Vzhledem k tomu, že některé svátky připadají na obvyklé pracovní dny a některé na dny nepřetržitého odpočinku v práci, rozhodli jsme se zrekapitulovat problematiku odměňování práce ve svátek z pohledu jejich proplácení v konkrétních situacích. Zde bude záležet na tom, v jakém pracovním režimu zaměstnanci pracují a zda se jedná o zaměstnance, kteří pracují ve státní sféře (je poskytován plat) nebo v podnikatelské sféře (je poskytována mzda).
Odměňování práce ve svátek řeší v podnikatelské sféře § 115 ZP a zaměstnanců ve státní sféře § 135 ZP.
Podle odst. 1 § 91 ZP je svátek dnem pracovního klidu. Dnem pracovního klidu jsou i dny nepřetržitého odpočinku v práci (§ 92 ZP), což jsou ve většině případů soboty a neděle (u zaměstnanců v nerovnoměrně rozvržené pracovní době to můžou být i dny jiné, které vyplývají z jejich rozpisu směn).
Podle § 91 odst. 2 ZP může zaměstnavatel práci ve dnech pracovního klidu nařídit jen výjimečně.
Podle § 91 odst. 3 může zaměstnavatel nařídit ve dnech pracovního klidu (svátky a dny nepřetržitého odpočinku v týdnu) jen výkon těchto nutných prací, které nemohou být provedeny v pracovních dnech: a) naléhavé opravné práce, b) nakládací a vykládací práce, c) inventurní a závěrkové práce, d) práce konané v nepřetržitém provozu za zaměstnance, který se nedostavil na směnu, e) při živelních událostech a v jiných obdobných mimořádných případech, f) práce nutné se zřetelem na uspokojování životních, zdravotních, vzdělávacích, kulturních, tělovýchovných a sportovních potřeb obyvatelstva, g) práce v dopravě, h) krmení a ošetřování zvířat.
Podle odst. 4 § 91 ZP lze ve svátek nařídit ještě práce v nepřetržitém provozu a práce potřebné při střežení objektů zaměstnavatele. Naše poznámka: pochopitelně, že ve všech ostatních případech výše neuvedených lze práci ve dnech pracovního klidu se zaměstnancem sjednat.
JAKÉ KONKRÉTNÍ SITUACE MŮŽOU V SOUVISLOSTI SE SVÁTKEM NASTAT?
Zaměstnanec pracuje v rovnoměrném rozvržení pracovní doby pondělí až pátek a svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den a on nepracoval
V podnikatelské sféře náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku za mzdu, která mu ušla v důsledku svátku (§ 115 odst. 3 ZP). Naše poznámka: někteří zaměstnavatelé neposkytují za svátek, který připadl na zaměstnancův obvyklý pracovní den náhradu mzdy, ale nekrácenou měsíční mzdu. Tento postup má oporu v § 348 odst. 1 písm. d) ZP, kde se říká, že za výkon práce se považuje doba, kdy zaměstnanec nepracuje proto, že je svátek, za který mu přísluší náhrada mzdy, popřípadě za který se mu jeho mzda nekrátí. Podle našeho názoru lze uplatnit oba postupy. V případě nekrácené měsíční mzdy by bylo vhodné si dát tento postup do vnitřního předpisu nebo kolektivní smlouvy. Ve státní sféře se zaměstnanci plat nekrátí (§ 135 odst. 1 ZP).
