočtu úroků by byla v tomto případě 200 tis. Kč (25000x8).
PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ(§ 15 odst. 5)
V rámci ročního zúčtování záloh se může odečíst příspěvek ve výši 24000 Kč na penzijní připojištění se státním příspěvkem, penzijní pojištění nebo doplňkové penzijní spoření
Od roku 2017 potvrzují penzijní společnosti součet měsíčních příspěvků poplatníka, které překračují výši, od které náleží maximální státní příspěvek (tj. to, co je nad 1000 Kč měsíčně). Aby si mohl odečíst celých 24000 Kč, musel zaměstnanec zaplatit za rok 2020 částku 36000 Kč.
V případě, že zaměstnanec přešel v průběhu roku z penzijního připojištění do doplňkového penzijního spoření, sečtou se potvrzené částky od obou institucí, maximálně lze odečíst i v tomto případě částku 24000 Kč POZOR: roční zúčtování za rok 2020 ale nelze provést u zaměstnance, který v letech 2007 až 2019 uplatňoval odpočty nezdanitelné částky na penzijní připojištění (v součtu vyšší než 6000 Kč) a v roce 2020 smlouvu zrušil a nechal si vyplatit odbytné (tj. nesplnil smluvní podmínky). Tento zaměstnanec musí podat daňové přiznání za rok 2020 a v něm jako příjem podle § 10 uvést částku, kterou si odečetl v uplynulých deseti letech. Pokud by nebyla částka odpočtů v součtu vyšší než 6000 Kč, může se u něho roční zúčtování provést.
SOUKROMÉ ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ (§ 15 odst. 6)
Maximální částka, kterou lze odečíst na soukromé životní pojištění činí 24000 Kč, a to i v případě, že má poplatník uzavřeno více smluv s více pojišťovnami.
Od roku 2015 musí smlouvy na soukromé životní pojištění nově splňovat podmínku, že není umožněna výplata jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy (předčasné výběry). Ten, kdo si po 1. 1. 2015 nezměnil pojistnou smlouvu tak, aby neumožňovala předčasné výběry, ale ani ji nezrušil, nedostává již od pojišťovny potvrzení o zaplaceném pojistném. Toto samo o sobě ještě nevede k povinnosti dodanit odpočty v minulých letech, protože smlouva (pojistka) nebyla zrušena a nebylo vyplaceno pojistné plnění.
K dodanění uplatněných odpočtů v minulých letech by se muselo přistoupit vždy v případě předčasného ukončení smlouvy při nesplnění podmínek (60 a 60…). Zde by musel zaměstnanec podat daňové přiznání, a pokud by odpočty nezdanitelných částek z tohoto titulu činily v uplynulých deseti letech v součtu více než 6000 Kč, tak je uvést jako příjem podle § 10 ZDP. Toto by neplatilo v případě, že nebylo vyplaceno pojistné plnění nebo odbytné a zároveň rezerva nebo kapitálová hodnota pojištění bude přímo převedena na novou smlouvu životního pojištění splňující podmínky pro uplatnění odpočtu.
Pojišťovny, které můžou uzavírat toto pojištění, jsou nejen ty, jenž působí na území ČR, ale i „jiné pojišťovny usazené na území členského státu EU nebo Evropského hospodářského prostoru“. Z toho vyplývá, že zaměstnanec může předložit smlouvu na životní pojištění uzavřenou v jiném státě EU s pojišťovnou, která v ČR vůbec nepodniká. Zde je potřeba upozornit, že smlouva musí být přeložena do českého jazyka, protože úředním jazykem je čeština (§ 76 DŘ). Pro přepočet pojištění v cizí měně se za rok 2020 použije jednotný kurz, který je uvedený v pokynu GFŘ D-49 (příloha tohoto čísla).
POZOR: pojišťovny by měly již od roku 2015 vystavovat potvrzení o zaplaceném pojistném podle „vzoru“, který byl uveden ve Finančním zpravodaji č. 5/2015 (Sdělení GFŘ k uplatňování pojistného…). V tomto sdělení se rovněž uvádí, že „Potvrzení splňuje podmínky § 38l odst. 1 písm. i) i v případě, že je poplatníkovi doručeno elektronicky a neobsahuje originál razítka a podpisu oprávněné osoby, pokud lze z předložené písemnosti vyvodit, že bylo vyhotoveno pojišťovnou pro konkrétního poplatníka – klienta pojišťovny.“
ZAPLACENÉ ČLENSKÉ PŘÍSPĚVKY ODBOROVÉ ORGANIZACI (§ 15 odst. 7)
odečtou se částky zaplacených členských příspěvků do výše 1,5% zdanitelných příjmů, maximálně však do výše 3000 Kč.
Zde se opět budou porovnávat příspěvky sražené ze mzdy XII/2019 až XI/2020 se zdanitelnými příjmy roku 2020.
„ÚHRADY ZA ZKOUŠKY OVĚŘUJÍCÍ VÝSLEDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ“(§ 15 odst. 8)
Maximálně lze odečíst úhrady ve výši 10000 Kč, u osob se zdravotním postižením 13000 Kč a u osob s těžším zdravotním postižením 15000 Kč. Tyto odpočty lze uplatnit, pokud nebyly hrazeny zaměstnavatelem nebo si je poplatník s příjmy podle § 7 neuplatnil jako výdaj. Prokázat nárok na odpočet musí poplatník potvrzením instituce oprávněné ověřovat a uznávat výsledky tohoto dalšího vzdělávání (zákon 179/2006 Sb.).
Na stránkách www.narodnikvalifikace.cz jsou obory, na co je možno se dále vzdělávat a toto další vzdělávání je potom ověřováno zkušební komisí, které se platí částky, které lze potom odečítat.
Všechny nezdanitelné částky si bude moci uplatnit daňový rezident členského státu EU nebo státu tvořícího EHP pouze v rámci daňového přiznání, pokud prokáže, že 90% všech jeho příjmů je z území ČR (§ 15 odst. 9). Od roku 2014 je třeba doložit výši příjmů v zahraničí potvrzením zahraničního správce daně!
