3/2021 V jakých časových intervalech musíme posílat zaměstnance, kteří pracují v noci na zdravotní prohlídky, když jejich směny začínají jeden týden ve 3,15 hod. a končí v 9,30 hod. a druhý týden nastupují ve 13,00 hod. a končí v 18,30 hod.?
Předně je třeba si uvědomit, že se ve Vašem případě nejedná o zaměstnance pracujícího v noci. Podle § 78 odst. 1 písm. k) ZP je totiž zaměstnancem pracujícím v noci zaměstnanec, který odpracuje během noční doby (22,00 až 6,00 hod.) nejméně 3 hodiny ze své pracovní doby v rámci 24 hodin po sobě jdoucích v průměru alespoň jednou týdně v období 26 týdnů po sobě jdoucích. V tomto případě není tato podmínka splněna a zaměstnanec musí absolvovat zdravotní prohlídku v termínu podle kategorie prací, kterou vykonává. Pro úplnost dodáváme, že zdravotní prohlídky u zaměstnanců, kteří skutečně pracují v noci (tj. alespoň 3 hodiny v průměru za týden) se provádí od 15. 12. 2017 každé 2 roky.
4/2021 Od 1. 4. má u nás nastoupit na zkrácený úvazek zaměstnankyně, která je u jiného zaměstnavatele na rodičovské dovolené a v této době pro něj nepracuje. Může podepsat prohlášení k dani a uplatnit si slevu na poplatníka a daňové zvýhodnění na dítě?
Podle § 38k odst. 6 ZDP může poplatník učinit prohlášení k dani pouze u jednoho plátce. Jestliže předpokládáme, že u zaměstnavatele, kde je na rodičovské dovolené prohlášení neučinila (což je velice pravděpodobné), je možné, aby jej učinila pro rok 2021 u Vás. Pokud by její příjmy ale nedosáhly v kalendářním měsíci alespoň poloviny minimální mzdy (7600 Kč), nebude možno ji poskytnout daňové zvýhodnění formou daňového bonusu.
5/2021 Jak je to s platností lékařské prohlídky při skončení zaměstnání a opakovaném nástupu do zaměstnání k témuž zaměstnavateli?
Podle § 44 odst. 6 písm. d) zákona 373/2011 Sb. lékařský posudek pozbývá platnosti v případě ukončení pracovněprávního vztahu. Podle odst. 7 písm. a) téhož paragrafu by nepozbyl platnosti, pokud dojde k opakovanému nástupu do zaměstnání k témuž zaměstnavateli do 3 měsíců ode dne jeho ukončení. Musí se ale jednat o nástup na stejný druh práce, za stejných pracovních podmínek a při přerušení nedošlo ke změně zdravotního stavu posuzované osoby. Toto bude aktuální např. u zaměstnanců ve stavebnictví, kteří končí práci před Vánoci a nově nastupují na stejnou práci od února nebo března následujícího roku...
6/2021 Zaměstnanec nás požádal od 1. 4. 2021 o rodičovskou dovolenou do 3 let věku dítěte. Dítěti je v současné době jeden rok a matka dítěte chce jít pracovat, protože je lékařka a chce pomoci našemu zdravotnictví. Jak to bude u našeho zaměstnance s nárokem na dovolenou za rok 2021, když odpracoval všechny směny v měsících leden až březen?
Vašemu zaměstnanci vznikne podle § 213 odst. 4 ZP nárok na poměrnou část dovolené, protože konal práci alespoň po dobu 4 týdnů v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby. Tento zaměstnanec však odpracoval alespoň 12násobek týdenní pracovní doby, takže se mu může podle § 216 odst. 2 započíst ještě 20násobek stanovené týdenní pracovní doby za doby zameškané z důvodu rodičovské dovolené. Celkem bude mít nárok na dovolenou vypočtenou z odpracovaných 32týdenních pracovních dob.
7/2021 Zaměstnáváme poživatele starobního důchodu a jeho pracovní poměr je sjednaný na dobu určitou a skončí k 31. 5. Od 5. 4. má zaměstnanec plánovanou operaci a bude delší dobu v pracovní neschopnosti. Jak dlouho mu bude poskytováno nemocenské po skončení zaměstnání?
Nemocenské se poživateli starobního důchodu vyplácí od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti po dobu nejvýše 70 kalendářních dnů v rámci jedné pracovní neschopnosti, nejdéle však do dne, jímž skončila doba zaměstnání (§ 28 odst. 1 ZNP). Pokud zaměstnání skončí k 31. 5., bude tento den posledním dnem, kdy bude vyplaceno nemocenské, pokud již 70 kalendářních dnů výplaty nemocenského nebylo vyčerpáno dříve.
8/2021 Lze si požádat zpětně o přiznání starobního důchodu a v případě, že ano, tak kolik let zpětně? Zaměstnanec dosáhl důchodového věku v březnu 2019 a nyní by si chtěl zpětně požádat o přiznání starobního důchodu od dubna 2021.
Podle § 55 zákona 155/95 Sb. o důchodovém pojištění nárok na důchod nezaniká uplynutím času. Za předpokladu, že byly splněny podmínky nároku, lze důchod přiznat zpětně. Nárok na výplatu důchodu je však časově omezen, výplatu lze přiznat nejvýše pět let zpětně od uplatnění nároku. Uvedené neplatí pro předčasný starobní důchod.
