V souvislosti s peněžitým příspěvkem na stravování se objevily dva protichúdné výklady k posuzování jedné směny pro daňové osvobození příspěvku u zaměstnance podle § 6 odst. 9 písm. b) ZDP.
Podle prvního výkladu musí zaměstnanec odpracovat celou rozvrženou směnu dle ZP, aby byl peněžitý příspěvek na stravování od daně z příjmů osvobozen až do 70% horní hranice stravného při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin (75,60 Kč).
Podle druhého výkladu lze pro daňové osvobození peněžitého příspěvku na stravování uplatnit to, co je v § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 a to, že „přítomnost zaměstnance během stanovené směny trvá aspoň 3 hodiny“.
Pokud by platil první výklad, který obhajují právníci firem, které poskytují stravenky, nemohl by se od daně z příjmů osvobodit peněžitý příspěvek na stravování, pokud by zaměstnanec neodpracoval celou svoji směnu. Takže v případě návštěvy lékaře, doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení nebo čerpání půldne dovolené by zaměstnanec neměl nárok na daňové osvobození peněžitého příspěvku na stravování, protože neodpracoval celou svoji směnu. Toto asi ale nebylo úmyslem zákonodárců při zavádění tohoto příspěvku, a proto Vám nabízíme dosud publikované názory podporující druhý výklad, tj. že postačí přítomnost zaměstnance aspoň 3 hodiny během směny. Ministerstvo financí a ani GFŘ se k této problematice zatím oficiálně nevyjádřilo...
V knize „Zdanění mezd a platů…v roce 2021“ od Ing. Ivy Rindové a Ing. Jany Rohlíkové (vydalo nakladatelství ANAG) je na str. 18 uvedeno citujeme: „Peněžitý příspěvek má daňově opačný režim než stravenka, stejné podmínky jsou však pokud se týká přítomnosti zaměstnance na směně a nedovoleného souběhu příspěvku a stravného na pracovní cestě.“ Konec citace.
V Práci a mzdě č. 2/2021 napsal Ing. Matěj Nešleha, člen Prezidia Komory daňových poradců na str. 10 toto citujeme: „Stravenkový paušál je finanční příspěvek zaměstnavatele na stravování zaměstnanců, přičemž na straně zaměstnance je od daně z příjmů osvobozen za jednu směnu finanční příspěvek až do výše 75,60 Kč (což představuje 70% horní hranice stravného pro pracovní cestu 5 až 12 hodin). Podmínkou je, že pracovní směna trvá alespoň 3 hodiny.“ Konec citace.
Na webových stránkách Práce a mzdy napsal Ing. Miroslav Bulla dne 5. 2. 2021 toto, citujeme: „Již za leden lze poskytnout peněžitý příspěvek na stravování, tj. stravovací (stravenkový) paušál. Příspěvek na stravování lze uplatnit jako daňový výdaj (náklad), pokud je poskytnut za směnu, při které přítomnost zaměstnance v práci trvala aspoň 3 hodiny.“ Konec citace. Příspěvek nelze uplatnit za zaměstnance, kterému v průběhu směny vznikl nárok na stravné při pracovní cestě podle zákoníku práce. Při splnění těchto podmínek je peněžitý příspěvek daňově uznatelným nákladem zaměstnavatele bez ohledu na výši příspěvku za směnu (např. i ve výši 200 Kč za směnu). Ovšem část paušálu převyšující 75,60 Kč za jednu směnu podléhá odvodům pojistného i dani z příjmů ze závislé činnosti. I tento zaměstnanecký benefit by měl být upraven ve formě vnitřní směrnice, kolektivní smlouvy či ve mzdovém výměru.“ Konec citace.
ZÁVĚR: i z těchto citací je zřejmé, že zákonodárci chtěli pouze rozšířit okruh možností, jak zaměstnancům přispívat na stravování a nikoliv „navázat“ poskytování peněžitého příspěvku na odpracování celé směny… Situaci s poskytováním peněžitého příspěvku na stravování budeme i nadále sledovat a pokud se objeví „aktuální a snad i závazné výklady“ od MF nebo GFŘ, tak je ihned zařadíme do dalšího čísla informačního servisu.