III/ Po odpočtu těchto nezdanitelných částek získáme tzv. „základ daně snížený o nezdanitelné částky“, který se zaokrouhlí na celé stovky směrem dolů.
IV/ Ze základu daně sníženého o nezdanitelné částky a zaokrouhleného na celé stovky směrem dolů se vypočte daň z příjmů 15%.
V/ Od vypočtené daně se odečtou slevy na dani
SLEVY NA DANI PODLE § 35ba odst. 1 se uplatní v těchto výších:
Slevy na dani podle § 35ba ZDP:
2020
2020
krácení za měsíce, kdy nebyly splněny podm. na začátku měsíce
- základní sleva u poplatníka
- u starobního důchodce
24 840 Kč 24 840 Kč
uplatní se vždy celá uplatní se vždy celá
- na druhého z manželů
- (na držitele průkazu ZTP/P)
24 840 Kč (49 680 Kč)
2070 Kč 4140 Kč
- na invaliditu 1. nebo 2. stupně
2 520 Kč
210 Kč
- na invaliditu 3. stupně
5 040 Kč
420 Kč
- na průkaz ZTP/P
16 140 Kč
1345 Kč
- na studium
4 020 Kč
335 Kč
- sleva za umístění dítěte
14 600 Kč
náleží i pokud dítě umístěno část roku
ZÁKLADNÍ SLEVA NA POPLATNÍKA (24840 Kč)
V ročním zúčtování náleží vždy ve výši 24840 Kč, a to i u daňových nerezidentů s podepsaným Prohlášením k dani. V plné výši se uplatní tato sleva i u poplatníků, kteří neměli příjmy po celý kalendářní rok. U poživatelů starobního důchodu se rovněž uplatní celá sleva na poplatníka 24840 Kč.
SLEVA NA DRUHÉHO Z MANŽELŮ (24840 Kč a u manžela, který je držitelem průkazky ZTP/P 49680 Kč), tato částka se krátí za měsíce, kdy netrvalo manželství na začátku měsíce.
Sleva na druhého z manželů bude náležet, jestliže jeho vlastní příjem nepřekročí částku 68000 Kč. Do částky 68000 Kč patří celoroční příjmy, i když manželství netrvalo po celý kalendářní rok. Do příjmů druhého z manželů se nezahrnují podle § 35ba odst. 1 písm. b) pouze dávky státní sociální podpory, dávky pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna, dávky osobám se zdravotním postižením, dávky pomoci v hmotné nouzi, příspěvek na péči, sociální služby, státní příspěvky na penzijní připojištění, státní příspěvky na doplňkové penzijní spoření, státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření, stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání a příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, který je od daně osvobozen podle § 4.
Podle Pokynu GFŘ D-22 se vlastními příjmy manžela/lky rozumí úhrn všech vlastních příjmů dosažených ve zdaňovacím období nesnížených o daňové výdaje vč. příjmů, které podléhají srážkové dani nebo jsou osvobozeny od daně nebo nejsou předmětem této daně. Mezi vlastní příjmy tudíž patří i důchody, nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, podpora v nezaměstnanosti apod., a to za období od 1. 1. do 31. 12. daného kal. roku (tj. za zdaňovací období). Tzn., že peněžitá pomoc v mateřství za měsíc prosinec 2019, která byla vyplacena v lednu 2020 se považuje za příjem manželky v roce 2020. Naopak nemocenské za XII/2020 vyplacené v I/2021 bude již vlastním příjmem roku 2021. Prokazování příjmu druhého z manželů se i nadále provádí čestným prohlášením poplatníka, tzn., že je třeba vepsat do „prohlášení k dani“, jméno, příjmení a rodné číslo manžela/lky a dobu, po kterou spolu žili v domácnosti (str. 4 prohlášení vzor 25 nebo strana 2 žádosti o provedení RZ vzor 1).
Ostatní slevy na dani (INVALIDITY A STUDIUM) se budou poskytovat za stejných podmínek a ve stejné výši jako v předchozích letech.
V případě, že byly podmínky splněny pouze po část kalendářního roku, náleží slevy podle § 35ba odst. 1 písm. c) až f) ve výši poměrné části roční slevy za měsíce, kdy byly podmínky splněny na začátku měsíce. Např. invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně byl přiznán od 12. 6. 2020. Sleva na tuto invaliditu se poskytne pouze za měsíce červenec až prosinec, a to ve výši 2520 Kč.
Sleva za umístění dítěte (až do výše minimální mzdy – v roce 2020 je to 14600 Kč). Náleží až do výše zaplacených nákladů na zdaňovací období (max. 14600 Kč) i v případě, že dítě bylo umístěno jen po část roku.
V § 35bb odst. 6 ZDP je definováno předškolní zařízení takto:
a) mateřská škola podle školského zákona nebo obdobné zařízení v zahraničí,
b) zařízení služby péče o dítě v dětské skupině a
c) zařízení péče o dítě předškolního věku provozovaná na základě živnostenského oprávnění, pokud charakter takto poskytované péče je srovnatelný s péčí poskytovanou
1. zařízením služby péče o dítě v dětské skupině, nebo
2. mateřskou školou podle školského zákona.
Od roku 2016 již nelze uplatnit slevu za umístění v případech, kdy umístíme dítě v jakémkoliv zařízení pečujícím o děti předškolního věku, ale pouze v tzv. předškolním zařízení (splňujícím podmínky nastavené v § 35bb odst. 6 ZDP).
Oprávněnost poskytovat službu péče o dítě v dětské skupině je podle zákona č. 247/2014 Sb., o dětské skupině vázána na zápis do evidence poskytovatelů, kterou provádí Ministerstvo práce a sociálních věcí. Ti kteří jsou zapsáni do evidence poskytovatelů jsou uvedeni na e-EDS (mpsv.cz).
Mateřské školy ve smyslu zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, musí být registrovány v rejstříku škol a školských zařízení. Rejtřík mateřských školek je na adrese https://rejskol.msmt.cz/.