9/2021 Chceme zaměstnat poživatele předčasného starobního důchodu, kterému chybí do dosažení řádného důchodového věku ještě cca 3 měsíce. Jaký by byl nejlepší postup při zaměstnání tohoto zaměstnance, aby nepřišel o výplatu předčasného starobního důchodu a mohl pracovat?
Pokud u Vás nastoupí do zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění, poživatel předčasného starobního důchodu, je zaměstnavatel povinen podle § 41 odst. 1 zákona 582/1991 Sb. o organizaci a provádění sociálního zabezpečení oznámit tuto skutečnost ČSSZ, která zastaví výplatu předčasného starobního důchodu. S tímto zaměstnancem by bylo vhodné sepsat na dobu, než dosáhne „řádného“ důchodového věku, dohodu o provedení práce do 10000 Kč (pokud odměna z dohody nepřesáhne 10000 Kč, tak nezakládá účast na NP a výplata předčasného důchodu náleží) a po dosažení řádného důchodového věku je již možno sjednat jakýkoliv pracovněprávní vztah bez omezení výdělkem…
10/2021 Máme zaměstnance zařazené v první kategorii prací. Kdy se musí zaměstnanec podrobit mimořádné lékařské prohlídce v případě, že je pracovní neschopnost např. 11 týdnů?
Podle § 12 odst. 2 písm. f) bodu 1. vyhlášky 79/2013 Sb. se mimořádná prohlídka provádí v případě, že byl výkon práce přerušen z důvodu nemoci po dobu delší než 8 týdnů, s výjimkou výkonu práce v kategorii první. Z toho vyplývá, že zaměstnanci zařazení v první kategorii prací by nemuseli absolvovat mimořádnou prohlídku při nemoci, která trvala 11 týdnů. U zaměstnanců zařazených v první kategorii by se ale musela mimořádná prohlídka provést při pracovní neschopnosti delší než 6 měsíců (§ 12 odst. 2 písm. f) bod 3. vyhlášky).
11/2021 Chceme začít řidičům, kteří jezdí na pracovní cesty do zahraničí poskytovat kapesné jako „kompenzaci“ za problémy s testováním na kovid a frontami na hraničních přechodech. Bude toto kapesné u nich předmětem daně z příjmů, když nejsme zaměstnavatelem uvedeným v § 109 odst. 3 ZP („státní sféra“)? Musí se z kapesného odvést kromě daně z příjmů i obojí pojistné? Jedná se o daňově uznatelný výdaj zaměstnavatele?
Předně je třeba upozornit, že kapesné by nemělo zaměstnancům kompenzovat čekání na hranicích a povinnost podstoupení testů, ale mělo by sloužit k úhradě vedlejších výdajů osobního charakteru, které mu na pracovní cestě vzniknou... Vlastní kapesné je v ZP v části, která řeší poskytování cestovních náhrad zaměstnancům uvedeným v § 109 odst. 3 ZP (tj. rozpočtových a příspěvkových organizací). Podle § 6 odst. 7 písm. a) zákona o daních z příjmů (ZDP) se „za příjmy ze závislé činnosti nepovažují a předmětem daně nejsou náhrady cestovních výdajů poskytované v souvislosti s výkonem činnosti… do výše stanovené nebo umožněné zákoníkem práce pro zaměstnance zaměstnavatele, který je uveden v § 109 odst. 3 ZP… Jiné a vyšší náhrady, než stanoví ZP, jsou zdanitelným příjmem podle odstavce 1.“ Z toho vyplývá, že kapesné poskytnuté zaměstnancům v „podnikatelské sféře“, není předmětem daně, pokud je do výše 40% zahraničního stravného a tudíž ani nepodléhá odvodům pojistného na SZ a VZP. Podle § 24 odst. 2 písm. zh) ZDP se jedná do výše pro „státní sféru“ o daňově uznatelný výdaj.
12/2021 Přijali jsme do pracovního poměru zaměstnance, který nepředložil potvrzení o zaměstnání (údajně nikde nepracoval) a ve vstupním dotazníku uvedl, že nemá žádné exekuce. Za měsíc po nástupu jsme obdrželi dva exekuční příkazy na nepřednostní pohledávky. Mzda za první měsíc výkonu práce již ale byla vyplacena bez provedení srážek ze mzdy. Od následujícího měsíce jsme srážky ze mzdy již začali provádět. Musíme u tohoto zaměstnance provést opravu prvního měsíce, kdy u nás začal pracovat? Hrozí nám případná sankce za to, že jsme v tomto měsíci srážku neprovedli?
Podle našeho názoru v tomto případě zaměstnavateli žádná sankce za neprovedení srážek ze mzdy hrozit nemůže, protože na základě dostupných informací od zaměstnance o nich vědět nemohl. Co se týče dodatečného provedení srážek ze mzdy za měsíc, kdy srážky provedeny nebyly, tak by se jednalo o provedení srážky ve větším rozsahu, než povoluje platná legislativa a jednalo by se o porušení § 281 OSŘ. Takže tento postup uplatnit nelze.