Zaměstnanec pracuje v rovnoměrném rozvržení pracovní doby pondělí až pátek a svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den a on pracoval
V podnikatelské sféře náleží zaměstnanci dosažená mzda a náhradní volno za práci ve svátek nebo po dohodě s ním příplatek ve výši průměrného výdělku místo náhradního volna (§ 115 odst. 1 a 2). V případě čerpání náhradního volna náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku nebo se mu mzda nekrátí. Příplatek za práci přesčas nenáleží, protože se jednalo o práci v jeho obvyklý pracovní den. Ve státní sféře by se za práci ve svátek poskytlo zaměstnanci náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek nebo po dohodě s ním příplatek ve výši průměrného hodinového výdělku za hodinu práce ve svátek místo náhradního volna (§ 135 odst. 2 a 3). Za dobu čerpání náhradního volna se plat nekrátí. Příplatek za práci přesčas nenáleží, protože se jednalo o práci v jeho obvyklý pracovní den. Poznámka: Jestliže zaměstnanec státní nebo podnikatelské sféry odpracoval jen část směny v tento den, obdržel by za odpracované hodiny náhradní volno nebo příplatek ve výši průměrného výdělku a za zbytek směny buď náhradu mzdy nebo nekrácený plat. Pokud by naopak zaměstnanec odpracoval více hodin, než je jeho stanovená směna, jednalo by se o práci přesčas.
Zaměstnanec pracuje v rovnoměrném rozvržení pracovní doby pondělí až pátek a svátek připadl na den jeho nepřetržitého odpočinku v týdnu (sobota, resp. neděle) a on nepracoval
V podnikatelské sféře nenáleží tomuto zaměstnanci nic, protože neměl mít v tento den směnu a mzda mu tudíž v důsledku svátku neušla. Ve státní sféře nenáleží zaměstnanci rovněž nic, protože neměl mít v tento den směnu a plat mu tudíž v důsledku svátku neušel.
Zaměstnanec pracuje v rovnoměrném rozvržení pracovní doby pondělí až pátek a svátek připadl na den jeho nepřetržitého odpočinku v týdnu (sobota, resp. neděle) a on pracoval
V podnikatelské sféře náleží zaměstnanci dosažená mzda a náhradní volno za práci ve svátek nebo po dohodě s ním příplatek ve výši průměrného výdělku místo náhradního volna (§ 115 odst. 1 a 2). V případě čerpání náhradního volna náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku nebo se mu mzda nekrátí. Kromě toho má zaměstnanec nárok na příplatek za práci přesčas, protože se jednalo o práci mimo rozvrh jeho směn. Ve státní sféře by se za práci ve svátek poskytlo zaměstnanci náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek nebo po dohodě s ním příplatek ve výši průměrného hodinového výdělku za hodinu práce ve svátek místo náhradního volna (§ 135 odst. 2 a 3). Za dobu čerpání náhradního volna se plat nekrátí. Kromě toho má zaměstnanec nárok na příplatek za práci přesčas, protože se jednalo o práci mimo rozvrh jeho směn.
Zaměstnanec pracuje v nerovnoměrném rozvržení pracovní doby, tzn. dle harmonogramu a na den svátku mu připadla plánovaná směna, kterou odpracoval
V podnikatelské i ve státní sféře by mělo tomuto zaměstnanci náležet náhradní volno za práci ve svátek nebo po dohodě příplatek ve výši průměrného výdělku. V těchto případech doporučujeme upřednostnit poskytnutí příplatku za práci ve svátek před čerpáním náhradního volna, a to z důvodu, že by bylo třeba zajistit za něho náhradu do harmonogramu při čerpání náhradního volna, což může způsobit provozní problémy. Příplatek za práci přesčas v těchto případech nenáleží, protože se jednalo o jeho plánovanou směnu.
Zaměstnanec pracuje v nerovnoměrném rozvržení pracovní doby, tzn. dle harmonogramu a na den svátku mu nepřipadla směna
V podnikatelské ani ve státní sféře nenáleží tomuto zaměstnanci nic, protože neměl mít v tyto dny směnu a mzda nebo plat mu tudíž v důsledku svátku neušly. Pozor: pokud by v těchto dnech nastoupil zaměstnanec na směnu mimo svůj rozvrh směn (harmonogram), jednalo by se u něho o práci ve svátek, o práci přesčas a případně o práci v sobotu a neděli (pokud by svátek na tyto dny připadl).
Jak budou odměňováni zaměstnanci, kteří pracují v nerovnoměrném rozvržení pracovní doby a na den svátku měli rozepsanou směnu, kterou ale zaměstnavatel zrušil?