Provozovat péči o děti předškolního věku na základě živnosti lze pouze za podmínek splňujících kritérium tzv. "srovnatelné péče". Provozovatele na základě živnosti je třeba zkontrolovat v živnostenském rejstříku např. na adrese www.justice.cz
V rámci živnostenského zákona lze provozovat péči o děti předškolního věku:
- v rámci živnosti vázané, kdy jde o „péči o dítě do tří let věku v denním režimu“, tj. může se jednat též o péči o dítě do 1, resp. do 2 let věku, např. chůva nebo jesle,
- v rámci živnosti volné, kdy jde
o obor „72. Mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti“,
a také o obor „79. Poskytování služeb pro rodinu a domácnost“. Potvrzení předškolního zařízení o výši vynaložených výdajů za umístění vyživovaného dítěte poplatníka v těchto zařízeních musí obsahovat:
1/ jméno vyživovaného dítěte poplatníka,
2/ celkovou výši výdajů, kterou za něj na dané zdaňovací období poplatník vynaložil a
3/ datum zápisu tohoto zařízení do školského rejstříku nebo evidence poskytovatelů nebo datum vzniku jeho živnostenského oprávnění.
VI/ Po odpočtu veškerých řádně prokázaných slev na dani získáme daň po slevě (uvede se na řádce 20. „Výpočtu“ – musí být větší nebo rovna 0). Slevy na dani nám můžou daň pouze „vynulovat“.
VII/ Daň po slevě porovnáme s úhrnem sražených záloh na daň uvedeným na řádce 21. „Výpočtu“
VIII/ Pokud je daň po slevě nižší než sražené zálohy, jedná se o přeplatek na dani, který se vrátí poplatníkovi, je-li tento přeplatek vyšší než 50 Kč. Případný nedoplatek z ročního zúčtování se poplatníkovi nesráží. Rozdíl mezi daní po slevě a sraženými zálohami se uvede na řádku 22. „Výpočtu“. U zaměstnanců, kteří neuplatňují daňové zvýhodnění na dítě, končí výpočet daně tímto řádkem. Pokud zaměstnanec uplatňuje daňové zvýhodnění na dítě, tak se naopak řádek 22. „Výpočtu“ nevyplňuje a pokračuje se ve výpočtu řádkami 23. až 31.
Příklady ročního zúčtování u zaměstnanců, kteří neuplatňují daňové zvýhodnění na děti:
Příklad č. 1.Zaměstnanec pracoval do 31. 3. u prvního postupného zaměstnavatele a měl u něho příjem 150000 Kč měsíčně. Od dubna začal pracovat u druhého postupného zaměstnavatele s příjmem 80000 Kč měsíčně. V prvních třech měsících bylo u něho uplatněno solidární zvýšení daně u záloh, protože překročil částku 4násobku průměrné mzdy, tj. 139340 Kč. V ostatních měsících solidární zvýšení daně nebylo uplatněno a jeho roční příjmy byly 1170000 Kč, což je méně než 48násobek průměrné mzdy (1672080 Kč).
Tomuto zaměstnanci je možno provést roční zúčtování záloh, protože měl pouze příjmy od více postupných plátců. V rámci ročního zúčtování se mu vrátí přeplatek na dani, který vznikl z uplatnění solidárního zvýšení daně u záloh v měsících leden až březen. Pokud by uplatňoval ještě nějaké nezdanitelné částky nebo slevy na dani, mohla by být vratka ještě vyšší… Poznámka: v platnosti i nadále zůstává to, že pokud by u poplatníka bylo dosaženo více než 48násobku průměrné mzdy (1672080 Kč), musel by podat daňové přiznání a zaplatit solidární zvýšení daně.
Příklad č. 2.Zaměstnanec s příjmem 20000 Kč měsíčně, který má nezdanitelnou částku z titulu dárcovství krve ve výši 12000 Kč (4 odběry) a nezdanitelnou částku 24000 Kč z titulu vlastní platby na penzijní připojištění.
1.
Úhrn příjmů od všech plátců
240 000
2.
Úhrn pojistného, které hradí zaměstnavatel sám za sebe (§ 6 odst. 13)
Vratka daně ve výši 5400 Kč u něho vznikla díky dárcovství krve a uplatnění nezdanitelné částky z titulu platby na penzijní připojištění.
Příklad č. 3. Zaměstnanec u nás skončil 31. října 2020 a potom byl do konce roku na Úřadu práce. V lednu 2021 nás požádal jako posledního plátce v roce o provedení ročního zúčtování. U nás měl příjem 25000 Kč měsíčně. V rámci ročního zúčtování si chce uplatnit nezdanitelnou částku z titulu zaplaceného pojistného na soukromé životní pojištění ve výši 12000 Kč a poskytnutý dar ve výši 3000 Kč.
1.
Úhrn příjmů od všech plátců
250 000
2.
Úhrn pojistného, které hradí zaměstnavatel sám za sebe (§ 6 odst. 13)
84 500
3.
Dílčí základ daně od všech plátců (ř. 1. + ř. 2.)
334 500
4.
Hodnota bezúplatného plnění
3 000
7.
Nezdanitelná částka – pojistné na soukromé životní pojištění
12 000
10.
Nezdanitelné částky celkem
15 000
11.
Základ daně snížený o nezdanitelné částky
319 500
12.
Vypočtená daň
47 925
13.
Sleva na poplatníka
24 840
20.
Daň po slevě (částka musí být větší než 0)
23 085
21.
Úhrn sražených záloh na daň (po slevě)
29 550
22.
Přeplatek (+) Nedoplatek (-) rozdíl ř. 21 – ř. 20
+ 6 465
Tomuto zaměstnanci vychází přeplatek na dani ve výši 6465 Kč, což odpovídá dvojnásobku slevy na dani na poplatníka (2x2070=4140) za měsíce, ve kterých byl na Úřadu práce a zbytek je 15% z poskytnutého daru a platby na životní pojištění. Přeplatek na dani je vyšší než 50 Kč a vrátí se poplatníkovi nejpozději při zúčtování mzdy za měsíc březen.