Zaměstnanci podnikatelské sféry náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku za mzdu, která mu ušla v důsledku svátku nebo se mu jeho měsíční mzda nekrátí (viz poznámka k tomu výše).
Zaměstnanci státní sféry se plat za tento den nekrátí. Pokud by ovšem zaměstnavatel změnil rozepsaný harmonogram směn a směnu přesunul na jiný den, tak zaměstnancům nic nenáleží. Musel by je ale podle § 84 ZP s touto změnou seznámit nejpozději dva týdny předem (u konta pracovní doby alespoň jeden týden předem).
Zaměstnanec pracuje v nerovnoměrném rozvržení pracovní doby, tzn. dle harmonogramu a na den svátku mu připadla plánovaná směna a on by si chtěl v tento den čerpat dovolenou
Podle novelizovaného § 219 odst. 2 ZP může zaměstnanec, který je jinak povinen v den svátku pracovat, požádat o čerpání dovolené na den svátku, ale tato dovolená se mu započítává do dovolené.
NĚKTERÉ SPECIFICKÉ PŘÍPADY PŘI ODMĚŇOVÁNÍ PRÁCE VE SVÁTEK:
Zaměstnanec, který je odměňován mzdou, pracuje v rovnoměrném rozvržení pracovní doby pondělí až pátek od 7,00 do 15,30 hod. byl povolán k výkonu práce v Pondělí velikonoční dne 5. 4. v 17,00 hod. a pracoval až do 23,00 hod. Jak bude zaměstnanec odměněn za práci ve svátek v tento den?
Tomuto zaměstnanci náleží náhrada mzdy za dobu od 7,00 do 15,30 hod., protože mu mzda ušla v důsledku svátku (nebo se mu měsíční mzda nekrátí viz výklad výše). Doba výkonu práce od 17,00 do 23,00 hod. je u něho prací přesčas, za kterou obdrží dosaženou mzdu a příplatek minimálně 25% průměrného výdělku (pokud se nedohodnou na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce přesčas) a prací ve svátek, za kterou obdrží náhradní volno v rozsahu práce ve svátek (pokud se nedohodnou na poskytnutí příplatku ve výši 100% průměrného výdělku místo náhradního volna). Dále mu náleží příplatek za práci v noci od 22,00 do 23,00 hod.
Zaměstnanec podnikatelské sféry, který pracuje v rovnoměrném rozvržení pracovní doby (pondělí až pátek) odpracoval ve svátek, který připadl na jeho obvyklý pracovní den 4 hodiny. Jak bude zaměstnanec odměněn za práci v tento den?
Za odpracované 4 hodiny obdrží zaměstnanec mzdu a náhradní volno v rozsahu práce ve svátek (pokud se nedohodnou na poskytnutí příplatku ve výši 100% průměrného výdělku místo náhradního volna). Za zbytek jeho směny mu náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku za mzdu, která mu ušla v důsledku svátku nebo se mu jeho měsíční mzda nekrátí. POZOR: v tomto případě se ale nejedná o práci přesčas.
Zaměstnanec podnikatelské sféry, který pracuje v rovnoměrném rozvržení pracovní doby (pondělí až pátek) odpracoval ve svátek, který připadl na jeho den pracovního klidu 4 hodiny. Jak bude zaměstnanec odměněn za práci v tento den?
Doba výkonu práce je u něho prací přesčas, za kterou obdrží dosaženou mzdu a příplatek minimálně 25% průměrného výdělku (pokud se nedohodnou na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce přesčas) a prací ve svátek, za kterou obdrží náhradní volno v rozsahu práce ve svátek (pokud se nedohodnou na poskytnutí příplatku ve výši 100% průměrného výdělku místo náhradního volna).
Tento postup při odměňování práce ve svátek platí obecně pro všechny státní a ostatní svátky a je třeba si jej vždy uzpůsobit konkrétnímu dni, na který svátek v roce připadne, a to podle toho, zda zaměstnanec pracuje v rovnoměrném nebo nerovnoměrném rozvržení pracovní doby.