Příklad č. 4. Zaměstnanec má jeden pracovní poměr na 9000 Kč měsíčně a kromě toho má u jiného zaměstnavatele uzavřenou po celý rok dohodu o provedení práce na 6000 Kč měsíčně. Podepsané prohlášení k dani má pouze u prvního zaměstnavatele. První zaměstnavatel mu nesráží žádnou daň, protože má podepsané prohlášení k dani a uplatní si slevu na poplatníka. Druhý zaměstnavatel mu sráží srážkovou daň 15%. Tento zaměstnanec by si nemusel podat daňové přiznání a mohl by požádat prvního zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování. V jeho případě by ale bylo výhodné, aby si podal daňové přiznání a do něho zahrnul i příjmy z dohody o provedení práce daněné srážkovou daní.
zaměstnavatel
č. 1 (9000)
zaměstnavatel
č. 2 DPP (6000)
do daňového přiznání
příjmy
108000
72000
180000
pojistné
36504
-
36504
základ daně
144504
72000
216504
daň celkem
-
-
32475
sleva na dani
-
-
24840
daň po slevě
7635
na dani zaplac.
0
10800
10800
přeplatek
+3165
Tento příklad ukazuje případ, kdy se zaměstnanci vyplatí si překlasifikovat srážkovou daň na zálohovou…
IX/ U Zaměstnanců, kteří uplatňují daňové zvýhodnění na dítě se pokračuje ve výpočtu takto:
DAŇOVÉ ZVÝHODNĚNÍ NA VYŽIVOVANÉ DÍTĚ
činí 15204 Kč na první dítě, 19404 Kč na druhé dítě a 24204 Kč na třetí a každé další dítě (u dítěte s průkazkou ZTP/P se tyto částky zvyšují na dvojnásobek podle toho, na které místo je dítě zařazeno). Daňové zvýhodnění se může poskytnout formou slevy na dani (až do výše daňové povinnosti) nebo formou daňového bonusu, který může činit maximálně 60300 Kč. Nárok na daňový bonus vzniká zaměstnanci při ročním příjmu ve výši šestinásobku minimální mzdy, platné k 1. 1. zdaňovacího období, která byla ve výši 14600 Kč. Tzn., že nárok na roční daňový bonus vznikne u příjmu 87600 Kč nebo vyšším. Do příjmů pro posouzení dodržení této hranice se zahrnují od roku 2018 pouze příjmy podle §§ 6 a 7 ZDP.
Posouzení, zda se jedná o vyživované dítě, je třeba provést podle § 35c odst. 6 ZDP. Podrobný výklad najdete v brožuře „Abecedník“, oddíl 5. a 8.
Díky tomu, že od 1. 1. 2015 došlo k diferenciaci výše daňového zvýhodnění na jednotlivé děti, bude třeba u těchto zaměstnanců zjistit nejprve celkový nárok na daňové zvýhodnění za rok 2020 a tento údaj přenést na řádku 23. výpočtu daně. Nejvíce problémů při stanovení nároku na daňové zvýhodnění bude v případech, kdy si poplatníci měnili uplatňování daňového zvýhodnění na jednotlivé děti v průběhu roku…
Příklady ročního zúčtování u zaměstnanců, kteří uplatňují daňové zvýhodnění na děti:
Příklad č. 5.Zaměstnanec s příjmem 30000 Kč měsíčně má dvě děti a v rámci ročního zúčtování si přinesl potvrzení penzijní společnosti, že zaplatil částku z titulu vlastní platby na penzijní připojištění ve výši 24000 Kč. Kromě toho přinesl potvrzení, že na školkovném zaplatil za každé dítě částku 15000 Kč. Daňový bonus v průběhu roku nepobíral a na zálohách na daň zaplatil 12804 Kč.
1.
Úhrn příjmů od všech plátců
360 000
2.
Úhrn pojistného, které hradí zaměstnavatel sám za sebe (§6 odst.13)/1
121 680
3.
Dílčí základ daně od všech plátců (ř. 1. + ř. 2.)
481 680
6.
Nezdanitelná částka – penzijní připojištění
24 000
10.
Nezdanitelné částky celkem
24 000
11.
Základ daně snížený o nezdanitelné částky
457 680
12.
Vypočtená daň
68 652
13.
Sleva na poplatníka
24 840
18a
Sleva za umístění dítěte /1
29 200
19.
Slevy celkem
54 040
20.
Daň po slevě (částka musí být větší než 0)
14 612
21.
Úhrn sražených záloh na daň (po slevě)
12 804
23.
Daňové zvýhodnění – nárok celkem (15204+19404)
34 608
24.
Daňové zvýhodnění – z toho sleva na dani
14 612
25.
Daňové zvýhodnění – daňový bonus (ř.23 - ř.24)
19 996
26.
Zúčtování záloh na daň po slevě – daň po slevě (ř.20 -ř.24)
0
27.
Zúčtování záloh na daň po slevě – rozdíl na dani po slevě (ř.21-ř.26)
Zúčtování měsíčních daňových bonusů–rozdíl na daň.bonusu ř.25-28
19 996
30.
Kompenzace vzniklých rozdílů na dani a bonusu (ř.27 + ř. 29)
32 800
31.
Doplatek ze zúčtování – a) přeplatek na dani po slevě
Doplatek ze zúčtování – b) doplatek na daňovém bonusu
12 804
19 996
/1 zde je dána maximální výše slevy za umístění na jedno dítě 14600 Kč
Tomuto zaměstnanci bude vrácen doplatek ze zúčtování ve výši 32800 Kč, který se skládá z přeplatku na dani 12804 Kč a doplatku na daňovém bonusu ve výši 19996 Kč. Přeplatek vznikl jednak díky uplatnění nezdanitelné částky na penzijní připojištění ale hlavně uplatněním slevy za umístění dvou dětí (2x14600). Částka přeplatku na dani by se zahrnula do příjmů pro zjištění nároku na dávky SSP, doplatek na daňovém bonusu nikoliv.
Příklad č. 6. Zaměstnanec s příjmem 35000 Kč měsíčně má 4 děti. Manželka nepracuje, protože je na rodičovské dovolené s nejmladším dítětem. Na zálohách na daň nic neplatil a obdržel daňové bonusy ve výši 23436 Kč. Po skončení roku si přinesl potvrzení od zařízení péče o děti předškolního věku, že zaplatil za umístění 2 dětí částku ve výši 28000 Kč (14000+14000) Výpočet ročního zúčtování by u něho vypadal takto:
1.
Úhrn příjmů od všech plátců
420 000
2.
Úhrn pojistného, které hradí zaměstnavatel sám za sebe (§ 6 odst. 13)
141 960
3.
Dílčí základ daně od všech plátců (ř. 1. + ř. 2.)
561 960
11.
Základ daně snížený o nezdanitelné částky
561 960
12.
Vypočtená daň
84 285
13.
Sleva na poplatníka
24 840
14.
Sleva na manželku
24 840
18a
Sleva za umístění dítěte
28 000
19.
Slevy na dani celkem
77 680
20.
Daň po slevě (částka musí být větší než 0)
6 605
21.
Úhrn sražených záloh na daň (po slevě)
0
23.
Daňové zvýhodnění – nárok celkem (15204+19404+24204+24204)
83 016
24.
Daňové zvýhodnění – z toho sleva na dani
6 605
25.
Daňové zvýhodnění – daňový bonus (ř.23 - ř.24)
60 300
26.
Zúčtování záloh na daň po slevě – daň po slevě (ř.20 -ř.24)
0
27.
Zúčtování záloh na daň po slevě – rozdíl na dani po slevě (ř.21-ř.26)
Zúčtování měsíčních daňových bonusů–rozdíl na daň.bonusu ř.25-28
36 864
30.
Kompenzace vzniklých rozdílů na dani a bonusu (ř.27 + ř. 29)
36 864
31.
Doplatek ze zúčtování – a) přeplatek na dani po slevě
Doplatek ze zúčtování – b) doplatek na daňovém bonusu
0
36 864
Tomuto zaměstnanci se poskytne doplatek ze zúčtování ve výši 36864 Kč, který se skládá pouze z doplatku na daňovém bonusu. Na tomto příkladu je vidět, že i pokud má někdo vyšší příjmy, tak si nemůže uplatnit všechny děti formou daňového bonusu, protože si většinu daně již snížil formou slev (sleva na manželku a sleva za umístění dvou dětí) a daňový bonus může být maximálně 60300 Kč (viz řádka 25). V roce 2021 bude situace jiná, protože strop pro daňový bonus je zrušen, a tak na ř. 25 bude rozdíl ř. 23 a ř. 24, což by byla v tomto příkladu částka 76402 Kč a doplatek na daňovém bonusu by byl o 16102 Kč vyšší…
Příklad č. 7.Zaměstnankyně s 2 dětmi měla v roce 2020 dva pracovní poměry, jeden na 7000 Kč měsíčně a druhý na 4000 Kč měsíčně. Podepsané prohlášení k dani měla pouze u prvního zaměstnavatele. První zaměstnavatel jí nesrážel žádnou daň, protože měla podepsané prohlášení k dani a uplatnila se sleva na poplatníka, ale daňový bonus ji nevyplácel, protože v jednotlivých měsících nedosáhla poloviny minimální mzdy (7300 Kč). Druhý zaměstnavatel jí srážel zálohovou daň 15%. Kromě toho měla v průběhu roku jednu dohodu o provedení práce na 5000 Kč, která byla zdaněna 15% srážkovou daní. Tato zaměstnankyně si musí podat za rok 2020 daňové přiznání ze zákona (§ 38g odst. 2 – má více plátců současně). V jejím případě bude výhodné, aby si do daňového přiznání zahrnula i příjem z dohody o provedení práce daněný srážkovou daní.
zaměstnavatel
č. 1 (7000)
zaměstnavatel
č. 2 (4000)
zaměstnavatel dohoda 5000
do daňového přiznání
příjmy
84000
48000
5000
137000
pojistné
28392
16224
-
44616
základ daně
112392
64224
5000
181616
daň celkem
-
-
-
27240
sleva na dani
-
-
-
24840
daň po slevě
2400
daňové zvýh. na 2 děti
15204+19404
= 34608
daňové zvýh. – sleva na dani
2400
na dani zaplac.
0
9720
750
10470
přepl. na dani
+ 10470
daňový bonus
+ 32208 (34608-2400)
Této zaměstnankyni se vrátí v daňovém přiznání částka 42678 Kč. Tento příklad ukazuje, že se zaměstnankyni s více nižšími příjmy vrátí, jak zálohová daň uplatněná u druhého zaměstnavatele, tak srážková daň z dohody o provedení práce, a ještě jí bude vyplacen daňový bonus, protože za rok 2020 splní podmínku 6násobku minimální mzdy (tj. 6x14600=87600 Kč).
Příklad č. 8.matka se 2 dětmi nastoupila po rodičovské dovolené a pracovala od měsíce července na zkrácený úvazek s měsíčním příjmem 10000 Kč. V měsících červenec až prosinec jí byly vypláceny daňové bonusy ve výši 16404 Kč, protože splnila podmínku dosažení alespoň poloviny minimální mzdy. Po skončení roku si požádala o provedení ročního zúčtování. Výpočet ročního zúčtování u ní bude vypadat takto:
20.
Daň po slevě na dani (částka musí být větší nebo rovna 0)
0
21.
Úhrn sražených záloh na daň (po případné slevě na dani)
0
23.
Daňové zvýhodnění – nárok celkem
32 808
24.
Daňové zvýhodnění – z toho sleva na dani
0
25.
Daňové zvýhodnění – daňový bonus (ř.23 - ř.24)
0
26.
Zúčtování záloh na daň po slevě – daň po slevě (ř.20 -ř.24)
0
27.
Zúčtování záloh na daň po slevě – rozdíl na dani po slevě (ř.21-ř.26)
Zúčtování měsíčních daňových bonusů–rozdíl na daň. bonusu ř.25-28)
Nevybere se
30.
Kompenzace vzniklých rozdílů na dani a bonusu (ř.27 + ř. 29)
0
31.
Doplatek ze zúčtování – a) přeplatek na dani po slevě
Doplatek ze zúčtování – b) doplatek na daňovém bonusu
0
0
Vzhledem k tomu, že tato zaměstnankyně nedosáhla v roce 2020 šestinásobku minimální mzdy (14600x6=87600 Kč), ale pouze 60000 Kč (10000x6), nemá nárok na roční daňový bonus, ale nárok na měsíční daňové bonusy v měsících červenci až prosinci neztrácí, protože v jednotlivých měsících jejich výplaty splnila podmínku alespoň poloviny minimální mzdy (7300 Kč).
Poznámka: pokud by tato zaměstnankyně měla ještě další příjem od jiného zaměstnavatele daněný zálohovou daní (nebo i srážkovou daní), musela by si sama podat daňové přiznání (§ 38g odst. 2 ZDP). Jestliže by příjmy v úhrnu od více plátců dosáhly alespoň 87600 Kč, vznikl by ji nárok na daňový bonus za celý rok 2020!
POZOR: Pokud by ale tato zaměstnankyně byla povinna podat daňové přiznání např. z důvodu, že má ještě příjmy z pronájmu pozemků vyšší než 6000 Kč, tak by musela vyplacené daňové bonusy vrátit, protože nedosáhla šestinásobku minimální mzdy a ztratila na ně nárok (§ 35c odst. 12). Nárok neztrácí pouze na daňové bonusy v rámci ročního zúčtování záloh (§ 35d odst. 6 poslední věta). Příjmy z pronájmu se do příjmů pro posouzení nároku na daňový bonus již od roku 2018 nezahrnují.
X/ Vrácení daně
V případě, že na řádce 22 bude přeplatek na dani vyšší než 50 Kč, vrátí se poplatníkovi nejpozději v zúčtování mzdy za měsíc březen 2021. Pokud je doplatek ze zúčtování na ř. 30 vyšší než 50 Kč, vrátí se poplatníkovi rovněž nejpozději v zúčtování mzdy za měsíc březen 2021. O vrácený přeplatek si sníží plátce daně nejbližší odvody záloh nebo může požádat o vrácení přeplatku podle § 155 zákona 280/2009 Sb., daňového řádu. Správce daně by měl přeplatek vrátit do 30 dnů ode dne obdržení žádosti.
POZOR: vzhledem k tomu, že částky vracené zaměstnancům můžou být poměrně vysoké (nezdanitelné částky na penzijní připojištění, na životní pojištění, za odběry krve a krvetvorné buňky nebo vyšší sleva za umístění (14600 Kč), budou přeplatky na dani vyšší a může nastat situace, kdy bude vhodné požádat FÚ o jejich vrácení dříve…
V případě, že vznikne nedoplatek na dani, tak se od poplatníka nevybere.
NA CO SI DÁT POZOR PŘI ROČNÍM ZÚČTOVÁNÍ ZA ROK 2020
zkontrolovat nedoplatky na dani
Díky jednotné dani 15% a zaokrouhlování na stovky směrem nahoru by nedoplatky na dani nemělyvůbec vzniknout. Doporučujeme v případě nedoplatku na dani zkontrolovat výpočet záloh v průběhu roku a v případě, že zaměstnanec přecházel v průběhu kalendářního měsíce k jinému plátci se podívat, zda nebyla v tomto měsíci uplatněna sleva na poplatníka u obou postupných plátců. Pokud byla uplatněna, musí druhý postupný plátce provést opravu tohoto měsíce.
jestli není poplatník povinen podat daňové přiznání
např. pokud víme, že náš zaměstnanec měl v průběhu roku ještě dalšího souběžného zaměstnavatele (např. byl členem volební komise a odměna překročila 3000 Kč nebo pobírá někde odměnu vyšší než 3000 Kč jako neuvolněný člen zastupitelstva) a musela mu být z tohoto příjmu sražena zálohová daň, je povinen si sám podat daňové přiznání, protože měl v tomto případě více plátců současně.
jestli je správně stanoven základ daně u poplatníků („superhrubá mzda“)
zde hlavně v případě, že zaměstnanec má při kombinaci souběhu zaměstnání s odlišným odvodem povinného pojistného. Pokud měl např. při podepsaném prohlášení k dani pracovní poměr zakládající účast na pojištění a zároveň u téhož zaměstnavatele po část roku dohodu o provedení práce do 10000 Kč nebo dohodu o pracovní činnosti do 3000 Kč, které nezakládají účast na pojištění, tak se o povinné pojistné navýší pouze u pracovního poměru.
jestli součet příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně podle § 6 u poplatníka nepřekročil 1672080 Kč
zde by se muselo odvést solidární zvýšení daně, a to formou podání daňového přiznání. Kdy toto může nastat? – např. nastoupil k nám zaměstnanec, který měl u předchozího postupného zaměstnavatele vyšší příjmy a v součtu s příjmy u nás překročil částku 1672080 Kč.
jestli není poskytnut daňový bonus u zaměstnance, který nedosáhl příjmu alespoň 87600 Kč (tj. 6násobku minimální mzdy)
Na daňové bonusy, které mu byly poskytnuty v měsících, kdy dosáhl alespoň poloviny minimální mzdy, ale nárok neztrácí. Pokud by musel podat tento poplatník daňové přiznání, musí vrátit i řádně vyplacené daňové bonusy v jednotlivých měsících, jestliže nedosáhl celkového ročního příjmu alespoň 87600 Kč.
u všech daňových nerezidentů se může vždy odečíst celých 24840 Kč (případně ještě sleva na studium), ale nelze uplatnit nezdanitelné částky, slevy na dani a daňové zvýhodnění na děti
Rezidenti státu EU nebo EHP by si mohli uplatnit nezdanitelné částky, slevy na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až f) a g) a daňové zvýhodnění na dítě v rámci daňového přiznání, kde budou muset prokázat, že 90% jeho veškerých příjmů pochází z ČR. Zároveň musí předložit potvrzení zahraničního správce daně o výši příjmů ze zahraničí.
zkontrolovat, zda nejsou vyplněny v Potvrzení o zdanitelných příjmech řádky s doplatky mzdy z předchozích let
Pokud jsou vyplněny v Potvrzení o zdanitelných příjmech řádky 4. nebo 5. není možné provést roční zúčtování záloh. Tito poplatníci si musí vždy podat daňové přiznání.
zeptat se zaměstnance, který nově nastoupil a má vyplněný řádek 15 Potvrzení o zdanitelných příjmech, zda pojistnou smlouvu nezrušil
Pokud pojistnou smlouvu zrušil, musí si podat daňové přiznání a jako příjem podle § 6 v něm uvést veškeré od daně osvobozené příspěvky zaměstnavatele na životní pojištění poskytnuté po 1. 1. 2015.
ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ ZÁLOH U NĚKTERÝCH SPECIFICKÝCH SKUPIN ZAMĚSTNANCŮ
ZAMĚSTNANCI, KTERÝM NEBYLA VYPLACENA CELÁ MZDA ZA ROK 2020 ANI DO 31. 1. 2021
U těchto zaměstnanců se provede roční zúčtování pouze ze skutečně vyplacených příjmů. Zde bude pravděpodobně vrácena vyšší částka formou přeplatku na dani, protože slevy na dani a daňové zvýhodnění na dítě se uplatní za celý rok. V roce, kdy jim budou tyto mzdy doplaceny, ale dojde k tomu, že jejich daňová povinnost bude naopak vyšší a z toho důvodu si musí vždy podat daňové přiznání.
CIZINCI
Zde je třeba rozlišit, zda se jedná o daňového rezidenta (tj. ten, kdo má daňovou povinnost z celosvětových příjmů v ČR) nebo o daňového nerezidenta, který má daňovou povinnost pouze z příjmů ze zdrojů v ČR. Mzda za práci vykonávaná na našem území má vždy zdroj na území ČR. Cizinec, daňový rezident by u nás měl mít bydliště nebo se zde obvykle zdržovat (dále by zde měl mít „středisko svých zájmů“, tj. zaměstnání, rodinu a volnočasové aktivity…) a pokud měl příjmy ze závislé činnosti u nás - může v případě, že měl podepsané prohlášení k dani, požádat o roční zúčtování a uplatnit všechny nezdanitelné částky podle § 15, slevy na dani podle § 35ba, které řádně prokáže a může uplatnit i daňové zvýhodnění na děti (§ 35c). Cizinec, daňový rezident členského státu EU nebo EHP, pokud by u nás měl pouze příjmy ze závislé činnosti, mohl by si požádat o provedení ročního zúčtování (předpokladem je podpis prohlášení k dani). U něho by se mohla uplatnit pouze základní sleva na dani (24840 Kč) a sleva na dani na studenta (4020 Kč). Nezdanitelné částky si může uplatnit pouze v případě, že je 90% všech jeho příjmů ze zdrojů na území ČR, a to formoupodání daňového přiznání. Za stejných podmínek by si mohl uplatnit slevu na manželku, na invalidity nebo slevu za umístění a daňové zvýhodnění na dítě. Výši příjmů ze zahraničí musí prokázat potvrzením zahraničního správce daně. POZOR – při posuzování, zda se jedná o rezidenta v ČR nebo ve státě, odkud tento cizinec pochází, je vhodné se podívat do platné smlouvy o zamezení dvojího zdanění s příslušným státem. Platné smlouvy o zamezení dvojího zdanění jsou v příloze tohoto čísla.
V případě, že máte jakoukoliv pochybnost o rezidenci či nerezidenci, považujte cizince za nerezidenta a uplatněte u něho pouze odpočet základní slevy, případně částky na studium. Pokud chce uplatnit další slevy na dani, nezdanitelné částky nebo daňové zvýhodnění na dítě, doporučte mu podání daňového přiznání, kde by měl prokázat, že je buď rezidentem ČR, nebo v případě neprokázání, že 90% jeho veškerých příjmů je z území ČR…
ZAMĚSTNANCI POBÍRAJÍCÍ NÁHRADU ZA ZTRÁTU NA VÝDĚLKU
Zaměstnancům, kterým byla vyplacena náhrada za ztrátu na výdělku od Kooperativy nebo České pojišťovny nelze roční zúčtování za rok 2020 provést, pokud tato náhrada podléhala zálohové dani (tj. byla ve výši nad 3000 Kč). Jestliže byla náhrada za ztrátu na výdělku do 3000 Kč a byla z ní sražena srážková daň, bylo by možné roční zúčtování provést, protože srážková daň do ročního zúčtování nevstupuje. Vyplacené náhrady za ztrátu na výdělku do 31. ledna 2021 se považují ještě za příjem zdaňovacího období roku 2020.
TISKOPIS DAŇOVÉHO PŘIZNÁNÍ
Zaměstnanec, který měl pouze příjmy ze závislé činnosti od více plátců současně, může vyplnit v roce 2020 tiskopis 25 5405/D vzor č. 3 – Přiznání k dani z příjmů fyzických osob pro poplatníky mající pouze příjmy ze závislé činnosti… Tento tiskopis má pouze 2 strany a budou jej moci použít všichni poplatníci, kteří měli pouze příjmy ze závislé činnosti podle § 6, a to i ti poplatníci, u kterých bylo uplatněno solidární zvýšení daně, nebo ti, kteří si budou chtít překlasifikovat srážkovou daň z dohody o provedení práce, nebo i daňoví nerezidenti. Změnily se také pokyny k vyplnění tohoto tiskopisu, kde byl vydán nový vzor. č. 5, kde jsou nové sazby apod.
Pro podání daňového přiznání za rok 2020 je ale možno použít i tiskopis 25 5405 vzor č. 26 (je stejný jako v předchozím roce pouze se změnily některé hodnoty a pokyny k jeho vyplnění viz vzor č. 28). Tento tiskopis budou muset podat všichni poplatníci, kteří měli některý z příjmů podle §§ 7 až 10 ZDP vyšší než 6000 Kč. Jinak má toto daňové přiznání (vzor č. 26) i nadále 3 stálé přílohy. Pokud zaměstnanec zároveň podnikal, vyplní ještě přílohu č. 1. V případě, že měl příjmy z pronájmu (§ 9) nebo ostatní příjmy (§ 10), vyplní ještě přílohu č. 2. Při příjmech ze zahraničí se vyplní příloha č. 3 případně samostatný list k příloze č. 3. Upozornění Generálního finančního ředitelství pro ty, kteří podávají daňové přiznání a uplatňují nárok na daňové zvýhodnění, že povinnou přílohou k prokázání nároku na daňové zvýhodnění je „Potvrzení zaměstnavatele druhého z poplatníků pro uplatnění nároku na daňové zvýhodnění pro účely podání daňového přiznání“, zůstává v platnosti i pro podání daňového přiznání za rok 2017. Plátce uvede, na které děti druhý z poplatníků uplatňoval/neuplatňoval daňové zvýhodnění a v jaké výši. Tento tiskopis 25 5558 MFin 5558 vzor č. 2 je dostupný na webových stránkách http://www.financnisprava.cz.
DOTAZY K ROČNÍMU ZÚČTOVÁNÍ
Může si zaměstnanec uplatnit slevu na manželku, která podniká jako OSVČ a za rok 2020 nebude mít kvůli koronaviru skoro žádné příjmy, ale obdržela od státu tzv. kompenzační bonusy? Jakým způsobem by nám toto měla prokázat výši svých příjmů? Započítávají se kompenzační bonusy do vlastních příjmů druhého z manželů?
Pro uplatnění slevy na manželku by nesměl příjem manželky z podnikání nesnížený o výdajepřekročit částku 68000 Kč. Kompenzační bonus není uveden v příjmech, které se nezapočítávají do příjmů druhého z manželů (§ 35ba odst. 1 písm. b) ZDP), takže je třeba jej zahrnout. Prokazování příjmů druhého z manželů se provádí čestným prohlášením, tzn., že ji vepíše do Prohlášení k dani, kde je předtištěno, že její příjem nedosáhl 68000 Kč.
Můžeme uplatnit daňové zvýhodnění na dceru naší zaměstnankyně, která u nás rovněž pracuje a je studentkou dálkového studia na vyšší odborné škole? Dcera má individuální studijní plán a její výdělky u nás jsou ve výši, která zakládá účast na NP.
Studium na vyšší odborné škole je podle § 12 odst. 2 písm. c) zákona 117/95 Sb. o SSP považováno za studium na střední škole, které se podle § 12 odst. 1 písm. b) téhož zákona nepovažuje za soustavnou přípravu na budoucí povolání v případě, že se jedná o studium dálkové, distanční, večerní nebo kombinované, je-li dítě v době takového studia výdělečně činné nebo má-li nárok na podporu v nezaměstnanosti. Jestliže se jedná o dálkové studium a její výdělky zakládají účast na NP, nelze daňové zvýhodnění na dceru uplatnit.
Jak se započte do příjmů manželky v roce 2020 ošetřovné za prosinec 2020 vyplacené v lednu 2021 ve výši cca 12000 Kč? Kdyby se do příjmů roku 2020 nezapočetlo, tak příjmy manželky by byly cca 60000 Kč, protože do zaměstnání nastoupila po rodičovské dovolené v měsíci srpnu 2020 a celý prosinec byla na ošetřování dítěte.
Do vlastního příjmu manželky (manžela) pro uplatnění slevy na dani v souladu s §35ba odst. 1 písm. b) ZDP, se zahrnují veškeré příjmy s výjimkou příjmů výslovně uvedených v § 35ba odst. 1 písm. b) tohoto zákona. Do tohoto příjmu manželky (manžela) se podle Pokynu GFŘ D-22 (k § 35ba odst. 1 písm. b) zahrnují příjmy dosažené v daném zdaňovacím období, tj. od 1. ledna do 31. prosince daného kalendářního roku, bez ohledu na skutečnost, zda jde o dávky jako je peněžitá pomoc v mateřství, nemocenské, ošetřovné, podpora v nezaměstnanosti či jiné příjmy. To znamená, že ošetřovné za měsíc prosinec 2020 vyplacené v lednu 2021, se započte do vlastního příjmu manželky ve zdaňovacím období roku 2021 a slevu na manželku za rok 2020 je možné uplatnit.
Matka samoživitelka s dvěma dětmi pracovala v loňském roce pouze cca 5 měsíců a zbytek roku buď ošetřovala děti z důvodu koronaviru nebo byla sama nemocná. Její příjem za rok 2020 je nižší než šestinásobek minimální mzdy 87600 Kč, takže jí nevznikne nárok na roční daňový bonus. V měsících, kdy pracovala daňový bonus dostávala, ale výpadek v rodinných příjmech je za celý rok dost citelný. Existuje nějaká možnost požádat o odstranění tvrdosti?
Vzhledem k tomu, že si nikdo z poslanců neuvědomil, jaká situace může v praxi nastat, tak nikdo z nich nenavrhl novelu ZDP. Domníváme se, že jakákoliv zpětná změna již nepřichází v úvahu…
Jak se bude posuzovat distanční způsob výuky u středoškoláků starších 18 let a u vysokoškoláků? Bude se tento způsob výuky vůbec považovat za soustavnou přípravu na budoucí povolání?
Vzdělávání distančním způsobem nemění organizaci školního roku. Status studenta v době vzdělávání na dálku zůstává zachován, neboť je zakázána pouze osobní přítomnost studenta ve škole.
